Přejít k článku

Přejít na obsah

 61. KAPITOLA

Nepoklonili se

Nepoklonili se

Nějaký čas potom, co se králi Nebukadnecarovi zdál zvláštní sen, nechal udělat velikou sochu ze zlata. Postavil ji na pláni Dura a svolal před ni nejdůležitější lidi v království, včetně Šadraka, Mešaka a Abednega. Král přikázal: „Hned jak uslyšíte trumpety, harfy a dudy, pokloníte se soše! Kdo to neudělá, skončí v hořící peci.“ Poklonili se tři Hebrejci soše, anebo zůstali věrní Jehovovi?

Král nařídil, aby začala hrát hudba. Všichni padli na zem a uctívali sochu – kromě Šadraka, Mešaka a Abednega. Někteří si toho všimli a řekli králi: „Ti tři Hebrejci odmítají uctívat tvoji sochu.“ Nebukadnecar pro ně poslal a řekl: „Dám vám ještě jednu šanci poklonit se soše. Jinak vás nechám hodit do pece! Neexistuje bůh, který by vás přede mnou ochránil.“ Odpověděli: „Nepotřebujeme další šanci. Náš Bůh nás může zachránit. A i kdyby nás nezachránil, králi, sochu uctívat nebudeme.“

Nebukadnecar se strašně rozzlobil. Přikázal svým mužům: „Rozpalte pec sedmkrát víc než obvykle.“ Potom poručil vojákům: „Svažte ty muže a hoďte je dovnitř!“ Pec byla tak rozpálená, že když se k ní vojáci přiblížili, hned umřeli. Tři Hebrejci se ocitli v ohni. Ale když se Nebukadnecar podíval do pece, uviděl místo tří mužů čtyři muže,  jak se tam prochází. Vyděsil se a zeptal se svých úředníků: „Nehodili jsme do ohně tři muže? Vidím čtyři a jeden z nich vypadá jako anděl.“

Nebukadnecar šel k peci a zavolal: „Vyjděte ven, sluhové nejvyššího Boha!“ Všichni byli ohromení, když viděli, že Šadrak, Mešak a Abednego vyšli ven a vůbec nic se jim nestalo. Jejich kůže, vlasy ani oblečení nebyly spálené, a dokonce nebyly cítit kouřem.

Nebukadnecar řekl: „Šadrakův, Mešakův a Abednegův Bůh je mocný. Poslal svého anděla a zachránil je. Není žádný jiný bůh jako on.“

Jsi i ty rozhodnutý být věrný Jehovovi bez ohledu na to, co se stane?

„Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu jedinému budeš sloužit.“ (Matouš 4:10)