Přejít k článku

Přejít na obsah

 1. KAPITOLA

Co znamená mít ‚lásku k Bohu‘

Co znamená mít ‚lásku k Bohu‘

„Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. JANA 5:3)

1, 2. Co vás podněcuje, abyste Jehovu Boha milovali?

MILUJETE Boha? Pokud jste mu už zasvětili svůj život, vaše odpověď bude určitě kladná. Ano, je pro nás přirozené Jehovu milovat. Máme lásku k Bohu, protože on ji projevuje nám. Bible o tom píše: „Pokud jde o nás, my milujeme, protože on [Jehova] nejprve miloval nás.“ (1. Jana 4:19)

2 Jehova se v projevování lásky chopil iniciativy. Poskytl nám tuto planetu jako nádherný domov a dává nám všechno, co potřebujeme k životu. (Matouš 5:43–48) Důležitější však je, že uspokojuje naše duchovní potřeby. Dal nám své Slovo, Bibli. Také nás povzbuzuje, abychom se k němu modlili a důvěřovali, že nás slyší a že nám prostřednictvím svatého ducha pomůže. (Žalm 65:2; Lukáš 11:13) Především však poslal svého nejdražšího Syna, aby se stal naším Vykupitelem a osvobodil nás tak od hříchu a smrti. Jehova nám skutečně projevuje velkou lásku. (Jan 3:16; Římanům 5:8)

3. (a) Co musíme dělat, abychom zůstali v Boží lásce? (b) O které důležité otázce bychom měli uvažovat a kde na ni najdeme odpověď?

3 Jehova chce, abychom z jeho lásky měli užitek věčně. Zda to tak bude, však záleží pouze na nás. Boží Slovo  nás naléhavě vybízí: „Zachovávejte se v Boží lásce . . . s vyhlídkou na věčný život.“ (Juda 21) Výraz „zachovávejte se“ naznačuje, že máme-li zůstat v Boží lásce, vyžaduje to od nás skutky. Na Jehovovu lásku musíme reagovat konkrétním způsobem. Zamysleme se tedy nad důležitou otázkou: ‚Jak mohu dát najevo, že Boha miluji?‘ Odpověď můžeme najít v inspirovaných slovech apoštola Jana, který napsal: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. Jana 5:3) Chceme Bohu ukázat, že ho velmi milujeme, a proto bychom význam těchto slov měli pečlivě prozkoumat.

 „LÁSKA K BOHU . . . ZNAMENÁ“

4, 5. Popište, jak láska k Jehovovi začala růst ve vašem srdci.

4 Uvažujme nyní o tom, co měl apoštol Jan na mysli, když napsal, že máme mít ‚lásku k Bohu‘. Vzpomeňte si na dobu, kdy láska k Bohu začala růst ve vašem srdci.

Život, který se vyznačuje tím, že z lásky posloucháme Jehovu, začíná zasvěcením se Bohu a křtem

5 Nejdříve jste se dozvěděli pravdu o Jehovovi a jeho záměru a uvěřili jste tomu. Pochopili jste, že i když jste se narodili jako hříšníci odcizení Bohu, Jehova vám prostřednictvím Ježíše Krista otevřel cestu, abyste mohli získat dokonalost, kterou Adam ztratil, a zdědit věčný život. (Matouš 20:28; Římanům 5:12, 18) Začali jste si uvědomovat důležitost oběti, kterou Jehova poskytl, když poslal svého nejdražšího Syna, aby za vás zemřel. Zapůsobilo to na vaše srdce a pocítili jste lásku k Bohu, který projevil tak velkou lásku k vám. (1. Jana 4:9, 10)

6. Jak se projevuje pravá láska a k čemu podnítila láska k Bohu vás?

6 To však byl jen počátek opravdové lásky k Jehovovi. Láska není pouhý pocit a ani nemůže být vyjádřena pouze slovy. Skutečná láska k Bohu zahrnuje víc než jen říkat: „Miluji Jehovu.“ Podobně jako víra, i pravá láska se projevuje skutky. (Jakub 2:26) Přesněji řečeno, lásku dáváme najevo skutky, ze kterých má milovaná osoba radost. Když tedy láska k Jehovovi zakořenila ve vašem srdci, podnítila vás k tomu, že jste chtěli žít způsobem, který vašeho nebeského Otce těší. Jste pokřtěnými svědky Jehovovými? Pokud ano, hluboká láska a oddanost vás vedly k nejdůležitějšímu rozhodnutí v životě. Zasvětili jste se Jehovovi, abyste konali jeho vůli, a dali jste to najevo křtem. (Římanům 14:7, 8) Plnit tento závažný  slib daný Jehovovi mimo jiné znamená dělat to, co apoštol Jan uvádí dále.

„ZACHOVÁVÁME JEHO PŘIKÁZÁNÍ“

7. Co patří k Božím přikázáním a co znamená zachovávat je?

7 Jan vysvětluje, že láska k Bohu znamená ‚zachovávat jeho přikázání‘. Co k nim patří? Jehova nám prostřednictvím svého Slova, Bible, dává řadu konkrétních přikázání. Například zakazuje takové jednání, jako je opilství, smilstvo, modlářství, krádeže a lhaní. (1. Korinťanům 5:11; 6:18; 10:14; Efezanům 4:28; Kolosanům 3:9) K zachovávání Božích přikázání tedy patří to, že žijeme v souladu s morálními měřítky, která jsou jasně uvedená v Bibli.

8, 9. Když jsme v situacích, na které se nevztahuje žádný biblický zákon, jak můžeme zjistit, co udělá Jehovovi radost? Uveďte příklad.

8 Má-li však z nás mít Jehova radost, musíme dělat víc než jen poslouchat jeho konkrétní přikázání. Jehova nás nesvazuje zákony, které by řídily každou oblast našeho života. Denně se můžeme setkat s mnoha situacemi, na které se nevztahuje žádné konkrétní biblické přikázání. Jak v takových případech můžeme zjistit, co Jehovovi udělá radost? Bible jasně ukazuje, jaký je Boží způsob myšlení. Když ji studujeme, dozvídáme se, co Jehova miluje a co nenávidí. (Žalm 97:10; Přísloví 6:16–19) Zjišťujeme, jakých postojů a jednání si váží. Čím více toho o Jehovově osobnosti a jeho cestách víme, tím více působí jeho myšlení na naše rozhodování a jednání. I v situacích, na které se žádný biblický zákon nevztahuje, jsme tedy často schopni rozeznat, „jaká je Jehovova vůle“. (Efezanům 5:17)

 9 V Bibli například není žádné přikázání, které by nám zakazovalo sledovat filmy nebo televizní programy obsahující kruté násilí nebo sexuální nemravnost. Opravdu ale potřebujeme konkrétní zákon, který se toho týká? Ne, protože víme, jak se Jehova na tyto věci dívá. Jeho Slovo nám jasně říká: „Každého, kdo miluje násilí, [Jehovova] duše jistě nenávidí.“ (Žalm 11:5) A na jiném místě v Bibli je napsáno: „Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.“ (Hebrejcům 13:4) Když přemýšlíme o těchto inspirovaných slovech, můžeme si jasně uvědomit, jaká je Jehovova vůle. Jsme proto rozhodnuti nesledovat zábavu, která obsahuje jednání, jež Bůh nenávidí. Víme, že když se vyhýbáme morální zkaženosti, kterou tento svět předkládá jako neškodnou zábavu, Jehova má z toho radost. *

10, 11. Proč posloucháme Jehovu a o jakou poslušnost se jedná?

10 Co je tím hlavním důvodem, proč zachováváme Boží přikázání? Proč chceme každý den žít v souladu s Božím způsobem myšlení? Důvodem není pouze to, abychom unikli trestu nebo se vyhnuli bolestným následkům, které zažívají ti, kdo Boží vůli ignorují. (Galaťanům 6:7) Jehovu posloucháme především proto, že mu tím dáváme najevo svou lásku. Podobně jako dítě touží po schválení od svého otce, tak i my chceme mít schválení od Jehovy. (Žalm 5:12) Je náš Otec a my ho milujeme. Nic nám nepřináší větší radost a hlubší uspokojení než vědomí, že žijeme způsobem, díky kterému máme „schválení od Jehovy“. (Přísloví 12:2)

11 Jehovu proto posloucháme ochotně, bez výhrad  a aniž bychom si kladli nějaké podmínky. * Nevybíráme si, která přikázání budeme poslouchat a která ne, a jsme poslušní i tehdy, když je to pro nás nevýhodné nebo obtížné. Jehovu totiž posloucháme „ze srdce“. (Římanům 6:17) Pociťujeme totéž co žalmista, který napsal: „Budu projevovat příchylnost k tvým přikázáním, která jsem si zamiloval.“ (Žalm 119:47) Ano, Jehovu posloucháme rádi. Uvědomujeme si, že Jehova si naši úplnou a bezvýhradnou poslušnost zaslouží a že ji právem vyžaduje. (5. Mojžíšova 12:32) Přejeme si, aby o nás řekl totéž, co je v jeho Slově napsáno o Noemovi. O tomto věrném patriarchovi, který po mnoho desetiletí dával svou lásku najevo poslušností, se v Bibli píše: „Noe přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil to právě tak.“ (1. Mojžíšova 6:22)

12. Za jakého předpokladu naše poslušnost rozradostní Jehovovo srdce?

12 Co Jehova pociťuje, když ho ochotně posloucháme? Jeho Slovo říká, že tím ‚rozradostňujeme jeho srdce‘. (Přísloví 27:11) Skutečně můžeme svou poslušností rozradostnit srdce Svrchovaného Pána vesmíru? Ano, můžeme. Jehova má oprávněný důvod se radovat. Stvořil nás se svobodnou vůlí, což znamená, že si můžeme vybrat, zda ho budeme poslouchat nebo ne. (5. Mojžíšova 30:15, 16, 19, 20) Když se rozhodneme, že budeme našeho nebeského Otce Jehovu ochotně poslouchat, a když je za tímto rozhodnutím srdce plné lásky k němu, působí mu to velkou radost. (Přísloví 11:20)  Poslouchat Jehovu je navíc to nejlepší, co můžeme v životě dělat.

„JEHO PŘIKÁZÁNÍ . . . NEJSOU BŘEMENEM“

13, 14. Proč můžeme říci, že Boží přikázání „nejsou břemenem“? Znázorněte to.

13 Apoštol Jan nám o Jehovových požadavcích říká něco, co nás velmi potěší: „Jeho přikázání . . . nejsou břemenem.“ (1. Jana 5:3) Řecké slovo přeložené v tomto verši jako břemeno doslova znamená „těžké“. * Například Ekumenický překlad zde uvádí: „Jeho přikázání nejsou těžká.“ Jehovovy požadavky nejsou nerozumné ani utlačující. Jeho zákony dokážou dodržovat i nedokonalí lidé.

14 Můžeme si to znázornit. Blízký přítel vás požádá, abyste mu pomohli se stěhováním. Potřebuje přestěhovat mnoho věcí, které už dal do krabic. Některé krabice jsou lehké, takže je může pohodlně unést jeden člověk, ale jiné jsou těžké a musí je vzít dva. Řekl by vám váš přítel, abyste sami nosili krabice, o kterých ví, že je sotva unesete? Určitě ne, protože si nepřeje, abyste si ublížili. Podobně ani náš milující a laskavý Bůh nám nedává přikázání, jejichž dodržování by pro nás bylo příliš obtížné. (5. Mojžíšova 30:11–14) Nikdy by po nás nechtěl, abychom nosili takové těžké břemeno. Jehova si je vědom našich omezení, protože „sám dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach“. (Žalm 103:14)

15. Proč se můžeme spolehnout na to, že nám Jehovova přikázání mohou přinést ten největší užitek?

 15 Jehovova přikázání zdaleka nejsou břemenem. Mohou nám přinést ten největší užitek. (Izajáš 48:17) Mojžíš proto mohl starověkému izraelskému národu říci: „Jehova nám . . . přikázal, abychom prováděli všechny tyto předpisy, abychom se stále pro své dobro báli Jehovy, svého Boha, abychom zůstali naživu jako v tento den.“ (5. Mojžíšova 6:24) Když nám Jehova dává zákony, můžeme se i my spolehnout, že pro nás chce to nejlepší — má totiž na srdci naše věčné blaho. Mohlo by to snad být jinak? Jehova je Bohem nekonečné moudrosti. (Římanům 11:33) Ví proto, co je pro nás nejlepší. Jehova je také zosobněním lásky. (1. Jana 4:8) Láska je samotnou jeho podstatou a ovlivňuje všechno, co říká a dělá. Je základem všech přikázání, která dal svým služebníkům.

16. Proč můžeme být poslušní navzdory vlivu tohoto zkaženého světa a sklonům našeho nedokonalého těla?

16 To však neznamená, že poslouchat Boha je snadné. Musíme bojovat proti vlivům zkaženého světa, který „leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Musíme také zápasit proti svému nedokonalému tělu, které nás vede k tomu, abychom Boží zákony porušovali. (Římanům 7:21–25) Láska k Bohu nám však může pomoci, abychom v tomto boji zvítězili. Jehova žehná lidem, kteří mu svou lásku chtějí dokázat svou poslušností. Dává svatého ducha „těm, kdo ho poslouchají jako panovníka“. (Skutky 5:32) Tento duch v nás vytváří nádherné ovoce — vzácné vlastnosti, které nám mohou pomoci zůstat poslušní. (Galaťanům 5:22, 23)

17, 18. (a) Co budeme zkoumat v této publikaci a co bychom při tom měli mít na mysli? (b) O čem bude pojednávat následující kapitola?

 17 V této publikaci budeme zkoumat Jehovovy zásady, morální měřítka a mnoho dalších projevů jeho vůle. Přitom musíme mít na mysli několik důležitých věcí. Jehova nás k poslušnosti nenutí, ale chce, abychom jeho zákony a zásady dodržovali ochotně a ze srdce. Přeje si, abychom žili takovým způsobem, který nám přinese bohaté požehnání nyní a který povede k věčnému životu v budoucnosti. Svou poslušností vycházející ze srdce také můžeme Jehovovi ukázat, že ho opravdu milujeme.

18 K tomu, abychom mohli rozeznávat správné od nesprávného, nám Jehova láskyplně poskytl pomoc — dal nám svědomí. Má-li však být svědomí naším spolehlivým rádcem, musíme ho školit. O tom bude pojednávat následující kapitola.

^ 11. odst. Poslouchat jsou schopní i ničemní duchové, ale dělají to neochotně. Když Ježíš nařídil démonům, aby vyšli z lidí, démoni byli nuceni uznat jeho autoritu a poslechnout. (Marek 1:27; 5:7–13)

^ 13. odst.Matouše 23:4 je toto slovo použito k popisu ‚těžkého nákladu‘ neboli podrobných pravidel a lidských tradic, kterými znalci Zákona a farizeové zatěžovali obyčejné lidi. Stejné slovo je ve Skutcích 20:29, 30 přeloženo jako „utlačující“ a vztahuje se na kruté odpadlíky, kteří mluví „převrácené věci“ a snaží se odvést druhé od pravdy.