Přejít k článku

Přejít na obsah

 9. KAPITOLA

Výsledky kázání – „Pole . . . se bělají ke žni“

Výsledky kázání – „Pole . . . se bělají ke žni“

NÁMĚT KAPITOLY

Jehova působí, že semena pravdy o Království přinášejí ovoce

1., 2. (a) Proč byli učedníci zmateni? (b) O jaké žni Ježíš mluvil?

UČEDNÍCI jsou zmateni. Ježíš jim právě řekl: „Pozvedněte oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.“ Když se však podívají směrem, kterým Ježíš ukazuje, vidí sice pole, ale ta se nebělají. Jsou zelená, protože ječmen teprve začal rašit. Možná je napadá: Jaká žeň? Ta přece začne až za několik měsíců! (Jan 4:35)

2 Ježíš ale nemluvil o doslovné žni. Tuto příležitost využil k tomu, aby učedníkům předal dvě důležitá poučení, která se týkají duchovní žně neboli shromažďování lidí do křesťanského sboru. O jaká poučení se jedná? Odpověď získáme, když se nad touto zprávou zamyslíme podrobněji.

Práce, která je naléhavá a přináší radost

3. (a) Co Ježíše možná vedlo k tomu, že řekl: „Pole . . . se bělají ke žni“? (Viz poznámku pod čarou.) (b) Jak Ježíš ukázal, že nemá na mysli doslovnou žeň?

3 Ježíšův rozhovor s učedníky se odehrál koncem roku 30 n. l. poblíž samařského města Sychar. Zatímco učedníci šli do města, Ježíš zůstal u studny a oslovil tam jistou ženu. Ta rychle pochopila, že duchovní pravdy, o kterých s ní Ježíš mluví, jsou velmi důležité. Když se učedníci vrátili, žena spěchala zpátky do Sycharu, aby lidem řekla o úžasných věcech, které se dozvěděla. Její slova vzbudila velký zájem a mnozí spěchali ke studni, aby se s Ježíšem setkali. Možná právě v tuto chvíli – když se Ježíš podíval přes pole směrem k městu a viděl, jak k němu přichází zástup Samaritánů – prohlásil: „Pozvedněte oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.“ * Potom, aby ukázal, že nemá na mysli doslovnou, ale duchovní žeň, dodal: „Žnec . . . sklízí ovoce k věčnému životu.“ (Jan 4:5–30, 36)

4. (a) Jaká dvě důležitá poučení o duchovní žni Ježíš svým učedníkům předal? (b) O jakých otázkách budeme uvažovat?

4 Jaká dvě důležitá poučení o duchovní žni Ježíš svým učedníkům předal? Za prvé, práce je naléhavá. Jeho vyjádření, že „pole . . . se bělají ke žni“, bylo výzvou k činnosti.  Aby učedníkům zdůraznil, jak je tato práce naléhavá, dodal: „Žnec již dostává mzdu.“ Ano, žeň již začala, takže nebyl čas otálet. A za druhé, práce přináší radost. Ježíš řekl, že rozsévač i žnec se budou spolu radovat. (Jan 4:35b, 36) Podobně jako se Ježíš určitě radoval, když viděl, že „mnozí Samaritáni . . . v něj uvěřili“, také jeho učedníkům měla usilovná práce na žni přinášet hlubokou radost. (Jan 4:39–42) Tato biblická zpráva je důležitá hlavně pro nás, protože ukazuje, co se odehrává dnes, během největší duchovní žně všech dob. Kdy tato novodobá žeň začala? Kdo se jí účastní? A jaké přináší výsledky?

Náš král vede tu největší žeň v dějinách

5. Kdo celosvětovou žeň vede a jak z Janova vidění vyplývá, že práce na žni je naléhavá?

5 Jehova dal apoštolu Janovi vidění, ve kterém ukázal, že Ježíše pověřil vedením celosvětové duchovní žně. (Přečti Zjevení 14:14–16.) Jan v něm Ježíše spatřil s korunou a srpem. „Zlatou korunou na [Ježíšově] hlavě“ je znázorněno jeho postavení vládnoucího krále. A „ostrým srpem v ruce“ je symbolizována jeho úloha žence. Jehova prostřednictvím anděla řekl, že „úroda země je úplně zralá“, a tím ukázal, že práce je naléhavá. „Přišla hodina sklizně“, a není tedy na co čekat. Bůh dal Ježíšovi pokyn: „Přilož svůj srp.“ Ježíš pak napřáhl srp a země byla sklizena. Toto strhující vidění je pro nás další připomínkou toho, že „pole . . . se bělají ke žni“. Můžeme z něj ale poznat, kdy celosvětová žeň začala? Ano, můžeme.

6. (a) Kdy začalo „období žně“? (b) Kdy začala samotná žeň? Vysvětli to.

6 Vzhledem k tomu, že v Janově vidění zaznamenaném ve 14. kapitole Zjevení má Ježíš korunu (14. verš), musí se jednat o dobu po Ježíšově korunovaci v roce 1914. (Dan. 7:13, 14) Někdy potom dostal Ježíš pokyn, aby zahájil žeň (15. verš). Stejné pořadí událostí je patrné i v podobenství o pšenici a plevelu, ve kterém Ježíš uvedl: „Žeň je závěr systému věcí.“ Období žně a závěr systému věcí tedy začaly ve stejnou dobu – v roce 1914. Později, „v období žně“ neboli v jeho průběhu, začala samotná žeň. (Mat. 13:30, 39) S odstupem času dnes můžeme říct, že duchovní žeň byla zahájena několik let potom, co se Ježíš stal králem. Nejprve, od roku 1914 do začátku roku 1919, přečišťoval své pomazané následovníky. (Mal. 3:1–3; 1. Petra 4:17) Potom, v roce 1919, začala žeň, při které je sklízena „úroda země“. Tehdy Ježíš ustanovil věrného otroka a ihned ho použil k tomu, aby pravým křesťanům pomohl  pochopit, jak je kazatelská činnost naléhavá. Uvažujme o tom, co se v té době dělo.

7. (a) Díky čemu bratři pochopili naléhavost kazatelské činnosti? (b) K čemu začali být praví křesťané povzbuzováni?

7 V červenci 1920 bylo ve Strážné věži napsáno: „Jak vyplývá ze zkoumání Písma, církev byla poctěna tím, že může oznamovat poselství o Království.“ Například díky Izajášovým prorockým slovům bratři pochopili, že dobrá zpráva se musí oznamovat po celé zemi. (Iz. 49:6; 52:7; 61:1–3) Nevěděli sice, jak k tomu dojde, ale důvěřovali, že jim v tom Jehova pomůže. (Přečti Izajáše 59:1.) Lepší pochopení toho, jak je kázání naléhavé, vedlo k tomu, že praví křesťané začali být povzbuzováni, aby svou službu zintenzivnili. Jaká byla odezva?

8. Jaké dvě skutečnosti si bratři uvědomili v roce 1921?

8 Strážná věž z prosince 1921 uvedla: „Byl to vůbec nejlepší rok; a dobrou zprávu slyšelo v roce 1921 víc lidí než v kterémkoli z předchozích let.“ V časopise bylo také napsáno: „Čeká nás ještě mnoho práce. . . . Pusťme se do ní s radostným srdcem.“ Z tohoto vyjádření je jasně vidět, že si bratři uvědomili dvě důležité skutečnosti, které zdůraznil Ježíš, když mluvil s apoštoly – že kazatelská činnost je naléhavá a že přináší radost.

9. (a) Co bylo roku 1954 ve Strážné věži napsáno o žni a proč to bylo výstižné? (b) Jak v uplynulých 50 letech vzrostl počet zvěstovatelů? (Viz přehled „ Celosvětový vzrůst“.)

9 V průběhu 30. let, potom co bratři pochopili, že na poselství o Království zareaguje velký zástup jiných ovcí, se začalo kázat v ještě větším rozsahu. (Iz. 55:5; Jan 10:16; Zjev. 7:9) K čemu to vedlo? Počet těch, kdo tuto zprávu oznamovali, vzrostl ze 41 000 v roce 1934 na 500 000 v roce 1953! Ve Strážné věži z 1. prosince 1954 bylo výstižně uvedeno: „To, že probíhá tato velká celosvětová žeň, je díky Jehovovu duchu a moci jeho Slova.“ * (Zech. 4:6)

 

CELOSVĚTOVÝ VZRŮST

Země

1962

1987

2013

Austrálie

15 927

46 170

66 023

Brazílie

26 390

216 216

756 455

Francie

18 452

96 954

124 029

Itálie

6 929

149 870

247 251

Japonsko

2 491

120 722

217 154

Mexiko

27 054

222 168

772 628

Nigérie

33 956

133 899

344 342

Filipíny

36 829

101 735

181 236

USA

289 135

780 676

1 203 642

Zambie

30 129

67 144

162 370

 

RŮST POČTU BIBLICKÝCH STUDIÍ

1950

234 952

1960

646 108

1970

1 146 378

1980

1 371 584

1990

3 624 091

2000

4 766 631

2010

8 058 359

 Výsledky žně předpovězeny barvitými slovními obrazy

10., 11. Na jaké stránky růstu poukazuje podobenství o hořčičném zrnu?

10 Ve svých podobenstvích o Království Ježíš poutavě popsal, jaké výsledky bude žeň přinášet. Rozebereme si teď podobenství o hořčičném zrnu a o kvasu. Zaměříme se hlavně na to, jak se splňují v čase konce.

11 Podobenství o hořčičném zrnu. Muž zaseje hořčičné zrno. To vyklíčí a vyroste z něj strom, v jehož koruně nacházejí útočiště ptáci. (Přečti Matouše 13:31, 32.) Na jaké stránky růstu toto podobenství poukazuje? (1) Růst je ohromující. „Nejdrobnější ze všech semen“ se stává stromem, který má „velké ratolesti“. (Mar. 4:31, 32) (2) Růst je zaručený. „Když je [semeno] zaseto, vzchází.“ Ježíš neřekl „možná vzejde“, ale „vzchází“. Tento růst je nezastavitelný. (3) Strom je přitažlivý a poskytuje útočiště. „Nebeští ptáci přicházejí“ a „mohou [se] uchýlit do jeho stínu.“ Jak se tyto tři stránky růstu vztahují na novodobou duchovní žeň?

12. Jak se podobenství o hořčičném zrnu vztahuje na duchovní žeň? (Viz také přehled „ Růst počtu biblických studií“.)

12 (1) Růst je ohromující: Toto podobenství poukazuje na šíření poselství o Království a na růst křesťanského sboru. Ti, kdo horlivě pracují na žni, jsou do obnoveného křesťanského sboru shromažďováni od roku 1919. V té době jich bylo jen málo, ale jejich počet se rychle zvyšoval. Od počátku 20. století do dnešní doby došlo k úžasnému vzrůstu. (Iz. 60:22) (2) Růst je zaručený: Přestože se Boží nepřátelé různými způsoby snažili o to, aby semínko nevzešlo, nepodařilo se jim to. Růst křesťanského sboru je nezastavitelný. (Iz. 54:17) (3) Strom poskytuje útočiště: „Nebeští ptáci“, kteří se uchylují do koruny stromu, představují miliony upřímných lidí přibližně z 240 zemí, kteří na poselství o Království reagují tím, že se stávají součástí křesťanského sboru. (Ezek. 17:23) Tam získávají duchovní potravu, osvěžení a ochranu. (Iz. 32:1, 2; 54:13)

Podobenství o hořčičném zrnu ukazuje, že v křesťanském sboru lidé nacházejí útočiště a ochranu (11. a 12. odstavec)

13. Na jaké stránky růstu poukazuje podobenství o kvasu?

13 Podobenství o kvasu. Potom co žena přidala do mouky trochu kvasu, celé množství vykynulo. (Přečti Matouše 13:33.) Na jaké stránky růstu toto podobenství poukazuje? Uvažujme o dvou. (1) Růst způsobuje přeměnu. Přidáním kvasu „celé množství zkvasilo“. (2) Růst je všeprostupující. Kvas, který žena „schovala ve třech velkých mírách mouky“, působil tak dlouho, dokud nevykynulo celé těsto. Jak se tyto dvě stránky růstu vztahují na novodobou duchovní žeň?

14. Jak se podobenství o kvasu vztahuje na duchovní žeň?

 14 (1) Přeměna: Kvas představuje poselství o Království a mouka symbolizuje lidstvo. Když se mouka a kvas smísí, kvas začne mouku přetvářet. Podobně když někdo přijme poselství o Království, toto poselství začne přetvářet jeho srdce. (Řím. 12:2) (2) Všeprostupující účinek: Působení kvasu symbolizuje to, jak se poselství o Království šíří. Účinky kvasu prostupují celým těstem. Podobně se poselství o Království dostává až „do nejvzdálenější části země“. (Sk. 1:8) Tento rys podobenství také ukazuje, že dobrá zpráva se oznamuje i v místech, kde je naše činnost zakázána – i když kázání v takových zemích probíhá do značné míry nepozorovaně.

15. Jak se splňují slova z Izajáše 60:5, 22? (Viz také rámečky „ Pro Jehovu není nic nemožné“ a „ ‚Z malého‘ se stal ‚mocný národ‘“.)

15 Přibližně 800 let předtím než Ježíš pronesl tato podobenství, Jehova prostřednictvím Izajáše poutavými slovy předpověděl, v jakém rozsahu bude novodobá duchovní  žeň probíhat a jaká radost s ní bude spojena. * Vykreslil obraz, jak lidé „zdaleka přicházejí“ do jeho organizace. Jehova se obrací k ženě, kterou dnes představuje ostatek pomazaných křesťanů na zemi, a říká: „Uvidíš a jistě se rozzáříš a tvé srdce se opravdu zatřese a rozšíří, protože k tobě zamíří bohatství moře; jmění národů, to k tobě přijde.“ (Iz. 60:1, 4, 5, 9) Tato slova se dnes skutečně plní. Dlouholetí Jehovovi služebníci září radostí, když vidí, jak počet zvěstovatelů Království v jejich zemi vzrostl z mála na mnoho tisíc.

Proč se všichni Jehovovi služebníci mohou radovat

16., 17. Co je jedním z důvodů, proč se „rozsévač i žnec [radují] spolu“? (Viz také rámeček „ Jak dva traktáty zapůsobily na srdce dvou mužů v Amazonii“.)

16 Připomeňme si slova, která Ježíš adresoval svým apoštolům: „Žnec . . . sklízí ovoce k věčnému životu, aby se rozsévač i žnec radovali spolu.“ (Jan 4:36) V jakém smyslu se při celosvětové žni radujeme spolu? Platí to v několika ohledech. Uvažujme o třech z nich.

17 Za prvé, s radostí sledujeme, jakou úlohu má v naší práci Jehova. Tím, že oznamujeme zprávu o Království, rozséváme semena. (Mat. 13:18, 19) Když někomu pomůžeme, aby se stal Kristovým učedníkem, sklízíme ovoce. A všichni s hlubokou radostí a zároveň posvátnou úctou sledujeme, jak Jehova působí, že semínko „raší a roste do výše“. (Mar. 4:27, 28) Některá semena, která jsme zaseli, vyklíčí později, takže ovoce sklidí někdo jiný. Možná jsi zažil něco podobného jako Joan, sestra z Británie, která byla pokřtěna před 60 lety. Vyprávěla: „Už víckrát jsem potkala někoho, kdo mi řekl, že jsem mu před mnoha lety vydala svědectví a zasela tak do jeho srdce semínko pravdy. Jiný křesťan pak s tím člověkem studoval a pomohl mu stát se Jehovovým služebníkem. Pokaždé mám radost, že semínko, které jsem zasela, vyklíčilo a přineslo ovoce.“ (Přečti 1. Korinťanům 3:6, 7.)

18. O jakém důvodu k radosti je zmínka v 1. Korinťanům 3:8?

18 Za druhé, radostní jsme díky tomu, že pamatujeme na to, co napsal Pavel: „Každý obdrží svou vlastní odměnu podle své vlastní namáhavé práce.“ (1. Kor. 3:8) Odměnu získáváme za svou práci, ne za její výsledky. Pavlova slova jsou velkým povzbuzením pro ty, kdo kážou v obvodech, v nichž je jen malá odezva. Každý svědek, který horlivě rozsévá, je v Božích očích tím, kdo přináší „mnoho ovoce“, a má tedy důvod k radosti. (Jan 15:8; Mat. 13:23)

19. (a) Z čeho se v souvislosti s Matoušem 24:14 můžeme radovat? (b) Na co bychom měli pamatovat, i když se nám osobně nedaří činit učedníky?

 19 Za třetí, máme radost z toho, že svou prací splňujeme proroctví. Zamysli se nad tím, co řekl Ježíš, když se ho apoštolové zeptali: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Ukázal, že jedním z rysů tohoto znamení bude celosvětová kazatelská činnost. Měl tím na mysli činění učedníků? Ne. Řekl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví.“ (Mat. 24:3, 14) Z těchto slov je vidět, že rysem Ježíšova znamení je kázání o Království – rozsévání semen. Když tedy kážeme dobrou zprávu o Království, pamatujme na to, že ačkoli se nám snad nedaří činit učedníky, vždy se nám daří vydávat „svědectví“. * Ať už lidé reagují jakkoli, přispíváme ke splňování Ježíšova proroctví a máme tu čest sloužit jako „Boží spolupracovníci“. (1. Kor. 3:9) Z toho se určitě můžeme radovat!

„Od východu slunce až po jeho západ“

20., 21. (a) Jak se plní slova z Malachiáše 1:11? (b) K čemu jsi rozhodnutý a proč?

20 V prvním století Ježíš pomohl svým apoštolům pochopit, že práce na žni je naléhavá. A stejnou skutečnost zdůrazňuje od roku 1919 i svým novodobým učedníkům. Boží služebníci proto svou činnost stále zintenzivňují. Duchovní žeň opravdu nelze zastavit. Jak předpověděl prorok Malachiáš, kazatelská činnost dnes probíhá „od východu slunce až po jeho západ“. (Mal. 1:11) Ano, od východu k západu – ať už žijí kdekoli – rozsévači a ženci společně pracují a společně se radují. A od východu slunce až do jeho západu – od rána do večera – sloužíme s vědomím, že naše práce je naléhavá.

21 Když si uvědomíme, jak se v uplynulých sto letech z malé skupiny Božích služebníků stal „mocný národ“, hřeje nás to u srdce. (Iz. 60:5, 22) Kéž naše radost a láska k Jehovovi, Pánu žně, každého z nás podněcují, aby se té největší žně v dějinách dál účastnil! (Luk. 10:2)

^ 3. odst. Je možné, že Samaritáni, kteří přicházeli, měli bílé oděvy. Právě na to mohl Ježíš svými slovy o bělajících se polích nepřímo poukazovat.

^ 9. odst. Další informace o tomto období a o letech, která následovala, jsou uvedeny v knize Svědkové Jehovovi – Hlasatelé Božího Království, strany 425–520, kde se popisuje, jaké výsledky žeň přinášela v letech 1919 až 1992.

^ 15. odst. Další informace o tomto působivém proroctví jsou v knize Izajášovo proroctví – Světlo pro celé lidstvo (II), strany 303–320.

^ 19. odst. Tuto důležitou skutečnost chápali už badatelé Bible. Sionská Strážná věž z 15. listopadu 1895 uvedla: „I kdyby bylo možné sesbírat jen málo pšenice, alespoň může být vydáno hojné svědectví o pravdě. . . . Všichni mohou kázat evangelium.“