Přejít k článku

Přejít na obsah

Boží Království se zrodilo

Boží Království se zrodilo

 Kapitola 27

Boží Království se zrodilo!

Vidění 7 — Zjevení 12:1–17

Námět: Nebeská žena rodí, Michael svádí bitvu se Satanem a vrhá jej na zem

Doba splňování: Od roku 1914, kdy byl Kristus Ježíš dosazen na trůn, až do velkého soužení

1. Jak nám to pomůže, budeme-li rozumět znamením popsaným ve 12. až 14. kapitole Zjevení?

BOŽÍ posvátné tajemství bylo zpřístupněno. (Zjevení 10:7) Jehovovo Království v rukou jeho Mesiáše je nyní dynamickou skutečností. Panuje. Jeho přítomnost znamená pro Satana a jeho semeno záhubu a pro semeno Boží nebeské organizace slavné vítězství. Sedmý anděl však nepřestal troubit na svou trubku, protože nám má zjevit ještě mnohem více o třetí bědě. (Zjevení 11:14) Znamení popsaná ve 12. až 14. kapitole Zjevení nám pomohou pochopit ve větší šíři, co vše patří k této bědě a k tomu, že je dovedeno do konce Boží posvátné tajemství.

2. a) Jaké velké znamení vidí Jan? b) Kdy byl objasněn význam tohoto velkého znamení?

2 Jan nyní vidí velké znamení — znamení, o něž se Boží lid velice zajímá. Uvádí vzrušující prorocké vidění, jehož význam byl poprvé uveřejněn v anglickém vydání Strážné věže z 1. března 1925 v článku nazvaném „Zrození národa“ a pak znovu v roce 1926 v knize Osvobození. Tento oslnivý záblesk biblického porozumění se stal historickým mezníkem v postupu Jehovova díla. Ať tedy Jan popisuje drama, které se začíná rozvíjet: „A v nebi bylo vidět velké znamení: žena oděná sluncem, a pod jejíma nohama byl měsíc a na její hlavě byla koruna z dvanácti hvězd, a byla těhotná. A křičí ve svých bolestech a ve svých porodních mukách.“ — Zjevení 12:1, 2.

3. Kdo je žena, která je viděna v nebi?

3 Poprvé pozoruje Jan v nebi ženu. Není to ovšem žádná doslovná žena. Je to spíše znamení nebo symbol. (Zjevení 1:1) Co symbolizuje? V inspirovaných proroctvích někdy ženy znázorňují organizace „vdané“ za význačné osobnosti. V Hebrejských písmech se mluvilo o Izraeli jako o manželce Jehovy Boha. (Jeremjáš 3:14) V Řeckých písmech se mluví o pomazaných křesťanech jako o Kristově nevěstě. (Zjevení 21:9–14) Žena, kterou zde vidí Jan, je také za někoho provdána a má právě porodit. Kdo je její manžel? Nuže, její dítě je později „uchváceno k Bohu a k jeho trůnu“. (Zjevení 12:5) Jehova si tedy činí na dítě nárok jako na své vlastní. Žena, kterou Jan vidí, musí tedy být Jehovova symbolická manželka.

4. Kdo jsou synové Boží symbolické manželky a jak nazývá apoštol Pavel ženu, kterou viděl Jan?

4 Asi o osm století dříve oslovil Jehova tuto symbolickou manželku: „Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou.“ (Izajáš 54:5, 13) Ježíš citoval toto proroctví a ukázal, že tito  synové jsou jeho věrní následovníci, kteří později tvoří sbor pomazaných křesťanů. (Jan 6:44, 45) Členové tohoto sboru, o nichž se mluví jako o Božích synech, jsou tedy také dětmi Boží symbolické manželky. (Římanům 8:14) Apoštol Pavel podává závěrečnou informaci, když říká: „Jeruzalém nahoře je svobodný, a on je naše matka.“ (Galaťanům 4:26) „Žena“, kterou viděl Jan, je tedy „Jeruzalém nahoře“.

5. Co je vlastně Jeruzalém nahoře, jestliže je Jehovova symbolická manželka korunována 12 hvězdami?

5 Co však je přesně Jeruzalém nahoře? Pavel o něm říkal, že je „nahoře“, a Jan ho vidí v nebi. Není to tedy zřejmě nějaké pozemské město; ani to není totéž co „Nový Jeruzalém“, protože tato organizace je nevěstou Kristovou, nikoli manželkou Jehovovou. (Zjevení 21:2) Povšimni si, že žena má korunu z dvanácti hvězd. Číslo 12 je spojeno s úplností v organizačním smyslu. * Těchto dvanáct hvězd tedy zřejmě naznačuje, že to je nějaké organizační uspořádání v nebi, stejně jako byl organizačním uspořádáním starověký Jeruzalém na zemi. Jeruzalém nahoře je Jehovova univerzální organizace duchovních tvorů, která jedná jako jeho manželka, neboť mu slouží a vytváří potomstvo.

6. a) Co je naznačeno tím, že žena, kterou viděl Jan, je oděna sluncem, má měsíc pod nohama a má korunu z hvězd? b) Co je symbolizováno porodními bolestmi těhotné ženy?

6 Jan vidí, že je tato žena oděna sluncem a má pod svýma nohama měsíc. Když k tomu dodáme korunu z hvězd, je úplně obklopena nebeskými světly. Ve dne i v noci na ni svítí Jehovova přízeň. Je to skutečně výstižný symbol Jehovovy podivuhodné nebeské organizace. Je také těhotná a prožívá porodní bolesti. Volá Boha o pomoc, čímž ukazuje, že přišel čas, aby porodila. V Bibli často porodní bolesti symbolizují těžkou práci nutnou k vytvoření nějakého důležitého výsledku. (Srovnej Žalm 90:2; Přísloví 25:23; Izajáše 66:7, 8.) Porodní bolesti tohoto druhu bezpochyby zakoušela Jehovova nebeská organizace, když se připravovala k tomuto historickému porodu.

Velký, ohnivě zbarvený drak

7. Jaké další znamení vidí Jan v nebi?

7 Co vidí Jan dále? „A jiné znamení bylo vidět v nebi, a pohleďme, velký, ohnivě zbarvený drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na jeho hlavách sedm diadémů; a jeho ocas táhne třetinu nebeských hvězd, a svrhl je na zem. A drak stál před ženou, která se chystala porodit, aby pohltil její dítě, jakmile je porodí.“ — Zjevení 12:3, 4.

8. a) Kdo je velký ohnivě zbarvený drak? b) Co je naznačeno tím, že drak má sedm hlav, deset rohů a na každé hlavě diadém?

8 Tento drak je Satan, „prahad“. (Zjevení 12:9; 1. Mojžíšova 3:15) Je to zuřivý ničitel — sedmihlavý požírající drak, který může svou kořist úplně pohltit. Vypadá opravdu podivně. Jeho sedm hlav a deset rohů naznačuje, že to je tvůrce politického divokého zvířete, které bude zakrátko popsáno ve 13. kapitole Zjevení. Tato šelma má totiž také sedm hlav a deset rohů. Satan má na každé hlavě diadém — celkem jich má sedm — a proto si můžeme být jisti, že právě on panuje nad sedmi světovými velmocemi, které jsou znázorněny tím divokým zvířetem. (Jan 16:11) Deset rohů výstižně symbolizuje celou moc, kterou Satan uplatňuje v tomto světě.

9. Co je naznačeno tím, že drakův ocas „táhne třetinu nebeských hvězd“ dolů na zem?

9 Drak má autoritu také v duchovní říši. Svým ocasem „táhne třetinu nebeských hvězd“. Hvězdy mohou představovat anděly. (Job 38:7) Zmínka o ‚třetině‘ může zdůrazňovat, že Satan svedl značný počet andělů. Jakmile se dostali pod jeho nadvládu, nemohli již uniknout. Nemohli se vrátit do Boží svaté  organizace. Stali se démony a Satan, jejich král neboli panovník, je jakoby táhne za sebou. (Matouš 12:24) Satan je také shodil na zem. To se bezpochyby vztahuje na Noemovu dobu před potopou, kdy Satan podnítil neposlušné Boží syny, aby sestoupili na zem a žili s lidskými dcerami. Tyto ‚anděly, kteří zhřešili‘, uvrhl Bůh za trest do stavu podobného vězení, který je nazván tartaros. — 1. Mojžíšova 6:4; 2. Petra 2:4; Juda 6.

10. Jaké vzájemně si odporující organizace se objevují a proč se drak snaží pohltit dítě, které žena rodí?

10 Tak se staly jasně patrnými dvě vzájemně si odporující organizace — Jehovova nebeská organizace znázorněná ženou a Satanova démonická organizace, která uvádí v pochybnost Boží svrchované postavení. Velká sporná otázka svrchovanosti musí být vyřešena. Ale jak? Satan, který stále ještě táhne za sebou démony, je jako dravá šelma, která vyhlíží po tom, kdo by se mohl stát její kořistí. Satan tedy čeká, až žena porodí. Chce pohltit její očekávané dítě, protože ví, že toto dítě osudně ohrozí jeho dosavadní existenci i existenci světa, nad nímž on panuje. — Jan 14:30.

Syn mužského rodu

11. Jak popisuje Jan narození dítěte ženy a proč je toto dítě nazváno ‚syn, mužského rodu‘?

11 Ustanovený čas, kdy s Božím připuštěním mohly národy bez přerušení panovat, skončil v roce 1914. (Lukáš 21:24) Tehdy, přesně včas, rodí žena své dítě: „A porodila syna, mužského rodu, který má pást všechny národy železným prutem. A její dítě bylo uchváceno k Bohu a k jeho trůnu. A žena uprchla do pustiny, kde má od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dnů.“ (Zjevení 12:5, 6) Dítě je ‚syn, mužského rodu‘. Proč používá Jan tohoto dvojitého výrazu? Činí tak proto, aby ukázal, že je dítě vhodné a způsobilé k tomu, aby panovalo nad národy s dostatečnou mocí. Zdůrazňuje to také, jak závažnou a radostnou událostí je toto zrození. Má základní úlohu při dovedení Božího posvátného tajemství do konce. Vždyť toto dítě mužského rodu bude dokonce „pást všechny národy železným prutem“!

12. a) Co Jehova prorocky slíbil o Ježíšovi v Žalmech? b) Co je symbolizováno tím, že žena rodí syna, „který má pást všechny národy železným prutem“?

12 Připadá nám tento výrok známý? Ano,  Jehova dal o Ježíšovi prorocký slib: „Rozbiješ je železným žezlem, jako hrnčířskou nádobu je rozrazíš na kusy.“ (Žalm 2:9) Bylo také o něm proneseno proroctví: „Prut tvé síly vyšle Jehova ze Siónu a řekne: ‚Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.‘“ (Žalm 110:2) Zrození, které viděl Jan, se tedy bezprostředně týká Ježíše Krista. Nejde o Ježíšovo narození z panny kdysi před prvním stoletím našeho letopočtu, ani se to nemůže vztahovat na Ježíšovo vzkříšení k duchovnímu životu v roce 33 n. l. Nejde také o žádné převtělení. Je to spíše skutečné zrození Božího Království v roce 1914, kdy Ježíš, který je nyní v nebi již téměř 20 století, byl dosazen na trůn jako Král. — Zjevení 12:10.

13. Co je naznačeno tím, že je dítě mužského rodu „uchváceno k Bohu a k jeho trůnu“?

13 Jehova nikdy nepřipustí, aby Satan pohltil jeho manželku nebo jeho novorozeného syna. Dítě mužského rodu je při narození „uchváceno k Bohu a k jeho trůnu“. Tak se dostává plně do ochrany Jehovy, který bude v nejplnější míře pečovat o toto nově zrozené Království, jež bude nástrojem k posvěcení jeho svatého jména. Žena v té době utíká do pustiny, kde má od Boha připravené místo. Podrobněji bude o tom pojednáno později. Nyní jsou vytvořeny podmínky pro významnou událost, která naprosto znemožní Satanovi, aby ještě někdy ohrožoval nebeské Království. Jaká je to událost?

Válka v nebi

14. a) Pro kterou událost, o níž Jan mluví, nemůže Satan již nikdy ohrozit Království? b) Na které místo je omezen Satan se svými démony?

14 Jan nám říká: „A v nebi vypukla válka: Michael a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak a jeho andělé vedli bitvu, ale nezískal převahu ani již pro ně nebylo nalezeno místo v nebi. Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ (Zjevení 12:7–9) Dramatickými událostmi, jimiž je dováděno do konce Boží posvátné tajemství, je Satan vypuzen, svržen z nebe a jeho démoni jsou svrženi na zem spolu s ním. Ten, který zavádí na scestí celou obydlenou zemi až do té míry, že se stal jejím bohem, je posléze omezen do blízkosti této planety, kde poprvé začal se svou vzpourou. — 2. Korinťanům 4:3, 4.

15, 16. a) Kdo je Michael a jak to víme? b) Proč je vhodné, že právě Michael působí svržení Satana z nebe?

15 Kdo dosahuje tohoto velkého vítězství v Jehovově jménu? Bible říká, že to je Michael a jeho andělé. Kdo však je Michael? Jméno „Michael“ znamená „Kdo je jako Bůh?“. Michael tedy musí mít zájem na ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti tím, že podá důkaz, že se Jehovovi nikdo nevyrovná. V 9. verši Judova dopisu je nazván „archanděl Michael“. Je zajímavé, že jinde v Bibli je titul „archanděl“ použit pouze na jedinou osobu: na Ježíše Krista. * Pavel o něm říká: „Sám Pán sestoupí  z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla a s Boží trubkou.“ (1. Tesaloničanům 4:16) Titul „archanděl“ znamená „představený andělů“. Proto nás nepřekvapuje, že Zjevení mluví o ‚Michaelovi a jeho andělích‘. Také jiná místa, kde se Bible zmiňuje o andělích podřízených Božímu spravedlivému služebníkovi, se vztahují na Ježíše. Pavel například mluví o „zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly“. — 2. Tesaloničanům 1:7; viz též Matouše 24:30, 31; 25:31.

16 Tyto i jiné biblické texty nás vedou k nevyhnutelnému závěru, že Michael není nikdo jiný než Pán Ježíš Kristus ve svém nebeském postavení. Nyní, v Pánově dnu, již neříká Satanovi pouze: „Kéž tě Jehova přísně napomene.“ Nyní je čas k souzení, a proto Ježíš, jakožto Michael, vrhá ničemného Satana a jeho démonické anděly z nebe. (Juda 9; Zjevení 1:10) Je velmi vhodné, že to má učinit právě on, protože on je nově nastoleným Králem. Ježíš je také tím semenem, jež bylo zaslíbeno kdysi v Edenu a jež má nakonec rozdrtit hlavu hada, a tak ho jednou provždy zbavit existence. (1. Mojžíšova 3:15) Ježíš vypudil Satana z nebe, a tím učinil krok k jeho konečnému rozdrcení.

‚Radujte se, nebesa‘

17, 18. a) Jakou nebeskou odezvu na pád Satana z nebe popisuje Jan? b) Odkud pravděpodobně pochází silný hlas, který slyší Jan?

17 Jan podává zprávu o radostné nebeské odezvě na tento ohromující pád Satana:  „A slyšel jsem silný hlas v nebi, který řekl: ‚Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který na ně dnem i nocí žaluje před naším Bohem! A zvítězili nad ním kvůli krvi Beránka a kvůli slovu svého svědectví a nemilovali své duše ani tváří v tvář smrti. Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!‘“ — Zjevení 12:1012a.

18 Čí silný hlas Jan slyší? Bible nám to neříká. Ale podobné volání, o němž se mluví ve Zjevení 11:17, pocházelo od vzkříšených 24 starších v jejich nebeském postavení, kde nyní mohou znázorňovat 144 000 svatých. (Zjevení 11:18) A protože se zde o pomazaných pronásledovaných Božích služebnících, kteří jsou dosud na zemi, mluví jako o ‚našich bratrech‘, mohl tento výrok pocházet z téhož zdroje. Tito věrní mohou bezpochyby spojit své hlasy, protože k jejich vzkříšení dochází krátce po vyvržení Satana a množství jeho démonů z nebe.

19. a) Jak může jednat Ježíš, když je ukončeno Boží posvátné tajemství? b) Co je naznačeno tím, že je Satan nazván „žalobce našich bratrů“?

19 Ukončení Božího posvátného tajemství vyžaduje, aby se Ježíš ujal autority v Jehovově Království. Tím je otevřena cesta, aby Bůh splnil své velké předsevzetí a osvobodil věrné lidstvo. Ježíš přináší záchranu nejen svým bohabojným učedníkům, kteří jsou nyní na zemi, ale také nespočetným miliónům mrtvých, kteří jsou v Boží paměti. (Lukáš 21:27, 28) Satan je označen jako „žalobce našich bratrů“, z čehož je patrné, že ačkoli se jeho žaloby proti Jobovi prokázaly jako falešné, nadále zpochybňoval ryzost Božích pozemských služebníků. Zřejmě při mnoha příležitostech opakoval obvinění, že člověk dá všechno, co má, výměnou za svou duši. Satan opravdu bídně selhal. — Job 1:9–11; 2:4, 5.

20. Jak věrní křesťané přemáhají Satana?

20 Pomazaní křesťané, kteří jsou považováni za spravedlivé „kvůli krvi Beránka“, vydávají nadále svědectví pro Boha a Ježíše Krista, navzdory pronásledování. Již déle než 120 let poukazuje Janova třída na velké sporné otázky, které souvisejí s ukončením časů pohanů v roce 1914. (Lukáš 21:24KB) A velký zástup nyní věrně slouží po jejich boku. Nikdo z nich ‚se nebojí těch, kdo zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši‘, což znovu a znovu dokazují životní zkušenosti svědků Jehovových v naší době. Slovem svých úst a pravým křesťanským chováním přemáhají Satana a soustavně dokazují, že je lhář. (Matouš 10:28; Přísloví 27:11; Zjevení 7:9) Jak šťastní musí být pomazaní křesťané vzkříšení do  nebe, že tam již není Satan, který by obviňoval jejich bratry! Je to skutečně vhodné, že celý zástup andělů radostně reaguje na výzvu „Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!“

Běda od odpůrce

21. Jak přivodil Satan bědu na zem i na moře?

21 Satan zuří kvůli třetí bědě, a proto je nyní odhodlán postihnout lidstvo zvláštní bědou, jejímž původcem je on sám. „Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:12b) Vypuzení Satana z nebe opravdu znamená bědu pro doslovnou zemi, kterou ničí sobečtí lidé pod Satanovou nadvládou. (5. Mojžíšova 32:5) A navíc Satanova strategie ‚panovat, nebo zničit‘ přináší bědu symbolické zemi, struktuře lidské společnosti, a také symbolickému moři, rozbouřené mase lidstva samotného. Ve dvou světových válkách se Satanova zloba projevila ve zlobě národů, jež mu jsou podřízeny, a podobné výbuchy démonické zuřivosti pokračují až dodnes. Ale dlouho to již trvat nebude! (Marek 13:7, 8) Ďáblovy úklady sice mohou být hrozné, ale nikdy ani zdaleka nedosáhnou tak ničivých účinků, jaké způsobí Satanově viditelné organizaci třetí běda — zásah prostřednictvím Božího Království!

22, 23. a) Co se podle Janových slov děje po svržení draka k zemi? b) Jak může drak pronásledovat „ženu, která porodila dítě mužského rodu“?

22 Kristovi bratři, kteří jsou dosud na zemi, nesou po Satanově katastrofálním vypuzení největší nápor jeho zloby. Jan o tom podává zprávu: „Když nyní drak viděl, že byl svržen na zem, pronásledoval ženu, která porodila dítě mužského rodu. Ženě však byla dána dvě křídla velkého orla, aby odletěla na své místo do pustiny; tam je živena čas a časy a půl času, stranou od hadova obličeje.“ — Zjevení 12:13, 14.

23 Zde se vidění vrací k myšlence uvedené ve verši 6, kde je nám řečeno, že po narození dítěte prchá žena do pustiny, pryč od draka. Snad se ptáme, jak může drak pronásledovat ženu, jestliže ta je v nebi a drak již byl svržen na zem. Vzpomeňme si však, že má tato žena na zemi své děti, své semeno. Později v tomto vidění se dovídáme, že Satan vyjadřuje svou zlobu proti ženě tím, že pronásleduje její semeno. (Zjevení 12:17) Je možné říci, že to, co se děje se semenem ženy na zemi, se děje ženě samotné. (Srovnej Matouše 25:40.) A rostoucí počet společníků tohoto semene zde na zemi bude také prožívat pronásledování.

Nový národ

24. Který zážitek badatelů Bible se podobal osvobození Izraelitů z Egypta?

24 Během první světové války pokračovali Ježíšovi bratři věrně ve vydávání svědectví, jak to jen bylo možné. Dělo se to tváří v tvář zesílenému odporu ze strany Satana a jeho ničemných stoupenců. Nakonec bylo veřejné vydávání svědectví, které konali badatelé Bible, prakticky zastaveno. (Zjevení 11:7–10) Stalo se to tehdy, když zažili něco podobného jako kdysi Izraelité, kteří museli také snést v Egyptě velký útlak. Tehdy je Jehova rychle přenesl, jakoby na orlích křídlech, do bezpečí v pustině Sinaj. (2. Mojžíšova 19:1–4) Podobně po rozhořčeném pronásledování v letech 1918–19 vysvobodil Jehova své svědky, zastupující jeho ženu, a uvedl je do situace, která pro ně byla stejně bezpečná, jako byla pustina pro Izraelity. Tak byly vyslyšeny  jejich modlitby. — Srovnej Žalm 55:6–9; 55:7–10, KB.

25. a) Co způsobil Jehova v roce 1919, podobně jako vytvořil z Izraelitů národ v pustině? b) Z koho se skládá tento národ a kam byli přivedeni?

25 V pustině vytvořil Jehova z Izraelitů národ a postaral se o ně duchovně i tělesně. Podobně od roku 1919 vytvářel Jehova ze semene ženy duchovní národ. To nemá být zaměňováno s mesiášským Královstvím, které panuje z nebes již od roku 1914. Tento nový národ se skládá z ostatku pomazaných svědků na zemi, kteří byli v roce 1919 uvedeni do slavného duchovního stavu. Byla jim nyní poskytnuta ‚v pravý čas jejich vyměřená zásoba jídla‘, a tak byli posíleni k práci, která je čekala. — Lukáš 12:42; Izajáš 66:8.

26. a) Jak dlouhé je časové období, o němž se mluví ve Zjevení 12:6, 14? b) K čemu sloužilo období tři a půl času, kdy začalo a kdy skončilo?

26 Jak dlouho trval tento oddech pro semeno Boží ženy? Zjevení 12:6 říká, že trval 1 260 dnů. Zjevení 12:14 to označuje jako období času, časů a půl času, jinými slovy jako tři a půl času. Oba výrazy znamenají tři a půl roku, jež probíhaly na severní polokouli od jara 1919 do podzimu 1922. Bylo to období osvěžujícího zotavení a reorganizace obnovené Janovy třídy.

27. a) Co podle Janovy zprávy učinil drak v roce 1922? b) Proč Satan vychrlil proti svědkům záplavu pronásledování?

27 Drak se nevzdal. „A had za ženou vychrlil ze své tlamy vodu jako řeku, aby ji řeka utopila.“ (Zjevení 12:15) Co znamená ‚voda jako řeka‘ nebo ‚proud vody jako řeka‘? (EP, Petrů) Starověký král David mluvil o zlých lidech, kteří mu odporovali, jako o ‚prudké záplavě neužitečných lidí‘ [‚dravých proudech Ničemníka‘, EP]. (Žalm 18:4, 5, 16, 17; 18:5, 6, 17, 18, EP) Satan nyní rozdmychává podobné pronásledování ze strany „neužitečných lidí“. Po roce 1922 vychrlil Satan proti svědkům záplavu pronásledování. (Matouš 24:9–13) K němu patřilo i tělesné násilí, ‚vytváření těžkostí výnosem‘, věznění a dokonce i popravování pověšením, zastřelením a stínáním. (Žalm 94:20) Ponížený Satan, kterému byl odepřen přístup k Boží nebeské ženě, začal zuřivě útočit na zbývající  členy semene na zemi a chtěl je zničit buď přímo, nebo tím, že by je přiměl, aby porušili svou ryzost, a tak ztratili Boží přízeň. Byli však rozhodnuti jednat podobně jako Job. „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ — Job 27:5.

28. Jak vyvrcholila záplava pronásledování během druhé světové války?

28 Tato zlomyslná záplava pronásledování vyvrcholila během druhé světové války. V Evropě bylo v nacistických koncentračních táborech a věznicích drženo asi 12 000 svědků a přibližně 2 000 jich zemřelo. Pod vojenskými diktátory, kteří panovali v Itálii, Japonsku, v Koreji a na Tchaj–wanu, trpěli věrní svědkové podobně krutým zacházením. I v takzvaných demokratických zemích byli svědkové terčem útoků skupin Katolické akce, byli pomazáváni dehtem a obalováni peřím a vyháněni z města. Křesťanská shromáždění bývala rozháněna a děti svědků vylučovány ze škol.

29. a) Jak popisuje Jan úlevu přicházející z neočekávaného zdroje? b) Jak to, že „země přišla ženě na pomoc“? c) Co činí drak dále?

29 Úleva přišla z neočekávané strany: „Ale země přišla ženě na pomoc a země otevřela ústa a pohltila řeku, kterou drak vychrlil ze své tlamy. A drak se na ženu rozzlobil a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše.“ (Zjevení 12:16, 17) „Země“ — prvky uvnitř Satanova vlastního systému věcí — začaly pohlcovat „řeku“ neboli „záplavu“. Ve 40. letech získali svědkové řadu příznivých rozhodnutí od Nejvyššího soudu Spojených států amerických a od vládnoucích sil v některých jiných zemích, čímž byla podpořena svoboda uctívání. Nakonec spojenecké národy pohltily přízrak nacismu a fašismu, což přineslo úlevu svědkům, kteří trpěli pod krutými diktaturami. Pronásledování však zcela nepřestalo a dodnes trvá zloba draka, jenž se snaží stále válčit proti těm, kteří „mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. V mnoha zemích jsou věrní svědkové stále ve vězení a někteří dále umírají za svou ryzost. Ale v některých těchto zemích občas úřady ve svém tlaku polevují a svědkové se radují z větší  míry svobody. * A tak ve splnění proroctví země nadále pohlcuje řeku pronásledování.

30. a) K čemu mohlo dojít, když země poskytla dostatečnou úlevu? b) K čemu vede ryzost Božího lidu?

30 Tak poskytla země dostatečnou úlevu, aby se mohlo Boží dílo rozšířit do přibližně 235 zemí a přinést ovoce v podobě více než šesti miliónů věrných kazatelů dobré zprávy. Spolu se zbývajícími ze semene ženy zachovává velký mezinárodní zástup nových věřících Boží přikázání, pokud jde o oddělení se od světa, o čistou morálku a o lásku k bratrům, a vydávají svědectví o mesiášském Království. Jejich ryzost je odpovědí na Satanovu hanlivou výzvu, a to je předzvěstí smrti pro Satana i jeho svět. — Přísloví 27:11.

[Poznámky pod čarou]

^ 5. odst. Srovnej 12 kmenů tělesného Izraele, 12 apoštolů, 12 kmenů duchovního Izraele a 12 bran, 12 andělů a 12 základních kamenů Nového Jeruzaléma. — Zjevení 21:12–14.

^ 15. odst. Povšimněme si však, že Zjevení 12:9 mluví o ‚velkém drakovi. . . a jeho andělích‘. Ďábel tedy ze sebe činí nejen napodobeninu boha, ale snaží se také stát se archandělem, ačkoli mu Bible nikdy takový titul nedává.

^ 29. odst. Nejvyšší soudy v celé řadě zemí poskytly svědkům Jehovovým úlevu; některá z těchto rozhodnutí jsou uvedena v rámečku na stránce 92.

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 185]

„Země otevřela ústa“

Satan vychrlil záplavu pronásledování proti pomazaným křesťanům a jejich druhům v mnoha zemích. Ale vývoj událostí uvnitř Satanova světa často vedl k tomu, že byla tato záplava pohlcena.

Záplava akcí lůzy a věznění ve Spojených státech amerických byla velkou měrou pohlcena příznivými rozsudky Nejvyššího soudu ve 40. letech.

V roce 1945 bylo zuřivé pronásledování v mnoha zemích pod nadvládou Německa a Japonska zastaveno vítězstvím Spojenců ve druhé světové válce.

Když byl vydán zákaz proti svědkům Jehovovým v Dominikánské republice, byli svědkové uvězněni, bičováni a biti pažbami pušek. V roce 1960 se diktátor Rafael Trujillo rozešel s římskokatolickou církví, což vedlo ke zrušení zákazu svědků Jehovových.

Střílení, pálení, znásilňování, bití, mučení a zabíjení svědků Jehovových během občanské války v Nigérii bylo zastaveno v roce 1970, kdy vládní síly přemohly provincii, která se odtrhla a kde se děly tyto věci.

Ve Španělsku byly prováděny domovní prohlídky a křesťanům byly ukládány pokuty a byli vězněni za „zločin“, jehož se dopouštěli tím, že mluvili o Bohu a konali křesťanská shromáždění. Toto pronásledování posléze skončilo v roce 1970, kdy změna vládní politiky vůči nekatolickým náboženstvím vedla k tomu, že svědkové Jehovovi mohli být zákonně registrováni.

V Portugalsku byly prováděny neoprávněné domovní prohlídky. Svědkové byli týráni a vězněni a byly jim zabavovány Bible. Tento terorismus byl ‚pohlcen‘, když vojenská revoluce v roce 1974 vedla ke změně vlády a byl vydán zákon, který poskytoval svobodu shromažďování.

V Argentině byly za vojenské vlády vylučovány děti svědků Jehovových ze škol a svědkové po celé zemi byli zatýkáni za kázání dobré zprávy. Toto pronásledování skončilo v roce 1984, kdy vláda, která byla tehdy u moci, zákonně uznala Sdružení svědků Jehovových.

[Tabulka na straně 183]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

1914 Zrození Království

1919 Zrození nového národa

1919–1922 Období zotavení

1922 Záplava pronásledování

[Obrázky na straně 182]

Běda zemi