1., 2. Jaké problémy a jaké radosti mohou přinést léta dospívání?

MÁTE-LI doma dospívající dítě, je to naprosto odlišná situace, než když máte pětileté nebo desetileté dítě. Léta dospívání s sebou nesou náročné úkoly a problémy, ale přinášejí také radost a odměnu. Z takových příkladů, jako byl Josef, David, Josijáš a Timoteus, je vidět, že mladí lidé mohou jednat odpovědně a že mohou mít vynikající vztah k Jehovovi. (1. Mojžíšova 37:2–11; 1. Samuelova 16:11–13; 2. Královská 22:3–7; Skutky 16:1, 2) Dnes mnozí dospívající jednají stejně. Některé z nich pravděpodobně znáte.

² Avšak u někoho jsou léta dospívání bouřlivá. Mladiství prožívají citové výkyvy. Dospívající chlapci a dívky možná touží po větší nezávislosti a nelibě nesou, že je rodiče omezují. Tito mladí lidé jsou však dosud poměrně nezkušení a potřebují, aby jim rodiče láskyplně a trpělivě pomáhali. Ano, léta dospívání mohou přinášet nové podněty, ale také zmatky, a to jak rodičům, tak dospívajícím. Jak se dá mladým lidem v těchto letech pomáhat?

3. Jak mohou rodiče svému potomkovi umožnit, aby dobře prošel obdobím dospívání?

³ Rodiče, kteří se řídí biblickými radami, poskytují svému dospívajícímu potomkovi nejlepší příležitost  k tomu, aby těmito zkouškami úspěšně prošel a aby se z něho stal odpovědný dospělý člověk. Ve všech zemích a v kterékoli době se dařilo dobře zvládnout toto období těm rodičům a dospívajícím, kteří společně uplatňovali biblické zásady. (Žalm 119:1)

4. Proč je důvěrný rozhovor důležitý hlavně v letech dospívání?

⁴ Bible říká: „Kde není důvěrný hovor, tam se maří plány.“ (Přísloví 15:22) Jestliže byl důvěrný hovor nezbytný, když byly děti mladší, zvlášť důležitý je v období dospívání, kdy se mladí lidé méně zdržují doma a více času tráví se svými přáteli ze školy nebo s jinými kamarády. Není-li mezi dětmi a rodiči důvěrný hovor — žádná upřímná a otevřená komunikace —, dospívající se mohou rodině odcizit. Jak se tedy dá udržet otevřená vzájemná komunikace?

5. K čemu jsou dospívající povzbuzováni, pokud jde o komunikaci s rodiči?

⁵ Svou úlohu v tom musí sehrát dospívající i rodiče. Je pravda, že povídat si s rodiči je pro děti možná v dospívání obtížnější, než když byly mladší. Uvědomte si však, že „není-li obratné vedení, lid padá; ale ve množství rádců je záchrana“. (Přísloví 11:14) Tato slova platí pro všechny, pro mladé stejně jako pro starší lidi. Dospívající, kteří si to uvědomí, pochopí, že stále potřebují obratné vedení, protože se setkávají se stále složitějšími problémy. Měli by uznat, že jejich věřící rodiče jsou dostatečně kvalifikovanými rádci, protože mají více životních zkušeností a již mnoho let se láskyplně starají o své děti. Takže moudří  dospívající se v této etapě svého života neobrátí k rodičům zády.

6. Jaký postoj ke komunikaci se svými dospívajícími dětmi zaujmou moudří a milující rodiče?

⁶ Otevřená komunikace znamená, že se rodiče budou snažit být k dispozici, až dospívající pocítí potřebu si povídat. Jestliže jste rodiče, postarejte se o to, aby alespoň z vaší strany byla neomezená možnost komunikace. Nemusí to být snadné. Bible říká, že je „čas být zticha a čas mluvit“. (Kazatel 3:7) Když vaše dospívající dítě má pocit, že je čas mluvit, vy si možná můžete myslet, že je čas být zticha. Snad jste si tento čas vyhradili na osobní studium, na odpočinek nebo na práci v domácnosti. Přesto se snažte změnit své plány a naslouchat, jestliže si dítě chce s vámi povídat. Jinak se o to už možná znovu nepokusí. Vzpomeňte si na Ježíše. Jednou měl v plánu, že bude chvíli odpočívat. Když se však kolem něho seběhli lidé a chtěli mu naslouchat, odložil dobu odpočinku a začal je vyučovat. (Marek 6:30–34) Většina dospívajících si uvědomuje, že jejich rodiče mají rušný život, ale přesto potřebují mít pocit jistoty, že jsou jim rodiče k dispozici, kdyby je potřebovali. Buďte tedy dosažitelní a mějte pochopení.

7. Čemu se rodiče potřebují vyhýbat?

⁷ Pokuste se zavzpomínat na to, jak to bylo v době vašeho dospívání, a neztrácejte smysl pro humor! Je nutné, aby rodiče byli se svými dětmi rádi. Jak rodiče tráví svůj volný čas? Jestliže chtějí ve svém volném čase vždycky dělat něco, co se netýká rodiny, jejich dospívající děti to okamžitě zpozorují. Pokud dospívající dojdou k závěru, že přátelé ze školy se o ně zajímají víc než vlastní rodiče, nutně  jim to způsobí problémy.

8. Jak je možné vštípit dětem ocenění pro poctivost, usilovnou práci a správné chování?

⁸ Pokud rodiče svým dětem nevštípili ocenění pro poctivost a usilovnou práci již dříve, rozhodně by to měli udělat v letech jejich dospívání. (1. Tesaloničanům 4:11; 2. Tesaloničanům 3:10) Také se musí ujistit, že jejich děti skutečně považují za důležité vést mravně čistý život. (Přísloví 20:11) V těchto oblastech rodiče dětem hodně sdělí pomocí příkladů. Zrovna tak jako nevěřící manželé mohou být „získáni beze slova chováním svých manželek“, také dospívající mohou poznat správné zásady z chování svých rodičů. (1. Petra 3:1) Příklad sám o sobě však nestačí, protože také venku mimo domov jsou děti vystaveny vlivu mnoha špatných příkladů a záplavě lákavé reklamy. Starostliví rodiče tedy potřebují znát názory svých dospívajících dětí na to, co vidí a slyší, a to od nich vyžaduje, aby s dětmi vedli promyšlené rozhovory. (Přísloví 20:5)

9., 10. Proč by rodiče měli své děti poučovat o sexuálních otázkách a jak to mohou dělat?

 ⁹ To zvlášť platí, když se jedná o sexuální otázky. Rodiče, jste při rozhovorech s dětmi o sexu v rozpacích? I když vás tento námět uvádí do rozpaků, měli byste se o něm snažit s dětmi mluvit, protože se to rozhodně od někoho dozvědí. A kdo ví, jaké zkreslené informace získají, jestliže se to nedozvědí od vás. Jehova se v Bibli záležitostem sexu nevyhýbá, neměli by se jim tedy vyhýbat ani rodiče. (Přísloví 4:1–4; 5:1–21)

¹⁰ Jsme vděční za to, že Bible obsahuje jasné rady v oblasti sexuálního chování a že Watchtower Society uveřejnila mnoho prospěšných informací, které ukazují, že tyto rady platí i v současném světě. Nebylo by dobré tuto pomoc využít? Co kdybyste si například se svým synem nebo svou dcerou znovu přečetli některé kapitoly z 1. a 2. dílu knihy Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi? Výsledky vás možná příjemně překvapí.

11. Jakým nejúčinnějším způsobem mohou rodiče své děti učit, aby sloužily Jehovovi?

¹¹ Co by mělo být nejvýznamnějším námětem rozhovorů, které rodiče vedou se svými dětmi? Apoštol Pavel na tento námět upozornil, když napsal: „Dál [své děti] vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Děti se stále potřebují učit o Jehovovi. Zejména se potřebují naučit milovat ho a měly by chtít mu sloužit. I v této oblasti se dá mnoho naučit příkladem. Pokud dospívající děti vidí, že jejich rodiče milují Boha „celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí“ a že to nese dobré ovoce v jejich životě, možná je to velice ovlivní, aby jednaly stejně. (Matouš  22:37) Podobně, když děti vidí, že rodiče mají rozumný názor na hmotné věci a že na první místo v životě dávají Boží Království, pomůže jim to vypěstovat si stejný myšlenkový postoj. (Kazatel 7:12; Matouš 6:31–33)

12., 13. Jaké myšlenky bychom si měli připomínat, má-li se rodinné studium dařit?

¹² Vynikající pomůckou pro předávání duchovních hodnot dětem je týdenní rodinné studium Bible. (Žalm 119:33, 34; Přísloví 4:20–23) Je nesmírně důležité vést takové studium pravidelně. (Žalm 1:1–3) Rodiče a děti by si měli uvědomovat, že ostatní věci si musí plánovat podle rodinného studia, a ne naopak. Kromě toho, má-li být rodinné studium užitečné, je nezbytné mít k němu správný postoj. Jeden otec řekl: „Důležitým prostředkem je, když se vedoucí studia snaží vytvářet uvolněné, přesto však důstojné ovzduší — neformální, ale ne  lehkovážné. Nemusí být vždy snadné dospět ke správné rovnováze a často je potřeba myšlení dětí usměrnit. Jestliže se to jednou nebo dvakrát nepodaří, vytrvejte a zkuste to příště opět.“ Tentýž otec řekl, že ve své modlitbě před každým studiem prosí Jehovu výslovně o to, aby všichni přítomní zaujali správné stanovisko. (Žalm 119:66)

¹³ Věřící rodiče mají povinnost vést rodinné studium. Je pravda, že někteří rodiče nemusí mít talent k vyučování a možná obtížně hledají způsoby, jak rodinné studium vést, aby bylo zajímavé. Nicméně jestliže své dospívající děti milujete „skutkem a pravdou“, budete jim chtít pokorně a upřímně pomáhat, aby dělaly pokroky v duchovním smýšlení. (1. Jana 3:18) Možná si občas postěžují, ale pravděpodobně pocítí, že máte hluboký zájem o jejich dobro.

14. Jak je možné uplatňovat 5. Mojžíšovu 11:18, 19, když hovoříme s dospívajícími o duchovních věcech?

¹⁴ Rodinné studium není jedinou příležitostí k rozhovorům o věcech, které jsou v duchovním ohledu důležité. Vzpomínáte si, co Jehova přikázal  rodičům? Řekl: „Uplatníte tato má slova na své srdce a svou duši a uvážete si je jako znamení na ruku a budou vám sloužit jako náčelní páska mezi očima. Budete jim také vyučovat své syny, takže o nich budeš mluvit, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po silnici a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ (5. Mojžíšova 11:18, 19; viz také 5. Mojžíšovu 6:6, 7.) To neznamená, že rodiče musí svým dětem stále kázat. Ale milující hlava rodiny by měla neustále hledat příležitosti, kdy by mohla zlepšovat duchovní rozhled své rodiny.

15., 16. a) Co je ukázňování? b) Kdo je odpovědný za ukázňování a kdo má povinnost věnovat mu pozornost?

¹⁵ Ukázňování je součást výchovy, která napravuje, a k tomu patří komunikace. V ukázňování je obsaženo více napravování než trestání — ačkoli i trestání se tam může objevit. Vaše děti potřebovaly ukázňování, když byly mladší, a určitou formu ukázňování, snad dokonce ještě mnohem více, potřebují i nyní, v době dospívání. Rozumní dospívající vědí, že to je pravda.

¹⁶ Bible říká: „Každý pošetilý znevažuje kázeň od svého otce, ale kdokoli dbá kárání, je chytrý.“ (Přísloví 15:5) Z tohoto textu se hodně dozvídáme. Obsahuje myšlenku, že rodiče své děti ukázňují. Děti totiž nemohou ‚dbát kárání‘, jestliže ho nedostávají. Jehova svěřuje odpovědnost za ukázňování rodičům, zejména otci. Odpovědnost za naslouchání však má dospívající. Pokud moudrému ukázňování od svého otce a své matky věnuje pozornost, více se dozví a udělá méně chyb. (Přísloví 1:8) Bible říká: „Kdo zanedbává  kázeň, dochází k chudobě a zneuctění, ale kdo se drží pokárání, ten je oslaven.“ (Přísloví 13:18)

17. Jak dají rodiče najevo, že jsou v ukázňování vyrovnaní?

¹⁷ Je nutné, aby rodiče byli při ukázňování svých dětí vyrovnaní. Neměli by být tak přísní, aby své potomky dráždili, nebo snad dokonce narušovali jejich sebedůvěru. (Kolosanům 3:21) A současně nechtějí být natolik povolní, aby zanedbávali životně důležitou výchovu svých dětí. Taková povolnost může být zhoubná. Přísloví 29:17 říkají: „Trestej svého syna, a přinese ti odpočinek a tvé duši poskytne mnoho rozkoše.“ Ve verši 21 je však řečeno: „Jestliže někdo od mládí hýčká svého sluhu, v pozdějším životě se stane dokonce nevděčníkem.“ I když tento verš mluví o sluhovi, ve stejném rozsahu platí na kterékoli dítě v rodině.

18. Dokladem čeho je ukázňování a čemu by se měli rodiče při důsledném ukázňování vyhýbat?

¹⁸ Dá se říci, že správné ukázňování je důkazem, že rodiče mají své dítě rádi. (Hebrejcům 12:6, 11) Pokud jste rodiče, jistě víte, že ukázňovat děti důsledně a rozumně je obtížné. Kvůli klidu se možná zdá snazší umíněnému dospívajícímu dovolit, aby si dělal, co chce. Nakonec však rodič, který tak jedná, za to zaplatí tím, že se mu rodina vymkne z ruky. (Přísloví 29:15; Galaťanům 6:9)

19., 20. Jak mohou rodiče moudře postupovat v otázce odpočinkové činnosti svých dospívajících dětí?

¹⁹ V dřívějších dobách se od dětí obvykle očekávalo, že budou pomáhat v domácnosti nebo v hospodářství. Mnozí dospívající v dnešní době mají hodně volného času, kdy jsou bez dozoru. Svět obchodu nabízí k vyplnění volného času nesmírné množství  možností. K tomu přidejte skutečnost, že svět připisuje biblickým měřítkům a morálce velmi malou hodnotu, a máte recept na pořádnou katastrofu.

²⁰ Rozumní rodiče si tedy ponechávají právo na konečné rozhodnutí o odpočinkové činnosti. Nezapomeňte však, že se dospívající vyvíjí. Každý rok bude pravděpodobně doufat, že se s ním nebo s ní bude zacházet víc jako s dospělým. Je tedy od rodičů moudré, když čím je dospívající starší, tím mu nechávají větší volnost ve výběru odpočinkové činnosti — pokud jsou z tohoto výběru vidět pokroky k duchovní vyspělosti. Někdy si snad dospívající nerozumně vybere nevhodnou hudbu, společnost a podobně. Když k tomu dojde, mělo by se to s dospívajícím rozebrat, aby si příště vybíral lépe.

21. Před čím ochrání dospívající dítě to, že svou odpočinkovou činnost rozvrhne rozumně?

²¹ Kolik času by mělo být vyhrazeno na odpočinkovou činnost? V některých zemích jsou dospívající ovlivňováni k tomu, aby si mysleli, že neustále mají právo na zábavu. Mladiství si tedy svou činnost možná plánují tak, že přecházejí od jedné zábavy ke druhé. Je proto na rodičích, aby své děti poučili, že by měly věnovat čas také jiným věcem, například rodinnému a osobnímu studiu, společenství s duchovně vyspělými lidmi, křesťanským shromážděním a práci v domácnosti. Tak nedojde k tomu, že by „rozkoše tohoto života“ v nich udusily Boží slovo. (Lukáš 8:11–15)

22. Čím by v životě dospívajícího měla být vyvážena odpočinková činnost?

²² Král Šalomoun řekl: „Poznal jsem, že není pro ně nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst  a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 3:12, 13) Ano, radování patří k vyrovnanému životu. Ale tvrdá práce také. Mnozí dospívající v dnešní době neznají uspokojení pocházející z tvrdé práce ani pocit sebeúcty vyplývající z toho, že se jim podaří vyřešit nějaký problém. Někteří nedostávají příležitost zdokonalit se v nějakém oboru nebo řemesle, kterými by se mohli později v životě živit. To je pro rodiče opravdu náročný úkol. Zajistíte svému dítěti takové příležitosti? Pokud dokážete své dospívající dítě naučit, aby si vážilo tvrdé práce, a aby z ní dokonce mělo radost, vytvoří si zdravý názor, který mu přinese užitek na celý život.

23. Jak mohou rodiče své dospívající dítě povzbuzovat?

²³ I v případě, že máte se svým dospívajícím dítětem problémy, stále platí biblický text: „Láska nikdy neselhává.“ (1. Korinťanům 13:8) Bez ustání mu projevujte lásku, kterou zcela jistě k němu cítíte. Položte si otázky: ‚Chválím každé dítě za úspěchy, jichž dosáhlo při řešení problémů nebo překonávání překážek? Nevynechám žádnou příležitost, která se naskytne, abych svým dětem projevil lásku a uznání?‘ Jestliže dospívající má pocit jistoty, že ho máte rádi, i když snad občas dojde k nedorozumění, je mnohem pravděpodobnější, že vám tuto lásku bude oplácet.

24. Která biblická zásada je považována za všeobecně platné pravidlo při výchově dětí, ale co by si rodiče měli uvědomovat?

²⁴ Jak děti dospívají, budou nakonec samozřejmě samy dělat velmi závažná rozhodnutí. V některých případech se tato rozhodnutí možná rodičům nebudou  líbit. Co když se jejich dítě rozhodne, že už nebude sloužit Jehovovi Bohu? Může se to stát. Dokonce někteří z Jehovových duchovních synů odmítli Jehovovy rady a projevili vzpurnost. (1. Mojžíšova 6:2; Juda 6) Děti nejsou počítače, které se dají naprogramovat, aby jednaly, jak my chceme. Jsou to tvorové se svobodnou vůlí, jsou za svá rozhodnutí odpovědní Jehovovi. Za všeobecně platné pravidlo je však přesto považován text Přísloví 22:6: „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodbočí z ní.“

25. Jakým nejznamenitějším způsobem mohou rodiče projevit Jehovovi vděčnost za výsadu být rodiči?

²⁵ Projevujte tedy svým dětem hodně lásky. Při výchově se co nejvíce řiďte biblickými zásadami. Dávejte jim výborný příklad ve zbožném chování. Tak jim poskytnete tu nejlepší příležitost, aby z nich vyrostli odpovědní, bohabojní dospělí lidé. To je nejznamenitější způsob, jak mohou rodiče projevit Jehovovi vděčnost za výsadu být rodiči.