1., 2. a) Na jak dlouho bylo stanoveno trvání manželství? b) Jak je to možné?

KDYŽ Bůh spojil prvního muže a první ženu v manželství, nic nenaznačovalo, že by toto spojení mělo být pouze dočasné. Adam a Eva měli být spolu celý život. (1. Mojžíšova 2:24) Boží měřítko pro počestné manželství je spojení jednoho muže a jedné ženy. Jedině závažná sexuální nemravnost jednoho nebo obou manželských partnerů poskytuje biblický důvod k rozvodu a možnost uzavřít nové manželství. (Matouš 5:32)

² Je vůbec možné, aby dva různí jedinci spolu šťastně žili nekonečně dlouho? Možné to je a Bible ukazuje, jaké dva velice důležité činitele neboli klíče to umožňují. Pokud oba, manžel i manželka, budou tyto klíče používat, budou šťastní a zažijí mnoho nádherných věcí. Co je to za klíče?

3. Které tři druhy lásky by si měli vypěstovat manželští partneři?

³ Prvním klíčem je láska. Je zajímavé, že Bible se zmiňuje o několika druzích lásky. Jedním z těchto druhů lásky je vřelá osobní náklonnost k někomu — je to láska mezi blízkými přáteli. (Jan 11:3) Dalším druhem je láska, která vzniká mezi členy rodiny. (Římanům 12:10) Třetím je romantická láska, kterou mezi sebou mohou mít lidé opačného pohlaví. (Přísloví  5:15–20) Manžel a manželka by si měli samozřejmě vypěstovat všechny tyto druhy lásky. Existuje však ještě čtvrtý druh lásky, který je důležitější než ty ostatní.

4. Který je čtvrtý druh lásky?

⁴ V původním jazyce Křesťanských řeckých písem je tento čtvrtý druh lásky vyjádřen slovem agape. Toto slovo je použito v 1. Jana 4:8, kde máme uvedeno: „Bůh je láska.“ Je to skutečně tak, že „milujeme, protože [Bůh] nejprve miloval nás“. (1. Jana 4:19) Takovou lásku si křesťan nejprve pěstuje k Jehovovi Bohu a potom k bližním. (Marek 12:29–31) Slovo agape je také použito v Efezanům 5:2, kde je napsáno: „Dále  choďte v lásce, právě jako i Kristus miloval vás a vydal se za vás.“ Ježíš řekl, že podle tohoto druhu lásky se poznají jeho praví následovníci: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku [agape].“ (Jan 13:35) Také si povšimněte, jak je slovo agape použito v 1. Korinťanům 13:13: „Zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska [agape].“

5., 6. a) Proč je láska větší než víra a naděje? b) Například z jakých důvodů láska pomůže vytvořit trvalé manželství?

⁵ Čím to je, že láska agape je větší než víra a naděje? Řídí se totiž zásadami — správnými zásadami —, které jsou zapsány v Božím slově. (Žalm 119:105) Tato láska se projevuje nesobeckým zájmem jednat s druhými lidmi tak, jak je to z Božího hlediska správné a dobré, ať se zdá, že si to ten druhý člověk zaslouží, nebo ne. Taková láska umožňuje manželským partnerům, aby se řídili biblickou radou: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti. Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy.“ (Kolosanům 3:13) Milující manželská dvojice k sobě navzájem má a dále si pěstuje „vřelou lásku [agape], protože láska přikrývá množství hříchů“. (1. Petra 4:8) Povšimněte si, že láska chyby přikrývá. Neodstraňuje je; nedokonalý člověk totiž nemůže být bez chyby. (Žalm 130:3, 4; Jakub 3:2)

⁶ Manželská dvojice, která si vypěstuje takovou lásku k Bohu a k sobě navzájem, bude mít trvalé a šťastné manželství, protože „láska nikdy neselhává“. (1. Korinťanům 13:8) Láska je „dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:14) Pokud žijete v manželství, jak si vy i váš manželský partner můžete vypěstovat tento druh lásky? Čtěte společně Boží slovo a povídejte si o něm. Zkoumejte Ježíšovu  příkladnou lásku a snažte se ji napodobit, smýšlejte a jednejte jako Ježíš. Kromě toho choďte na křesťanská shromáždění, kde se vyučuje Boží slovo. A proste Boha v modlitbě, aby vám pomohl vypěstovat si tento vyšší druh lásky, která je ovocem Božího svatého ducha. (Přísloví 3:5, 6; Jan 17:3; Galaťanům 5:22; Hebrejcům 10:24, 25)

7. Co je úcta a proč by měla být prokazována v manželství?

⁷ Jestliže dva lidé, kteří spolu žijí v manželství, opravdu jeden druhého milují, pak budou mít také k sobě navzájem úctu; a úcta je druhým klíčem ke šťastnému manželství. Úcta je definována jako „uznání, projev vážnosti, ctění někoho“. Boží slovo radí všem křesťanům, i manželům a manželkám: „Ujímejte se vedení v projevování vzájemné úcty.“ (Římanům 12:10) Apoštol Petr napsal: „Vy manželé, bydlete [se svou manželkou] nadále podle poznání a prokazujte [jí] čest jako slabší, totiž ženské nádobě.“ (1. Petra 3:7) Manželka dostává radu, že by „měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu“. (Efezanům 5:33) Chcete-li někomu prokazovat čest, jste k němu laskaví, respektujete jeho lidskou důstojnost a názory, které vyjadřuje, a jste ochotni splnit jakékoli jeho rozumné přání.

8.–10. Například jakými způsoby pomůže úcta upevnit manželský svazek?

⁸ Lidé, kteří chtějí mít šťastné manželství, prokazují svému manželskému partnerovi úctu tím, že ‚nehledí s osobním zájmem jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti svého partnera‘. (Filipanům 2:4) Neuvažují jen o tom, co je dobré pro ně — to by mohlo být sobecké. Naopak zvažují, co je nejlepší i pro jejich manželského partnera. Dávají přednost zájmům svého partnera.

 ⁹ Vzájemná úcta pomůže manželským partnerům uznávat svá rozdílná stanoviska. Je nerozumné předpokládat, že dva lidé budou mít na všechno stejný názor. Co je snad důležité pro manžela, nemusí být tak důležité pro manželku, a co se líbí manželce, nemusí se líbit manželovi. Každý by však měl respektovat názory a záliby toho druhého, pokud nepřekračují hranice Jehovových zákonů a zásad. (1. Petra 2:16; srovnej Filemonovi 14.) Kromě toho by každý měl respektovat lidskou důstojnost toho druhého a neměl by si z něho dělat terč ponižujících poznámek či vtipů, a to ani na veřejnosti, ani v soukromí.

¹⁰ Ano, láska k Bohu a k sobě navzájem a vzájemná úcta jsou dva nesmírně důležité klíče ke šťastnému manželství. Jak je možné tyto klíče používat v některých velmi důležitých oblastech manželského života?

11. Kdo podle Bible je hlavou rodiny?

¹¹ Bible nám sděluje, že muž byl stvořen s takovými vlastnostmi, aby mohl být kvalitní hlavou rodiny. Muž je tedy před Jehovou odpovědný za duchovní i tělesnou spokojenost své manželky i svých dětí. Jeho rozhodnutí by měla být vyrovnaná, měla by se v nich zrcadlit Jehovova vůle a měl by dávat dobrý příklad ve zbožném chování. „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu, protože manžel je hlavou své manželky, jako i Kristus je hlavou sboru.“ (Efezanům 5:22, 23) Bible však říká, že také manžel má nad sebou hlavu, a tou je Ten, kdo nad ním má autoritu. Apoštol Pavel napsal: „Chci však, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus; hlavou ženy je zase muž; hlavou Krista je zase Bůh.“ (1. Korinťanům 11:3) Moudrý manžel se učí uplatňovat vedení  prostřednictvím hlavy tím, že napodobuje svou hlavu, Krista Ježíše.

12. Jak dal Ježíš znamenitý příklad v projevování podřízenosti a v uplatňování vedoucího postavení?

¹² Také Ježíš má nad sebou hlavu, Jehovu, a náležitě se mu podřizuje. Ježíš řekl: „Nehledám svou vlastní vůli, ale vůli toho, kdo mě poslal.“ (Jan 5:30) To je opravdu vynikající příklad! Ježíš je „prvorozeným všeho stvoření“. (Kolosanům 1:15) Stal se Mesiášem. Měl se stát Hlavou sboru pomazaných křesťanů a byl vybrán za Krále Božího Království; měl být vyšší než všichni andělé. (Filipanům 2:9–11; Hebrejcům 1:4) Ačkoli měl takové vysoké postavení a takové vznešené vyhlídky, nebyl Ježíš nevlídný, neústupný ani příliš náročný. Nebyl despota ani svým učedníkům stále nepřipomínal, že ho musí poslouchat. Ježíš byl láskyplný a soucitný, zejména k utlačovaným lidem. Řekl: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a chci vás občerstvit. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Matouš 11:28–30) V jeho společnosti se lidé cítili velmi dobře.

13., 14. V čem bude milující manžel napodobovat Ježíše při uplatňování svého vedoucího postavení?

¹³ Je dobré, aby manžel, který touží po šťastném životě, uvažoval o Ježíšových znamenitých vlastnostech. Dobrý manžel není hrubý ani pánovitý a svého postavení hlavy nezneužívá k tyranizování své manželky. Naopak svou manželku miluje a prokazuje jí čest. Jestliže Ježíš byl „ponížený v srdci“, manžel má k tomu mnohem větší důvod; na rozdíl od Ježíše totiž dělá chyby. Přeje si proto, aby pro něj jeho manželka měla pochopení. Pokorný manžel tedy uznává své  chyby, a i když je to možná obtížné, řekne „promiň, mělas pravdu“. Pro manželku bude mnohem snazší respektovat vedení manžela mírného a pokorného než manžela pyšného a tvrdohlavého. A manželka, která má k manželovi úctu, se také omluví, jestliže se sama mýlí.

¹⁴ Bůh stvořil ženu se znamenitými vlastnostmi, jimiž může přispět ke šťastnému manželství. Moudrý manžel si to bude uvědomovat a nebude její projevy potlačovat. Mnoho žen má sklon k velkému soucítění a k vnímavosti a tyto vlastnosti jsou nezbytné při péči o rodinu a při rozvíjení mezilidských vztahů. Manželka obvykle velmi obratně vytvoří takový domov, kde se všichni cítí příjemně. „Schopná manželka“, která je popsána v 31. kapitole Přísloví, měla mnoho výborných vlastností a vynikajících schopností, kterými své rodině značně prospěla. Proč? Protože srdce jejího manžela v ní „vkládá důvěru“. (Přísloví 31:10, 11)

15. Jak může manžel napodobovat Krista, když své manželce projevuje lásku a úctu?

¹⁵ V některých kulturách je autorita manžela přespříliš zdůrazňována, a proto je považováno za neuctivé už jen to, když se ho manželka na něco zeptá. Smí s ní zacházet téměř jako s otrokem. Takové nesprávné uplatňování vedoucího postavení v rodině vede ke špatnému vztahu nejen k manželce, ale také k Bohu. (Srovnej 1. Jana 4:20, 21.) Jiní manželé naopak svou úlohu hlavy rodiny zanedbávají a vedení rodiny nechávají na své manželce. Manžel, který je správně podřízen Kristu, svou manželku nevyužívá ani ji neponižuje. Spíš napodobuje Ježíšovu obětavou lásku a jedná podle Pavlovy rady: „Manželé, milujte stále své manželky, právě jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ (Efezanům 5:25) Ježíš Kristus tolik miloval  své následovníky, že za ně zemřel. Dobrý manžel se bude snažit napodobovat tento nesobecký postoj tím, že bude usilovat o dobro své manželky a nebude k ní náročný. Jestliže se manžel bude podřizovat Kristu a bude podobně jako Kristus projevovat lásku a úctu, jeho manželku to bude podněcovat, aby se zase podřizovala jemu. (Efezanům 5:28, 29, 33)

16. Jak by měla manželka jednat ve vztahu ke svému manželovi?

¹⁶ Za nějakou dobu po stvoření Adama „Jehova Bůh dále řekl: ‚Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.‘“ (1. Mojžíšova 2:18) Bůh stvořil Evu jako „doplněk“, ne jako soupeře. Manželství nemělo být jako loď, která má dva soupeřící kapitány. Manžel měl láskyplně zastávat své postavení hlavy a manželka mu měla projevovat lásku a úctu a ochotně se mu podřizovat.

17., 18. Jakým způsobem může manželka jednat, aby byla skutečnou pomocnicí svého manžela?

¹⁷ Ovšem dobrá manželka není jen poddajná. Snaží se být opravdovou pomocnicí a podporovat rozhodnutí svého manžela. Samozřejmě je to pro ni snazší, když s jeho rozhodnutími souhlasí. Ale i když nesouhlasí, může svou aktivní podporou přispět k tomu, že manželovo rozhodnutí přinese lepší výsledky.

¹⁸ Manželka může svému manželovi i jinými způsoby pomáhat, aby byl dobrou hlavou rodiny. Může projevovat ocenění za jeho snahy vést rodinu, a ne ho kritizovat nebo v něm vzbuzovat pocit, že ji nikdy nedokáže uspokojit. Při tom, když jedná se svým manželem pěkně, by si měla uvědomovat, že ‚tichý a mírný duch má velkou hodnotu v Božích očích‘, nejen v očích jejího manžela. (1. Petra 3:3, 4; Kolosanům  3:12) Co však, když je manžel nevěřící? Písmo povzbuzuje manželky, „aby milovaly své manžely, milovaly své děti, aby byly zdravé mysli, cudné, doma pracovité, dobré a podřizovaly se svým vlastním manželům, aby se o Božím slově nemluvilo utrhačně“, ať je manžel věřící, nebo nevěřící. (Titovi 2:4, 5) Jestliže se bude jednat o otázky svědomí, nevěřící manžel bude respektovat názor své manželky ochotněji, když mu ho předloží „s mírností a hlubokou úctou“. Někteří nevěřící manželé byli „získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky [jejich] cudného chování spolu s hlubokou úctou“. (1. Petra 3:1, 2, 15; 1. Korinťanům 7:13–16)

19. Co když manžel žádá od své manželky, aby porušila Boží zákon?

¹⁹ Co však, když manžel od své manželky žádá, aby udělala něco, co Bůh zakázal? V takovém případě si manželka musí uvědomit, že v první řadě je jejím Panovníkem Bůh. Vezme si za příklad to, jak jednali apoštolové, když je úředníci požádali, aby porušili Boží zákon. Skutky 5:29 popisují: „Petr a ostatní apoštolové . . . řekli: ‚Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.‘“

20. Ve které nesmírně důležité oblasti jsou láska a úcta nepostradatelné?

²⁰ Láska a úcta jsou nepostradatelné i v jiné oblasti manželství — v komunikaci. Milující manžel bude se svou manželkou rozmlouvat o jejích činnostech, problémech a názorech na různé věci. Manželka to potřebuje. Manžel, který si udělá čas na to, aby si se svou manželkou povídal a opravdu jí naslouchal, dává najevo, že k ní má lásku a úctu. (Jakub 1:19) Některá manželka si stěžuje, že její manžel si jen  málokdy udělá čas, aby si s ní povídal. To je smutné. Je pravda, že v této rušné době manželé možná pracují velmi dlouho, jsou mnoho hodin z domova a že možná i některé manželky mají v důsledku hospodářských poměrů světské zaměstnání. Manželská dvojice si však potřebuje na sebe najít čas. Jinak se může stát, že partneři začnou být na sobě nezávislí. Kdyby pocítili nutnost hledat si společnost, kde naleznou pochopení, mimo manželství, mohlo by to vést k vážným problémům.

21. Jak správná slova přispívají ke šťastnému manželství?

²¹ Také způsob, jakým spolu manželka a manžel mluví, je důležitý. „Příjemná řeč je . . . sladká pro duši a uzdravením pro kosti.“ (Přísloví 16:24) Uplatňujte biblickou radu: „Ať je váš výrok vždy líbezný, okořeněný solí,“ totiž vyjadřujte se s dobrým vkusem bez ohledu na to, zda je váš manželský partner věřící, nebo nevěřící. (Kolosanům 4:6) Tomu, kdo měl náročný den, může hodně prospět, když mu manželský partner řekne několik laskavých, účastných slov. „Jako zlatá jablka v stříbrných řezbách je slovo pronesené v pravý čas.“ (Přísloví 25:11) Tón hlasu a volba slov jsou velmi důležité. Někdo například druhému podrážděně a rozkazovačně řekne: „Zavři ty dveře!“ Oč víc by však dosáhl, kdyby tichým hlasem plným porozumění pronesl slova ‚okořeněná solí‘: „Miláčku, mohl (mohla) bys, prosím tě, zavřít dveře?“

22. Jak potřebuje manželská dvojice jednat, aby si zachovala dobrou komunikaci?

²² Dobrá komunikace se daří, když lidé používají jemná slova doprovázená vlídnými pohledy a gesty, laskavostí, porozuměním a něhou. Pokud se manžel i manželka usilovně snaží udržet si dobrou komunikaci, pak si bez ostychu řeknou, co potřebují, a v období zklamání nebo tísně si mohou navzájem poskytnout  útěchu a pomoc. Boží slovo nabádá: „Mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším.“ (1. Tesaloničanům 5:14) Někdy bude skleslý manžel, a jindy zase manželka. Mohou k sobě navzájem ‚mluvit utěšujícím způsobem‘ a tak se povzbudit. (Římanům 15:2)

23., 24. Jak pomůže láska a úcta, když vzniknou neshody? Uveďte příklad.

²³ Manželští partneři, kteří si projevují lásku a úctu, nebudou každou neshodu považovat za velký problém. Budou se usilovně snažit, aby vzájemně na sebe nebyli „hořce rozhněvaní“. (Kolosanům 3:19) Oba by si měli uvědomit, že „odpověď, když je mírná, odvrací vztek“. (Přísloví 15:1) Dávejte si pozor, abyste manželského partnera nesnižovali nebo neodsuzovali, jestliže bude upřímně mluvit o svých pocitech. Považujte naopak takové vyjádření za příležitost pochopit stanovisko svého partnera. Společně se snažte rozpory vyřešit a dospět ke shodnému závěru.

²⁴ Připomeňme si situaci, kdy Sára doporučila svému manželu Abrahamovi řešení určitého problému, které nebylo v souladu s jeho city. Bůh však Abrahamovi řekl: „Naslouchej jejímu hlasu.“ (1. Mojžíšova 21:9–12) Abraham to udělal a přineslo mu to požehnání. Podobně v případě, že manželka navrhuje něco jiného, než chce udělat manžel, měl by jí alespoň naslouchat. Přitom by manželka neměla rozmluvu ovládnout, ale měla by manžela vyslechnout. (Přísloví 25:24) Jestliže manžel nebo manželka celou dobu trvají na svém, je to od nich nelaskavé a neuctivé.

25. Jak přispěje ke štěstí v intimních oblastech manželského života dobrá komunikace?

²⁵ Dobrá komunikace manželské dvojice je důležitá také v sexuální oblasti. Sobectví a nedostatek sebeovládání může tento nejintimnější vztah  v manželství vážně poškodit. Pro tento vztah je naprosto nezbytné otevřeně spolu mluvit a být trpěliví. Jestliže se oba partneři nesobecky snaží o spokojenost toho druhého, sex je zřídka vážným problémem. V této věci stejně jako v jiných platí: „Ať nikdo nehledá svou vlastní výhodu, ale výhodu druhého.“ (1. Korinťanům 7:3–5; 10:24)

26. Jak naslouchání Božímu slovu pomůže manželské dvojici najít štěstí, i když se v každém manželství budou střídat dobré a horší chvíle?

²⁶ Boží slovo předkládá opravdu vynikající rady. V každém manželství se samozřejmě střídají dobré a horší chvíle. Když však oba manželé přijmou Jehovovo smýšlení, které poznávají na základě Bible, a svůj vztah založí na zásadové lásce a na úctě, mohou se spolehnout, že jejich manželství bude trvalé a šťastné. Budou tak prokazovat čest nejen sobě navzájem, ale také Původci manželství, Jehovovi Bohu.