Přejít k článku

Přejít na obsah

Co se to se mnou děje?

Co se to se mnou děje?

 6. KAPITOLA

Co se to se mnou děje?

„Rychle jsem se vytáhl a měl jsem přitom bolesti. Sice jsem byl rád, že rostu, ale často jsem měl křeče v nohách a v chodidlech. Bylo to strašné.“ Paul

„Víš, že se ti mění tělo, a doufáš, že si toho nikdo nevšimne. A pak ti někdo v dobrém úmyslu řekne, že je z tebe ‚kus ženské‘, a ty bys nejradši někam zalezla a už se nikdy neukázala.“ Chanelle

UŽ JSTE se někdy s rodinou stěhovali? Určitě to pro tebe byla velká změna. Člověk musí opustit všechno, co dobře zná — svůj dům, svoji školu i svoje kamarády. Většinou pak chvíli trvá, než si v novém prostředí zvykne.

 Když se dostaneš do puberty, neboli období, kdy fyzicky dospíváš, máš před sebou jednu z největších změn v životě. V určitém smyslu se stěhuješ do úplně nového prostředí. Připadá ti to jako velká změna? Není divu. Přechod do dospělosti většinou vyvolává smíšené pocity a může být náročné se s tím srovnat. Co přesně se tedy v tomto bouřlivém období života děje?

Něco pro holky

U holek dochází v dospívání k velkým změnám. Některé z nich se projeví navenek. Hormony například způsobí, že ti v oblasti genitálií začnou růst chlupy. Taky ti jistě neujde, že ti rostou prsa a rozšiřují se boky, stehna a zadek. Tvoje postava se zkrátka mění a začíná se zaoblovat do ženských tvarů. Nemusíš si z toho ale nic dělat — je to úplně normální. Tvoje tělo se tak připravuje na to, abys jednou mohla mít dítě.

Někdy v průběhu puberty taky začneš menstruovat. Kdybys o tom předem nic nevěděla, první menstruace by tě mohla pořádně vylekat. Samantha vzpomíná: „Když jsem dostala první měsíčky, docela mě to zaskočilo. Připadala jsem si tak špinavá! Ve sprše jsem se drhla a říkala si, jak je to nechutné. Představa, že mě to teď spoustu let čeká měsíc co měsíc, byla děsivá.“

 Nezapomeň ale, že menstruační cyklus je projevem toho, že se vyvíjejí tvé rozmnožovací orgány. Sice to potrvá ještě pár let, než budeš připravená stát se matkou, ale už teď se z tebe stává žena. Přesto v tobě menstruace může zpočátku vyvolávat negativní pocity. „Nejhorší pro mě bylo zvládat výkyvy nálad,“ vypráví Kelli, „nedokázala jsem pochopit, jak je možné, že jsem celý den tak v pohodě a večer brečím jako želva.“

Pokud něco takového právě prožíváš, nezoufej. Časem se s tím naučíš žít. Dvacetiletá Annette říká: „Vzpomínám si na moment, kdy jsem pochopila, že tímhle se prostě stávám ženou a že možnost mít děti je dar od Jehovy. Smířit se s tím nějakou chvíli trvá a pro některé holky to může být dost náročné, ale člověk si nakonec zvykne.“

Zažíváš už některé změny, o nichž se tady mluvilo? Máš k tomu nějaké otázky? Napiš si je sem.

․․․․․

Něco pro kluky

Vzhled kluků se v pubertě hodně mění. Například se ti možná začne mastit pleť a dělají se ti pupínky a uhry. * „Když ti všude vyskakujou beďary, je to hrůza,“ říká 18letý Matt. „Člověk s nima vede hotovou válku. Nevíš, jestli to někdy skončí, jestli ti po nich zůstanou jizvy ani co si kvůli nim o tobě lidi myslí.“

 Puberta má ale i kladné stránky — možná si všímáš, že jsi větší, silnější a máš širší ramena. Taky ti během ní začnou růst vousy, chlupy na nohou, na hrudi a v podpaží. Mimochodem, to, jak jsi chlupatý, nic neukazuje o tvé mužnosti; je to jen otázka genů.

Jelikož ne všechny části tvého těla rostou stejně rychle, budeš si možná nějakou dobu připadat trochu neohrabaně. „Měl jsem asi tolik šarmu jako žirafa na kolečkových bruslích,“ vzpomíná Dwayne. „Zdálo se, že můj mozek vyšle povel, ale končetiny ho dostanou až o týden později!“

V dospívání se ti taky prohlubuje hlas, ale jde to postupně. Občas se stane, že ti hlas najednou přeskočí a ty by ses hanbou nejradši propadl. Nenech se tím vykolejit. Časem mutovat přestaneš. Trapné situace, které do té doby nastanou, můžeš zvládat tak, že se naučíš zasmát sám sobě.

Vzhledem k tomu, že dozrává tvoje rozmnožovací soustava, zvětšují se ti pohlavní orgány a začínají ti kolem nich růst chlupy. Tvoje tělo taky začíná produkovat  sperma. Tato tekutina obsahuje miliony mikroskopických spermií a uvolňuje se během pohlavního styku. Spermie můžou oplodnit ženské vajíčko a tak vzniká nový život.

Sperma se vytváří uvnitř tvého těla. Část se ho vstřebá, ale někdy se stane, že se ti uvolní v noci během spánku. Tomu se říká poluce. Tento jev je úplně normální a mluví o něm i Bible. (3. Mojžíšova 15:16, 17) Ukazuje, že tvoje pohlavní orgány dobře fungují a že se stáváš mužem.

Zažíváš už některé změny, o nichž se tady mluvilo? Máš k tomu nějaké otázky? Napiš si je sem.

․․․․․

Nové pocity — co s nimi?

Jak kluci a holky pohlavně dospívají, v mnohem větší míře se začínají zajímat o opačné pohlaví. „V pubertě jsem si najednou uvědomil, kolik hezkých holek je všude kolem,“ vzpomíná Matt. „Jenže jsem měl smůlu, protože na nějaké chození jsem měl ještě dost času.“ Touto stránkou dospívání se budeme podrobněji zabývat ve 29. kapitole. Ale už teď měj na mysli, že je důležité naučit se mít svoje sexuální touhy pod kontrolou. (Kolosanům 3:5) I když ti to může připadat náročné, záleží jen na tobě, jestli se jimi necháš ovládat.

 V pubertě se člověk potýká se spoustou dalších pocitů. Například se snadno začne podceňovat. Mladí se taky často cítí osamělí a mívají různé „depky“. Když něco takového prožíváš, může ti pomoct, jestliže si promluvíš s jedním z rodičů nebo jiným dospělým, kterému důvěřuješ. Napiš si sem, s kým z dospělých si můžeš o svých pocitech popovídat.

․․․․․

Růst, který je ještě důležitější

Ten nejdůležitější vývoj se netýká tvojí výšky, postavy ani rysů obličeje, ale toho, jakým se stáváš člověkem, tedy tvé myšlenkové, citové a především duchovní stránky. Apoštol Pavel napsal: „Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.“ (1. Korinťanům 13:11, Ekumenický překlad) Je tedy jasné, že nestačí jako dospělý vypadat. Musíš se  naučit jako dospělý taky jednat, mluvit a smýšlet. Mohlo by se totiž stát, že když se budeš příliš zaměřovat na to, jak se vyvíjí tvoje tělo, zanedbáš to, jakým člověkem jsi uvnitř.

Nezapomeň, že Bůh „vidí, jaké je srdce“. (1. Samuelova 16:7) V Bibli čteme, že král Saul byl vysoký a hezký, ale selhal jako vládce i jako člověk. (1. Samuelova 9:2) Zato Zacheus byl sice „malé postavy“, ale měl dost vnitřní síly na to, aby změnil svůj život a stal se Ježíšovým učedníkem. (Lukáš 19:2–10) A tak vidíme, že skutečně důležité je to, jaký je člověk uvnitř.

Jedno je jisté: dospívání se nedá ani urychlit, ani oddálit. Ke změnám, které přicházejí, se tedy nestav negativně ani z nich neměj strach. Postav se k nim čelem a se smyslem pro humor. Puberta není nemoc a zdaleka nejsi první, kdo jí prochází. A neboj se, neumírá se na ni. Až se toto bouřlivé období přežene, bude z tebe dospělý člověk.

V PŘÍŠTÍ KAPITOLE:

Co když se ti nelíbí, jak vypadáš? Co ti pomůže dívat se na svůj vzhled vyrovnaně?

[Poznámka pod čarou]

^ 15. odst. S tím mají problémy i holky. Do určité míry většinou pomůže, když o svoji pleť dobře pečuješ.

BIBLICKÝ TEXT

„Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán.“ (Žalm 139:14)

TIP

Jelikož se tvoje tělo vyvíjí, musíš si dávat pozor, aby tvoje oblečení nebylo vyzývavé. Vždy se oblékej „se skromností a zdravou myslí“. (1. Timoteovi 2:9)

VÍŠ, ŽE . . . ?

Je normální, když puberta začne už v osmi letech, ale může také začít až ve čtrnácti, nebo dokonce ještě později.

MŮJ PLÁN

Teď, když dospívám, musím nejvíc pracovat na této vlastnosti: ․․․․․

Abych rostl(a) i duchovně, chci ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

Proč je tak těžké zvládat fyzické i psychické změny, ke kterým v pubertě dochází?

Co je podle tebe na tomto období nejtěžší?

Proč by mohla v pubertě zeslábnout tvoje láska k Bohu a jak tomu můžeš zabránit?

[Praporek na straně 61]

„Dospívání je jedna velká nejistota. Nikdy nemůžeš s určitostí říct, co se s tvým tělem ještě stane. Ale postupně si na ty změny zvykneš, a některé dokonce i uvítáš.“ Annette

 [Rámeček na straně 63 a 64]

Jak si můžu o sexu promluvit s tátou nebo s mámou?

„Kdybych měla otázky ohledně sexu, za našima bych nešla.“ Beth

„V životě bych se neodvážil s něčím takovým přijít.“ Dennis

Pokud to vidíš podobně jako Beth nebo Dennis, máš asi dilema. Chceš se o sexu něco dozvědět, ale tvoji rodiče — kteří ti k tomu mají nejvíc co říct — jsou těmi posledními, za kým se ti chce jít. Možná máš obavy jako:

Co si o mně budou myslet?

„Nechtěla bych, aby mě kvůli tomu, že se ptám, z něčeho podezírali.“ Jessica

„Doufají, že navždycky zůstaneš nevinným dítětem. A když za nimi přijdeš s otázkami ohledně sexu, tahle jejich představa se začíná vytrácet.“ Beth

Jak budou reagovat?

„Bojím se, že ještě než bych domluvila, naši by z toho vyvodili špatný závěr a já bych pak musela poslouchat dlouhou přednášku.“ Gloria

„Moji rodiče moc neumí zakrývat, co si myslí. Bála bych se, že na nich uvidím, jak jsou zklamaní. Myslím, že zatímco bych ještě mluvila, taťka by si už v duchu promýšlel nějaké kázání.“ Pam

Co když si to špatně vyloží?

„Možná by reagovali přehnaně a začali se hnedka ptát něco jako ‚Láká tě to?‘ nebo ‚Tlačí tě do toho spolužáci?‘, ale ty třeba jenom chceš něco vědět.“ Lisa

„Stačí, abych se zmínila o nějakém klukovi, a táta hned nasadí takový ten ustaraný výraz a v zápětí už poslouchám přednášku o sexu. Pomyslím si: ‚Ale, tati! Jenom jsem řekla, že se mi líbí, a nemyslela jsem tím, že si ho chci vzít ani že se s ním chci vyspat.‘“ Stacey

  Jestli tě to uklidní, rozhovor o sexu může přivádět do rozpaků nejen tebe, ale i tvoje rodiče. Tím by se daly vysvětlit výsledky jednoho průzkumu, ve kterém 65 procent rodičů uvedlo, že s dětmi o sexu mluvili, ale jenom 41 procent dětí si takový rozhovor vybavilo.

Možná je to tedy tak, že se tvoji rodiče do rozhovoru o sexu příliš nehrnou. Často je to proto, že ani s nimi se o tom jejich rodiče nebavili. Ať už k tomu mají jakýkoli důvod, snaž se je chápat. Když ale sebereš odvahu a začneš o tomto námětu mluvit ty, bude to možná prospěšné pro obě strany.

Jak na to

V otázkách sexu ti rodiče můžou dobře poradit. Potřebuješ jenom vědět, jak tento rozhovor začít. Zkus tohle:

1 Otevřeně řekni, že to pro tebe není snadné, ale že si potřebuješ promluvit. „Potřebuju s tebou o něčem mluvit, ale bojím se, že si budeš myslet, . . .“

2 Pak mámě nebo tátovi řekni, s čím za ní nebo za ním jdeš. „Chtěl(a) bych něco vědět a radši se ptám tebe než někoho jiného.“

3 Pak svoji otázku jasně formuluj. „Chci se zeptat . . .“

4 Než rozhovor skončí, ujisti se, že se můžeš zeptat i příště. „Když mě ještě něco napadne, můžu za tebou zase přijít?“

Asi víš, že odpověď bude kladná. Ale když to uslyšíš přímo od nich, budeš mít větší jistotu, že máš dveře otevřené i pro příště. A až se zase budeš chtít na něco zeptat, bude to pro tebe snazší. Tak to vyzkoušej. Pravděpodobně dojdeš k podobnému závěru jako Trina, které je dnes dvacet čtyři. Říká: „Pamatuju si, že když jsme o tom s mamkou mluvily, připadala jsem si strašně trapně. Ale teď jsem ráda, že mi všechno tak otevřeně vysvětlila. Opravdu mě to ochránilo.“

[Obrázek na straně 59]

Přechod z dětství do dospělosti je jako stěhování do nového prostředí. Neboj se, zvykneš si!