Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč mi naši nedopřejí trochu zábavy?

Proč mi naši nedopřejí trochu zábavy?

 37. KAPITOLA

Proč mi naši nedopřejí trochu zábavy?

Pro Allison z Austrálie je každé pondělní ráno ve škole stresující.

„Všichni si povídají o tom, co zažili o víkendu,“ říká. „Holky si nadšeně vypráví, na kolika akcích byly, s kolika klukama se líbaly, nebo dokonce jak je honila policie . . . Zní to dost děsivě, ale zároveň jako super zábava. Domů se vrací kolem páté ráno a jejich rodičům je to jedno. Já musím být v posteli dřív, než holky vůbec někam vyrazí.

Každopádně když spolužačky dovypráví všechny svoje zážitky, zeptají se, co jsem dělala já. A co jim tak asi mám říct? Byla jsem na shromáždění a ve službě. Přijde mi, jako bych prošvihla příležitost skvěle se pobavit. Proto jim radši řeknu, že jsem nedělala nic zvláštního. Potom se mě zeptají, proč jsem teda nešla s nima.

Možná si říkáte, že když přežiju pondělí, mám to nejhorší za sebou. Jenže už v úterý každý plánuje, co bude dělat o víkendu. Většinou jenom sedím a poslouchám. Připadám si jako páté kolo u vozu.“

 JSOU tvoje pondělky ve škole podobné? Nejspíš máš pocit, že všude je spousta zábavy, ale rodiče tě drží pod zámkem. Nebo ti přijde, jako bys byl v lunaparku, ale nesměl jít na žádnou atrakci. Ne že bys musel dělat všechno, co tvoji vrstevníci, ale prostě si chceš jenom čas od času trochu užít. Co by tě například lákalo dělat o víkendu?

□ Jít si zatancovat

□ Jít na party

□ Jít na koncert

□ Jít do kina

□ Něco jiného ․․․․․

Je pravda, že rozptýlení potřebuješ. Sám Stvořitel si přeje, aby ses v mládí radoval. (Kazatel 3:1, 4) A i když o tom asi někdy pochybuješ, přejí si to i tvoji rodiče. Pokud však chceš někam vyrazit, rodiče se budou oprávněně zajímat o dvě věci: (1) co tam budeš dělat a (2) s kým.

Co když tě ale kamarádi někam pozvali, a ty nemáš jistotu, jestli tě vaši pustí? Co uděláš? Zamysli se nad třemi možnostmi a nad tím, k čemu nejspíš povedou.

1. MOŽNOST NEZEPTÁŠ SE A PŮJDEŠ

Proč to tak možná chceš udělat: Rád bys na svoje kamarády zapůsobil tím, že se rozhoduješ nezávisle. Říkáš si, že rodiče tomu moc nerozumí nebo jejich názor nebereš až tak vážně. (Přísloví 14:18)

K čemu to povede: Na kamarády tím možná uděláš dojem, ale zároveň jim ukážeš, že někdy nejednáš čestně. A pokud nejednáš čestně s rodiči, pravděpodobně nebudeš jednat čestně ani s nimi. Svým chováním rodičům ublížíš, zklameš jejich důvěru a nejspíš tě hned tak na nějakou akci nepustí. Rozhodnout se nezávisle  na rodičích a jít někam bez dovolení tedy není rozumné. (Přísloví 12:15)

2. MOŽNOST NEZEPTÁŠ SE A NEPŮJDEŠ

Proč to tak možná chceš udělat: O pozvání jsi přemýšlel a došel jsi k závěru, že to, co se tam bude dít, je proti tvým zásadám nebo že tam nebude dobrá společnost. (1. Korinťanům 15:33; Filipanům 4:8) Nebo je to tak, že bys tam jít chtěl, ale bojíš se rodičů zeptat.

K čemu to povede: Pokud nepůjdeš, protože víš, že by to nebylo správné, dokážeš pozvání odmítnout s větší sebedůvěrou. Pokud ale nepůjdeš prostě kvůli tomu, že nemáš odvahu se rodičů zeptat, asi zůstaneš otráveně sedět doma s pocitem, že všichni kromě tebe se skvěle baví.

3. MOŽNOST ZEPTÁŠ SE A UVIDÍŠ

Proč to tak možná chceš udělat: Uvědomuješ si, že rodiče nad tebou mají autoritu, a respektuješ jejich názory. (Kolosanům 3:20) Máš je rád a nechceš jim ublížit tím, že bys jednal za jejich zády. (Přísloví 10:1) Zároveň máš příležitost si s nimi o celé věci popovídat.

K čemu to povede: Rodiče budou cítit, že je máš rád a že k nim máš úctu. A pokud se jim tvoje prosba bude zdát rozumná, třeba budeš moct jít.

 Proč tě možná nepustí

Když tě rodiče nechtějí pustit, může tě to zdeptat. Pokud ale dobře pochopíš jejich pohled na věc, pomůže ti to se s jejich rozhodnutím srovnat. Pravděpodobně je k tomu vedly následující důvody:

Mají větší rozhled a víc zkušeností. Představ si, že jsi u moře. To skrývá různá nebezpečí, a tak se radši budeš koupat tam, kde je pláž hlídaná plavčíkem. Je to rozumné, protože když si užíváš koupání, máš jenom malý přehled o tom, co se děje kolem. Plavčík naproti tomu dokáže ze svého místa snadněji zpozorovat nebezpečí.

Díky svým znalostem a zkušenostem si i tvoji rodiče líp uvědomují nebezpečí, která ty nevidíš. Podobně jako plavčík na pláži ani rodiče ti nechtějí kazit zábavu. Spíš ti chtějí pomoct, aby ses vyhnul všemu, co by tě o radost ze života mohlo připravit.

Mají tě rádi. Rodiče si přejí tě chránit. Láska je vede k tomu, aby ti vyšli vstříc, kdykoli je to možné, ale aby ti něco zakázali, pokud je to nutné. Když se jich ptáš, jestli tě někam pustí, oni se zase ptají sami sebe: Pokud mu to dovolím, dokážu pak žít s možnými následky? Rodiče na tvoji prosbu kývnou pouze tehdy, když budou mít dostatek důvodů věřit, že se ti nic nestane.

 Jak zvýšit šanci, že tě pustí

Hrají v tom úlohu čtyři faktory.

Poctivost: Nejdřív si musíš poctivě odpovědět na otázky: Proč tam vlastně chci jít? Je to hlavně kvůli tomu, že se tam bude dělat něco, co mě baví, nebo spíš kvůli tomu, aby mě brali moji kamarádi? Chci tam jít proto, že tam bude někdo, kdo se mi líbí? Buď poctivý i ke svým rodičům. Dobře tě znají a sami taky byli mladí, a tak tvoje skutečné pohnutky stejně odhalí. Ocení, když s nimi budeš jednat férově, a ty navíc budeš mít užitek z jejich moudrosti. (Přísloví 7:1, 2) Pokud však poctivý nebudeš,  podkope to tvoji důvěryhodnost a sníží to šanci, že tě rodiče pustí.

Načasování: Nevysyp to na rodiče hned, když se vrátí z práce nebo se zrovna soustředí na něco jiného. Přijď za nimi, až budou ve větší pohodě. Nenechávej to ale na poslední chvíli a nenuť je, aby se rozhodovali pod tlakem. Rodiče neradi řeší něco narychlo. Když se zeptáš včas, dáš jim prostor si to promyslet. Toho, že na ně bereš ohled, si budou vážit.

Dostatek informací: Nesnaž se mlžit. Přesně vysvětli, co chceš podniknout. Rodiče neradi slyší odpověď „Já nevím“, a to zvlášť u otázek typu „Kdo tam bude?“, „V kolik to bude končit?“ nebo „Bude tam někdo z dospělých?“.

Postoj: Nedívej se na rodiče jako na nepřátele, ale jako na členy týmu. Koneckonců taky tým jste. Pokud se na ně budeš dívat jako na spojence, nebude tvoje prosba znít útočně a je větší šance, že se ti budou snažit vyjít vstříc. Vyhni se takovým výrokům jako „Vy mi nevěříte“, „Moje kamarády rodiče pustili“ nebo „Jdou tam všichni“. Ukaž rodičům, že jsi dostatečně rozumný — že umíš přijmout jejich rozhodnutí a zachovat se podle něj. Když to tak uděláš, budou tě víc respektovat. Až po nich budeš něco chtít příště, nejspíš se ti budou snažit vyhovět.

DALŠÍ INFORMACE NAJDEŠ V 2. DÍLE, V 32. KAPITOLE

BIBLICKÝ TEXT

„Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce.“ (Přísloví 27:11)

TIP

Když jdeš na nějaké setkání, měj plán B. Předem si promysli, co uděláš nebo řekneš, abys mohl(a) odejít v případě, že se zábava začne ubírat špatným směrem. Zachováš si tak čisté svědomí.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Milující rodiče nechtějí nic riskovat. Pokud dobře nerozumí tomu, o co je prosíš, nebo mají pocit, že jim tajíš důležité informace, pravděpodobně tě nikam nepustí.

MŮJ PLÁN

Když jsem v kině nebo na nějakém setkání a z toho, co tam vidím nebo slyším, mám špatné svědomí, tak ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Proč se ti možná nechce říct rodičům všechno, co potřebují vědět, aby udělali nějaké rozhodnutí?

● Jaké následky může mít to, když ti rodiče něco dovolí, ale ty jsi jim přitom zatajil(a) důležité informace?

[Praporek na straně 268]

„Když jsem byl mladší, choval jsem se jako pitomec. To, co jsem dělal, vypadalo jako dobrá zábava, ale z dlouhodobého hlediska to zas tak zábavné nebylo. Tvoje jednání tě nakonec dostihne. Mrzí mě, že jsem si od rodičů nenechal poradit.“ Brian

[Obrázek na straně 269]

Podobně jako plavčík na pláži jsou i tvoji rodiče ve výhodné pozici, ze které vidí nebezpečí