Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak můžu získat víc volnosti?

Jak můžu získat víc volnosti?

 3. KAPITOLA

Jak můžu získat víc volnosti?

„Chtěla bych, aby mi naši dovolili občas se jít někam pobavit.“ Sarah, 18

„Vždycky se rodičů ptám, proč mi nevěří, když chci s kamarádkama něco podniknout. A oni mi většinou řeknou: ‚Tobě věříme, ale jim ne.‘“ Christine, 18

 TOUŽÍŠ po tom, aby ti rodiče dávali víc volnosti? Pokud ano, musíš si získat jejich důvěru. S důvěrou je to ale podobné jako s penězi. Je těžké je získat a snadné o ně přijít, a ať jich má člověk sebevíc, připadá mu, že jich nikdy nemá dost. Šestnáctiletá Iliana říká: „Pokaždé, když chci někam jít, máma s tátou mě zasypou otázkami: ‚Kam jdeš? S kým tam jdeš? Co tam budeš dělat? Kdy se vrátíš?‘ Vím, že na to jako rodiče mají právo, ale leze mi to na nervy.“

Co tedy můžeš dělat pro to, aby ti rodiče víc důvěřovali a dávali ti víc volnosti? Než si na to odpovíme, podívejme se, proč je v mnoha rodinách otázka důvěry tak ožehavým tématem.

Důvěra — zdroj značného napětí

Bible říká, že „muž opustí svého otce a svou matku“. (1. Mojžíšova 2:24) Totéž samozřejmě platí i o ženách. Důležitým účelem dospívání je jak u kluků, tak u holek příprava na dospělost — na to, že jednou odejdou z domova a možná založí vlastní rodinu. *

Do dospělosti ale nevstoupíš nějakými pomyslnými dveřmi, když dosáhneš určitého věku. Spíš tam vede schodiště, které musíš během dospívání vyjít, a to postupně jeden schod za druhým. Není nijak překvapující, že se s rodiči asi vždycky neshodneš na tom, kolik schodů jsi už vyšel. Maria, která má pocit, že jí rodiče nedůvěřují ve výběru přátel, říká: „Je mi dvacet a ještě pořád je to problém. Naši si myslí, že kdybych se dostala do nějaké špatné situace, nedokázala bych odejít.  Snažila jsem se jim vysvětlit, že jsem to už několikrát udělala, ale pro ně to není žádný argument.“

Jak je vidět z Mariiných slov, otázka důvěry může být mezi rodiči a dospívajícími zdrojem značného napětí. Je to tak i u vás doma? Pokud ano, co můžeš udělat pro to, aby ti rodiče víc důvěřovali? A pokud jsi jejich důvěru ztratil kvůli tomu, že jsi jednal nerozumně, jak ji můžeš znovu získat?

Ukaž, že je na tebe spolehnutí

Křesťany v prvním století apoštol Pavel vybídl: „Prokazujte, co sami jste.“ (2. Korinťanům 13:5) I když Pavlova slova nebyla určena hlavně dospívajícím, uvedená zásada je velmi užitečná i pro ně. To,  jakou míru volnosti získáš, často závisí na tom, do jaké míry je na tebe spolehnutí. Dokonalost se od tebe samozřejmě neočekává. Chyby totiž děláme všichni. (Kazatel 7:20) Ale zamysli se: Nechováš se náhodou tak, že rodiče mají oprávněný důvod ti nedůvěřovat?

Apoštol Pavel napsal: „Přejeme [si] chovat se ve všem poctivě.“ (Hebrejcům 13:18) Polož si tedy otázku: Jednám s rodiči na rovinu a říkám jim otevřeně, kam jdu a co tam budu dělat? Uvažuj o výrocích dvou holek, které se nad sebou v tomto ohledu musely vážně zamyslet. Až si přečteš, co řekly, odpověz na uvedené otázky.

Lori: „Tajně jsem si mailovala s jedním klukem, který se mi líbil. Rodiče na to přišli a řekli mi, abych s tím přestala. Slíbila jsem jim to, ale pak jsem to nedodržela. Psali jsme si dál, rodiče to zase zjistili, já se jim omluvila a slíbila, že toho nechám. Pak jsem to ale udělala znovu. A tak to pokračovalo asi rok. Došlo to tak daleko, že mi rodiče nemohli důvěřovat už vůbec v ničem.“

Co myslíš, proč rodiče přestali Lori věřit? ․․․․․

Představ si, že Lori je tvoje dcera. Co bys udělal(a) a proč? ․․․․․

Jak mohla hned na začátku ukázat, že dokáže jednat zodpovědně? ․․․․․

 Beverly: „Když šlo o kluky, naši mi vůbec nevěřili. A teď už chápu proč. S dvěma klukama, kteří byli o dva roky starší než já, jsem totiž flirtovala. Taky jsme si dlouhé hodiny telefonovali, a když jsme byli na nějakém společenství, nebavila jsem se skoro s nikým jiným než s nima. Naši mi na měsíc zabavili telefon a nesměla jsem chodit nikam, kde byli i ti kluci.“

Představ si, že Beverly je tvoje dcera. Co bys udělal(a) a proč? ․․․․․

Přijde ti, že omezení, která jí rodiče dali, byla nerozumná? Pokud ano, proč si to myslíš? ․․․․․

Co mohla Beverly udělat pro to, aby si důvěru rodičů znovu získala? ․․․․․

Jak ztracenou důvěru získat zpět

Co když i tobě rodiče kvůli tvému chování důvěřovat přestali? Buď si jistý, že jejich důvěru můžeš znovu získat. Ale jak?

Nejspíš ti budou víc důvěřovat a dávat ti víc volnosti, když budou vědět, že je na tebe spolehnutí. To pochopila i Annette. Říká: „Když jsi mladší, úplně nechápeš, jak je důležité, aby ti druzí věřili. Teď už jsem zodpovědnější a chci se chovat tak, abych důvěru rodičů neztratila.“  Co z toho vyplývá? Nestěžuj si na to, že ti rodiče málo důvěřují. Spíš se snaž jednat tak, aby sis jejich důvěru zasloužil.

Například můžeš přemýšlet o tom, jestli se na tebe dá spolehnout v následujících oblastech. Zaškrtni, na čem ještě musíš pracovat.

□ Být doma v určenou dobu

□ Dodržovat sliby

□ Chodit včas

□ Zodpovědně zacházet s penězi

□ Plnit si svoje povinnosti

□ Vstávat ráno bez pobízení

□ Mít v pokoji pořádek

□ Říkat pravdu

□ Rozumně používat telefon nebo počítač

□ Přiznat chybu a omluvit se

□ Jiné ․․․․․

Co kdyby sis dal za cíl, že v tom, co máš zaškrtnuté, budeš zodpovědnější? Řiď se následujícími radami z Bible: „[Odložte] starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování.“ (Efezanům 4:22) „Ať vaše Ano  znamená ano.“ (Jakub 5:12) „Mluvte každý z vás pravdu se svým bližním.“ (Efezanům 4:25) „Poslouchejte své rodiče ve všem.“ (Kolosanům 3:20) Časem si tvého pokroku druzí jistě všimnou, a to včetně tvých rodičů. (1. Timoteovi 4:15)

Ale co když máš pocit, že ti i přes všechny snahy rodiče nedávají tolik volnosti, kolik si zasloužíš? Zkus si o tom s nimi promluvit. Neobviňuj je z toho, že chyba je na jejich straně, protože ti málo důvěřují. Místo toho se jich uctivě zeptej, jak ty sám můžeš přispět k tomu, aby ti víc věřili. Řekni jim, co konkrétně pro to chceš udělat.

Neočekávej, že ti rodiče vyhoví okamžitě. Nejdřív se asi budou chtít přesvědčit, že to, co říkáš, myslíš vážně. Ukaž jim tedy, že se na tebe dá spolehnout. Časem ti možná budou důvěřovat víc a dají ti víc volnosti. Stejné to bylo i v případě Beverly, o které už byla zmínka. „O hodně lehčí je důvěru ztratit než ji získat,“ říká a dodává: „Teď už mi naši začínají zase věřit a to je fajn.“

DALŠÍ INFORMACE NAJDEŠ V 2. DÍLE, VE 22. KAPITOLE

V PŘÍŠTÍ KAPITOLE:

Rozvedli se tvoji rodiče? Možná máš pocit, že se ti kvůli tomu zhroutil svět. Jak si i přesto můžeš udržet vyrovnanost?

[Poznámka pod čarou]

^ 8. odst. Další informace najdeš v 7. kapitole.

BIBLICKÝ TEXT

‚Nejednejte jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost.‘ (1. Petra 2:16, Nový zákon, Česká liturgická komise)

TIP

Nesrovnávej svá omezení se svobodou, kterou má tvůj starší sourozenec. Místo toho srovnávej omezení, která jsi míval(a), když jsi byl(a) mladší, se svobodou, kterou máš teď.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Neomezená svoboda není dokladem toho, že tě rodiče milují, ale že tě zanedbávají.

MŮJ PLÁN

Budu zodpovědnější v těchto oblastech: ․․․․․

Pokud důvěru svých rodičů zklamu, tak ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Proč ti rodiče možná nechtějí dávat víc volnosti, i když děláš všechno pro to, aby ti důvěřovali?

● Jak tvoje schopnost komunikovat s rodiči ovlivňuje to, kolik volnosti jsou ochotni ti dát?

[Praporek na straně 24]

„O svých problémech a starostech s našima mluvím otevřeně. Myslím, že díky tomu je pro ně lehčí mi důvěřovat.“ Dianna

[Nákres a obrázek na straně 23]

Důvěryhodným dospělým se nestaneš hned — je to podobné jako postupně vyjít po schodišti

[Nákres]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

DOSPĚLOST

DOSPÍVÁNÍ

DĚTSTVÍ