Přejít k článku

Přejít na obsah

Co když jsem pod tlakem dvou kultur?

Co když jsem pod tlakem dvou kultur?

 22. KAPITOLA

Co když jsem pod tlakem dvou kultur?

Je někdo z tvých rodičů přistěhovalec?

□ Ano □ Ne

Setkáváš se ve škole s jinou kulturou než doma a mluví se tam jiným jazykem?

□ Ano □ Ne

 „Rodiče pochází z Itálie, takže otevřeně dávají najevo svoje city a jsou srdeční. Teď žijeme v Británii. Tady mají lidé rádi ve všem pořádek a jsou zdvořilí. Mám pocit, že ani do jedné z těch kultur nezapadám — jsem příliš italský na to, abych byl Brit, a příliš britský na to, abych byl Ital.“ Giosuè, Anglie

„Učitel mi řekl, že když se mnou mluví, měl bych se na něho dívat. Ale když se mnou mluvil tatínek a já se mu díval do očí, vytkl mi, že jsem drzý. Připadá mi, že jsem pod tlakem dvou kultur.“ Patrick, syn alžírských imigrantů narozený ve Francii

KDYŽ se tvoji rodiče přestěhovali do jiné země, setkali se tam s náročnými situacemi. Najednou se ocitli mezi lidmi, kteří mluvili jiným jazykem, měli jiné zvyky a jinak se oblékali. Tvoji rodiče rázem vyčnívali z davu. Proto s nimi možná druzí jednali neuctivě a měli vůči nim předsudky.

Zažíváš něco takového i ty? Podívej se, s čím vším se museli potýkat mladí, kteří byli v podobné situaci. Zaškrtni, co je nejtěžší pro tebe.

Posměch. Noor byla ještě malá, když její rodina emigrovala z Jordánska do Severní Ameriky. Vzpomíná: „Chodili jsme jinak oblečení a lidé si z nás dělali legraci. Navíc jsme vůbec nechápali americký styl humoru.“

Pocit, že nikam nepatřím. „Narodila jsem se v Německu,“ říká Nadia. „Moji rodiče jsou ale Italové, takže mluvím německy s italským přízvukem. Spolužáci mi proto říkali ‚pitomá cizinka‘. Když ale přijedu do Itálie, mluvím italsky s německým přízvukem. A tak nevím, kam vlastně patřím. Ať jsem kdekoli, všude jsem cizí.“

 Kulturní propast mezi mnou a rodiči. Ana, která se s rodiči přistěhovala do Anglie, když jí bylo osm, říká: „Můj bratr i já jsme si na Londýn rychle zvykli. Ale rodiče předtím dlouho žili na malém portugalském ostrově Madeira, a tak si na nové prostředí zvykali těžko.“

Voeun byly tři roky, když spolu s rodiči odjela z Kambodže do Austrálie. Vypráví: „Rodiče se moc dobře nepřizpůsobili. Tatínek se na mě dokonce často zlobil, protože jsem nechápala jeho názory a způsob uvažování.“

Jazyková bariéra mezi mnou a rodiči. Ianovi bylo osm let, když se s rodinou přestěhovali z Ekvádoru do New Yorku. Po šesti letech strávených ve Spojených státech říká: „Mluvím teď víc anglicky než španělsky. Učitelé ve škole mluví anglicky, kamarádi mluví anglicky a s bráchou taky mluvím anglicky. V angličtině už i přemýšlím a španělština se mi z hlavy pomalu vytrácí.“

Lee, která má rodiče z Kambodže a narodila se v Austrálii, vypráví: „Když si s našima povídám a chci jim vysvětlit, co si o některých věcech myslím, najednou zjistím, že mi to nejde, protože jejich jazyk neumím tak dobře.“

Noor, o které už byla zmínka, říká: „Tatínek trval na tom, abychom doma mluvili arabsky, ale my jsme nechtěli. Učit se arabštinu nám připadalo jako zbytečná přítěž. Kamarádi mluvili anglicky a taky všechny televizní programy, na které jsme se dívali, byly v angličtině. K čemu by nám byla arabština?“

Co můžeš udělat?

Jak je vidět z uvedených výroků, nejsi sám, kdo zažívá takové problémy. Mohl bys to řešit třeba tak, že se úplně  vzdáš svojí kultury a přijmeš kulturu země, ve které teď žiješ. To by se ale pravděpodobně dotklo tvých rodičů a ty sám bys z toho měl špatný pocit. Bude lepší, když se naučíš svoji situaci zvládat a vytěžíš z ní co nejvíc. Zamysli se nad následujícími návrhy:

Jak reagovat na posměch. I kdyby ses přetrhl, nemůžeš být oblíbený u všech. Ti, kdo se rádi posmívají druhým, si k tomu vždycky najdou důvod. (Přísloví 18:24) Neztrácej proto čas tím, že se budeš snažit jejich předsudky vyvrátit. Moudrý král Šalomoun napsal: „Posměvač nemá rád, když je kárán.“ (Přísloví 15:12, Starý zákon, Bogner) Pokud se ti někdo pošklebuje, protože má předsudky, pouze tím odhaluje svoji omezenost. Vůbec to neznamená, že chyba je na tvojí straně.

Jak se vyrovnat s pocitem, že nikam nepatříš. To, že chce člověk někam patřit, je úplně normální. Byla by však chyba si myslet, že tvoje hodnota závisí na tom, z jaké jsi kultury nebo rodiny. Lidé tě podle těchto měřítek možná posuzují, ale Bůh ne. Apoštol Petr řekl: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35) Pokud se budeš ze všech sil snažit dělat Jehovovi Bohu radost, bude tě považovat za člena svojí rodiny. (Izajáš 43:10; Marek 10:29, 30) A k žádné lepší rodině rozhodně patřit nemůžeš!

 Jak překlenout kulturní propast. Skoro v každé rodině mají rodiče a děti na různé věci odlišné názory. V tvém případě můžou být tyto rozdíly ještě výraznější. Rodiče si chtějí ponechat zvyky, které se dodržují v jejich rodné zemi, ale ty by ses rád přizpůsobil zvykům země, kde žijete teď. Pokud však chceš, aby se ti dobře vedlo, musíš ‚svého otce a svou matku ctít‘. (Efezanům 6:2, 3)

Místo aby ses bouřil proti zvykům, které se ti nelíbí, snaž se zjistit, proč je rodiče dodržují. (Přísloví 2:10, 11) Zeptej se sám sebe: Jsou tyto zvyky v rozporu s biblickými zásadami? Pokud ne, co konkrétně mi na nich vadí? Jak bych to mohl rodičům uctivě vysvětlit? (Skutky 5:29) Ctít rodiče — tedy chápat jejich způsob uvažování a taktně vyjadřovat svoje pocity — bude samozřejmě lehčí, když budeš dobře umět jejich jazyk.

Jak překonat jazykovou bariéru. V některých rodinách zjistili, že když se doma mluví výhradně rodným jazykem, děti se dobře naučí oba jazyky. Proč to nevyzkoušet i u vás doma? Taky můžeš rodiče poprosit, aby ti pomohli naučit se jejich jazykem psát. Stelios vyrostl v Německu, ale jeho mateřštinou je řečtina. Říká: „Rodiče si se mnou každý den povídali o nějakém biblickém verši. Přečetli verš nahlas a já jsem ho pak napsal. Teď umím číst a psát německy i řecky.“

Jakou další výhodu to má, když si jazyk rodičů osvojíš? Giosuè, citovaný v úvodu, říká: „Jazyk rodičů jsem se naučil proto, že jsem chtěl líp rozumět jejich pocitům a především  jejich vztahu k Bohu. Díky tomu, že jsem ten jazyk zvládl, jsem je víc chápal. A jim to zase pomohlo, aby chápali mě.“

Most, nebo zeď?

Na svoji kulturu se můžeš dívat jako na zeď, která tě od ostatních odděluje, nebo jako na most, který tě s nimi spojuje. Hodně mladých křesťanů chce kulturní rozdíly překlenout ještě z jednoho důvodu. Touží jiným přistěhovalcům předávat dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 24:14; 28:19, 20) Salomão, který se s rodiči přestěhoval do Londýna, když mu bylo pět, říká: „Je skvělé, když dokážete vysvětlit biblické texty ve dvou jazycích. Rodný jazyk  jsem málem zapomněl, ale teď, když jsem v portugalském sboru, dokážu plynně mluvit anglicky i portugalsky.“

Noor viděla, že je potřeba kázat lidem, kteří mluví arabsky. Říká: „Začala jsem chodit do kurzu a snažím se oprášit všechno, co jsem zapomněla. Změnila jsem svůj postoj. Teď chci, aby mě někdo opravoval, a chci se učit.“

Pokud dobře znáš dvě kultury a dokážeš mluvit dvěma nebo více jazyky, má to jednoznačné výhody. Můžeš díky tomu líp chápat pocity druhých a snadněji odpovídat na jejich otázky týkající se Boha. (Přísloví 15:23) Preeti se narodila v Anglii, ale její rodiče pocházejí z Indie. Říká: „Znám obě kultury, a proto jsem v kazatelské službě víc v pohodě. Vím, čemu lidé z obou skupin věří a jaké mají názory.“

Dokážeš i ty svoji situaci brát jako výhodu? Nezapomeň, že Jehova tě má rád kvůli tomu, jaký jsi, a ne kvůli tvému původu. Mladí, kteří byli citovaní v této kapitole, využívají svoje znalosti a zkušenosti k tomu, aby lidem ze svojí etnické skupiny pomáhali dozvědět se o našem nestranném a láskyplném Bohu Jehovovi. Můžeš je napodobit? Když to uděláš, určitě z toho budeš mít velkou radost. (Skutky 20:35)

BIBLICKÝ TEXT

„Bůh není stranický.“ (Skutky 10:34)

TIP

Pokud si tvoji vrstevníci dělají legraci z tvého etnického původu, nenech se tím vyprovokovat, ale ber to s humorem. Pravděpodobně je to pak přestane bavit.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Pokud budeš ovládat dva jazyky, bude pro tebe možná lehčí najít si práci.

MŮJ PLÁN

Abych se líp naučil(a) jazyk svých rodičů, tak ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Když poznáš kulturu, ze které pochází tvoji rodiče, jak ti to může pomoct, abys líp porozuměl(a) sobě?

● Jaké výhody máš na rozdíl od těch, kdo vyrůstali jenom v jedné kultuře?

[Praporek na straně 160]

„Mám radost z toho, že můžu pomáhat druhým. Dokážu vysvětlovat myšlenky z Bible lidem, kteří mluví rusky, francouzsky nebo moldavsky.“ Oleg

[Obrázek na straně 161]

Na svoji kulturu se můžeš dívat jako na most, který tě s druhými spojuje