[patřící k Demeter [řecké bohyni zemědělství]].

  1. Stříbrotepec z města Efez v Malé Asii, který vyvolal nepokoje kvůli apoštolu Pavlovi a jeho společníkům ke konci Pavlova víc jak dvouletého pobytu v Efezu (asi 53–55 n. l.) během jeho třetí misionářské cesty. Pavlovo kázání bylo požehnáno úspěchem. Mnoho lidí se odvracelo od magických praktik a pálilo své knihy. Demetrios, který řídil vzkvétající obchod — vyráběl stříbrné svatyně bohyně Artemis —, byl znepokojen, protože Pavlův úspěch v činění Kristových učedníků mohl ohrozit jeho příjmy. Zburcoval tedy řemeslníky i jiné lidi. Dvěma argumenty — že hrozí obchodní ztráty a že Artemidin chrám by mohl získat špatnou pověst — uvrhl celé město ve zmatek.

 Asi po dvou hodinách se městskému tajemníkovi podařilo nepokoje utišit; poukázal na to, že má-li  Demetrios a řemeslníci proti Pavlovi a jeho společníkům nějaké obvinění, od toho jsou soudy, aby se tou věcí zabývaly podle zákona, ale toto neukázněné srocení mohlo způsobit, že římská vláda obviní Efezany z povstání. Zástup se tedy zklidnil, propustil Pavlovy spolupracovníky a opustil divadlo, kde k tomuto ostudnému pozdvižení došlo. Krátce poté se Pavel vydal do Makedonie. (Sk 19:18, 19, 23–41; 20:1)

  2. Křesťan, o kterém se pochvalně vyjádřil apoštol Jan v dopise Gaiovi asi v roce 98 n. l. Demetrios možná Gaiovi dopis doručil. To, že Jan Demetria doporučoval, možná mělo podnítit Gaiovu pohostinnost. Zdá se totiž, že ve sborech bylo zvykem poskytovat stravu a ubytování věrným bratrům, kteří cestovali kvůli dobré zprávě. (3Ja 1, 12)