[možná znamená „stín (přístřeší) před děsem“].

 Potomek Manasseho, Makira, Gileada a Chefera. (4Mo 26:29–33) Celofchad zemřel během čtyřicetiletého putování pustinou, ale ne mezi „těmi, kdo se seřadili proti Jehovovi v Korachově shromáždění, ale zemřel pro svůj vlastní hřích“. (4Mo 27:3) Neměl syny, ale přežilo ho pět dcer: Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirca. Všechny vstoupily do Zaslíbené země. (4Mo 27:1; 1Pa 7:15)

 Tato mimořádná situace vyvolala problémy kvůli dědictví. Když Celofchadovy dcery žádaly o otcův podíl v zemi Manasseho, Mojžíš předložil jejich případ Jehovovi. Boží soudcovské rozhodnutí bylo, že dcery, které nemají bratra, by rodinné dědictví měly dostat. (4Mo 27:1–9; Joz 17:3, 4) Později bylo dodáno, že tyto dcery se musí provdat za muže z jejich otcovského kmene, aby dědictví v tom kmeni zůstalo. (4Mo 36:1–12)