Přejít k článku

Přejít na obsah

Vyšší zdroj moudrosti

Vyšší zdroj moudrosti

Kapitola 12

Vyšší zdroj moudrosti

„Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“ (Žalm 104:24) Ano, celé stvoření — nádhera nezměrného vesmíru stejně jako něžná krása květiny — svědčí o jedinečné moudrosti svého Stvořitele. Technický pokrok, jímž se vyznačuje dvacáté století, se ve srovnání s Božími díly jeví jako bezvýznamný. Jestliže je Bible Boží slovo, očekávali bychom, že se i v ní bude projevovat moudrost, která převyšuje lidské schopnosti. Je to tak?

1. (Včetně úvodu.) a) Co svědčí o jedinečné Boží moudrosti? b) Co Bible radí, pokud jde o moudrost?

MOUDROST je v Bibli velmi zdůrazňována. Čteme zde: „Moudrost je prvořadá věc. Získej moudrost; a se vším, co získáš, získej porozumění.“ (Přísloví 4:7) Bible také bere v úvahu, že nám lidem moudrost často chybí, a vybízí nás: „Jestliže tedy někomu z vás chybí moudrost, ať stále prosí Boha, neboť všem dává štědře.“ (Jakub 1:5)

2. Jak může člověk získat větší moudrost?

2 Jak Bůh ‚dává moudrost štědře‘? Například tím, že nás vybízí, abychom četli Bibli a abychom se z ní učili. Biblická kniha Přísloví nás nabádá: „Můj synu, přijmeš-li mé řeči a budeš-li u sebe chovat má vlastní přikázání jako poklad, abys . . . věnoval pozornost moudrosti, . . . porozumíš bázni před Jehovou a najdeš i poznání Boha. Jehova sám totiž dává moudrost.“ (Přísloví 2:1, 2, 5, 6) Jestliže biblické rady uplatníme a vidíme, jaké dobré výsledky to přináší, uvědomíme si, že skutečně představují božskou moudrost.

Moudré výroky

3, 4. a) Co Bible říká o nicotnosti lásky k penězům? b) Jak se v biblické radě týkající se peněz projevuje pozoruhodná vyrovnanost?

3 Abychom to lépe pochopili, povšimněme si několika biblických veršů. Uvažujme o tomto moudrém výroku: „Ti, kteří se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých žádostí . . . Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu.“ (1. Timoteovi 6:9, 10) Porovnejme to s názorem, který je v dnešní době rozšířený — alespoň v západní společnosti — a který lidi pobízí, aby úsilí o získání peněz považovali za svůj prvořadý cíl. Je smutné, že mnoho lidí sice vytoužené bohatství získalo, ale přesto pociťují prázdnotu a nespokojenost. Jeden klinický psycholog prohlásil: „Dostat se na první místo a získat bohatství — to nám neposkytne pocit naplnění ani spokojenosti, ani pocit, že si nás někdo skutečně váží nebo že jsme milováni.“1

4 To neznamená, že v každodenním životě můžeme peníze pustit úplně ze zřetele. Bible ukazuje, co je správně vyrovnaná moudrost; říká totiž: „Vždyť moudrost je pro ochranu, stejně jako peníze jsou pro ochranu, ale výhoda poznání je, že moudrost zachová naživu ty, kteří ji vlastní.“ (Kazatel 7:12) Bible nám tedy pomáhá rozeznávat, že peníze jsou sice důležité, ale že nejsou nejdůležitější. Jsou pouze prostředkem, který slouží svému účelu, a pokud nejsme moudří a neumíme je správně používat, je jejich hodnota jen omezená.

5, 6. a) Proč je biblická rada, abychom se vyhýbali špatné společnosti, moudrá? b) Jaký prospěch máme z toho, když ‚chodíme s moudrými‘?

5 Pravdivý je i tento biblický výrok: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísloví 13:20) Už jste si někdy povšimli, jak silně nás ovlivňují lidé, s nimiž se stýkáme? Pod tlakem vrstevníků již mnoho mladých lidí propadlo alkoholismu, zneužívání drog a nemravnosti. Stýkáme-li se s lidmi, kteří mluví sprostě, nakonec zjistíme, že jsme sami také začali mluvit sprostě. Jestliže pobýváme ve společnosti nepoctivých lidí, můžeme se sami snadno stát nepoctivými. Ano, Bible také říká: „Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Korinťanům 15:33)

6 Naproti tomu dobrá společnost na nás může mít dobrý vliv. Jestliže ‚chodíme s moudrými‘, staneme se sami moudřejšími. Dobré zvyky člověk přejímá, stejně jako přejímá zvyky špatné. A tak se moudrost Bible projevuje i v doporučení, abychom byli opatrní, když si vybíráme společníky.

7. Proč můžeme říci, že Bible je jedinečným zdrojem rad?

7 Bible obsahuje mnoho takových pouček a ukazuje nám tak, čím bychom se měli v životě řídit. Je jedinečným zdrojem rad. Její rady jsou prospěšné vždy. Nikdy nezůstávají jen na teoretické úrovni a nikdy nám nepůsobí škodu. Rozsah námětů, kterých se biblické rady dotýkají, je nebývalý. Lidé, kteří tyto rady uplatní ve svém životě a přesvědčí se, že jim to vždy přináší dobré výsledky, si začnou Bible vážit jako jedinečného zdroje moudrosti.

Moudré zásady

8. Jak nám může Bible pomoci i v situaci, o které se v ní výslovně nemluví?

8 Co však dělat, jestliže se dostaneme do situace, o které Bible výslovně nemluví? Často v Bibli najdeme zásady, které mají široké uplatnění a mohou nás vést. Mnoho lidí například někdy během svého života stojí před rozhodnutím, které souvisí s návykem na kouření tabáku. V Ježíšově době nebyl na Středním východě tabák znám, a proto se o něm Bible nezmiňuje. Existují však příslušné biblické zásady, které nám pomohou rozhodnout se v této věci moudře.

9–11. Jak nám biblické zásady pomohou moudře se rozhodnout, pokud jde o užívání tabáku, a jaký prospěch máme z uplatňování těchto zásad?

9 Kouření tabáku je sice údajně příjemné, ale ve skutečnosti jde o to, že člověk vdechuje do plic znečišťující látky. Kuřák znečišťuje své tělo a také své oděvy a okolní vzduch. Navíc je kouření návykem. Lidé, kteří chtějí přestat kouřit, často zjistí, že to je velice obtížné. Jestliže jsme si toho vědomi, můžeme se obrátit k Bibli a hledat v ní pomoc, abychom v otázce kouření tabáku došli k moudrému rozhodnutí.

10 Za prvé se zamysleme nad otázkou návyku. Pavel pojednával o jídlech, a tehdy řekl: „Nechci se dát přivést pod autoritu ničeho.“ (1. Korinťanům 6:12) Pavel mohl bez zábran jíst jakékoli jídlo, ale věděl, že někteří lidé mají citlivé svědomí. Řekl tedy, že na žádná jídla není tak „navyklý“, že by se jich nemohl v případě nutnosti vzdát, aby nepřivedl ke klopýtání někoho jiného. Jestliže někdo nemůže přestat kouřit tabák nebo jej žvýkat, je určitě ‚pod jeho autoritou‘. Pavlův výrok o jídlech je tedy dobrým vodítkem, i pokud jde o užívání tabáku. Nikdy bychom se neměli dát žádným zvykem zotročit.

11 Za druhé se zamysleme nad otázkou znečišťování. Bible říká: „Očisťme se od každé poskvrny těla a ducha.“ (2. Korinťanům 7:1) Kouření bezpochyby je poskvrňováním neboli znečišťováním těla. Závažné důsledky tohoto znečišťování jsou patrné z údaje uveřejněného Světovou zdravotnickou organizací, podle něhož následkem kouření předčasně zemře každý rok více než milion lidí. Řídíme-li se biblickou zásadou, že máme zůstat čistí a nemáme poskvrňovat své tělo, jsme chráněni před velkým zdravotním rizikem, které je spojeno s kouřením, a vyvarujeme se také drog a jiných věcí, které člověka poskvrňují.

Prospěšná slova

12. Proč biblické rady vždy slouží k tomu, aby se nám tělesně i duševně dobře dařilo?

12 Tím, že uplatňování biblických rad je prospěšné i pro naše tělo, bychom neměli být překvapeni. Biblické rady pocházejí od Boha. Ten je naším Stvořitelem, a ví naprosto přesně, jak jsme byli stvořeni a co potřebujeme. (Žalm 139:14–16) Jeho rady vždy slouží k tomu, aby se nám tělesně i duševně dobře dařilo.

13, 14. Proč je moudré řídit se biblickou radou, abychom nelhali?

13 To je vidět například na radě, že nemáme lhát. Lhaní patří k sedmi věcem, které Jehova nenávidí, a podle knihy Zjevení žádní lháři v Božím novém světě nebudou. (Přísloví 6:19; Zjevení 21:8) Přesto je lhaní všude rozšířené. Jeden obchodní časopis o tom říká: „Lavina podvádění, klamání a podobných zlořádů, která nyní postihla Spojené státy, je nejhorší v jejich dějinách.“2

14 Lhaní je sice všeobecně rozšířené, ale je pro společnost i pro jednotlivce škodlivé. Novinář Clifford Longley správně říká: „Lži škodí lháři i obelhávanému, škodí jim přímo v jejich nejhlubším nitru, protože přetínají ono důležité spojení mezi myslí a realitou.“3 Časopis The American Journal of Psychiatry uvádí: „Na lidi, kteří jsou obelháváni, mají lži psychologický účinek, jenž může být zhoubný. Na nepravdivých informacích, které jsou považovány za správné, mohou být založena závažná životní rozhodnutí. Lži mohou negativně působit i na lháře samotné.“4 Oč lepší je řídit se moudrou radou Bible a mluvit pravdu!

15, 16. V jakých směrech je pro nás užitečné, jestliže se řídíme biblickou radou, že máme druhým lidem projevovat lásku?

15 Bible nám říká i něco pozitivnějšího, totiž že bychom se měli zajímat o druhé lidi, že bychom jim měli projevovat lásku a pomáhat jim. Dobře známá jsou Ježíšova slova: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12)

16 Oč lépe by to na světě vypadalo, kdyby se každý řídil tímto pravidlem! Ve Spojených státech byl proveden psychologický průzkum, který ukázal, že by se lidé navíc také lépe cítili. Celkem 1700 dotázaných osob odpovědělo, že když pomáhají druhým lidem, sami cítí vnitřní klid a úlevu ve zdravotních obtížích, jako je například bolest hlavy a ztráta hlasu, pokud souvisely se stresem. Závěrem zpráva říká: „Ukazuje se tedy, že péče o druhé lidi patří k lidské přirozenosti úplně stejně jako péče o sebe samého.“5 To nám připomíná biblický příkaz: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22:39; srovnej Jana 13:34, 35.) Je přirozené, že sami sebe milujeme. Bible však říká, že máme-li být po duševní stránce zdraví, musíme tuto lásku k sobě samým udržovat v rovnováze s láskou k druhým lidem.

Manželství a mravnost

17. Proč se biblické rady někdy zdají nemoderní?

17 V biblických radách se projevuje hluboká moudrost; tyto rady ovšem neobsahují vždy to, co by lidé rádi slyšeli. Často se tvrdí, že Bible je nemoderní. Proč? Protože biblické rady sice jsou k našemu trvalému užitku, ale k jejich uplatňování je často nutná kázeň a sebezapření, a tyto vlastnosti dnes nejsou oblíbené.

18, 19. Jaké jsou biblické normy pro manželství a morálku?

18 Příkladem může být oblast manželství a morálky. Biblická měřítka jsou v tomto směru velmi přísná. Bible předpisuje monogamii: spolužití jednoho manžela s jednou manželkou. Pokud jde o rozvod nebo rozluku, zmiňuje se sice o mimořádných případech, kdy k nim může dojít, ale obecně říká, že manželství je pouto na celý život. „Nečetli jste, že ten, kdo je stvořil, učinil je od počátku mužského a ženského rodu a řekl: ‚Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky, a ti dva budou jedno tělo‘? Takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Matouš 19:4–6; 1. Korinťanům 7:12–15)

19 Bible také říká, že sexuální intimnost má své místo jedině v rámci manželského svazku. Zakazuje jakékoli projevy takové intimnosti mimo manželství. Čteme o tom: „Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži . . . nezdědí Boží království.“ (1. Korinťanům 6:9, 10)

20. Ve kterých směrech jsou dnes biblické mravní normy všeobecně přehlíženy?

20 Dnes jsou tato měřítka všeobecně přehlížena. Profesor sociologie David Mace k tomu podotýká: „V tomto století prošla naše kultura hlubokými změnami a mnoho prastarých zvyků a vztahů zavedených mezi lidmi bylo otřeseno do základů. Manželství v tom není výjimkou.“6 Nemorální jednání je všeobecně rozšířené. Sexuální vztahy mezi mladistvými dvojicemi se často považují za normální. Spolužití před manželstvím — ‚aby si to vyzkoušeli‘ — je velmi časté. A i když dvojice uzavře manželství, není nic neobvyklého, když mají sexuální vztahy i mimo manželství.

21. Jaké následky má to, že dnes mnoho lidí přehlíží biblické mravní normy a normy pro manželství?

21 Vede toto ovzduší volnější morálky ke štěstí? Ne, vede naopak jedině k problémům — za které se navíc musí platit vysoká cena — a výsledkem je sklíčenost a rozvrácené rodiny. Šíří se také sexuálně přenášené nemoci, které přímo souvisejí s uvolněnou morálkou. Kontrole se vymklo například šíření kapavky, syfilidy a nákazy chlamydiemi. Prostitucí a homosexuálními praktikami se v posledních letech urychlilo šíření AIDS. Prudce se zvyšuje počet velmi mladých svobodných dívek, které sice ještě jsou skoro dětmi, ale samy už mají děti. Časopis Ladies’ Home Journal v té souvislosti říká: „Zdůrazňování sexu, kterým se vyznačovala šedesátá a sedmdesátá léta, lidem vůbec nepřineslo bezmezné štěstí, ale naopak vedlo v mnoha případech k velkému lidskému utrpení.“7

22. Co přináší největší štěstí, pokud jde o sféru morálky?

22 Proto nyní slýcháme výroky, které se velmi podobají slovům profesora sociologie Carlfreda B. Brodericka: „Snad jsme již dostatečně dospělí na to, abychom zvážili, zda by nám lépe neposloužilo prosazovat předmanželskou zdrženlivost jako politiku, která nejvíc odpovídá potřebám našich občanů a jejich právu na svobodu: svobodu od nemocí, svobodu od nechtěného těhotenství.“8 Čas tedy opravdu ukázal, že k největšímu štěstí vedou biblické mravní normy.

Zásady, které se skutečně osvědčují

23. a) Je v případě nešťastného manželství jediným možným řešením rozvod? b) Jaké jsou dva klíče ke šťastnému, pevnému manželství?

23 Manželství má trvat po celý život, a proto potřebujeme vědět, co máme dělat, aby bylo úspěšné. Někteří lidé tvrdí, že ukončit nešťastné manželství je lepší, než v něm zůstat a trápit se. Existuje však ještě jiná možnost: problémy, které vyvolávají nespokojenost, se snažit vyřešit. To je další oblast, ve které Bible poskytuje pomoc. Již jsme viděli, že nám radí, abychom byli věrní svému manželskému partnerovi, a to je jedním klíčem ke šťastnému, pevnému manželství. Dalším klíčem je uznat, že jen jeden může být v manželství hlavou, a Bible určuje, že toto postavení má mít manžel. Manželce platí rada, aby byla manželovi oporou a aby jeho postavení nezpochybňovala. Muž má zase ve svém postavení jednat ve prospěch manželky a nemá být sobecký. (1. Korinťanům 11:3; 1. Timoteovi 2:11–14)

24, 25. Jak Bible povzbuzuje manžely a manželky, aby každý z nich plnil svou úlohu, kterou má v manželství zastávat?

24 Manželovi Bible říká: „Manželé [by měli] milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo.“ (Efezanům 5:28, 29) Manžel, který miluje svou manželku, uplatňuje svou autoritu ohleduplně. Pamatuje na to, že je sice hlavou, ale že by na svou manželku měl brát ohled a měl by se s ní radit. Manželství je partnerský vztah, a ne diktatura.

25 K biblickým radám pro manželky patří slova: „Manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ (Efezanům 5:33) Má úctu ke svému manželovi kvůli jeho postavení a o její úctě bude svědčit to, že mu bude oporou, stejně jako o lásce jejího manžela bude svědčit to, že o ni jakožto o svou manželku bude pečovat. Pro mnoho moderně smýšlejících lidí jsou tyto rady nepřijatelné. Ale partnerství, v němž jsou vzájemné vztahy založeny na lásce a úctě — jak to radí Bible —, je vždy šťastné.

26. Jsou biblické normy pro manželství skutečně účinné? Jak to můžeme znázornit?

26 O tom, že biblické rady v této oblasti jsou vždy účinné, svědčí zkušenost z Tichomoří. Jedna dvojice došla po desetiletém manželství k přesvědčení, že se jim manželství nezdařilo. Začali tedy uvažovat o tom, že se rozejdou. Manželka potom mluvila s jednou svědkyní Jehovovou, a prostudovaly spolu rady, které Bible dává manželským dvojicím. Manžel o tom píše: „Když manželka poznávala biblické zásady, hned se je snažila ve svém životě uplatňovat. Za několik týdnů jsem začal pozorovat určité změny.“ Ze zvědavosti projevil ochotu připojit se k biblickému studiu, které bylo s manželkou vedeno, a tak se dozvěděl, jaké rady dává Bible ženatým mužům. K čemu to vedlo? Říká: „Nyní jsme našli základ pro skutečně šťastný rodinný život.“

27. Které biblické zásady mohou úspěšně uplatnit křesťané žijící v chudobě?

27 Biblické rady se osvědčily také v otázce, jak se vyrovnat s chudobou. Hmotné prostředky, které jsou omezené, se často promrhají například tím, že lidé kouří a opíjejí se, a oba tyto zvyky jsou v rozporu s biblickými zásadami. (Přísloví 23:19–21) Bible také doporučuje, abychom byli pilní, protože možnost uživit rodinu se spíše naskytne tomu, kdo je pracovitý, než tomu, kdo je líný nebo kdo podlehne beznaději. (Přísloví 6:6–11; 10:26) A kdo se navíc řídí radou, abychom ‚nezáviděli těm, kteří činí nespravedlnost‘, pro toho se východiskem z chudoby nikdy nestane zločin nebo hazardní hraní. (Žalm 37:1) Takové praktiky sice zdánlivě nabízejí rychlé řešení finančních těžkostí, ale z dlouhodobého hlediska je jejich ovoce velice trpké.

28–30. a) Jak uplatňování biblických zásad pomohlo jedné křesťance vyrovnat se s chudobou? b) O čem svědčí zkušenosti tisíců křesťanů, kteří jsou po hmotné stránce chudí?

28 Mohou velmi chudým lidem tyto rady skutečně pomoci, nebo je to jen idealistická teorie? Mnoho zkušeností z celého světa potvrzuje, že se tyto rady osvědčují. Ukažme si to na příkladu jedné křesťanky v Asii: ovdověla, neměla žádný příjem a musela se starat o malého synka. Jak jim Bible pomohla?

29 Ta žena byla pilná, jak Bible radí, a začala šít oděvy a prodávat je. Byla poctivá a spolehlivá — také k tomu Bible povzbuzuje — a brzy proto měla pravidelné zákazníky. (Kolosanům 3:23) Z jedné malé místnosti ve svém domě pak udělala malou jídelnu a každé ráno vstávala kolem čtvrté hodiny a vařila jídlo, které pak prodávala. Tak se její příjem zvětšil. Říká: „Ale i tak musíme žít prostě.“ Pamatuje však na biblickou radu: „Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ (1. Timoteovi 6:8)

30 Dodává: „Žiji sice na hranici chudoby, ale nejsem tím roztrpčená ani jsem nezahořkla. Biblická pravda mi pomáhá dívat se na život pozitivně.“ Kromě toho zjistila, že se v jejím případě opravdu splňuje Ježíšův pozoruhodný slib. Ježíš řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost, a to všechno ostatní [hmotné potřeby] vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33) Osobně se přesvědčila o tom, že když službu Bohu staví na první místo ve svém životě, pak ty hmotné věci, které potřebuje, vždy nějak dostane. Zkušenosti této křesťanky a také zkušenosti bezpočtu jiných křesťanů, kteří jsou po hmotné stránce chudí, jsou výmluvným svědectvím toho, že biblické rady jsou skutečně praktické.

31. Co se stane, když se řídíme biblickými radami, a o čem takové výsledky svědčí?

31 Toho nesmírného bohatství rad, které Bible obsahuje, jsme se v této kapitole pouze dotkli, a viděli jsme jen několik případů, v nichž se tyto rady osvědčily. Podobných zkušeností bychom mohli uvést tisíce. Znova a znova se potvrzuje, že když se lidé řídí Biblí, mají z toho prospěch. Když ji přehlížejí, pak trpí. Žádná jiná sbírka rad, ať jsou staré, nebo nové, nepřináší prospěch vždy bez výjimky a žádná nemá platnost pro lidi všech ras. Takové moudré rady nemohou být pouhou lidovou moudrostí. Skutečnost, že Bible je bohatou pokladnicí takové moudrosti, přesvědčivě dokazuje, že to je Boží slovo.

[Studijní otázky]

[Praporek na straně 168]

Ochota pomáhat je prospěšná pro každého

[Obrázek na straně 163]

Chodíme-li s moudrými lidmi, zmoudříme, ale stýkáme-li se s hlupáky, bude to na nás mít špatný vliv

[Obrázek na straně 165]

Neměli bychom kouřit, protože to odporuje biblickým zásadám

[Obrázek na straně 171]

Lidé, kteří se v manželství řídí biblickými radami mají pro své štěstí pevný základ

[Obrázek na straně 173]

Uplatňování biblických rad lidem pomáhá vyrovnávat se s těžkými problémy chudoby