Přejít k článku

Přejít na obsah

 NAPODOBUJTE JEJICH VÍRU | DEBORA

Povstala „jako matka v Izraeli“

Povstala „jako matka v Izraeli“

VYCHÁZÍ slunce a Debora stojí na hoře Tabor. Dívá se na vojáky shromážděné všude kolem a ten pohled na ni silně působí. Přemýšlí o jejich statečnosti a o víře jejich vůdce Baraka. I když je vojáků 10 000 a jsou to silní muži, jejich víra a odvaha budou ten den vyzkoušeny do krajnosti. Půjdou vstříc krutému nepříteli, který je v převaze a na rozdíl od nich skvěle vyzbrojen. Přesto ale přišli, a to hlavně díky podpoře této výjimečné ženy.

Představte si, jak se Debora s Barakem dívají na širokou pláň pod nimi a ranní vánek si pohrává s Debořinými šaty. Hora Tabor připomíná velký kužel, který je nahoře rovný. Z vrchu je vidět pláň Esdrelon, která se rozprostírá asi 400 metrů pod ním směrem na jihozápad. Travnatými pláněmi se klikatí řeka Kišon a teče směrem k Velkému moři, do kterého se vlévá u hory Karmel. Její koryto je možná zrovna vyschlé, ale na té široké pláni se stejně něco třpytí. Přibližuje se Siserova armáda a její železná výzbroj se hrozivě blýská. Vytáhla s tím nejlepším, co má – s asi 900 dvoukolými vozy, které jsou nejspíš vybavené železnými kosami vystupujícími z kol. Sisera se chystá bídně vybavené izraelské vojáky „posekat“ tak, jako kdyby sklízel ječmen.

Debora ví, že Barak a jeho muži čekají, až něco řekne, až jim dá nějaké znamení. Je tam jedinou ženou? Jak se asi cítí, když má tak velkou odpovědnost? Říká si, co tam vlastně dělá? Evidentně ne. Její Bůh Jehova jí předtím řekl, aby válku začala a také že to bude žena, kdo ji ukončí. (Soudci 4:9) Co se od Debory a těch odvážných bojovníků můžeme naučit o víře?

„JDI A ROZLOŽÍŠ SE NA HOŘE TABOR“

Když se Bible o Deboře zmiňuje poprvé, mluví o ní jako o prorokyni. Tím byla jako žena výjimečná, ale zdaleka nebyla jediná. * Její další odpovědností podle všeho bylo urovnávat spory. Sdělovala lidem Jehovovo řešení jejich problémů. (Soudci 4:4, 5)

Debora žila v hornatém kraji Efrajima, mezi městy Betel a Rama. Tam sedávala pod palmou a sloužila lidem, tak jak jí to Jehova nařídil. Takový úkol byl určitě náročný, ale přesto ho věrně plnila dál. Její služby byly zoufale zapotřebí. V písni, kterou později pomohla složit, dokonce o nevěrných Izraelitech řekla: „Vyvolili [si] nové bohy. Potom byla v branách válka.“ (Soudci 5:8) Přestali uctívat Jehovu, a on je proto vydal do rukou jejich nepřátel. Začal nad nimi mít nadvládu kananejský král Jabin, jehož vůli prosazoval mocný generál Sisera.

Sisera! Samotné to jméno vyvolávalo v Izraelitech hrůzu a budilo paniku. Kananejské náboženství a kultura se vyznačovaly brutalitou. Patřilo  k nim i obětování dětí a chrámová prostituce. Jaké to bylo, když kananejský generál a jeho armáda ovládali zemi? Debořina píseň ukazuje, že bylo téměř nemožné cestovat a vesnice zely prázdnotou. (Soudci 5:6, 7) Asi si umíme představit, že lidé se schovávali v lesích a horách, báli se vyjít na pole a pastviny a žít v nechráněných vesnicích. Měli strach cestovat po silnicích, aby je snad někdo nenapadl, nezajal jejich děti a neznásilnil jejich ženy. *

Ta hrůza trvala 20 let, dokud Jehova neviděl, že jeho tvrdohlavý lid je ochotný se změnit neboli – jak v inspirované písni zpívala Debora s Barakem – „dokud jsem nepovstala já, Debora, dokud jsem nepovstala jako matka v Izraeli“. Nevíme, jestli Debora, jejíž manžel se jmenoval Lappidot, byla matkou v doslovném smyslu, ale tento výraz je zde použitý obrazně. Jehova vlastně pověřil Deboru, aby poskytla národu mateřskou ochranu. Řekl jí, aby povolala soudce Baraka, muže, který měl silnou víru, a dala mu pokyn, aby povstal proti Siserovi. (Soudci 4:3, 6, 7; 5:7)

Debora povzbudila Baraka, aby na sebe vzal úlohu osvoboditele Božího lidu

„Jdi a rozložíš se na hoře Tabor,“ přikázal Jehova prostřednictvím Debory. Barak měl nechat nastoupit 10 000 mužů ze dvou izraelských kmenů. Debora mu také řekla o Božím slibu, že porazí mocného Siseru s jeho 900 válečnými vozy. Když to Barak slyšel, určitě ho to ohromilo. Izraelský národ totiž neměl žádnou armádu a v podstatě žádné zbraně. Barak přesto souhlasil, že do bitvy půjde, ale pouze za předpokladu, že se s ním k hoře Tabor vydá i Debora. (Soudci 4:6–8; 5:6–8)

Někteří lidé si o Barakovi myslí, že neměl víru, ale tím mu trochu křivdí. Neprosil přece Boha o víc zbraní. Naopak ukázal svou víru tím, že chtěl mít s sebou někoho, kdo zastupuje Jehovu a posílí jeho i vojáky. (Hebrejcům 11:32, 33) Jehova na Barakovu prosbu odpověděl příznivě a dovolil Deboře, aby šla s ním. Zároveň ji použil, aby vyslovila proroctví, že sláva za konečné vítězství nepřipadne muži. (Soudci 4:9) Bůh rozhodl, že toho ničemu Siseru zabije žena.

V dnešním světě jsou ženy často obětí nespravedlnosti, násilí a zneužívání. Jen málokdy se jim dostává důstojnosti, kterou si z Božího hlediska  zaslouží. Muži i ženy před ním mají stejné postavení. (Římanům 2:11; Galaťanům 3:28) A z toho, jak Bůh jednal s Deborou, vidíme, že ženám dává odpovědné úkoly a projevuje jim důvěru a přízeň. Je důležité, abychom se nenechali zaslepit předsudky, které jsou dnes tak běžné.

„ZEMĚ SE TŘÁSLA A Z NEBE PADAL DÉŠŤ“

Barak se vydal svolat armádu. Shromáždil 10 000 mužů, kteří byli dost stateční na to, aby se postavili hrůzu nahánějícímu Siserovu vojsku. Když své muže vedl na horu Tabor, byl rád, že je s nimi někdo, kdo jim dodává odvahu. Zpráva říká: „Debora vyšla s ním.“ (Soudci 4:10) Vojáky určitě hodně povzbudilo, že s nimi jde tato statečná žena, která důvěřuje Jehovovi a je ochotná riskovat spolu s nimi život.

Když se Sisera doslechl, že se Izraelité odvážili postavit proti němu armádu, jednal rychle. K Jabinovi se přidalo několik kananejských králů, přičemž on z nich byl pravděpodobně nejmocnější. Pak se Siserův početný sešikovaný oddíl jezdců s válečnými dvoukolými vozy dal do pohybu s takovým burácením, až se třásla zem. Kananejci si byli jistí, že s ubohou izraelskou armádou udělají krátký proces. (Soudci 4:12, 13; 5:19)

Jak budou Barak a Debora reagovat? Když s armádou zůstanou na úbočí hory Tabor, budou oproti postupujícímu kananejskému vojsku ve výhodě. Tomu by se totiž s jeho dvoukolými vozy lépe bojovalo na rovině. Barak byl ale rozhodnutý řídit se Jehovovými pokyny, a tak čekal na to, co mu řekne Debora. Konečně nastala ta chvíle! Prohlásila: „Vstaň, neboť tento den Jehova jistě vydá Siseru do tvé ruky. Není to Jehova, kdo vyšel před tebou?“ Zpráva pak pokračuje: „Barak sestupoval z hory Tabor a deset tisíc mužů za ním.“ (Soudci 4:14) *

Izraelské vojenské síly vyrazily dolů na otevřenou pláň, přímo vstříc děsivým válečným vozům nepřátel. Vyšel Jehova před nimi, jak slíbila Debora? Na odpověď nebylo třeba dlouho čekat. „Země se třásla a z nebe padal déšť,“ uvádí zpráva. V Siserovu pyšném vojsku zavládl zmatek. Liják, který se spustil, byl tak prudký, že se pláň okamžitě rozbahnila. Těžké železné vozy byly teď spíš ke škodě než k užitku. Zabořily se do bahna, kde beznadějně uvízly. (Soudci 4:14, 15; 5:4, Slovo na cestu)

Baraka a jeho muže bouře nevyvedla z rovnováhy. Věděli totiž, kdo ji způsobil. Bez váhání na nepřítele zaútočili. Vykonali Boží rozsudek a nikoho ze Siserovy armády nenechali naživu. Rozvodněná řeka Kišon mrtvoly spláchla a odnesla do Velkého moře. (Soudci 4:16; 5:21)

Jehova za svůj lid bojoval a Siserovu armádu porazil, tak jak Debora předpověděla

Jehova už své služebníky do doslovných bitev neposílá. Vybízí je ale, aby bojovali duchovní boj. (Matouš 26:52; 2. Korinťanům 10:4) Tím, že se v dnešním světě snažíme Boha poslouchat, se v této válce stavíme na jeho stranu. Potřebujeme odvahu, protože všichni, kdo jsou dnes na straně Boha, mohou zažívat nelítostný odpor. Jehova se však nezměnil. I dnes přijde na pomoc těm, kdo v něj podobně jako Debora, Barak a stateční vojáci starověkého Izraele věří a spoléhají na něj.

„NEJPOŽEHNANĚJŠÍ MEZI ŽENAMI“

Jeden z Kananejců ale z bojiště unikl – ten nejhorší ze všech! Byl to Sisera, největší tyran Božího lidu. Své muže nechal umírat v bahně a sám proklouzl mezi izraelskými vojáky, takže se dostal na pevnější půdu a vydal se k nejbližšímu spojenci, na kterého si vzpomněl. Utíkal kilometry otevřenou krajinou a měl stále větší hrůzu z toho, že ho izraelští vojáci najdou. Zamířil proto ke stanům Kenity Chebera, který potom co odešel od svého kočovného lidu směrem na jih, uzavřel určitou dohodu s králem Jabinem. (Soudci 4:11, 17)

 Sisera se celý vyčerpaný konečně dostal do Cheberova tábora. Cheber sice nebyl doma, ale byla tam jeho manželka Jael. Sisera podle všeho předpokládal, že Jael bude respektovat dohodu, kterou její manžel s králem Jabinem uzavřel. Asi si vůbec nedokázal představit, že by žena mohla jednat jinak než její manžel, nebo dokonce mít svůj vlastní názor. V případě Jael se ale přepočítal! Je jasné, že viděla, jaké zlo Kananejci v zemi napáchali, a pravděpodobně si také uvědomila, že má na výběr: buď tomuto krutému muži poskytne pomoc, nebo se postaví na Jehovovu stranu, proti nepříteli jeho lidu. Co ale jako žena zmůže proti takovému silnému a ostřílenému válečníkovi?

Jael musela jednat rychle. Navrhla Siserovi, ať si jde odpočinout. Přikázal jí, aby ho zapřela před každým, kdo by ho snad přišel hledat. Když si lehl, tak ho přikryla, a když ji požádal o vodu, přinesla mu tučné mléko. Brzy tvrdě usnul. Pak vzala dva nástroje, které ženy bydlící ve stanech často a obratně používaly – kolík a palici. Přikradla se k Siserovi a teď byl před ní děsivý úkol: měla vykonat Jehovův rozsudek. Sebemenší zaváhání mohlo znamenat katastrofu. Promítlo se jí v hlavě, jak tento krutý muž po celá desetiletí týral Boží lid? Nebo myslela na to, že má jedinečnou možnost postavit se na Jehovovu stranu? To se z Bible nedozvídáme. Víme jenom, že svůj úkol splnila rychle. Siseru zabila. (Soudci 4:18–21; 5:24–27)

Později přišel Barak, který hledal svou kořist. Když mu Jael ukázala mrtvolu se stanovým kolíkem vraženým do spánků, viděl, že se splnilo Debořino proroctví – mocný válečník Sisera zemřel rukou ženy! Kritici dnes označují Jael různými hanlivými výrazy, ale Barak a Debora na ni měli správný názor. Ve své písni, kterou inspiroval Bůh, Jael za její odvážný čin vychvalovali jako „nejpožehnanější mezi ženami“. (Soudci 4:22; 5:24) Všimněte si, jak byla Debora velkorysá. Neupírala Jael chválu. Šlo jí hlavně o to, že se splnilo Jehovovo slovo.

Siserovou smrtí nadvláda krále Jabina skončila. Útlak ze strany Kananejců byl minulostí a nastalo 40 let míru. (Soudci 4:24; 5:31) Debora, Barak a Jael byli za svou důvěru v Jehovu bohatě odměněni. Když budeme Debořinu víru napodobovat tím, že se budeme odvážně stavět na Jehovovu stranu a povzbuzovat k tomu druhé, Jehova i nám pomůže v našem boji zvítězit a dá nám věčný život v pokojných podmínkách.

^ 7. odst. Dalšími prorokyněmi byly Miriam, Chulda a Izajášova manželka. (2. Mojžíšova 15:20; 2. Královská 22:14; Izajáš 8:3)

^ 9. odst. Debořina píseň naznačuje, že Sisera se ze svých vojenských tažení často vracel s kořistí, ke které patřily i dívky, někdy víc než jedna na každého vojáka. (Soudci 5:30) Hebrejské slovo, které se v tomto verši někdy překládá jako „dívka“, doslova znamená „lůno“. Je z toho vidět, že tyto ženy měly hodnotu jenom jako zdroj sexuálního uspokojení. Znásilňování bylo zřejmě na denním pořádku.

^ 17. odst. Bitva, která následovala, je v biblické knize Soudci popsaná dvakrát: v historické zprávě ve 4. kapitole a v písni Debory a Baraka v 5. kapitole. Tyto dva záznamy se doplňují, každý obsahuje jiné podrobnosti.