Přejít k článku

Přejít na obsah

 NAPODOBUJTE JEJICH VÍRU

„Chodil s pravým Bohem“

„Chodil s pravým Bohem“

NOE si narovná záda a protáhne namožené svaly. Posadí se na široký dřevěný trám, chvíli odpočívá od práce a prohlíží si obrovskou konstrukci archy. Kolem je cítit pronikavý zápach horkého dehtu a rozléhají se zvuky tesařských nástrojů. Noe z tohoto místa vidí, jak jeho synové tvrdě pracují na různých částech velkého skeletu z trámů. Oni, jejich manželky i Noemova žena se na této stavbě namáhají už celá desetiletí. I když toho hodně udělali, stále je spousta práce před nimi.

Lidé z okolí je pokládají za blázny. Čím víc nabývá archa svou konečnou podobu, tím víc se lidé smějí již jen samotné myšlence na to, že celou zemi by měly pokrýt vody potopy. Katastrofa, před kterou Noe varuje, jim připadá absurdní. Nemohou pochopit, jak někdo může promarnit svůj život a život členů rodiny takovou pošetilou činností. Avšak Bůh Jehova se na Noema dívá úplně jinak.

Boží Slovo říká: „Noe chodil s pravým Bohem.“ (1. Mojžíšova 6:9) Co to znamená? Ne že by Bůh chodil po zemi nebo by se Noe nějakým způsobem dostal do nebe. Znamená to, že Noe poslouchal svého Boha ve všem a hluboce ho miloval — měli spolu takový blízký vztah, jako mají přátelé. O tisíce let později bylo do Bible o Noemovi zapsáno: „[Svou] vírou odsoudil svět.“ (Hebrejcům 11:7) Jak jej svou vírou odsoudil? A co se dnes můžeme z jeho víry naučit?

BEZÚHONNÝ MUŽ V NÁSILNÉM SVĚTĚ

Noe vyrostl ve světě, který rychle postupoval od špatného k horšímu. Byl špatný již v době jeho pradědečka Enocha, což byl další spravedlivý muž, který chodil s Bohem. Enoch předpověděl, že na bezbožné lidi ve světě přijde den soudu. Nyní, v Noemově době, byla situace ještě mnohem horší. V Jehovových očích byla země zkažená, protože byla naplněná násilím. (1. Mojžíšova 5:22; 6:11; Juda 14, 15) Čím to bylo, že se situace tak zhoršila?

Mezi Božími duchovními syny, anděly, se stalo něco hrozného. Již dříve se jeden z nich vzbouřil proti Jehovovi a stal se Satanem Ďáblem, když pomluvil Boha a svedl Adama a Evu k hříchu. V Noemově době se k této vzpouře připojili další andělé. Přestali plnit úlohu, kterou jim Bůh v nebi dal, přišli na zem, vzali na sebe lidskou podobu a oženili se s krásnými ženami. Tito pyšní, sobečtí vzbouřenci měli na lidi zhoubný vliv. (1. Mojžíšova 3:1–5; 6:1, 2; Juda 6, 7)

Z nepřirozených svazků zhmotnělých andělů a lidských žen potom vznikli hybridní potomci — mimořádně velcí a silní synové. Bible je nazývá Nefilim, což doslova znamená „porážeči“ neboli ti, kdo působí, aby druzí padli. Tito nebezpeční násilníci podpořili bezbožného ducha tehdejšího světa, který se vyznačoval brutalitou. Není divu, že Stvořitel došel k závěru, že „špatnost člověka na zemi je hojná a že každý sklon myšlenek jeho  srdce je po celou dobu jenom špatný“. Jehova se rozhodl, že tuto zkaženou společnost za 120 let vyhladí. (1. Mojžíšova 6:3–5)

Noe a jeho manželka museli chránit své děti před špatnými vlivy

Představte si, jak muselo být v takovém světě obtížné vést rodinu. Noe to ale zvládl. Našel si dobrou manželku. Když mu bylo 500 let, porodila mu tři syny: Sema, Chama a Jafeta. * Noe se svou manželkou museli chránit své chlapce před špatnými vlivy kolem nich. Kluci mají sklon obdivovat silné a slavné muže — a Nefilim takoví byli. Noe a jeho manželka nemohli pokaždé zabránit tomu, aby se jejich synové dozvěděli o nějakém „hrdinském“ činu těchto obrů. Mohli je však poučovat o krásných pravdách o Jehovovi Bohu, který nenávidí jakoukoli ničemnost. Svým synům pomáhali vidět, že násilí a vzpurnost ve světě Jehovu zraňují. (1. Mojžíšova 6:6)

Dnešní rodiče jistě chápou, co Noe a jeho žena prožívali. I dnes je svět zamořen násilím a vzpurností. Těmito náměty je dokonce prosáklá i zábava určená dětem. Moudří rodiče budou své děti před těmito vlivy ze všech sil chránit tím, že je budou poučovat o Jehovovi, Bohu pokoje, který veškeré násilí jednou ukončí. (Žalm 11:5; 37:10, 11) Své děti mohou vychovat dobře. Noemovi a jeho manželce se to podařilo. Z jejich synů vyrostli dobří muži a vzali si ženy, které také chtěly mít Boha Jehovu na prvním místě ve svém životě.

„UDĚLEJ SI ARCHU“

Jednoho dne se Noemův život od základu změnil. Jehova tomuto svému milovanému služebníkovi řekl o svém záměru odstranit tehdejší svět. Noemovi dal příkaz: „Udělej si archu ze dřeva pryskyřičného stromu.“ (1. Mojžíšova 6:14)

Archa neměla tvar lodi, jak se někteří domnívají. Neměla příď ani záď, kýl ani kormidlo a žádná zakřivení. V podstatě to byla velká bedna. Jehova sdělil Noemovi její přesné rozměry a některé podrobnosti týkající se konstrukce a řekl mu, aby ji pokryl zevnitř i vně dehtem. Také Noemovi vysvětlil, proč ho tímto úkolem pověřil: „Já přivedu na zemi potopu vod . . . Všechno, co je na zemi, vydechne naposled.“ Pak Noemovi dal tento pokyn: „Vejdeš do archy ty a tvoji synové a tvá manželka a manželky tvých synů s tebou.“ Noe měl navíc do archy přivést zástupce všech druhů zvířat. Potopu mohli přežít pouze ti, kdo byli v arše. (1. Mojžíšova 6:17–20)

Před Noemem byl gigantický úkol. Archa měla mít obrovské rozměry — asi 133 metrů na délku, 22 metrů na šířku a 13 metrů na výšku. Byla dokonce mnohem větší než ta největší dřevěná námořní plavidla postavená v dnešní době. Snažil se snad Noe tomuto úkolu vyhnout? Stěžoval si na překážky nebo chtěl měnit některé detaily,  aby to pro něj bylo snazší? Bible odpovídá: „Noe přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil to právě tak.“ (1. Mojžíšova 6:22)

Práce trvala několik desetiletí — čtyřicet až padesát let. Bylo třeba porazit stromy, přitáhnout je na staveniště, osekat je, dát jim potřebný tvar a spojit je k sobě. Archa měla mít tři podlaží, mnoho oddělení a po straně dveře. Pod střechou zjevně byla okna a hřeben střechy byl pravděpodobně mírně vyvýšený, takže po ní mohla stékat voda. (1. Mojžíšova 6:14–16)

Jak léta ubíhala a stavba archy postupovala kupředu, Noe jistě oceňoval podporu své rodiny. S prací souvisela další věc, která možná byla ještě náročnější než samotná stavba. Bible Noema označuje za „kazatele spravedlnosti“. (2. Petra 2:5) Byl to především on, kdo lidi varoval, že zkaženou bezbožnou společnost čeká zničení. Jak reagovali? Ježíš Kristus o tehdejší době prohlásil, že lidé si „nepovšimli“. Řekl, že byli natolik pohlceni každodenními záležitostmi — jedli, pili a vstupovali do manželství —, že Noemovi nevěnovali pozornost. (Matouš 24:37–39) Mnozí se jemu a členům jeho rodiny jistě posmívali. Někteří mu možná vyhrožovali, nebo ho dokonce fyzicky napadli.

Ačkoli lidé viděli, že Noe má Boží požehnání, posmívali se mu a ignorovali jeho poselství

Avšak Noe a členové jeho rodiny v práci pokračovali. Ačkoli žili ve světě, který pokládal hlavní náplň Noemova života, totiž stavbu archy, za něco bezvýznamného, pošetilého nebo scestného, věrně se drželi svých úkolů. Dnešní křesťanské rodiny se mohou z toho, jak Noe a členové jeho rodiny projevovali víru, hodně naučit. Vždyť žijeme v době, kterou Bible označuje jako poslední dny tohoto systému věcí. (2. Timoteovi 3:1) Ježíš řekl, že naše doba bude stejná, jako byla doba, kdy Noe stavěl archu. Jestliže se křesťané při kázání o Království setkávají s lhostejností, posměchem, či dokonce pronásledováním, měli by si vzpomenout na Noema. Nejsou první, kdo se potýká s takovými překážkami.

„VEJDI . . . DO ARCHY“

Uplynulo několik desetiletí a archa získala konečnou podobu. Když bylo Noemovi skoro 600 let, ztratil některé ze svých blízkých. Zemřel jeho otec Lamek. * O pět let později zemřel Lamekův otec, Noemův dědeček Metuzalém, ve věku 969 let, což je nejdelší věk zaznamenaný v Bibli. (1. Mojžíšova 5:27) Jak Metuzalém, tak Lamek byli současníci prvního člověka Adama.

V tomtéž roce dostal patriarcha Noe od Jehovy Boha další pokyn: „Vejdi ty a tvá celá domácnost do archy.“ Bůh Noemovi také řekl, že má vzít do archy zástupce různých druhů zvířat. Čistá zvířata, vhodná pro oběti, měl vzít po sedmi a ostatní po dvojicích. (1. Mojžíšova 7:1–3)

Musel to být nezapomenutelný pohled. Ze všech stran kráčely, letěly, plazily se, kolébaly a sunuly stovky zvířat neuvěřitelně rozmanitých velikostí, tvarů a povah. Noe nemusel tato divoká zvířata chytat, nahánět nebo nějak lákat do uzavřeného prostoru plavidla. Zpráva o nich říká, že „vešli . . . k Noemovi do archy“. (1. Mojžíšova 7:9)

Někteří skeptici namítnou: „Jak by se něco takového mohlo stát? A mohla spolu ta zvířata pokojně  žít ve stísněném prostoru?“ Zamysleme se: Není logické předpokládat, že Stvořitel celého vesmíru dokáže ovládat zvířata, která sám stvořil, a dokonce způsobit, aby v případě potřeby byla krotká a poddajná? Vzpomeňte si, že Jehova je Bůh, který rozdělil Rudé moře a zastavil slunce. Nemohl tedy uskutečnit i to, co je popsáno ve zprávě o Noemovi? Samozřejmě, že mohl.

Je pravda, že Bůh mohl zachránit zvířata jinak. Moudře se však rozhodl udělat to způsobem, který nám připomíná, že lidem byla svěřena odpovědnost pečovat o živé tvory na zemi. (1. Mojžíšova 1:28) Mnozí rodiče proto dnes používají Noemův příběh, aby svým dětem vštípili, že Jehova si cení lidí a zvířat, které stvořil.

O tom, že potopa začne, Jehova Noemovi řekl týden předem. Pro tuto rodinu to jistě byly hektické dny. Co práce jim muselo dát, aby zvířata a potravu pro ně v arše přehledně rozmístili a dopravili tam také své osobní věci! Noemova žena a manželky Sema, Chama a Jafeta asi věnovaly úsilí obzvláště tomu, aby pro rodinu vytvořily z archy útulný domov.

A co lidé kolem nich? Stále ještě „[si] nepovšimli“, přestože jasně viděli, že Noemovi a jeho úsilí Jehova žehná. Museli přece postřehnout, že do archy proudí spousta zvířat. To, že byli lhostejní, by nás ale nemělo překvapovat. Ani dnes si lidé nevšímají ohromného množství důkazů, že žijeme v posledních dnech tohoto systému věcí. A jak předpověděl apoštol Petr, jsou tu „posměvači se svým posměchem“ a zesměšňují ty, kdo reagují na Boží varování. (2. Petra 3:3–6) I Noemovi a jeho rodině se lidé jistě posmívali.

Kdy jejich výsměch skončil? Zpráva říká, že když Noe se svou rodinou a zvířaty byli v arše, „Jehova za ním zavřel dveře“. Pokud tehdy některý z posměvačů byl v blízkosti archy, tento Boží počin ho nepochybně umlčel. A jestli ne, pak ho jistě umlčel déšť — začalo totiž pršet. Déšť se lil a lil a lil, až zaplavil celou zemi, přesně jak to Jehova řekl. (1. Mojžíšova 7:16–21)

Těšilo Jehovu, že ničemní lidé zemřeli? Ne. (Ezekiel 33:11) Dal jim naopak dostatek příležitostí, aby se změnili a dělali to, co je správné. Mohli to dokázat? Odpovědí na tuto otázku byl Noemův způsob života. Noe chodil s Jehovou a poslouchal ho ve všem a tím ukazoval, že je možné se zachránit. V tomto smyslu svou vírou odsoudil tehdejší svět, protože díky ní se špatnost tehdejší generace ukázala v plné míře. Svou vírou Noe zachoval sebe i svou rodinu v bezpečí. Pokud jeho víru napodobíte, můžete i vy zachránit sebe a své blízké. Stejně jako Noe můžete mít s Jehovou Bohem tak blízký vztah, jako mají přátelé. A toto přátelství může trvat věčně.

^ 10. odst. Lidé tehdy žili mnohem déle než my dnes. Zřejmě to souviselo s faktem, že od Adama a Evy, kteří kdysi oplývali životní silou a byli dokonalí, je dělila daleko kratší doba.

^ 20. odst. Lamek dal svému synovi jméno Noe, což pravděpodobně znamená „odpočinek; útěcha“, a prorokoval, že Noe naplní význam toho jména, až lidstvu přinese odpočinek od tvrdé práce na půdě, která byla prokleta. (1. Mojžíšova 5:28, 29) Splnění tohoto proroctví se Lamek nedožil.