Přejít k článku

Přejít na obsah

Kdy byl zničen starověký Jeruzalém? — Druhá část

Kdy byl zničen starověký Jeruzalém? — Druhá část

 Kdy byl zničen starověký Jeruzalém? — Druhá část

O čem svědčí klínopisné texty

Toto je druhý ze dvou článků, které rozebírají otázky týkající se data, kdy byl zničen starověký Jeruzalém. Články reagují na dotazy některých čtenářů a předkládají odpovědi založené na pečlivém výzkumu odborných publikací a Bible.

První část pojednávala o těchto bodech:

▪ Současní historikové často uvádějí, že Jeruzalém byl zničen v roce 587 př. n. l.

▪ Biblická chronologie svědčí o tom, že ke zničení došlo v roce 607 př. n. l.

▪ Současní historikové zakládají své názory na spisech antických dějepisců a Ptolemaiově kánonu.

▪ Některé spisy antických dějepisců obsahují závažné chyby a nejsou vždy v souladu se záznamy na hliněných tabulkách. *

BIBLE říká, že židovští zajatci měli být v babylónském vyhnanství „plných sedmdesát let“, aby „se naplnilo Hospodinovo slovo řečené ústy Jeremiáše“. Kdy byli osvobozeni? „Prvního [vládního] roku perského krále Kýra.“ (2. Paralipomenon 36:21, 22, Bible21) Bible i mimobiblické historické prameny se shodují v tom, že toto vyhnanství skončilo poté, co Kýros dobyl Babylón a propustil Židy, kteří se tak mohli v roce 537 př. n. l. vrátit do Jeruzaléma. Jelikož Bible jasně uvádí, že vyhnanství trvalo 70 let, muselo začít v roce 607 př. n. l.

Většina historiků však datuje zničení Jeruzaléma do roku 587 př. n. l. To by znamenalo, že vyhnanství trvalo pouze 50 let. Na čem zakládají své závěry? Vycházejí při svých výpočtech ze starověkých klínopisných dokumentů, které uvádějí podrobnosti o Nebukadnecarovi II. a jeho následnících.1 Mnoho těchto textů bylo napsáno lidmi, kteří žili v době, kdy byl zničen Jeruzalém, krátce před ní nebo po ní. Ale nakolik jsou výpočty ukazující na rok 587 př. n. l. spolehlivé? O čem tyto texty skutečně svědčí?

Abychom si tyto otázky zodpověděli, budeme uvažovat o třech druzích dokumentů, na které historikové často spoléhají: (1) o babylónských kronikách, (2) o tabulkách s hospodářskými záznamy a (3) o astronomických tabulkách.

 Babylónské kroniky

O co se jedná? Babylónské kroniky jsou souborem tabulek zaznamenávajících důležité události babylónské historie.2

Co o nich říkají odborníci? R. H. Sack, jenž je uznávanou autoritou přes klínopisné dokumenty, připouští, že záznam, který tyto kroniky podávají o významných událostech, je neúplný. * Napsal, že historikové musí zkoumat „druhotné zdroje . . . v naději, že zjistí, co se skutečně stalo“.

O čem tyto dokumenty svědčí? Záznamy v babylónských kronikách pokrývají novobabylónské období jen částečně.3 (Viz  rámeček níže.) Logicky tedy vzniká otázka, nakolik jsou závěry vyvozované z takových neúplných záznamů spolehlivé.

Tabulky s hospodářskými záznamy

O co se jedná? Hospodářské záznamy z novobabylónského období jsou většinou právními doklady. Tyto tabulky byly označeny datem — dnem, měsícem a rokem vládnoucího krále. Na jedné tabulce je například uvedeno, že se určitý obchod uskutečnil „v nisannu, 27. dne, 11. roku Nebukadrecara [známého také jako Nebukadnecar II.], krále Babylónu“.4

Když král zemřel nebo byl sesazen a na trůn nastoupil nový král, zbývající měsíce onoho vládního roku byly považovány za nástupní rok nového panovníka. *5 Jinými slovy, vláda nového krále začala ve stejném babylónském kalendářním roce, kdy skončila vláda předchozího krále. V souladu s tím by tabulky, které pocházejí z nástupního roku nového panovníka, měly logicky být datovány do nějakého měsíce následujícího po posledním měsíci vlády předchozího krále.

Co o nich říkají odborníci? R. H. Sack zkoumal velké množství hospodářských záznamů  z novobabylónského období. V roce 1972 napsal, že nové nepublikované texty, které dostal k dispozici od Britského muzea, „zcela zpochybnily“ jeho předchozí závěry, pokud jde o konec vlády Nebukadnecara II. a začátek vlády jeho syna Avíl-Marduka (známého také jako Evil-merodak).6 Jak to? Sack z tabulek věděl, že Nebukadnecar II. vládl ještě v šestém měsíci svého posledního (43.) roku. Ale tyto nově rozluštěné tabulky pocházející z nástupního roku následujícího krále Avíl-Marduka byly datovány do čtvrtého pátého měsíce, kdy podle dosavadního předpokladu ještě vládl Nebukadnecar II.7 Byl zde zjevný rozpor.

O čem tyto dokumenty svědčí? V přechodných obdobích vlád jednotlivých králů jsou ještě další nesrovnalosti. Podle jednoho dokumentu například Nebukadnecar II. vládl ještě v desátém měsíci svého posledního roku — tedy šest měsíců poté, co už měl začít vládnout jeho následník.8 Podobný rozpor existuje v přechodném období mezi vládou Avíl-Marduka a jeho následníka Neriglisara.9

Proč jsou tyto rozpory významné? Jak již bylo uvedeno, historie zapsaná v babylónských kronikách není úplná, což naznačuje, že možná nemáme souvislý chronologický záznam.10 Mohli v obdobích mezi vládami dnes známých králů panovat ještě jiní? V takovém případě by bylo nutné přidat k novobabylónskému období další roky. Ani z babylónských kronik, ani z tabulek s hospodářskými záznamy proto nelze s jistotou vyvozovat, že Jeruzalém byl zničen v roce 587 př. n. l. *

Astronomické tabulky

O co se jedná? Jde o klínopisné tabulky, které obsahují popisy postavení Slunce, Měsíce, planet a hvězd ve spojitosti s historickými informacemi, jako je vládní rok určitého krále. Například astronomický deník zobrazený níže zaznamenává zatmění Měsíce, které nastalo v prvním měsíci prvního roku krále Mukín-zériho.11

Co o nich říkají odborníci? Historikové se shodují, že Babylóňané vypracovávali obsáhlé záznamy a schémata, aby mohli předpovídat, kdy nejpravděpodobněji nastanou další zatmění Měsíce.12

Mohli však Babylóňané používat tyto pomůcky i k tomu, aby vypočítávali zatmění, ke kterým došlo v minulosti? „Je možné,“ říká profesor John Steele, „že když byl text sestavován, některé z nejstarších předpovědí byly vytvořeny tak, že se schéma použilo zpětně.“ (Kurziva  od nás.)13 I profesor David Brown, který je přesvědčen, že tyto texty obsahovaly předpovědi vytvořené krátce před zaznamenanou událostí, uznává možnost, že některé předpovědi byly „zpětnými výpočty provedenými písaři ve 4. století př. n. l. a v pozdějších staletích“.14 Pokud by šlo o zpětné výpočty, mohly by být považovány za absolutně spolehlivé, aniž by byly podepřeny dalšími doklady?

I v případě, že v určitém dni opravdu došlo k zatmění, znamená to, že jsou přesné historické informace, které pisatel k tomuto datu přiřadil? Nemusí to tak být. Historik R. J. van der Spek k tomu říká: „Autoři byli astrologové, nikoliv dějepisci.“ Popisuje, že v těch částech tabulek, kde jsou historické záznamy, jsou údaje „více či méně nahodilé“, a upozorňuje, že takové historické informace se musí „používat opatrně“.15

O čem tyto dokumenty svědčí? Podívejme se kupříkladu na tabulku VAT 4956. Na prvním řádku této tabulky je uvedeno: „37. rok Nebukadnecara, krále Babylónu.“16 Další text obsahuje popisy postavení Měsíce a planet vzhledem k různým hvězdám a souhvězdím a také záznam o jednom zatmění Měsíce. Historikové říkají, že ke všem těmto postavením nebeských těles došlo během roku 568/567 př. n. l., což by znamenalo, že 18. rokem Nebukadnecara II., v němž zničil Jeruzalém, byl rok 587 př. n. l. Ale ukazují tyto astronomické údaje pouze na rok 568/567 př. n. l. a na žádný jiný?

Tabulka se zmiňuje o zatmění Měsíce, které bylo vypočteno na 15. den třetího babylónského měsíce simanu. Je pravda, že onoho dne, který podle juliánského kalendáře odpovídal 4. červenci, došlo k zatmění roku 568 př. n. l. Avšak k zatmění došlo také o 20 let dříve, 15. července 588 př. n. l.17

Kdyby byl 37. rokem Nebukadnecara II. rok 588 př. n. l., potom by jeho 18. rokem byl rok 607 př. n. l. — právě ten rok, do kterého klade biblická chronologie zničení Jeruzaléma! (Viz  časovou osu níže.) Poskytuje ale tabulka VAT 4956 ještě nějaké další doklady, které by svědčily pro rok 607 př. n. l.?

Kromě zmíněného zatmění je na tabulce popis 13 dalších pozorování Měsíce a 15 pozorování planet. Postavení Měsíce nebo planet je uváděno ve vztahu k určitým hvězdám či souhvězdím.18 Také je zde zaznamenáno osm měření časových intervalů mezi východy a západy Slunce a Měsíce.18a

Jelikož informace o postavení Měsíce jsou spolehlivější, badatelé těch 13 pozorování, které na tabulce VAT 4956 popisují postavení Měsíce, pečlivě analyzovali. Zkoumali tyto údaje pomocí počítačového programu, který je schopen ukázat polohu nebeských těles k určitému datu v minulosti.19 Co tato analýza odhalila?  Ne všechny údaje na tabulce, které se týkají pozorování Měsíce, odpovídají výpočtům pro rok 568/567 př. n. l., ale všech 13 pozorování odpovídá postavením, ve kterých byl o 20 let dříve, tedy v roce 588/587 př. n. l.

Jedno z míst, kde tato pozorování Měsíce souhlasí přesněji s rokem 588 př. n. l. než s rokem 568 př. n. l., zobrazuje fotografie na této dvoustraně. Na třetím řádku tabulky je napsáno, že Měsíc byl v určitém postavení „v noci 9. [nisannu]“. Avšak učenci, kteří tuto událost poprvé datovali do roku 568 př. n. l. (astronomicky −567), uznávali, že v tomto roce byl Měsíc v popsaném postavení „8. nisannu, a ne 9.“. Na podporu datování tabulky do roku 568 př. n. l. vyslovili předpoklad, že písař napsal chybně „9“ namísto „8“.20 Ale zjistilo se, že postavení Měsíce popsané na třetím řádku se přesně shoduje s postavením, které měl Měsíc 9. nisannu 588 př. n. l.21

Je zjevné, že mnoho astronomických údajů z tabulky VAT 4956 odpovídá tomu, že 37. rokem Nebukadnecara II. byl rok 588 př. n. l. To pak podporuje názor, že ke zničení Jeruzaléma došlo v roce 607 př. n. l. — právě jak ukazuje Bible.

Proč důvěřovat Bibli?

V současnosti se většina historiků domnívá, že Jeruzalém byl zničen v roce 587 př. n. l. Bibličtí pisatelé Jeremjáš a Daniel však jasně uvedli, že Židé byli ve vyhnanství 70 let, ne 50 let. (Jeremjáš 25:1, 2, 11; 29:10; Daniel 9:2) Jejich výroky silně nasvědčují tomu, že Jeruzalém byl zničen v roce 607 př. n. l. A jak vyplývá z výše uvedených dokladů, tento závěr má oporu i v některých mimobiblických dokumentech.

Různí odborníci přesnost Bible opakovaně zpochybňují. Ale jak se objevují další skutečnosti, znovu a znovu se prokazuje, že biblický záznam je pravdivý. * Ti, kdo Bibli důvěřují, pro to mají dobré důvody. Staví své přesvědčení na důkazech, že tato kniha je přesná z hlediska historie a vědy, i pokud jde o splňování proroctví. Na základě toho věří, že Bible se právem označuje za Boží inspirované Slovo. (2. Timoteovi 3:16) Co kdybyste tyto doklady sami prozkoumali? Je pravděpodobné, že dojdete ke stejnému závěru.

[Poznámky pod čarou]

^ 8. odst. Viz článek „Kdy byl zničen starověký Jeruzalém? — Proč je to důležité, O čem svědčí doklady“ ve vydání z 1. října 2011.

^ 14. odst. Poznámka: Žádný ze světských odborníků citovaných v tomto článku nezastává názor, že Jeruzalém byl zničen v roce 607 př. n. l.

^ 18. odst. Nástupní rok nebyl počítán k rokům královy vlády; zahrnoval zbývající měsíce roku, než byl král oficiálně dosazen na trůn, k čemuž docházelo na začátku nového kalendářního roku, tedy v měsíci nisannu.

^ 21. odst. Tabulky s hospodářskými záznamy pokrývají všechny roky, které jsou běžně zahrnované do období novobabylónských králů. Když se vládní roky těchto králů sečtou a počítá se zpětně od posledního novobabylónského krále Nabonida, datum zničení Jeruzaléma vychází na rok 587 př. n. l. Tato metoda by však byla spolehlivá pouze v případě, že byl každý král vystřídán svým nástupcem v témže roce, aniž by mezitím vládl jiný panovník.

^ 36. odst. Konkrétní příklady najdete ve 4. a 5. kapitole knihy Bible — Slovo Boží, nebo lidské?, kterou vydali svědkové Jehovovi.

[Rámeček a tabulka na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

 BABYLÓNSKÉ KRONIKY — NEÚPLNÁ HISTORIE

Babylónské kroniky podávají zprávu pouze o 35 letech z novobabylónského období, o němž se běžně předpokládá, že trvalo asi 88 let.

ROK, O NĚMŽ NENÍ V KRONIKÁCH ZÁZNAM

ROK, O NĚMŽ JE V KRONIKÁCH ZÁZNAM

BM 21901 BM 21946 BM 35382

↓ ↓ ↓ ↓

NOVOBABYLÓNSKÉ OBDOBÍ PERŠANÉ

Nabopalasar Nebukadnecar II. Avíl-Marduk Nabonid

Neriglisar Labaši-Marduk

↑ ↑ ↑

BM 25127 BM 22047 BM 25124

[Podpisky]

BM 21901 a BM 35382: Fotografie pořízena s laskavým svolením British Museum; BM 21946: Copyright British Museum; BM 22047, 25124, 25127: © The Trustees of the British Museum

[Rámeček a obrázek na straně 24]

ASTRONOMICKÝ DENÍK BM 32238

Tato tabulka obsahuje záznam o zatměních Měsíce. Text byl však sestaven až po posledním zatmění, ke kterému došlo asi 400 let po prvním zatmění. Jelikož písař nemohl všechny tyto události osobně pozorovat, datum těch dřívějších možná určil matematickými výpočty. Bez dalších dokladů, které by jeho závěry potvrdily, nemohou být takové výpočty zdrojem spolehlivých chronologických informací.

[Podpisek]

© The Trustees of the British Museum

 [Rámeček a obrázky na straně 26 a 27]

CO SKUTEČNĚ ŘÍKÁ TABULKA VAT 4956?

V čem je problém? Na třetím řádku této strany tabulky je uvedeno, že „v noci 9.“ v prvním měsíci (nisannu/nisan) „Měsíc stál 1 loket před ß Virginis“. Badatelé P. Neugebauer a E. Weidner však v roce 1915 napsali ohledně roku 568 př. n. l. (který by ukazoval na zničení Jeruzaléma v roce 587 př. n. l.), že „Měsíc stál 1 loket před touto hvězdou 8. nisannu, a nikoliv 9. nisannu“. (Kurziva od nás.) Údaj na tabulce se však přesně shoduje s postavením Měsíce 9. nisannu 588 př. n. l., což svědčí pro datum 607 př. n. l.

Byl to 9. den, nebo 8. den?

(1) Z doprovodné fotografie je patrné, že akkadský znak pro číslici 9 je zcela zřetelný.

(2) Když Neugebauer a Weidner tento klínopisný text přepisovali, změnili „9“ na „8“.

(3) Pouze v poznámce pod čarou uvedli, že v původním textu bylo „9“.

(4) I v německém překladu své práce uvedli „8“.

(5) V roce 1988 publikovali A. Sachs a H. Hunger přepis tohoto textu, jak ve skutečnosti zní, s číslicí „9“.

(6) Přesto ve svém anglickém překladu zachovali zmíněnou změnu a označili číslici „9“ za „chybně zapsanou číslici 8“.

[Podpisek]

bpk / Vorderasiatisches Museum, SMB / Olaf M. Teßmer

 [Rámeček na straně 28]

Poznámky k článku „Kdy byl zničen starověký Jeruzalém? — O čem svědčí klínopisné texty“

1. Klínopis je druh písma, jehož znaky písař vtlačoval do měkkého povrchu hliněné tabulky pomocí ostrého rydla s trojúhelníkovitým hrotem.

2. Assyrian and Babylonian Chronicles, A. K. Grayson, vydáno 1975, přetisk 2000, strana 8.

3. Novobabylónské období začalo v sedmém století př. n. l., když se vlády nad Babylónskou říší ujala chaldejská královská dynastie. Prvním panovníkem byl Nabopalasar, otec Nebukadnecara II. Toto období skončilo, když byl poslední král Nabonid v roce 539 př. n. l. svržen perským králem Kýrem.

4. Neo-Babylonian Business and Administrative Documents, Ellen Whitley Mooreová, vydáno 1935, strana 33.

5. Archimedes, Volume 4, New Studies in the History and Philosophy of Science and Technology, „Observations and Predictions of Eclipse Times by Early Astronomers“, John M. Steele, vydáno 2000, strana 36.

6. Amel-Marduk 562–560 B.C.—A Study Based on Cuneiform, Old Testament, Greek, Latin and Rabbinical Sources. With Plates, Ronald H. Sack, vydáno 1972, strana 3.

7. Tabulky BM 80920 a BM 58872 jsou datovány do čtvrtého a pátého měsíce nástupního roku Evil-merodaka. Byly zveřejněny R. H. Sackem v díle Amel-Marduk 562–560 B.C.—A Study Based on Cuneiform, Old Testament, Greek, Latin and Rabbinical Sources. With Plates, strany 3, 90, 106.

8. Tabulka BM 55806 z Britského muzea je datována do desátého měsíce 43. roku vlády Nebukadnecara II.

9. Tabulky BM 75106 a BM 61325 jsou datovány do sedmého a desátého měsíce roku, který je považován za poslední (druhý) rok vlády krále Evil-merodaka. Avšak tabulka BM 75489 je datována do druhého měsíce nástupního roku jeho následníka Neriglisara. (Catalogue of the Babylonian Tablets in the British Museum, svazek VIII, Tablets From Sippar 3, Erle Leichty, J. J. Finkelstein a C. B. F. Walker, vydáno 1988, strany 25, 35)

Catalogue of the Babylonian Tablets in the British Museum, svazek VII, Tablets From Sippar 2, Erle Leichty a A. K. Grayson, vydáno 1987, strana 36.

Neriglissar—King of Babylon, Ronald H. Sack, vydáno 1994, strana 232. Na tabulce je měsíc ajjaru (druhý měsíc).

10. Uvažujme například o Neriglisarovi. Královský nápis o něm říká, že byl „synem Bel-šum-iškuna, krále Babylónu“. (Kurziva od nás.) Jiný nápis nazývá Bel-šum-iškuna „moudrým vladařem“. Původní slovo rubû přeložené jako „vladař“ je titulem, který znamená také „král, panovník“. Jelikož existuje zjevný časový rozpor mezi vládou Neriglisara a vládou jeho předchůdce Avíl-Marduka, mohl tento „král Babylónu“, Bel-šum-iškun, vládnout v období mezi těmito dvěma? Profesor R. P. Dougherty připustil, že „doklad o Neriglisarově urozeném původu nelze přehlížet“. (Nabonidus and Belshazzar—A Study of the Closing Events of the Neo-Babylonian Empire, Raymond P. Dougherty, vydáno 1929, strana 61)

11. Astronomical Diaries and Related Texts From Babylonia, svazek V, redigoval Hermann Hunger, vydáno 2001, strany 2, 3.

12. Journal of Cuneiform Studies, svazek 2, č. 4, 1948, „A Classification of the Babylonian Astronomical Tablets of the Seleucid Period“, A. Sachs, strany 282, 283.

13. Astronomical Diaries and Related Texts From Babylonia, svazek V, strana 391.

14. Mesopotamian Planetary Astronomy-Astrology, David Brown, vydáno 2000, strany 164, 201, 202.

15. Bibliotheca Orientalis, svazek 50, č. 1/2, leden–březen, 1993, „The Astronomical Diaries as a Source for Achaemenid and Seleucid History“, R. J. van der Spek, strany 94, 102.

16. Astronomical Diaries and Related Texts From Babylonia, svazek I, Abraham J. Sachs, dokončil a redigoval Hermann Hunger, vydáno 1988, strana 47.

17. Babylonian Eclipse Observations From 750 BC to 1 BC, Peter J. Huber a Salvo De Meis, vydáno 2004, strana 186. Podle VAT 4956 došlo k tomuto zatmění 15. dne třetího babylónského měsíce. Pokud zatmění nastalo 15. července 588 př. n. l. (podle juliánského kalendáře), potom první den simanu odpovídal 30. červnu/1. červenci 588 př. n. l. První babylónský měsíc (nisannu), a tedy nový rok, tudíž začal dva měsíce předtím, 2./3. května. Běžně by rok, v němž došlo k tomuto zatmění, začínal 3./4. dubna, ale VAT 4956 na 6. řádku uvádí, že k předchozímu roku byl po dvanáctém (posledním) měsíci (addaru) přidán jeden měsíc navíc (přestupný). (Tabulka uvádí: „8. [den], měsíc XII2 [třináctý].“) Z toho plyne, že nový rok ve skutečnosti začal až 2./3. května. Datum tohoto zatmění v roce 588 př. n. l. se tedy shoduje s datem na tabulce.

18. Podle publikace Berichte über die Verhandlungen der Königl. Sächsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig (Zprávy z jednání Královské saské vědecké společnosti v Lipsku), svazek 67, 1. května 1915, článku „Ein astronomischer Beobachtungstext aus dem 37. Jahre Nebukadnezars II“ (Text astronomického pozorovatele z 37. roku Nebukadnecara II.), Paul V. Neugebauer a Ernst F. Weidner, strany 67–76. Na tabulce je 13 pozorování Měsíce, v nichž je popsáno jeho postavení vzhledem k nějaké hvězdě nebo souhvězdí. Autoři také uvádějí 15 pozorování planet. (Strany 72–76) Klínopisný znak pro Měsíc je jasný a jednoznačný, ale některé znaky pro jednotlivé planety a jejich postavení jsou nejasné. (Mesopotamian Planetary Astronomy—Astrology, David Brown, vydáno 2000, strany 53–57) Údaje o pozorování planet proto umožňují spekulace a několik odlišných výkladů. Jelikož postavení Měsíce je možné snadno určit, mohou být zjištěna i postavení ostatních nebeských těles, která jsou na VAT 4956 uvedena ve spojitosti s Měsícem, a jejich postavení může být s vysokou mírou jistoty přiřazeno k určitému datu.

18a. Tato měření spočívala v tom, že se zaznamenaly časové intervaly například od západu Slunce do západu Měsíce v prvním dni měsíce a ve dvou pozdějších dnech tohoto měsíce. Historikové tato měření přiřadili konkrétním kalendářním datům. („The Earliest Datable Observation of the Aurora Borealis“, F. R. Stephenson a David M. Willis, v Under One Sky—Astronomy and Mathematics in the Ancient Near East, redigovali John M. Steele a Annette Imhausenová, vydáno 2002, strany 420–428) Starověcí pozorovatelé potřebovali k měření těchto intervalů nějaký typ hodin. Taková měření však nebyla spolehlivá. (Archimedes, Volume 4, New Studies in the History and Philosophy of Science and Technology, „Observations and Predictions of Eclipse Times by Early Astronomers“, John M. Steele, vydáno 2000, strany 65, 66) Naproti tomu výpočty postavení Měsíce ve vztahu k jiným nebeským tělesům byly prováděny s větší přesností.

19. Tato analýza byla provedena pomocí astronomického softwaru zvaného TheSky6™. Navíc byl použit komplexní freewarový program Cartes du Ciel/Sky Charts (CDC) a konvertor dat poskytnutý americkou námořní observatoří. V této analýze nebyla k určení roku popsaného v tomto astronomickém deníku používána postavení planet, protože klínopisné znaky pro mnohá postavení planet umožňují spekulace a několik výkladů.

20. Berichte über die Verhandlungen der Königl. Sächsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig (Zprávy z jednání Královské saské vědecké společnosti v Lipsku), svazek 67, 1. května 1915, „Ein astronomischer Beobachtungstext aus dem 37. Jahre Nebukadnezars II, (−567/66)(Text astronomického pozorovatele z 37. roku Nebukadnecara II., —567/66), Paul V. Neugebauer a Ernst F. Weidner, strana 41.

21. VAT 4956 na třetím řádku uvádí: „Měsíc stál 1 loket [neboli 2 úhlové stupně] před ß Virginis.“ Výše zmíněná analýza ukázala, že 9. nisannu byl Měsíc 2°04′ před hvězdou ß Virginis a 0° pod ní. To bylo vyhodnoceno jako přesná shoda.

[Tabulka na straně 25]

 (Úplný, upravený text — viz publikaci)

NA KTERÝ ROK UKAZUJE TABULKA VAT 4956 — 587 PŘ. N. L., NEBO 607 PŘ. N. L.?

▪ Tato tabulka popisuje astronomické události, ke kterým došlo ve 37. roce vlády krále Nebukadnecara II.

▪ Nebukadnecar II. zničil Jeruzalém ve svém 18. vládním roce. (Jeremjáš 32:1)

Pokud byl 37. rokem

Nebukadnecara II. rok

568 př. n. l., pak byl

Jeruzalém zničen v roce

587 ← ← 587 př. n. l.

610 př. n. l. 600 590 580 570 560

607 ← ← Pokud byl jeho 37. rokem

rok 588 př. n. l., pak byl

Jeruzalém zničen v roce 607

př. n. l., což je datum, které

odpovídá biblické chronologii.

▪ Tabulka VAT 4956 ukazuje přesvědčivěji na rok 607 př. n. l.

[Podpisek obrázku na straně 22]

Fotografie pořízena s laskavým svolením British Museum