Přejít k článku

Přejít na obsah

Co možná nevíte . . .

Co možná nevíte . . .

 Co možná nevíte . . .

Jak byly hrazeny služby vykonávané v Jehovově chrámu v Jeruzalémě?

Chrámové služby byly financovány z daní, především z povinných desátků. Peníze se však získávaly i z jiných druhů daní. Například při stavbě svatostánku nařídil Jehova Mojžíšovi, aby každý zapsaný Izraelita dal půl stříbrného šekelu jako „příspěvek Jehovovi“. (2. Mojžíšova 30:12–16)

Zdá se, že se stalo zvykem, aby každý Žid dával určitou pevnou částku jako roční chrámovou daň. O této dani mluvil Ježíš, když vybídl Petra, aby zaplatil mincí, kterou najde v ústech ryby. (Matouš 17:24–27)

Před několika lety byly dvě stříbrné mince, kterými se platila chrámová daň, nalezeny v Jeruzalémě. Jedna z nich byla objevena v odvodňovacím kanálu z prvního století a zjistilo se, že byla ražena v Tyru roku 22 n. l. Na líci tohoto šekelu je vyobrazena hlava Melkarta neboli Baala, hlavního tyrského božstva, a na rubu orel sedící na lodní přídi. Druhá mince byla nalezena v sutinách odvezených z Chrámové hory v Jeruzalémě a je datována do prvního roku židovské vzpoury proti Římu, tedy 66–67 n. l. Je na ní zobrazení kalichu a tří granátových jablek a také nápisy „půl šekelu“ a „svatý Jeruzalém“. Profesor Gabriel Barkaj o této minci řekl, že „vykazuje známky poškození ohněm, pravděpodobně tím, který v roce 70 n. l. zničil druhý chrám“.

Jak působivé byly stavby babylónského krále Nebukadnecara?

Biblická kniha Daniel zaznamenává slova krále Nebukadnecara, který se ptal: „Není tohle Velký Babylón, který jsem sám vystavěl pro královský dům se silou své moci a k důstojnosti svého majestátu?“ (Daniel 4:30) Bylo toto starověké město skutečně tak velkolepé?

Historikové připisují Nebukadnecarovi vybudování chrámů, paláců, městských zdí a honosných visutých zahrad. K hlavnímu chrámu v centru Babylónu patřila věžovitá stavba, takzvaný zikkurat, která byla zřejmě vysoká přes 70 metrů. Kniha Babylon—City of Wonders však říká, že „nejslavnějšími [Nebukadnecarovými] projekty byly třída Procesí a Ištařina brána“. Třídu Procesí, která vedla skrz Ištařinu bránu, lemovaly reliéfy kráčejících lvů. O samotné bráně, impozantním vstupu do Babylónu, citovaná kniha říká: „Na temně modrých glazovaných cihlách byly stovky reliéfů kráčejících býků a draků. Pohled, kterým hlavní město vítalo dávného návštěvníka, musel být nezapomenutelný.“

Na počátku 20. století archeologové odkryli tisíce úlomků z třídy Procesí i Ištařiny brány. Mnohé z nich byly použity k rekonstrukci Ištařiny brány v berlínském muzeu Pergamon.

[Obrázky na straně 12]

Mince ve skutečné velikosti

[Podpisky]

Nahoře: Clara Emit, s laskavým svolením Israel Antiquities Authority; dole: Zev Radovan

[Obrázek na straně 12]

Rekonstrukce Ištařiny brány