Přejít k článku

Přejít na obsah

Pokojní lidé obhajují své dobré jméno

Pokojní lidé obhajují své dobré jméno

INFORMACE PRO OBČANY RUSKA: Uveřejněním této zprávy se desítky milionů lidí ve více než 230 zemích dozvědí, že v Rusku je bezdůvodně potlačována náboženská svoboda. Strážná věž je nejpřekládanější a nejrozšiřovanější časopis na světě. Tento článek vyjde ve 188 jazycích, v nákladu více než 40 milionů výtisků. Někteří úřední činitelé si možná nepřejí, aby se mezinárodní veřejnost dozvěděla, co se děje svědkům Jehovovým v Rusku. Potvrdí se však Ježíšova slova: „Není . . . nic pečlivě skryté, co nebude zjeveno, a tajné, co se nestane známým.“ (LUKÁŠ 12:2)

V PROSINCI 2009 a v lednu 2010 dva z nejvyšších soudů v Rusku prohlásily náboženství svědků Jehovových za extremistické. Zdá se, že dějiny se opakují. Za sovětského režimu byly tisíce svědků neprávem obviňovány z nepřátelství vůči státu. Byli posíláni do vyhnanství, do vězení a do pracovních táborů. Když se tento režim zhroutil, svědkové Jehovovi byli zproštěni viny. Nová vláda oficiálně očistila jejich jméno. * Nyní jsou zřejmě někteří lidé opět rozhodnuti svědky Jehovovy očernit.

Počátkem roku 2009 státní orgány zahájily útok, jehož cílem bylo omezit náboženskou svobodu svědků Jehovových. Jen v únoru prokurátoři provedli v celé zemi více než 500 vyšetřování. Chtěli totiž nalézt důkazy o tom, že svědkové Jehovovi porušují zákon. V dalších měsících policie prováděla razie v sálech Království a v soukromých domech, kde se konala pokojná náboženská shromáždění. Policisté konfiskovali literaturu i osobní majetek. Zahraniční právníky, kteří svědky Jehovovy pomáhali hájit, nechaly státní orgány deportovat a zakázaly jim vstup do země.

Pátého října 2009 celní úřady zadržely zásilku biblické literatury na hranicích blízko Sankt Petěrburgu. Publikace  byly vytištěny v Německu a byly určeny pro mnoho sborů v Rusku. Zásilku zkoumala zvláštní skupina ruských celníků, která se zabývá nebezpečným kontrabandem. Proč? V úředním dokumentu bylo uvedeno, že zásilka „může obsahovat materiál určený k podněcování náboženské nesnášenlivosti“.

Šikanování zanedlouho vyvrcholilo. Nejvyšší soud Ruské federace a Nejvyšší soud Altajské republiky (součást Ruska) prohlásily mnohé publikace svědků Jehovových, včetně časopisu, který právě čtete, za extremistické. Svědkové Jehovovi se proti těmto rozhodnutím odvolali a znepokojení vyjádřila i mezinárodní veřejnost. Soudy však svůj názor nezměnily. Jejich rozhodnutí stále platí a v důsledku toho se dovoz a rozšiřování těchto biblických publikací považují v Rusku za nezákonné.

Jak svědkové Jehovovi reagovali na tyto snahy poškodit jejich pověst a omezit jejich činnost? A jaký dopad budou mít tato soudní rozhodnutí na náboženskou svobodu všech ruských občanů?

Rychlá reakce na rostoucí hrozbu

Vladimir Litvin (81 let), který byl ve čtrnácti letech poslán do vyhnanství do Krasnojarského kraje, vedl v pátek brzy ráno skupinu svědků, kteří v rámci kampaně rozšiřovali zvláštní traktát

V pátek 26. února 2010 začalo přibližně 160 000 svědků Jehovových po celém Rusku rozšiřovat 12 milionů výtisků zvláštního traktátu nazvaného Mohla by se historie opakovat? Otázka pro ruské občany. Například v sibiřském městě Usol’je-Sibirskoje se v půl šesté ráno na ulicích shromáždily stovky svědků Jehovových. Byli mezi nimi i jednotlivci, kteří byli už v roce 1951 pro svou víru posláni do vyhnanství na Sibiř. Navzdory čtyřicetistupňovému mrazu rozšířili všech 20 000 traktátů, které jim byly přiděleny.

Kampaně se horlivě účastnil i Nikolaj Jasinskij (73 let). Zeptal se: „Opravdu nás budou zase pronásledovat a upírat nám právo uctívat Jehovu?“

Svědkové Jehovovi tuto třídenní kampaň oznámili na tiskové konferenci, kterou uspořádali v Moskvě. Mezi pozvanými řečníky byl pan Lev Levinson, odborník z Ústavu pro lidská práva. Podal stručný přehled o nesmyslném šikanování a pronásledování, které vytrpěli svědkové Jehovovi v nacistickém Německu a v Sovětském svazu, a poukázal na to, že později byli oficiálně zproštěni obvinění. Mimo jiné řekl: „Na základě dekretu prezidenta Jelcina byla rehabilitována všechna náboženství, která byla za sovětského režimu  pronásledována, a mělo jim být vráceno všechno, oč přišli. Svědkové Jehovovi neměli v době Sovětského svazu žádný zvláštní majetek, ale bylo jim vráceno jejich dobré jméno.“

Nyní opět hrozí, že jejich dobré jméno bude pošpiněno. Pan Levinson prohlásil: „V tomtéž státě, který projevil pokání, jsou tito lidé vystaveni naprosto bezdůvodnému pronásledování.“

Kampaň má příznivou odezvu

Splnila kampaň s traktáty svůj cíl? Pan Levinson řekl: „Cestou na tuto konferenci jsem v metru viděl lidi, jak sedí a čtou si leták, který dnes svědkové Jehovovi rozšiřují po celém Rusku. . . . A čtou ho pozorně.“ * Dokazují to například následující vyprávění:

Jedna starší žena v převážně muslimské oblasti ve středním Rusku si traktát vzala a zeptala se, o čem pojednává. Když se dozvěděla, že se týká lidských práv a svobod v Rusku, prohlásila: „Konečně na to někdo poukázal! V tomto ohledu se Rusko vrací do dob Sovětského svazu. Mnohokrát vám děkuji. Děláte dobrou věc.“

Když svědkové traktát nabídli jedné ženě v Čeljabinsku, řekla: „Už jsem ho dostala a přečetla jsem si ho. Jsem jednoznačně na vaší straně. Neznám žádné jiné náboženství, které by tak organizovaně hájilo svou víru. Líbí se mi, jak chodíte oblečení, a vždycky jednáte taktně. Je jasné, že jste o svém náboženství pevně přesvědčeni. Myslím si, že Bůh je s vámi.“

 V Sankt Petěrburgu jeden muž řekl, že už traktát dostal, a na otázku, zda se mu tam něco líbilo, odpověděl: „Ano. Při čtení mi šel mráz po zádech a neubránil jsem se slzám. Moje babička byla [za sovětského režimu] obětí represí a hodně mi vyprávěla o lidech, se kterými byla ve vězení. Byli tam různí zločinci, ale také lidé úplně nevinní, kteří byli vězněni za svou víru. Myslím, že každý by o těchto věcech měl vědět. To, co děláte, je správné.“

Co se bude v Rusku dít dál?

Stepan Levickij (85 let) a jeho žena Jelena. Stepan kdysi strávil deset let ve vězení za to, že měl jediný výtisk Strážné věže

Svobody, kterou měli v uplynulých dvou desetiletích, si svědkové Jehovovi váží. Velmi dobře však vědí, jak snadné je o ni přijít. To, zda pomlouvačná kampaň proti nim je předzvěstí dalšího temného období v Rusku, ukáže čas.

Svědkové Jehovovi jsou však pevně rozhodnuti ve své práci pokračovat. Ať přijde cokoli, budou dál kázat biblické poselství o pokoji a naději. Ve zvláštním traktátu je jejich rozhodnutí vyjádřeno slovy: „Útlak nikdy nebude mít úspěch. Nepřestaneme taktně a s úctou kázat o Jehovovi Bohu a jeho Slovu, Bibli. (1. Petra 3:15) Nezabránila nám v tom hrůzovláda nacistického Německa, nepřestali jsme s tím během nejtemnějšího období útlaku v naší zemi a nepřestaneme ani teď. (Skutky 4:18–20).“

^ 13. odst. Sbory svědků Jehovových v Moskvě začaly tento traktát rozšiřovat několik hodin před tiskovou konferencí.