Přejít k článku

Přejít na obsah

„Má nás Jehova rád, i když jsme Indiáni?“

„Má nás Jehova rád, i když jsme Indiáni?“

 Dopis z Mexika

„Má nás Jehova rád, i když jsme Indiáni?“

MELESIO, který mluví jazykem o’dam, občas přicházel dolů z hor za prací. Účastnil se křesťanských shromáždění a bral si biblické publikace pro sebe i pro lidi ze svého kmene. Prosil, aby je někdo navštívil a řekl jim toho o Bibli víc.

Kmen O’dam je etnická skupina, která žije na odlehlých místech vysoko v horách v severní části středního Mexika, asi 240 kilometrů od nejbližšího sboru svědků Jehovových. Několik z nás se rozhodlo, že je pojedeme navštívit.

Sehnali jsme pick-up, stany a spacáky a vzali jsme si dost jídla a benzinu na tři dny. Ve čtyři hodiny ráno jsme vyjeli z města Duranga. Po prašné horské cestě jsme jeli osm hodin až k místu, kde už cesta končila. Odtud se vstupuje do oblasti, kde žijí lidé z kmene O’dam. Před námi byla hluboká roklina a další hora.

Pick-up jsme nechali u jednoho malého ranče a další tři hodiny jsme šli pěšky se všemi věcmi na zádech až na dno rokliny. Tam jsme se utábořili a posbírali dost dřeva na oheň, který je dobrou ochranou před divokými zvířaty. V noci jsme se po třech hodinách střídali, aby vždycky někdo přikládal na oheň a ostatní mohli spát.

Brzy ráno jsme se vydali na horu. Bylo tam mnoho stezek, a proto jsme se několikrát ztratili. Jeden z nás trochu uměl místní jazyk, a tak když jsme cestou narazili na nějaké obydlí, krátce jsme s lidmi mluvili o biblickém poselství. K našemu překvapení nám řekli, že v Los Arenales, kam jsme šli, jsou nějací lidé, kteří si říkají svědkové Jehovovi a pořádají tam biblická shromáždění. To nás povzbudilo.

Do Los Arenales jsme dorazili, i když s puchýři na nohou. V této obci jsou roztroušená obydlí z nepálených cihel a s lepenkovou střechou. Není tam škola ani elektřina. Lidé jsou  tam úplně odříznuti od světa a žijí ve velké bídě. Jejich téměř jediným jídlem jsou kukuřičné tortily. Našli jsme Melesia, štíhlého mladého muže, který měl obrovskou radost, že nás vidí. Pozval nás do svého skromného obydlí a řekl nám, že se každý den modlil, aby Jehova poslal své svědky, kteří by jeho rodinu a další Indiány z kmene O’dam učili o Bibli. Sám jim totiž nedokázal odpovědět na všechny otázky.

Lidé z tohoto kmene praktikují šamanismus. Jako talismany používají například orlí peří a kosti, uctívají přírodní síly a žijí ve strachu ze šamanů, kteří je vykořisťují. Melesio nám řekl, že když se ve městě dozvěděl o pravém Bohu Jehovovi, zničil všechny své modlářské předměty. Místní lidé se domnívali, že ho za to jejich bohové potrestají smrtí. Když se nic nestalo, uvědomili si, že Jehova je mocnější. Začali tedy chodit na biblické studium, které Melesio vedl se svou rodinou a při kterém používal biblické publikace.

„Řekl jsem jim, že nejdříve musí spálit všechny amulety a modly,“ vypráví Melesio. Mnozí překonali pověrečný strach a na studium jich nakonec chodilo přes 80. To nás ohromilo, a tak jsme se rozhodli, že ještě to odpoledne uspořádáme shromáždění. Vyslali jsme posly na koních, aby o tom podali zprávu lidem, kteří se u Melesia pravidelně scházeli. I když to bylo v pracovní den a na poslední chvíli, přišlo jich 25, buď pěšky, nebo na oslu.

Shromáždění probíhalo tak, že lidé pokládali různé otázky a my jsme jim na základě Bible odpovídali. Melesio tlumočil. Například je zajímalo: „Má nás Jehova rád, i když jsme Indiáni?“ „Slyší nás, když se modlíme v našem jazyce?“ „Až přijde Armagedon, postará se o nás Jehova, přestože bydlíme daleko od města?“ S radostí jsme těmto pokorným lidem přímo z Bible ukázali, že Jehovovi záleží na mírných lidech bez ohledu na to, jakým mluví jazykem nebo na jak odlehlých místech žijí. Prosili nás, abychom poslali někoho, kdo je bude vyučovat dál.

Po shromáždění jsme se s našimi novými přáteli rozdělili o jídlo. Už se setmělo a v té nadmořské výšce začala být velká zima. Byli jsme proto vděční, že nám nabídli jedno rozestavěné obydlí, ve kterém jsme mohli přespat. Následující ráno nás zkratkou doprovodili k našemu autu a my jsme jeli zpátky do Duranga. Byli jsme unavení, ale šťastní.

Bylo pro nás velkou výsadou, že jsme se mohli setkat s těmito upřímnými lidmi. I když nemají biblické publikace v jazyce, kterému rozumí, chtějí se dozvídat o pravém Bohu a uctívat ho. Do této komunity přijelo později šest svědků a strávili tam tři týdny. V duchovním ohledu pomáhali asi 45 lidem, kteří opravdově chtějí sloužit Jehovovi. Všichni pravidelně navštěvují shromáždění.

A ještě něco na závěr. Jediný obchůdek, který je v Los Arenales, už neprodává cigarety. Mnoho lidí totiž studuje Bibli, a proto přestali kouřit. Také legalizovali své manželství.

[Obrázek na straně 24]

Melesio se svou manželkou, čtyřmi dcerami a tchyní

[Obrázky na straně 25]

Biblické studium a shromáždění v Los Arenales

[Podpisek obrázku na straně 25]

Servicio Postal Mexicano, Correos de Mexico