Přejít k článku

Přejít na obsah

Modlitba – Ke komu?

Modlitba – Ke komu?

SMĚŘUJÍ všechny modlitby na stejné místo bez ohledu na to, komu jsou adresovány? Tato myšlenka je dnes docela rozšířená. Líbí se mnoha stoupencům ekumenických hnutí, kteří chtějí, aby byla přijatelná všechna náboženství, přestože jsou odlišná. Mohla by však být tato myšlenka nesprávná?

Bible ukazuje, že hodně modliteb je vlastně vysíláno na špatnou adresu. V době, kdy byla Bible psána, bylo běžné, že se lidé modlili k sochám, které si vyrobili. Bůh však před tímto zvykem opakovaně varoval. Je to vidět například z toho, co je o modlách napsáno v Žalmu 115:4–6: „Uši mají, ale nemohou slyšet.“ Proč se tedy modlit k nějakému bohu, který vás nikdy neuslyší?

Tuto myšlenku dokresluje jeden dramatický biblický příběh. Pravý prorok Elijáš vyzval Baalovy proroky, aby se modlili ke svému bohu, a řekl, že on se také bude modlit ke svému Bohu. Prohlásil, že pravý Bůh modlitbu vyslyší, ale falešný ne. Baalovi proroci výzvu přijali a modlili se dlouho a usilovně, dokonce hlasitě volali, ale marně. Čteme o tom: „Nikdo neodpovídal a nevěnovala se žádná pozornost.“ (1. Královská 18:29) A co se stalo, když se modlil Elijáš?

Na jeho modlitbu Bůh okamžitě odpověděl. Seslal z nebe oheň, a ten strávil oběť, kterou Elijáš připravil. Proč jeho modlitbu vyslyšel? V Elijášově modlitbě, zapsané v 1. Královské 18:36, 37, zaznělo něco podstatného. I když to byla velmi krátká modlitba — v původní hebrejštině měla pouze asi 30 slov —, Elijáš v ní třikrát oslovil Boha jeho osobním jménem Jehova.

Baal, což znamená „majitel“ nebo „pán“, byl bohem Kananejců a měl mnoho místních podob. Jehova je však jedinečné jméno a vztahuje se pouze na jednu osobnost v celém vesmíru. Svému lidu tento Bůh řekl: „Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou vlastní slávu.“ (Izajáš 42:8)

Směřovala Elijášova modlitba a modlitby Baalových proroků na stejné místo? Uctívání Baala připravovalo lidi o důstojnost, protože k němu patřila rituální prostituce, a dokonce i lidské oběti. Naproti tomu uctívání Jehovy bylo pro Izraelity, kteří byli Božím lidem, povznášející a od takových odporných zvyků je osvobozovalo. Představte si, že byste chtěli poslat dopis příteli, kterého si hluboce vážíte. Adresovali byste dopis někomu, kdo se jmenuje jinak a má pověst, jež  je v příkrém protikladu k pověsti vašeho přítele? To určitě ne.

Z Elijášovy výzvy Baalovým prorokům je patrné, že všechny modlitby nesměřují na stejné místo

Jestliže se modlíte k Jehovovi, modlíte se ke Stvořiteli, k Otci celého lidstva. * „Ty, Jehovo, jsi náš Otec,“ řekl v modlitbě prorok Izajáš. (Izajáš 63:16) Právě o něm tedy mluvil Ježíš Kristus, když řekl svým následovníkům: „Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.“ (Jan 20:17) Jehova je Ježíšův Otec. Je to Bůh, ke kterému se Ježíš modlil. A vedl k tomu i své následovníky. (Matouš 6:9)

Učí Bible, abychom se modlili k Ježíšovi, Marii, ke svatým nebo k andělům? Ne. Máme se modlit pouze k Jehovovi. Uvažujte o dvou důvodech. Za prvé, modlitba je určitý způsob uctívání a Bible říká, že uctívat bychom měli výhradně Jehovu. (2. Mojžíšova 20:5) Za druhé, Bible ukazuje, že právě on je ‚Ten, který slyší modlitbu‘. (Žalm 65:2) I když Jehova svěřuje mnohé úkoly druhým, tuto odpovědnost nikdy nikomu nepřenechal. Ujišťuje nás, že našim modlitbám naslouchá on sám.

Pokud tedy chcete, aby Bůh vaše modlitby slyšel, pamatujte na tuto biblickou vybídku: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ (Skutky 2:21) Naslouchá ale Jehova bezvýhradně všem modlitbám? Nebo bychom měli vědět ještě něco jiného, pokud chceme, aby naše modlitby slyšel?

^ 9. odst. Některé náboženské tradice učí, že vyslovovat Boží osobní jméno, a to dokonce i v modlitbě, je nesprávné. Toto jméno se však v původních jazycích objevuje v Bibli asi 7 000krát, často v modlitbách a žalmech Jehovových věrných služebníků.