„Dokud nás smrt nerozdělí“

TATO slova zní při svatebním obřadu z úst mnoha snoubenců. Avšak jen některé z nich napadne, že by se něco takového mohlo opravdu stát. Stáří, nemoci a nehody jsou běžnou součástí života a mohou nemilosrdně ukončit život milovaného člověka. Na jeho partnera pak dolehne samota a zármutek. (Kazatel 9:11; Římanům 5:12)

Ze statistik vyplývá, že téměř každá druhá žena, které je šedesát pět let a více, je vdovou. Jelikož to, že o manželského partnera přijde žena, je třikrát pravděpodobnější než to, že ovdoví muž, většina lidí o vdovství přemýšlí pouze v souvislosti se ženami. To ale neznamená, že muži takovou ztrátou netrpí. S bolestí ze smrti životního partnera se musí vyrovnávat miliony lidí. Jste jedním z nich i vy?

Pokud ano, co můžete v této náročné situaci dělat? Mohla by vám v překonávání zármutku pomoci Bible? Jak se se ztrátou partnera vyrovnávají jiní vdovci a vdovy? I když neexistuje žádný univerzální recept, určité zásady a podněty by pro vás mohly být užitečné.

Co pomáhá

Ačkoli se někteří lidé domnívají, že pláč je známkou slabosti, nebo že je dokonce škodlivý, psycholožka Joyce Brothersová, která je sama vdovou, přirovnává slzy k první pomoci pro rozbolavělé city. Prožívání zármutku je proces, ke kterému pláč přirozeně patří. Navíc pláč pomáhá zmírňovat bolest. Proto se za své slzy nestyďte. V Bibli nalézáme příklad muže, který své city takto projevoval. Byl jím Abraham. Tento muž měl mimořádnou víru, a Bůh ho dokonce poctil tím, že ho nazval svým přítelem. Přesto Abraham na smrt své milované manželky Sáry reagoval tak, že „nad Sárou naříkal a oplakával ji“. (1. Mojžíšova 23:2, Ekumenický překlad)

 I když je normální, že ovdovělý člověk chce být někdy sám, není dobré se od druhých izolovat. V Příslovích 18:1 čteme toto varování: „Ten, kdo se odlučuje, bude hledat svou vlastní sobeckou touhu.“ Proto vyhledávejte společnost příbuzných a přátel, kteří vás budou chápat. V tomto ohledu vám může být velkou oporou křesťanský sbor, kde vám duchovně zralí muži mohou v případě potřeby pomoci a poradit. (Izajáš 32:1, 2)

Některým přineslo úlevu to, že odpovídali na kondolenční dopisy a lístky. Při této činnosti můžete svěřit papíru příjemné vzpomínky na svého partnera a na společně strávené chvíle. K překonání zármutku vám také může pomoci, když si z fotografií, dopisů a dalších památek vytvoříte album.

Pokud jste ovdověli teprve nedávno, je normální, že se občas cítíte bezradní nebo zmatení. Snažte se však dodržovat svůj obvyklý denní rytmus a dál se věnovat činnostem, které jste měli ve zvyku. Pokud jste například v určitou hodinu chodili spát, vstávali, jedli nebo vykonávali různé domácí práce, dělejte to tak i nadále. Dopředu si naplánujte, jak budete trávit víkendy a výroční dny, jako je například výročí vaší svatby, protože v těchto dnech na vás může ztráta dolehnout obzvlášť těžce. A především se nepřestaňte pravidelně věnovat duchovním činnostem. (1. Korinťanům 15:58)

Když člověk prožívá citově náročné období, může to negativně ovlivnit jeho úsudek. Dokonce se může stát, že jeho situaci budou chtít zneužít lidé se špatnými úmysly. Proto nedělejte ukvapená rozhodnutí, například ohledně prodeje domu, finančních záležitostí, stěhování nebo nového sňatku. Jedno moudré přísloví říká: „Plány pilného jistě vedou k výhodě, ale každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.“ (Přísloví 21:5) Všechna závažná rozhodnutí byste měli odložit až na dobu, kdy se vaše city zklidní.

Jedním z úkolů, který může být po citové stránce velmi vyčerpávající, je vytřídění osobních věcí vašeho partnera, a to zvlášť pokud jste spolu strávili mnoho let. Ale je to jeden z kroků k překonání zármutku. Budete-li ho odkládat, vaši bolest to může zbytečně prodloužit. (Žalm 6:6) Někteří se do tohoto úkolu raději pustí sami, zatímco jiní ocení pomoc blízkého přítele, s nímž mohou sdílet vzpomínky, které se jim při tom vybaví. Také byste mohli někoho z přátel nebo příbuzných poprosit, aby vám pomohl vyřídit různé úřední záležitosti, jako například získat úmrtní list, oznámit úmrtí státním úřadům, bankám a jiným finančním institucím, udělat změnu ve vlastnických dokladech, požádat o vyplacení životní pojistky a vyřídit vdovský či vdovecký důchod.

Nezapomeňte také, že žijeme v nemravném světě. Teď když vám chybí partner, může být vaše rozhodnutí zůstat mravně čistí vystaveno zkoušce. Stále aktuální je to, co napsal apoštol Pavel, totiž že by každý křesťan měl vědět, „jak se ujmout vlády nad svou vlastní nádobou [neboli tělem] v posvěcení a cti, ne v chtivých pohlavních choutkách, jaké též mají ty národy, které neznají Boha“. (1. Tesaloničanům 4:4, 5) Je proto moudré vyhýbat se romantickým nebo eroticky laděným filmům, knihám a hudbě.

 A především je dobré mít na paměti, že k překonání zármutku je zapotřebí čas. Jak uvedl časopis USA Today, ze studií provedených Institutem pro sociální výzkum při Michiganské univerzitě vyplývá, že ovdovělý člověk potřebuje nejméně 18 měsíců na to, aby se začal po fyzické a duševní stránce zotavovat. Proto proste Boha o sílu se nevzdat. K vytrvalosti vám pomohou také vlastnosti, které jsou výsledkem působení Božího ducha. (Galaťanům 5:22, 23) Ačkoli teď vám to tak možná nepřipadá, váš stav se bude den za dnem zlepšovat.

Jak se někteří se ztrátou vyrovnávají

Anna byla šťastně vdaná 40 let a nedávná smrt jejího manžela pro ni byla zdrcující. „Když mi bylo třináct let, zemřela mi maminka, pak jsem přišla o tátu, o dva bratry a také o sestru. Ale musím říct, že žádná z těchto ztrát mě nezasáhla tak těžce jako smrt mého manžela. Měla jsem pocit, jako by mě rozsekli vedví. Ta bolest byla nepopsatelná.“ Co Anně pomáhá? „Do velkého alba jsem shromáždila e-maily a dopisy, ze kterých bylo vidět, že druzí měli Darryla rádi a vážili si všech jeho krásných vlastností. V každém tom psaní bylo něco konkrétního. Jsem si jistá, že Jehova na Darryla nezapomene a při vzkříšení ho přivede zpět.“

Osmaosmdesátiletá Esther vypráví, z čeho čerpá sílu ona: „Po 46 letech strávených společně pro mě byla nejtěžší samota. Zjistila jsem ale, že mi pomáhá, když se zaměstnávám věcmi, které souvisejí s mou vírou. Nepřestala jsem pravidelně chodit na křesťanská shromáždění, číst Bibli a také o ní mluvit s druhými. Snažím se neizolovat. Vyhledávám společnost přátel, kteří jsou ochotní si mě vyslechnout. Možná vždycky nevědí, jak mě utěšit, ale moc si vážím toho, že mi věnují svůj čas a naslouchají mi.“

Robert byl ženatý 48 let, když mu manželka zemřela na rakovinu. Říká: „Je strašně těžké vyrovnat se se ztrátou člověka, se kterým jste si  mohli povídat, společně se rozhodovat, cestovat, trávit dovolené a vyprávět si, co se přihodilo během dne. Musím stále bojovat, ale jsem odhodlaný se nevzdat a jít dál. Snažím se zůstat fyzicky i duševně aktivní a to mi pomáhá. Velkou útěchu mi přináší také modlitba.“

Smysluplný život po smrti partnera

Přestože ztráta milovaného manžela nebo manželky je jedním z nejbolestnějších zážitků, které vás mohou potkat, váš život tím nekončí. Když se na to zkusíte podívat z té pozitivnější stránky, možná zjistíte, že se teď budete moci věnovat činnostem, na které jste předtím měli málo času, jako je například cestování nebo jiné koníčky. Díky nim se vám podaří zaplnit vzniklou prázdnotu. Někteří svou novou situaci využijí k tomu, aby se víc věnovali křesťanské službě. Takto pomáhat druhým přináší velkou radost a uspokojení. Vždyť i Ježíš řekl: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35)

Možná vám teď připadá, že už nikdy nebudete znovu šťastní, ale tak to být nemusí. Můžete si být jistí, že když budete hledat pomoc u Jehovy Boha, bude o vás pečovat. Žalmista David řekl: „Vdově [Jehova] ulevuje.“ (Žalm 146:9) Je povzbuzující vědět, že Bible Jehovu nazývá ‚Otcem projevů něžného milosrdenství a Bohem veškeré útěchy‘. Také o něm říká, že ‚otevírá svou ruku a uspokojuje touhu všeho živého‘. (2. Korinťanům 1:3; Žalm 145:16) Láskyplný Bůh Jehova je schopný, ochotný a připravený přijít na pomoc těm, kdo ji u něj opravdově hledají. Můžete mu důvěřovat podobně jako starověcí Izraelité, kteří zpívali: „Pozvednu oči k horám. Odkud přijde má pomoc? Má pomoc je od Jehovy, Původce nebe a země.“ (Žalm 121:1, 2)

[Praporek na straně 19]

Miliony lidí se po smrti svého partnera vyrovnávají se zármutkem a samotou. Patříte k nim i vy?

[Rámeček na straně 21]

A co nový sňatek?

Bible ukazuje, že smrtí jednoho z partnerů manželské pouto zaniká, a ovdovělý člověk se proto může znovu oženit nebo vdát. (1. Korinťanům 7:39) To, zda to udělá, je čistě jeho osobní rozhodnutí. Je však důležité, aby o svém záměru uzavřít nový sňatek řekl dětem a ty aby ho, pokud možno, podpořily. (Filipanům 2:4) Například Andrés byl nejdřív proti tomu, aby se jeho otec znovu oženil. Svou maminku velmi miloval a nedokázal si představit, že by její místo zaujal někdo jiný. „Brzy jsem si ale uvědomil, že táta se rozhodl dobře,“ říká. „V manželství znovu získal radost. Pustil se do věcí, které už nějakou dobu nedělal, například zase začal cestovat. A jeho nové ženě jsem samozřejmě vděčný za to, jak dobře se o tátu po fyzické i citové stránce stará.“

[Obrázky na straně 20 a 21]

Když budete aktivní a budete se k Bohu modlit o sílu, pomůže vám to zotavit se