Přejít k článku

Přejít na obsah

Co se skrývá za jejich jmény?

Co se skrývá za jejich jmény?

 Co se skrývá za jejich jmény?

Etiopské ženě se právě narodilo dítě. Její štěstí se ale mění v žal, když vidí, že její chlapeček nejeví známky života. Jakmile však babička to bezvládné tělíčko vezme, aby ho vykoupala, chlapeček se najednou začne hýbat, nadechne se a rozkřičí. Jméno jeho otce znamená „zázrak“, a tak rodiče toto jméno spojí ještě s dalším amharským slovem a novorozeného chlapce nazvou „Stal se zázrak“.

Mladý muž v Burundi prchá před vojáky, kteří ho chtějí zabít. Ukrývá se před nimi v poli a přísahá, že pokud ho Bůh zachrání, pojmenuje své prvorozené dítě Manirakiza, což znamená „Bůh je zachránce“. Z vděčnosti za to, že přežil, muž svůj slib plní a dává toto jméno svému prvorozenému synovi, který se narodí o pět let později.

ZVYK dávat dětem jména, která mají konkrétní význam, může někomu připadat neobvyklý, ale má dlouhou historii. V Bibli takových jmen najdeme stovky. Když se dozvíme, co jména jednotlivých lidí znamenají, naše čtení Bible se tím obohatí. Zamysleme se nad několika příklady.

Jména s konkrétním významem v Hebrejských písmech

Jedním z prvních jmen, která se objevují v Bibli, je Set, což znamená „ustanovený“. Jeho matka Eva vysvětlila, proč toto jméno vybrala. Řekla: „Bůh mi ustanovil jiné semeno místo Abela, neboť Kain ho zabil.“ (1. Mojžíšova 4:25) Lamek, jeden ze Setových potomků, pojmenoval svého syna Noe. Význam tohoto jména je „odpočinek“ nebo „útěcha“. O tom, proč svého syna takto pojmenoval, Lamek řekl: „Ten nám přinese útěchu od naší práce a od útrap našich rukou, jež pocházejí ze zemské půdy, kterou Jehova proklel.“ (1. Mojžíšova 5:29)

Některým dospělým lidem dal jméno sám Bůh, aby tím prorocky vyjádřil svůj záměr. Například muže jménem Abram, což znamená „otec je vyvýšený“, přejmenoval na Abrahama, což znamená „otec množství“. V souladu se svým jménem se Abraham skutečně stal otcem mnoha národů. (1. Mojžíšova 17:5, 6) A co jméno Abrahamovy manželky? Jmenovala se Sarai, což možná znamená „svárlivá“. Jistě musela být šťastná, když ji Bůh přejmenoval na Sáru, protože toto jméno znamená „kněžna“ a poukazovalo na skutečnost, že z jejího potomstva vzejdou králové. (1. Mojžíšova 17:15, 16)

Bůh také vybral jména pro některé děti. Kupříkladu Abrahamovi a Sáře řekl, aby svého syna pojmenovali Izák, což znamená „smích“. Jeho jméno mělo být pro tuto věrnou dvojici stálou připomínkou toho, jak  reagovali na zprávu, že navzdory svému stáří budou mít syna. I později, když se těšili ze společnosti svého milovaného syna, tehdy už dospělého Božího služebníka, jeho jméno v nich pravděpodobně vyvolávalo úsměvné vzpomínky. (1. Mojžíšova 17:17, 19; 18:12, 15; 21:6)

Izákova snacha Ráchel byla při výběru jména pro svého posledního syna v úplně jiném rozpoložení. Umírala, a proto svého syna pojmenovala Ben-oni, tedy „syn mého truchlení“. Její manžel Jákob, nyní již vdovec, synovo jméno pozměnil na Benjamín s významem „syn pravice“. Tímto jménem vyjádřil, že se jeho syn bude těšit zvláštní náklonnosti a bude pro druhé oporou. (1. Mojžíšova 35:16–19; 44:20)

Jméno, které člověk dostal nebo kterým se sám nazval, někdy souviselo s jeho fyzickými rysy. Například syn Izáka a Rebeky se narodil se zrzavými chlupy a vlasy tak hustými jako vlněný oděv. Rodiče jej proto pojmenovali Esau. Toto jméno totiž v hebrejštině znamená „chlupatý“. (1. Mojžíšova 25:25) V knize Rut se píše o ženě jménem Noemi, která měla dva syny. První se jmenoval Machlon, tedy „nezdravý; churavý“, a druhý byl Kiljon, což znamenalo „křehkost“. Nevíme sice, jestli tato jména dostali hned po narození, nebo později, ale vzhledem k tomu, jak brzy tito dva mladí muži zemřeli, se zdá, že byla příhodná. (Rut 1:5)

Neobvyklá nebyla ani změna nebo úprava jména. Noemi, která ztratila manžela a dva syny a žila v nouzi, již nechtěla být po návratu do Betléma nazývána svým jménem, jehož význam je „má příjemnost“. Říkala: „Nenazývejte mne Noemi. Nazývejte mne Mara [což znamená „hořká“], neboť Všemohoucí mi to učinil velmi hořké.“ (Rut 1:20, 21)

Dalším zvykem bylo pojmenovat dítě na památku nějaké významné události. Například prorok Ageus nosil jméno, které znamená „narozený ve svátek“. *

Jména s konkrétním významem v křesťanské době

Ježíšovo jméno mělo prorocký význam. Jeho rodiče dostali od Boha pokyn, že synovi, který se jim narodí, mají dát jméno Ježíš, což znamená „Jehova je záchrana“. Z jakého důvodu? Anděl Josefovi vysvětlil, že Ježíš  „zachrání svůj lid od jejich hříchů“. (Matouš 1:21) Když byl Ježíš při křtu pomazán svatým duchem, stal se navíc nositelem hebrejského titulu „Mesiáš“. Řeckým ekvivalentem tohoto slova je „Kristus“, přičemž oba výrazy znamenají „pomazaný“. (Matouš 2:4)

Pro některé ze svých učedníků Ježíš vybral popisná jména. Například Šimonovi dal semitské jméno Kéfas, které znamená „skála“. Kéfas však byl více znám pod řeckou podobou tohoto jména, která v překladu zní Petr. (Jan 1:42) Pro bratry Jakuba a Jana, kteří byli velmi horliví, Ježíš vybral jméno „Boanerges“, tedy „synové hromu“. (Marek 3:16, 17)

Také Ježíšovi učedníci označili některé lidi příjmením, které vystihovalo jejich vlastnosti nebo životní okolnosti. Jedním příkladem je učedník Josef, jenž byl apoštoly nazván Barnabáš, což znamená „syn útěchy“. Barnabáš skutečně žil v souladu s významem svého jména a mnoha křesťanům poskytl pomoc i duchovní útěchu. (Skutky 4:34–37; 9:27; 15:25, 26)

Jaké jméno máte vy?

Jméno, které dostaneme při narození, si nevybíráme. Sami však rozhodujeme o tom, jaká bude naše pověst. (Přísloví 20:11) Zkuste se sami sebe zeptat: Kdyby Ježíš nebo jeho apoštolové měli příležitost vybrat mi jméno, jaké by asi zvolili? Jaké jméno by vystihovalo mou nejvýraznější vlastnost nebo mou pověst?

Tyto otázky si zaslouží naši vážnou pozornost. Moudrý král Šalomoun to objasňuje: „Jméno se má vyvolit spíše než hojné bohatství.“ (Přísloví 22:1) Je nepochybné, že mít u ostatních lidí dobré jméno neboli pověst je velmi cenné. Ještě důležitější však je to, jestli máme dobré jméno také u Boha. Takové jméno je jako poklad, který neztrácí svou hodnotu. Bůh nám totiž slibuje, že do své ‚pamětní knihy‘ zapíše jména lidí, kteří se ho bojí, a dá jim vyhlídku na věčný život. (Malachiáš 3:16; Zjevení 3:5; 20:12–15)

[Poznámka pod čarou]

^ 12. odst. Mnoho svědků Jehovových v Africe má jméno, jež souvisí s názvem sjezdu, který se konal v době jejich narození.

[Praporek na straně 15]

Jaké jméno by vystihovalo mou pověst?

[Rámeček a obrázek na straně 14]

Kdo byl Immanuel?

Jméno některých biblických postav mělo prorocký význam a poukazovalo na úkol, který daná osoba bude mít. Prorok Izajáš byl například inspirován, aby napsal: „Pohleďte, dívka skutečně otěhotní, a rodí syna, a jistě mu dá jméno Immanuel.“ (Izajáš 7:14) Toto jméno znamená „s námi je Bůh“. Někteří komentátoři Bible se snažili první splnění tohoto proroctví spojit s některým z Izraelských králů nebo z Izajášových synů. Nicméně Matouš, jeden z pisatelů evangelií, ukázal, že Izajášovo proroctví se v plné míře splnilo na Ježíšovi. (Matouš 1:22, 23)

Někteří lidé zastávají názor, že když Bible uplatňuje jméno Immanuel na Ježíše, pak Ježíš musí být Bohem. Podle této logiky by však Bohem musel být také Elihu, mladý muž, který utěšil a usměrnil Joba. Význam jeho jména totiž je „můj Bůh je on“.

Ježíš nikdy netvrdil, že je Bohem. (Jan 14:28; Filipanům 2:5, 6) Jeho osobnost však byla dokonalým odrazem osobnosti jeho Otce a splnily se na něm všechny Boží sliby týkající se Mesiáše. (Jan 14:9; 2. Korinťanům 1:20) Jméno Immanuel vhodně poukazuje na Ježíšovu úlohu mesiášského Semene, Davidova potomka, a toho, kdo ukázal, že Bůh je s lidmi, kteří ho uctívají.

[Obrázek]

IMMANUEL — „S námi je Bůh“

[Rámeček a obrázek na straně 15]

Jméno s tím nejhlubším významem

Boží osobní jméno se v Bibli objevuje asi 7 000krát. Představují ho čtyři hebrejská písmena יהוה a jeho častou podobou v češtině je „Jehova“. Co toto jméno znamená? Když se Mojžíš Boha zeptal na jeho jméno, dostal tuto odpověď: „Stanu se, čím chci.“ (2. Mojžíšova 3:14, The Emphasised Bible od J. B. Rotherhama) Boží osobní jméno je proto zárukou, že se Bůh stane čímkoli, co je nutné k tomu, aby splnil svůj záměr. (Izajáš 55:8–11) Nemusíme se tedy bát založit svůj život na důvěře v to, že se jeho sliby splní. Boží jméno je totiž Jehova.

[Obrázek na straně 13]

ABRAHAM — „Otec množství“

[Obrázek na straně 13]

SÁRA — „Kněžna“