Přejít k článku

 Přečtěte si s dětmi

David se nebál — Víš proč?

David se nebál — Víš proč?

MÍVÁŠ někdy strach? — * Občas má strach skoro každý. A když se něčeho bojíš, víš, co můžeš udělat? — Můžeš jít za někým, kdo je větší a silnější než ty, třeba za tatínkem nebo za maminkou. O tom, ke komu je dobré obrátit se o pomoc, se dozvíme z příkladu Davida. V jedné své písni Bohu zpíval: „Já, já budu důvěřovat právě v tebe. . . . V Boha jsem vložil svou důvěru; nebudu se bát.“ (Žalm 56:3, 4)

Co myslíš, kdo Davida učil, aby se nebál? Rodiče? — Určitě ano. Jeho otec Jišai patřil k věrným předkům Ježíše Krista, o kterém Bůh řekl, že bude ‚Knížetem pokoje‘. (Izajáš 9:6; 11:1–3, 10) Dědeček Davida, tedy Jišaiův otec, se jmenoval Obed. Po jeho mamince je pojmenována jedna kniha v Bibli. Vzpomeneš si, jak se Obedova maminka jmenovala? — Byla to Rut, věrná žena, která se stala manželkou Boaza. (Rut 4:21, 22)

Rut a Boaz samozřejmě žili dlouho před tím, než se narodil David. Možná si vzpomeneš i na jméno Boazovy maminky, Davidovy praprababičky. Bydlela v Jerichu a pomohla zachránit život dvěma izraelským zvědům. Když spadly zdi Jericha, ona a její příbuzní byli zachráněni, protože z okna spustila červenou šňůru. Víš, jak se jmenovala? — Jmenovala se Raab. Poté, co Jehovu poznala, mu věrně sloužila, a je pro křesťany vynikajícím příkladem odvahy. (Jozue 2:1–21; 6:22–25; Hebrejcům 11:30, 31)

Když byl David malý, tatínek s maminkou mu o těchto věrných Jehovových služebnících určitě vyprávěli. V Bibli je totiž příkaz, aby rodiče své děti o takových věcech poučovali. (5. Mojžíšova 6:4–9) Časem dostal Boží prorok Samuel pokyn, aby Davida, nejmladšího Jišaiova syna, vybral za budoucího krále Izraele. (1. Samuelova 16:4–13)

Jednoho dne Jišai poslal Davida, aby donesl nějaké jídlo svým třem starším bratrům, kteří bojovali s Filištíny, což byli Boží nepřátelé. Když se David dostal na místo, kde byli vojáci, zaslechl, jak se obr Goliat posmívá ‚bitevním liniím  živého Boha‘. Goliat Izraelity vyzýval k boji, ale všichni z něj měli strach. Král Saul se doslechl, že David je ochoten s tímto obrem bojovat. Nechal si tedy Davida zavolat. Když ho ale uviděl, řekl mu: ‚Vždyť jsi ještě chlapec.‘

David začal Saulovi vyprávět, že už zabil lva a medvěda, kteří napadli stádo jeho otce a chtěli sežrat ovečku. Goliat „se stane podobným jednomu z nich,“ řekl. Saul mu odpověděl: „Jdi, a kéž se sám Jehova prokáže být s tebou.“ David si našel pět oblázků, dal je do pastýřského vaku, vzal si svůj prak a šel do boje. Když Goliat uviděl, kdo přichází, že to je pouhý chlapec, zakřičel: „Jen ke mně pojď, a tvé maso dám nebeskému ptactvu.“ David mu odpověděl: „Přicházím k tobě se jménem Jehovy“ a pak zavolal: „Jistě tě srazím!“

Nato se David rozběhl ke Goliatovi, vyndal z vaku kámen, vystřelil ho a strefil se obrovi přímo do čela. Jakmile Filištíni viděli, že obr je mrtvý, zděšeně se dali na útěk. Izraelité je začali pronásledovat a bitvu vyhráli. Co kdybyste si společně jako rodina přečetli celý tento příběh? Najdete ho v 1. Samuelově 17:12–54.

Někdy se ti může stát, že budeš mít strach a bude pro tebe těžké řídit se tím, co Bůh přikázal. I Jeremjáš, když byl ještě mladý, měl zpočátku strach, ale Bůh mu řekl: „Neboj se . . ., vždyť ‚jsem s tebou‘.“ Jeremjáš sebral odvahu a kázal podle pokynů, které mu Bůh dal. A tak, když budeš důvěřovat Jehovovi, naučíš se strach překonávat, stejně jako se to naučili David a Jeremjáš. (Jeremjáš 1:6–8)

^ 3. odst. Pokud čtete tento článek s dítětem, pomlčka vás upozorní, že mu máte dát možnost, aby se vyjádřilo.