Přejít k článku

Přejít na obsah

„Taršišské lodě“ — Symbol kvetoucí civilizace

„Taršišské lodě“ — Symbol kvetoucí civilizace

 „Taršišské lodě“ — Symbol kvetoucí civilizace

„Taršišské lodě byly tvými karavanami . . . v srdci širého moře.“ EZEKIEL 27:25

TARŠIŠSKÉ lodě pomohly králi Šalomounovi zbohatnout. Jejich stavitelé ovlivnili vývoj řecké abecedy a latinky. Založili také město Byblos, podle něhož je pojmenována nejvlivnější kniha, jaká kdy vyšla.

Kdo tyto taršišské lodě stavěl a kdo se na nich plavil? Jak dostaly své jméno? A jak události týkající se těchto stavitelů a jejich lodí potvrzují přesnost Bible?

Páni Středozemního moře

Féničané stavěli plavidla, která do dějin vstoupila jako taršišské lodě. Zkušenými mořeplavci se stali už asi tisíc let před Kristem. Obývali úzký pruh pobřeží, který více méně odpovídá dnešnímu Libanonu. Směrem na sever, východ a jih od nich žily jiné národy. Na  západ leželo obrovské Středozemní moře. A na toto moře Féničané pohlíželi jako na něco, díky čemu mohou zbohatnout.

Féničtí námořníci postupně vybudovali prosperující obchodní flotilu. Díky rostoucím ziskům a pokrokům v technologii začali stavět větší lodě, se kterými mohli podnikat delší plavby. Féničané se dostali nejprve na Kypr, Sardinii a Baleárské ostrovy a pak postupovali podél severoafrického pobřeží směrem na západ až do Španělska. (Viz průvodní mapu.)

Koráby, které stavěli féničtí loďaři, byly asi 30 metrů dlouhé. Těmto plavidlům se říkalo „taršišské lodě“, protože dokázaly urazit cestu dlouhou asi 4 000 kilometrů z Fénicie do jižního Španělska, kde pravděpodobně ležel Taršiš. *

Cílem Féničanů nebylo svět ovládnout, ale získat z něj peníze. Za tímto účelem zakládali na různých místech svá obchodní stanoviště. A tak z hlediska obchodu se stali pány Středozemního moře.

Další expanze

Z touhy po zisku Féničané vpluli až do vod Atlantského oceánu. Podél jižního pobřeží Španělska se dostali do oblasti, která se nazývala Tartéssos. Kolem roku 1100 př. n. l. založili město, jež pojmenovali Gadir. Toto španělské přístavní město, které je nyní známé jako Cádiz, se stalo jedním z prvních velkých měst západní Evropy.

Féničané obchodovali se solí, vínem, sušenými rybami, cedrovým a borovicovým dřevem, předměty z kovu, sklem, výšivkami, jemným lnem a s látkou obarvenou známým tyrským purpurem. Co jim za to Španělsko mohlo nabídnout?

Na jihu této země bylo největší naleziště stříbra a dalších vzácných kovů. Proto Tyru,  hlavnímu přístavu Féničanů, prorok Ezekiel řekl: „Obchodoval jsi ve Španělsku a bral sis stříbro, železo, cín a olovo jako protihodnotu za množství zboží.“ (Ezekiel 27:12, Today’s English Version)

Zdánlivě nevyčerpatelný zdroj nerostů obsahujících tyto kovy Féničané objevili v blízkosti řeky Guadalquivir, nedaleko Cádizu. V této oblasti, které se nyní říká Río Tinto, se nerosty těží dodnes. Z tamních dolů se získává velmi kvalitní ruda již 3 000 let.

Zavedením španělsko-fénické námořní linky Féničané získali monopol na španělské stříbro. Tento vzácný kov se ve velkém množství dostával nejen do Fénicie, ale i do sousedního Izraele. Izraelský král Šalomoun se pustil do společného podnikání s fénickým králem Chiramem, a díky tomu za Šalomounovy vlády stříbro nebylo pokládáno „vůbec za nic“. (1. Královská 10:21) *

Féničané uměli úspěšně obchodovat, ale zároveň dokázali být velmi krutí. Údajně se stávalo, že pod záminkou nabídky zboží nalákali lidi na loď, a pak z nich udělali otroky. Časem dokonce zradili Izraelity, své bývalé obchodní partnery, a prodávali je do otroctví. Proto hebrejští proroci předpovídali zničení fénického města Tyros. Tato proroctví se nakonec splnila rukou Alexandra Velikého v roce 332 př. n. l. (Joel 3:6; Amos 1:9, 10) Zničením Tyru skončila zlatá éra fénické civilizace.

Odkaz Féničanů

Jako všichni dobří obchodníci, i Féničané své obchodní dohody zaznamenávali písemně. Používali abecedu, která byla velmi podobná starověké hebrejštině. Jiné národy si výhody fénické abecedy uvědomily, a ta se tudíž po nepatrných změnách stala základem řecké abecedy, jež byla zase předchůdcem latinky, nejrozšířenější abecedy v dnešní době.

Navíc, významné fénické město Byblos se stalo střediskem prodeje papyru. To, že byl papyrus používán k psaní, vedlo ke vzniku knih. Název nejrozšířenější knihy na světě, Bible, je odvozen právě od jména tohoto města. Historická zpráva o Féničanech a jejich lodích opravdu posiluje důvěru, že Bible je nesporně založena na faktech.

[Poznámky pod čarou]

^ 8. odst. Časem byl výrazem „taršišské lodě“ označován typ lodí, které byly schopny dlouhých plaveb.

^ 15. odst. Šalomoun měl „flotilu taršišských lodí“, která spolupracovala s flotilou Chiramovou. Jejich lodě pravděpodobně kotvily v Ecjon-geberu a obchodovaly v Rudém moři a na dalších místech. (1. Královská 10:22)

[Mapa na straně 27]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

FÉNICKÉ OBCHODNÍ CESTY

ŠPANĚLSKO

TARTÉSSOS

řeka Guadalquivir

Gadir

Korsika

Baleárské ostrovy

Sardínie

Sicílie

Kréta

Kypr

Byblos

Tyros

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

Ecjon-geber

Rudé moře

AFRIKA

[Obrázek na straně 27]

Mince s vyobrazením fénické lodi, třetí až čtvrté století př. n. l.

[Obrázek na straně 27]

Zříceniny fénické osady v Cádizu, Španělsko

[Podpisek obrázku na straně 26]

Museo Naval, Madrid

[Podpisky obrázku na straně 27]

Mince: Museo Arqueológico Municipal. Puerto de Sta. María, Cádiz; zříceniny: Yacimiento Arqueológico de Doña Blanca, Pto. de Sta. María, Cádiz, España