Přejít k článku

Přejít na obsah

Co se skutečně děje při smrti?

Co se skutečně děje při smrti?

 Co se skutečně děje při smrti?

„Všechny duše jsou nesmrtelné, i duše ničemných . . . Potrestány nekonečným neuhasitelným ohněm a neumírajíce nemohou nikdy dosáhnout [úlevy] od svého utrpení.“ Kléméns Alexandrijský, druhé a třetí století n. l.

ZASTÁNCI nauky, že peklo je místem muk, se stejně jako Kléméns domnívají, že lidská duše je nesmrtelná. Podporuje tuto nauku Bible? Uvažujme o tom, jak Boží Slovo odpovídá na následující otázky.

Měl první člověk Adam nesmrtelnou duši? Kralická bible (KB), což je protestantský překlad, popisuje stvoření Adama takto: „I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.“ (1. Mojžíšova 2:7) Všimněte si, že tento verš neříká, že Adam dostal duši.

Co se nakonec stalo s Adamem poté, co zhřešil? Trestem od Boha nebyla věčná muka v pekle. Bible česká (ČB, J. Hejčl a J. L. Sýkora), tedy katolický překlad, vyjadřuje Boží rozsudek těmito slovy: „V potu tváře jísti budeš chléb, dokud se nevrátíš do země, ze které jsi vzat. Ano, prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Kurziva od nás; 1. Mojžíšova 3:19) Toto Boží prohlášení nijak nenaznačuje, že by nějaká část Adama přežila jeho smrt. Při Adamově smrti tedy zemřela duše.

Může mít někdo z lidí nesmrtelnou duši? Proroku Ezekielovi Bůh řekl: „Zemře ta duše, která hřeší.“ (Ezekiel 18:4, Ekumenický překlad) Apoštol Pavel napsal: „Skrze jednoho člověka [Adama] hřích přišel na tento svět a skrze hřích smrt, a tak na všecky  lidi smrt přišla, poněvadž všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12, ČB) Jestliže tedy všichni lidé hřeší, pak logickým závěrem je, že všechny duše umírají.

Může mrtvá duše něco vědět nebo pociťovat? Boží Slovo říká: „Živí vědí, že zemrou, mrtví však nic již nevědí.“ (Kazatel 9:5, ČB) Při popisu toho, co se s lidmi děje při smrti, Bible prohlašuje: „Navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.“ (Žalm 146:4, KB) Jestliže mrtví „nic již nevědí“ a „mizejí myšlení jejich“, jak by mohli pociťovat nějaká muka v pekle?

To, v jakém stavu je člověk po smrti, Ježíš Kristus nepřirovnal k nějaké formě vědomí, ale ke spánku. * (Jan 11:11–14) Někdo by však mohl namítnout: Cožpak Ježíš neučil, že peklo je horké a že hříšníci budou vhozeni do pekelného ohně? Podívejme se, co Ježíš vlastně o pekle řekl.

[Poznámka pod čarou]