Přejít k článku

Přejít na obsah

Tell Arad — Tichý svědek minulosti

Tell Arad — Tichý svědek minulosti

 Tell Arad — Tichý svědek minulosti

Zapomenuté město, záhadný chrám, naleziště mnoha starověkých nápisů. Zní to jako námět dobrodružného filmu. To vše a mnohem víc bylo ve skutečnosti skryto pod vrstvami pouštního písku v izraelském Tell Aradu. Díky práci archeologů poušť vydala některé ze svých pokladů.

DNEŠNÍ Arad působí na mnoho návštěvníků jako typické izraelské město. Leží v Judské pustině, na západ od Mrtvého moře a má 27 000 obyvatel. Starověké město Arad se však rozkládalo ještě dalších osm kilometrů na západ. Když tam archeologové pečlivě odstranili vrstvy písku, objevilo se množství staveb a nápisů.

Tyto nápisy byly na ostrakách, což jsou hliněné střepy, které se používaly jako tabulky na psaní. Tento způsob psaní byl v biblických dobách běžný. Ostraka nalezená v Tell Aradu tvoří největší soubor ostrak, jaký kdy byl v Izraeli objeven. V čem spočívá hodnota těchto archeologických nálezů?

Vykopávky v Tell Aradu pokrývají dlouhé období biblické historie počínaje dobou izraelských soudců a konče vpádem Babylóňanů do Judy v roce 607 př. n. l. Tyto objevy mohou potvrdit přesnost Bible. Také ukazují, jak se lidé ve starověkém Izraeli dívali na Boží osobní jméno.

Arad a Bible

Faktem je, že Bible toho o Aradu neříká mnoho. Kdysi však toto strategicky umístěné město ovládalo hlavní obchodní cestu. Není tedy divu, že z historických záznamů a archeologických objevů vyplývá, že ve starověku bylo toto místo během své pestré historie  opakovaně dobyto, zničeno a obnoveno. Několikerým osídlením vznikl impozantní pahorek neboli tell.

První zmínka o Aradu se v Bibli objevuje v souvislosti se závěrem čtyřicetiletého putování Izraelitů pustinou. Brzy po smrti Mojžíšova bratra Árona se Boží lid dostal k jižní hranici Zaslíbené země. Pro kananejského krále Aradu byl tento lid zjevně velmi lákavým cílem, a tak na něj zaútočil. Izraelité se s Jehovovou pomocí statečně bránili, dosáhli naprostého vítězství a srovnali Arad se zemí. Někteří obyvatelé města však zřejmě přežili. (4. Mojžíšova 21:1–3)

Kananejci toto strategicky významné město za krátkou dobu znovu postavili. O několik let později se do této oblasti dostal Jozue, když postupoval ze severu a systematicky vyhlazoval Kananejce z ‚hornatého kraje a Negebu‘. Jedním z jeho protivníků byl „král Aradu“. (Jozue 10:40; 12:14) Později se na tomto místě usadili potomci Kenity Chobaba, který se k Izraelitům připojil, aby jim pomáhal při putování pustinou. (Soudci 1:16)

Archeologické nálezy

Pokud jde o některé pozdější události zaznamenané v Bibli, zříceniny v Tell Aradu poskytují zajímavé informace. Archeologové našli například sérii opevnění. Některá spadají do období vlády krále Šalomouna, o němž je známo, že uskutečňoval rozsáhlé stavební projekty měst. (1. Královská 9:15–19) V jedné vrstvě vykopávek byly objeveny známky ničivého požáru a tato vrstva je datována do počátku desátého století př. n. l. To odpovídá době vpádu egyptského krále Šišaka, k čemuž došlo pouhých pět let po Šalomounově smrti. V Karnaku, v jižní části Egypta, je nástěnný reliéf, který je připomínkou tohoto vpádu a na kterém je Arad uveden ve výčtu dobytých měst. (2. Paralipomenon 12:1–4)

Je zajímavé, že na mnohých z asi 200 nalezených ostrak jsou uvedena hebrejská jména, jež se vyskytují také v Bibli, jako například Pašchur, Meremot a synové Koracha. Navíc některé z těchto světských dokumentů jsou zvláště zajímavé proto, že obsahují Boží osobní jméno. Je tvořeno čtyřmi hebrejskými písmeny יהוה (JHWH), která jsou často označována jako tetragrammaton a představují jedinečné vlastní jméno Všemohoucího Boha. Později vedly pověry k tomu, že mnozí pokládali vyslovení nebo napsání Božího jména za svatokrádež. Archeologické nálezy v Tell Aradu a na mnoha dalších místech však potvrzují, že v biblických dobách bylo Boží jméno běžně používáno v každodenním životě, v pozdravech a při vyjádření požehnání. Jeden nápis například zní: „Mému pánu Eljašibovi: Kéž Jahve [Jehova] pečuje o tvé blaho. . . . On přebývá v Jahvově chrámu.“

A co ten záhadný chrám, o kterém byla zmínka na začátku? Je to chrámový komplex  s oltářem a pochází z judského období. Tento chrám byl mnohem menší než Šalomounův chrám v Jeruzalémě, ale v mnoha směrech mu byl podobný. Proč a kdy byl v Aradu postaven a k čemu sloužil? Archeologové a historici mohou nabídnout jen domněnky.

Jehova jasně přikázal, že jediným místem, kde Izraelité mají slavit každoroční svátky a kam mají přinášet oběti, je chrám v Jeruzalémě. (5. Mojžíšova 12:5; 2. Paralipomenon 7:12) Chrám v Aradu byl tedy postaven a používán v naprostém rozporu s Božím zákonem, a to možná v období, kdy mnozí Izraelité používali jiné oltáře a slavili svátky, které je odvedly od pravého uctívání. (Ezekiel 6:13) Pokud to tak bylo, pak se toto středisko falešného uctívání v Aradu zřejmě přestalo využívat během rozsáhlých reforem, které v osmém a sedmém století př. n. l. provedli Ezekjáš a Josijáš. (2. Paralipomenon 31:1; 34:3–5, 33)

Je jasné, že i z toho mála, co se z minulosti Aradu dochovalo, se můžeme něco důležitého dozvědět. Pod nánosy staletí byly objeveny artefakty, které potvrzují přesnost Bible, dokládají vzestup a pád zkažené napodobeniny pravého uctívání a ukazují, že Boží jméno bylo s úctou používáno v každodenním životě.

[Mapa a obrázek na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

JERUZALÉM

Mrtvé moře

Arad

Tell Arad

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 24]

Detail nástěnného reliéfu v Karnaku v Egyptě

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 25]

Část nápisu zní: „Kéž Jahve [Jehova] pečuje o tvé blaho“

[Podpisek]

Fotografie © Israel Museum, Jeruzalém; s laskavým svolením Israel Antiquities Authority

[Obrázek na straně 25]

Část chrámového komplexu v Tell Aradu

[Obrázek na straně 25]

Pohled na pevnost Tell Arad z východní strany

[Podpisek obrázku na straně 25]

Todd Bolen/Bible Places.com