Přejít k článku

Přejít na obsah

Sto let služby pod vládou Božího království

Sto let služby pod vládou Božího království

„Kéž [vás] Bůh pokoje, . . . vyzbrojí vším dobrým, abyste činili jeho vůli.“ (HEBR. 13:20, 21)

PÍSNĚ: 136, 14

1. Jak důležité bylo pro Ježíše kázat o Božím království?

JEŽÍŠ velmi rád vyučoval o Božím království. Z evangelií vyplývá, že o něm mluvil častěji než o čemkoli jiném. Během své služby se o něm zmínil víc než stokrát. Je z toho vidět, jak moc pro něj Boží království znamenalo. (Přečti Matouše 12:34.)

2. Kolik lidí bylo možná u toho, když dal Ježíš pokyn zapsaný u Matouše 28:19, 20, a proč to můžeme tvrdit?

2 Krátce po svém vzkříšení se Ježíš setkal se skupinou více než 500 budoucích křesťanů. (1. Kor. 15:6) Možná právě tehdy dal svým učedníkům pokyn, aby oznamovali dobrou zprávu o Království lidem ze „všech národů“, což byl zdánlivě nemožný úkol. * Ježíš předpověděl, že toto velké dílo bude pokračovat až do „závěru systému  věcí“. Pokud kážeš o Království, přispíváš ke splnění tohoto proroctví i ty. (Mat. 28:19, 20)

3. V jakých třech ohledech nás Jehova vyzbrojuje ke kázání dobré zprávy?

3 Když Ježíš dával svým učedníkům pokyn kázat, ujistil je: „Já jsem s vámi.“ (Mat. 28:20) Slíbil jim, že bude jejich kazatelskou činnost řídit a že jim bude pomáhat, aby toto poselství rozšířili po celém světě. Abychom mohli kázat i my, vyzbrojil nás Jehova „vším dobrým“. (Hebr. 13:20, 21) V tomto článku se podíváme na tři z těchto dobrých věcí. Jsou to 1. nástroje ke kázání, 2. metody, které využíváme, a 3. potřebné školení. Pojďme se nejdřív ohlédnout za tím, jaké jsme během uplynulých sto let používali nástroje.

KRÁL NÁS VYBAVUJE KE KÁZÁNÍ

4. Proč jsme v kazatelské službě vždy používali různé nástroje?

4 Ježíš přirovnal „slovo o království“ k semenům, která jsou zaseta do různých typů půdy. (Mat. 13:18, 19) Když zahradník chce, aby se semena lépe ujala, připravuje půdu pomocí různého nářadí. Podobně i my dostáváme od krále Ježíše různé nástroje, díky kterým mohou lidé snáz přijmout zprávu o Království. Některé z nich jsme používali jen krátce, jiné používáme dodnes. Všechny nám ale pomohly se v kázání dobré zprávy zlepšit.

5. Co byla karta se svědectvím a jak se používala?

5 Od roku 1933 se používala karta se svědectvím, která mnohým pomohla, aby s kázáním dobré zprávy začali. Byla to kartička o rozměrech asi 8 krát 13 centimetrů se stručným poselstvím z Bible. Postupně bylo vydáno víc takových karet s různými náměty. Bratru Erlenmeyerovi bylo asi deset, když šel se zvěstovatelskou kartou do služby poprvé. O tom, jaké to bylo, vyprávěl: „Na úvod jsem většinou řekl: ‚Mohl byste si prosím přečíst tuto kartu?‘ Když ji ten člověk dočetl, nabídli jsme mu naše publikace a šli dál.“

6. Jaké byly výhody karty se svědectvím?

6 Karty se svědectvím pomáhaly zvěstovatelům v různých ohledech. Někteří byli například ostýchaví a nevěděli, co mají říct. Jiní byli naopak schopní na člověka vychrlit všechno, co věděli, a nebyli při tom vždy nejtaktnější. Díky kartě se svědectvím předávali zvěstovatelé jasné a stručné poselství.

7. Jaké situace vznikaly, když zvěstovatelé používali kartu se svědectvím?

7 Nešlo to ale vždy jen hladce. Sestra Grace A. Estepová vzpomínala: „Lidé se mě občas ptali: ‚No a o čem se tam píše? Nemůžete mi to prostě říct?‘“ Některým navíc dělalo problém text na kartě přečíst. Jiní si kartu zkrátka vzali a zavřeli dveře. A byli i tací, co ji roztrhali na kousky, protože nás neměli rádi. Důležité ale bylo, že tato karta pomohla našim bratrům sebrat odvahu a vyrazit do služby. Díky tomu je lidé začali vnímat jako kazatele dobré zprávy o Království.

8. Jak bratři ve službě používali přenosné gramofony? (Viz úvodní obrázek.)

 8 Dalším pomocníkem byl přenosný gramofon, který se používal ve 30. a 40. letech. Bratři mu říkali Áron, protože mluvil za ně. (Přečti 2. Mojžíšovu 4:14–16.) Pokud oslovený člověk svolil, zvěstovatel mu přehrál čtyřapůlminutovou biblickou přednášku a nabídl naše publikace. Někdy si nahrávku přišla vyslechnout celá rodina. V roce 1934 začala Watch Tower Society vyrábět vlastní gramofony uzpůsobené pro službu. Postupně bylo nahráno 92 biblických proslovů, které se na nich pouštěly.

9. K jakým výsledkům vedla služba s gramofonem?

9 Když si Hillary Goslin jednu z těchto nahrávek poslechl, na týden si ji i s gramofonem půjčil, aby ji mohl přehrát svým sousedům. Díky tomu se o pravdu začalo zajímat několik dalších lidí a dali se pokřtít. Dvě z jeho dcer nakonec absolvovaly školu Gilead a staly se misionářkami. Tak jako karta se svědectvím i přenosný gramofon pomohl mnoha bratrům začít se službou. Později ale král Ježíš vložil poselství přímo do úst zvěstovatelů, a to pomocí teokratické školy.

VYUŽÍVÁME VŠECH DOSTUPNÝCH METOD

10., 11. Jakou roli sehrály při šíření biblické pravdy noviny a rozhlas a proč se to osvědčilo?

10 Pod vedením našeho Krále jsme vyzkoušeli mnoho různých metod, abychom zprávu o Království předali co nejvíce lidem. Tyto metody se osvědčily zvlášť v době, kdy nás ještě nebylo mnoho. (Přečti Matouše 9:37.) Začátkem 20. století například bratři psali články do novin. Díky tomu se dobrá zpráva dostala k lidem i v místech, kde bylo málo zvěstovatelů. Bratr Russell posílal každý týden jedno kázání telegrafem do tiskové agentury, která ho pak rozeslala různým novinám ve Spojených státech, Kanadě a Evropě. V roce 1913 už kázání bratra Russella vycházela ve 2 000 novinách a mohlo je číst až 15 000 000 lidí.

11 Po smrti bratra Russella jsme začali využívat další účinnou metodu – šíření dobré zprávy pomocí rozhlasu. Jedné z prvních rozhlasových přednášek bratra Josepha F. Rutherforda, kterou pronesl 16. dubna 1922, naslouchalo přibližně 50 000 lidí. Později, 24. února 1924, začala vysílat naše vlastní stanice WBBR. O tomto novém způsobu kázání dobré zprávy Strážná věž z 1. prosince 1924 napsala: „Jsme přesvědčeni, že rozhlas je nejhospodárnějším a nejúčinnějším způsobem šíření pravdy, jaký jsme dosud používali.“ Podobně jako noviny pomohl i rozhlas dostat dobrou zprávu k lidem v oblastech, kde žilo málo zvěstovatelů.

Mnoho zvěstovatelů se věnuje službě na veřejnosti a rádi lidi upozorňují na naše webové stránky jw.org (12. a 13. odstavec)

12. a) Jaký typ služby na veřejnosti máš nejradši? b) Co nám pomůže překonat případné obavy ze služby na veřejnosti?

12 V současné době je kladen stále větší důraz na službu na veřejnosti: na zastávkách, nádražích, parkovištích, na náměstích a na tržištích. Pokud máš ze služby na některém z těchto  míst obavy, přemýšlej o výroku dlouholetého cestujícího dozorce Angela Manery: „Na každý nový způsob služby jsme se dívali jako na novou příležitost udělat něco pro Jehovu, novou příležitost projevit mu svoji oddanost a novou zkoušku naší víry. Toužili jsme mu dokázat, že jsme ochotní sloužit, jakkoli si to bude přát.“ Když se zapojujeme do nových druhů služby, přestože to pro nás možná ze začátku není jednoduché, pomáhá nám to prohlubovat svoji víru a důvěru v Jehovu a upevňovat svoje přátelství s ním. (Přečti 2. Korinťanům 12:9, 10.)

13. Jakou úlohu plní naše webové stránky a jakou máš zkušenost s tím, když na ně lidi odkazuješ?

13 Mnozí zvěstovatelé rádi upozorňují lidi ve službě na naše webové stránky jw.org, kde si mohou přečíst a stáhnout biblické publikace ve více než 700 jazycích. Tyto stránky, které každý den navštíví přes 1,6 milionu lidí, dnes plní stejnou úlohu jako kdysi rádio – pomáhají lidem dozvědět se dobrou zprávu, a to i v odlehlých oblastech.

ŠKOLENÍ PRO ZVĚSTOVATELE

14. Jaké školení zvěstovatelé potřebovali a jaká škola jim pomohla?

14 Uvažovali jsme o několika nástrojích a metodách, které jsme používali ke kázání dobré zprávy. Ale zvěstovatelé potřebovali také školení. Co když měl někdo námitku k tomu, co slyšel z gramofonové nahrávky? Nebo co když měl otázky k tomu, co si přečetl na kartě se svědectvím? Zvěstovatelé se potřebovali naučit, jak taktně překonávat námitky a jak upřímné lidi dobře vyučovat. Jehova svým duchem pomohl bratru Nathanu H. Knorrovi uvědomit si, že je potřeba zvěstovatele školit, aby ve službě uměli lépe používat dar řeči. Proto byla v roce 1943 ve sborech zahájena teokratická škola, která nám pomohla stát se lepšími učiteli.

15. a) Čím si někteří prošli, když měli proslov v teokratické škole? b) Jak sis ověřil, že se můžeš spolehnout na Jehovův slib ze Žalmu 32:8?

15 Mnohým nějakou dobu trvalo, než se naučili mluvit před publikem.  Julio S. Ramu měl svůj první proslov v teokratické škole v roce 1944. Dostal za úkol mluvit o Doegovi – muži, o kterém se Bible zmiňuje jen ve čtyřech verších. Vyprávěl: „Klepala se mi kolena, třásly se mi ruce a drkotaly mi zuby.“ Kvůli tomu, že měl tak málo podkladů, trval jeho proslov jen tři minuty. Řekl: „To byla moje první zkušenost s veřejným projevem. Ale nevzdal jsem se.“ Do školy se hlásily i děti, přestože pro některé nebylo lehké mít proslov před sborem. Angelo Manera, kterého jsme už citovali, vzpomínal na první cvičný proslov jednoho malého kluka: „Byl tak nervózní, že hned zkraje proslovu začal natahovat. Ale přesto to nevzdal a provzlykal se až do konce.“ Stydíš se na shromážděních podat komentář nebo se jinak zapojit? Máš strach, že to nezvládneš? Pros Jehovu, aby ti pomohl tvoje obavy překonat. Určitě tě podpoří, stejně jako podpořil první studenty teokratické školy. (Přečti Žalm 32:8.)

16. a) Jakému účelu slouží škola Gilead? b) K jaké změně došlo v roce 2011?

16 Výborné školení pro misionáře a další zvěstovatele poskytuje škola Gilead. Jejím účelem je probudit ve studentech ještě silnější touhu podílet se na kázání dobré zprávy. Gilead byl založen v roce 1943 a od té doby jím prošlo více než 8 500 studentů, kteří pak sloužili jako misionáři ve 170 zemích. Od roku 2011 jsou do něj zváni pouze ti, kdo už slouží v nějakém odvětví zvláštní celodobé služby – zvláštní průkopníci, cestující dozorci, betelité a misionáři, kteří Gilead ještě neabsolvovali.

17. Jaké výsledky přineslo školení v Gileadu?

17 Jaké výsledky školení v Gileadu přineslo? Například v Japonsku bylo v srpnu 1949 méně než deset zvěstovatelů. Do konce toho roku tam přijelo třináct misionářů z Gileadu. Dnes je v Japonsku asi 216 000 zvěstovatelů a téměř 42 procent z nich slouží v průkopnické službě.

18. Které další školy nám pomáhají duchovně růst?

18 K duchovnímu pokroku pomáhají našim bratrům a sestrám také další školy. Patří k nim škola služby Království, průkopnická škola, škola pro zvěstovatele Království, škola pro krajské dozorce a jejich manželky a škola pro členy výborů poboček a jejich manželky. Není pochyb o tom, že Ježíš svůj lid vede a školí.

19. Co předvídal Charles Taze Russell o rozmachu kazatelské činnosti a jak se jeho slova potvrdila?

19 Od doby, kdy bylo zřízeno Boží království, uplynulo už více než sto let. Náš král Ježíš Kristus nás po celou tu dobu školí. Charles Taze Russell krátce před svou smrtí v roce 1916 prohlásil o rozsahu kazatelské činnosti toto: „Dílo rychle roste a poroste dál, protože se musí uskutečnit celosvětové dílo kázání ‚evangelia o království‘ všude na světě.“ (A. H. Macmillan: Faith on the March, str. 69) Jak pravdivá jeho slova byla! Jsme moc vděční, že nás Bůh pokoje pro tuto práci vyzbrojuje „vším dobrým“.

^ 2. odst. Je pravděpodobné, že většina z těch 500 lidí se stala křesťany. Proč to můžeme tvrdit? Apoštol Pavel o nich totiž v dopise Korinťanům psal jako o „více než pěti stech bratrech“. Řekl taky, že z nich „většina zůstává do nynějška, ale někteří usnuli ve smrti“. Takže se zdá, že Pavel a další křesťané osobně znali mnohé z těch, kdo Ježíšův pokyn kázat dobrou zprávu slyšeli na vlastní uši.