Přejít k článku

Přejít na obsah

„Naivní člověk všemu uvěří“

„Naivní člověk všemu uvěří“

„Blázen je ten, kdo nikdy nečte noviny, ale ještě větší blázen je ten, kdo tomu, co čte, věří jen proto, že to čte v novinách.“ August von Schlözer, německý historik a novinář (1735–1809)

POKUD před 200 lety nemohl člověk věřit všemu, co se psalo v novinách, dá se dnes to samé říct o internetu. Díky současným technologiím máme na dosah ruky obrovské množství informací – pravdivých i nepravdivých, užitečných i zbytečných, neškodných i nebezpečných. Proto si musíme velmi opatrně vybírat, čím se budeme zabývat. Zvlášť ti, kdo s internetem začínají, mohou i sebepochybnější informaci považovat za pravdivou jen proto, že ji někdo na internet umístil, nebo proto, že jim ji poslal jejich známý. Je proto dobré pamatovat na tuto biblickou zásadu: „Naivní člověk všemu uvěří, kdežto chytrý vše dobře uváží.“ (Přísl. 14:15, Slovo na cestu)

Co ti pomůže, abys byl „chytrý“ a dokázal prokouknout, že jde o fámu, podvod, poplašnou zprávu (takzvaný hoax) nebo o jinou dezinformaci? Nejdřív se zamysli: Pochází tato zpráva z uznávaných a spolehlivých stránek? Nebo jen z nějakého blogu, anebo dokonce z úplně neznámého zdroje? Neobjevila se už náhodou na stránkách, které upozorňují na hoaxy a podobné pochybné zprávy? * Použij „schopnost přemýšlet“. (Přísl. 1:4) Když něco zní neuvěřitelně, tak se tomu nejspíš opravdu věřit nedá. Pokud taková informace navíc někoho očerňuje, přemýšlej, kdo a proč může mít zájem na tom, abys ji šířil dál.

„NOTORIČTÍ PŘEPOSÍLAČI“

Někteří lidé mají potřebu rozesílat senzační novinky všem svým známým, aniž by si ověřili jejich pravdivost nebo domysleli důsledky. Často to dělají proto, aby si získali pozornost a aby byli první, kdo na věc poukáže. (2. Sam. 13:28–33) „Chytrý“ člověk ale přemýšlí o možných následcích, například jestli přeposíláním takových zpráv nepoškodí něčí pověst.

Ověřit si nějakou zprávu vyžaduje úsilí. Někteří proto posouzení věrohodnosti nechávají  na příjemcích. Ale jejich čas je přece také vzácný. (Ef. 5:15, 16) Místo toho, abychom každou senzační zprávu hned poslali dál, bylo by lepší stanovit si pravidlo: Co jsem si neověřil, nešířím.

Zeptej se sám sebe: Nestal se ze mě náhodou „notorický přeposílač“ e-mailů? Musel jsem se už někdy omlouvat za to, že jsem rozeslal informaci, o které se nakonec ukázalo, že je zkreslená nebo vyloženě lživá? Požádal mě už někdo, abych mu přestal e-maily přeposílat? Uvědom si, že lidé, na které máš kontakt, mají také přístup k internetu, a tak si všechny ty zajímavosti můžou najít sami. Nepotřebují, abys je stále zásoboval různými vtipnými historkami, videy nebo prezentacemi. Není dobré ani přeposílat nahrávky nebo přepisy biblických proslovů. * A když se tvoji přátelé sami připraví na shromáždění, budou z něho mít větší užitek, než kdybys jim studijní podklady, vypsané biblické verše a odpovědi na otázky poslal ty.

Měl bych tuhle žhavou novinku poslat dál?

Co dělat, když na internetu narazíš na pomluvy o Jehovově organizaci? Takové materiály je třeba okamžitě zavrhnout. Někteří bratři mají pocit, že na ně musí ostatní upozornit, aby se k nim mohli vyjádřit. Tím ale dělají takovým pomluvám jenom reklamu. Pokud nás znepokojuje něco, na co jsme na internetu narazili, měli bychom prosit Jehovu o moudrost a promluvit si o tom s duchovně zralými bratry. (Jak. 1:5, 6; Juda 22, 23) Ježíš, který sám byl terčem falešných obvinění, svoje učedníky varoval, že nepřátelé o nich budou říkat „lživě . . . kdejakou ničemnost“. (Mat. 5:11; 11:19; Jan 10:19–21) Musíme používat svoji „schopnost přemýšlet“ a „rozlišovací schopnost“, abychom rozpoznali „člověka mluvícího zvrácenosti“ a ty, „jejichž stezky jsou pokřivené“. (Přísl. 2:10–16)

 RESPEKTUJ PRÁVA DRUHÝCH

Opatrní musíme být i v případě, že jde o informace a novinky o našich bratrech. To, že je nějaká informace pravdivá, neznamená, že ji hned musíme předat dál. Jsou situace, kdy by to nebylo správné ani laskavé. (Mat. 7:12) Například bychom neměli šířit drby. (2. Tes. 3:11; 1. Tim. 5:13) Některé informace jsou důvěrného charakteru a my bychom měli respektovat právo druhých rozhodnout, kdy a jak je zveřejní. Když nějakou informaci rozšíříme předčasně, můžeme napáchat hodně škody.

V dnešní době je možné šířit neuvěřitelně rychle jakékoli informace – pravdivé i nepravdivé, užitečné i zbytečné, neškodné i nebezpečné. Každý, kdo se chystá odeslat nějakou zprávu, i kdyby jen jednomu člověku, si musí uvědomit, že se její obsah může bleskově rozšířit po celém světě. Odolávejme proto pokušení přeposílat informace rychle a bez rozmyslu. Když si přečteme nějakou senzační zprávu, pamatujme, že křesťanská láska sice není přehnaně podezíravá, ale zároveň ani naivní. A především, láska odmítá věřit zlomyslným pomluvám o Jehovově organizaci a lžím o našich bratrech, které šíří lidé, jejichž pánem je „otec lži“, Satan. (Jan 8:44; 1. Kor. 13:7) Rozum a rozlišovací schopnost ti pomohou, abys dokázal se stále rostoucím množstvím informací, které jsou dnes k dispozici, nakládat zodpovědně. Jak říká Bible: „Hloupost je dědictví prostoduchých, kdežto korunou prozíravých je poznání.“ (Přísl. 14:18, Slovo na cestu)

^ 4. odst. Některé fámy a hoaxy se objevují znovu a znovu, někdy v lehce pozměněné podobě, aby působily věrohodněji.

^ 8. odst. Viz „Otázky zvěstovatelů“ v Naší službě Království z dubna 2010.