Přejít k článku

Přejít na obsah

Co ti pomůže být trpělivý a čekat na Jehovu?

Co ti pomůže být trpělivý a čekat na Jehovu?

„Budu projevovat postoj očekávání.“ (MICH. 7:7)

1. Proč někteří křesťané začínají být netrpěliví?

KDYŽ v roce 1914 začalo panovat mesiášské království, Satanův systém vstoupil do své poslední etapy. Po válce, která vypukla v nebi, Ježíš svrhl Satana a jeho démony do blízkosti země. (Přečti Zjevení 12:7–9.) Satan ví, že mu zbývá pouze „krátké časové období“. (Zjev. 12:12) Od zřízení Království už ale uběhlo téměř sto let a některým připadá, že poslední dny trvají docela dlouho. Co si o tom myslíš ty? Začínáš být při čekání na konec Satanova systému netrpělivý?

2. Co bude rozebírat tento článek?

2 Netrpělivost je nebezpečná. Může vést k tomu, že uděláme nějaký neuvážený krok. Co nám pomůže „projevovat postoj očekávání“, tedy být trpěliví a čekat na Jehovu? To se dozvíme z rozboru následujících tří otázek. (1) Co se o trpělivosti učíme od proroka Micheáše? (2) Z jakých událostí poznáme, že je naše čekání u konce? (3) Jak můžeme dávat najevo, že si vážíme Boží trpělivosti?

CO SE MŮŽEŠ NAUČIT OD MICHEÁŠE?

3. V jakém stavu byl izraelský národ za dnů Micheáše?

3 Přečti Micheáše 7:2–6. Prorok Micheáš sledoval, jak se izraelský národ čím dál víc odklání od Jehovy. Za vlády odpadlého krále Achaza se situace stala téměř nesnesitelnou. Nevěrní Izraelité ubližovali druhým, a Micheáš o nich proto řekl, že jsou jako „šípek“ a „trnitý plot“, o které se člověk může zranit. Zkaženost se tak rozmohla, že zasáhla i rodinné vztahy. Micheáš si uvědomoval, že situaci nemůže nijak ovlivnit, a se svými pocity se  svěřil Jehovovi. Pak trpělivě čekal, až Jehova začne jednat. Měl naprostou důvěru, že jeho Bůh ve svůj čas zakročí.

4. V jakých náročných situacích se ocitáme?

4 I my musíme žít mezi sobeckými lidmi. Mnozí jsou „nevděční, nevěrní [a] bez přirozené náklonnosti“. (2. Tim. 3:2, 3) Když jednáme se spolupracovníky, spolužáky nebo sousedy, kteří jsou zaměření jen sami na sebe, bývá to velmi stresující. Někteří Boží služebníci to ale mají ještě těžší. Ježíš předpověděl, že jeho následovníci budou zažívat odpor členů své rodiny. Dopad svého poselství popsal podobnými slovy, jaká jsou zaznamenaná u Micheáše 7:6. Řekl: „Přišel jsem . . . způsobit rozdělení člověka proti jeho otci, a dcery proti její matce, a mladé manželky proti její tchyni. Nepřátelé člověka vskutku budou lidé z jeho vlastní domácnosti.“ (Mat. 10:35, 36) Je velmi náročné snášet posměch a odpor členů rodiny, kteří nesdílejí naši víru. Pokud je to i tvůj případ, nenech se tím zlomit. Drž se Jehovy a trpělivě čekej, až začne jednat. Jestliže ho budeš stále prosit o pomoc, dá ti moudrost a sílu, abys vytrval.

5., 6. Jak Jehova Micheáše odměnil, ale čeho se Micheáš nedožil?

5 Jehova svého proroka za jeho trpělivost odměnil. Micheáš zažil konec vlády zkaženého krále Achaza. Viděl, jak Achazův syn Ezekjáš nastoupil na trůn a obnovil pravé uctívání. Dočkal se také toho, že v souladu s jeho proroctvím Asyřané obsadili severní izraelské království a tak vykonali Jehovův rozsudek nad Samařím. (Mich. 1:6)

6 Micheáš se ale nedožil splnění všech proroctví, k jejichž zapsání ho Jehova inspiroval. Například předpověděl: „V konečné části dnů se stane, že hora Jehovova domu bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky; a budou k ní proudit lidé. A mnoho národů jistě půjde a řekne: ‚Pojďte a vystupme na Jehovovu horu.‘“ (Mich. 4:1, 2) Micheáš zemřel dlouho před tím, než se toto proroctví splnilo. Přesto byl rozhodnutý věrně sloužit Jehovovi až do smrti bez ohledu na jednání lidí ve svém okolí. Napsal o tom: „Všechny národy, ty budou . . . chodit každý ve jménu svého boha; ale my, my budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (Mich. 4:5) Díky čemu dokázal Micheáš v náročných podmínkách trpělivě čekat na Jehovu? Bezvýhradně věřil, že Jehova všechny své sliby splní. Naprosto mu důvěřoval.

7., 8. (a) Proč můžeme Jehovovi zcela důvěřovat? (b) Díky čemu nám bude čas utíkat rychleji?

7 Důvěřuješ Jehovovi stejně jako Micheáš? Máš pro to dobrý důvod. Na vlastní oči můžeš sledovat, jak se Micheášovo proroctví plní. V naší době, „v konečné části dnů“, miliony lidí z různých národů, kmenů i jazyků proudí na „horu Jehovova domu“. Přestože pocházejí ze znepřátelených národů, překovali „své meče v radlice“ a už se neučí bojovat. (Mich. 4:3) To, že můžeme být součástí Jehovova pokojného lidu, je velká čest.

8 Samozřejmě si přejeme, aby Jehova současný zkažený systém věcí brzy  ukončil. Jestliže na to ale máme trpělivě čekat, musíme se na celou situaci dívat z Jehovova úhlu pohledu. Den, ve kterém bude Ježíš Kristus soudit lidstvo, Jehova už dávno stanovil. (Sk. 17:31) Ale ještě před tím dává všem lidem příležitost získat „přesné poznání pravdy“, jednat v souladu s ním a být zachráněni. Ve hře jsou životy mnoha lidí. (Přečti 1. Timoteovi 2:3, 4.) Pokud se ze všech sil snažíme druhým pomáhat, aby Jehovu poznali, čas zbývající do Jehovova soudu nám uteče rychleji. Než se nadějeme, bude Jehovův den tady. Jistě pak budeme rádi, že jsme se kázání dobré zprávy věnovali naplno.

Z ČEHO POZNÁME, ŽE JE NAŠE ČEKÁNÍ U KONCE?

9.–11. Splnilo se už proroctví z 1. Tesaloničanům 5:3?

9 Přečti 1. Tesaloničanům 5:1–3. V blízké budoucnosti národy vyhlásí: „Mír a bezpečnost!“ Pokud se tím nechceme nechat zaskočit, musíme se řídit Pavlovou vybídkou: „Zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. Tes. 5:6) K duchovní bdělosti nám pomůže, když si krátce připomeneme několik událostí, které pro toto prohlášení připravily půdu.

10 Po obou světových válkách národy volaly po míru. Po první světové válce proto vznikla Společnost národů. A po druhé světové válce lidé začali vkládat naděje do Organizace spojených národů. Vlády a náboženští představitelé doufali, že tyto organizace zajistí na zemi mír. Organizace spojených národů například prohlásila rok 1986 Mezinárodním rokem míru. Tehdy se politikové z mnoha zemí i představitelé různých náboženství přidali k hlavě katolické církve, aby se v italském městečku Assisi společně modlili za mír.

11 Ani Mezinárodní rok míru, ani jiná podobná prohlášení však nejsou  splněním proroctví z 1. Tesaloničanům 5:3. Proč to můžeme tvrdit? Protože předpověděné „náhlé zničení“ ještě nenastalo.

12. Co víme o vyhlášení „míru a bezpečnosti“?

12 Od koho takové významné vyhlášení „míru a bezpečnosti“ vyjde? Jakou roli v tom budou hrát představitelé křesťanstva a jiných náboženství? A jak se zapojí politikové? To se z Bible nedozvídáme. Víme ale, že bez ohledu na to, jakou podobu bude prohlášení mít a jak přesvědčivé bude, půjde o pouhý klam. Tento nenapravitelně zkažený svět i nadále zůstane v rukou Satana. Bylo by velmi smutné, kdyby někdo z nás Satanově propagandě uvěřil a přestal být neutrální.

13. Proč andělé zadržují ničivé vichry?

13 Přečti Zjevení 7:1–4. Zatímco čekáme, až se splní proroctví z 1. Tesaloničanům 5:3, mocní andělé zadržují ničivé vichry velkého soužení. Apoštol Jan vysvětlil, že čekají na jednu důležitou událost – na konečné zapečetění pomazaných otroků našeho Boha. * Až bude toto zapečetění dokončeno, andělé ničivé vichry uvolní. Co se bude dít potom?

14. Z čeho je vidět, že se blíží konec Velkého Babylónu?

14 Velký Babylón, světovou říši falešného náboženství, potká zasloužený trest. Až se to stane, „zástupy a národy a jazyky“ ho nebudou schopné zachránit. (Zjev. 16:12; 17:15–18; 18:7, 8, 21) Náznaky, že se jeho konec blíží, můžeme pozorovat už nyní. Klesající podpora se projevuje například ve sdělovacích prostředcích, kde se náboženství i jejich představitelé stále častěji dostávají pod palbu kritiky. Přesto si vůbec neuvědomují, co je před nimi. Po vyhlášení „míru a bezpečnosti“ se proti falešnému náboženství náhle postaví politické složky Satanova systému a zcela ho vyhladí. Velký Babylón se na scéně už nikdy neobjeví. Na tuto významnou událost se určitě vyplatí čekat. (Zjev. 18:8, 10)

JAK MŮŽEŠ DÁVAT NAJEVO, ŽE SI VÁŽÍŠ BOŽÍ TRPĚLIVOSTI?

15. Proč Jehova dosud trpělivě čeká?

15 Ačkoli lidé haní jeho jméno, Jehova trpělivě čeká na ten správný čas, kdy zasáhne. Přeje si, aby žádný upřímný člověk nepřišel o život. (2. Petra 3:9, 10) Přeješ si to také? Než Jehovův den přijde, každý z nás může dávat najevo vděčnost za Boží trpělivost následujícími způsoby.

16., 17. (a) Proč bychom měli pomáhat nečinným? (b) Proč je nejvyšší čas vrátit se k Jehovovi?

16 Pomáhej nečinným. Ježíš řekl, že když se najde jedna ztracená ovce, nastává v nebi velká radost. (Mat. 18:14; Luk. 15:3–7) Je z toho vidět, že Jehova se hluboce zajímá o všechny ty, kdo ho mají rádi, přestože mu v současnosti aktivně neslouží. Když takovým lidem pomáháme vrátit se do sboru, přispíváme k tomu, že se Jehova a andělé radují.

17 A co ty? Sloužil jsi dřív Jehovovi, ale teď jsi nečinný? Možná ti ublížil někdo ze sboru, a ty jsi kvůli tomu přestal chodit na shromáždění. Od té doby už asi uplynul nějaký čas. Polož si proto  otázky: Má můj život hlubší smysl a jsem teď šťastnější? Ublížil mi Jehova, nebo nedokonalý člověk? Stalo se někdy, že by mi Jehova něčím uškodil? Náš Stvořitel s námi vždycky jedná laskavě. I když už někteří nežijí v souladu s tím, že se mu zasvětili, dovoluje jim radovat se z toho dobrého, co od něj pochází. (Jak. 1:16, 17) Jehovův den přijde brzy. Teď je nejvyšší čas, aby ses vrátil ke svému milujícímu nebeskému Otci a do sboru, který je v dnešní době jediným bezpečným místem na světě. (5. Mojž. 33:27; Hebr. 10:24, 25)

Ze všech sil se snažíme pomáhat nečinným, aby se vrátili k Jehovovi (16. a 17. odstavec)

18. Proč bychom měli podporovat ty, kdo poskytují vedení?

18 Věrně podporuj ty, kdo poskytují vedení. Jehova je láskyplný Pastýř, a proto nás vede a chrání. Hlavním pastýřem jmenoval svého Syna. (1. Petra 5:4) O Jehovovy ovce pečují ve víc než 100 000 sborech křesťanští starší. (Sk. 20:28) Pokud věrně podporuješ ty, které Jehova ustanovil, dáváš tím najevo, že si vážíš všeho, co pro tebe Jehova a Ježíš dělají.

19. Jak se můžeme postavit proti Satanovi?

19 Přimkni se ke svým bratrům a sestrám. Když na dobře vycvičenou jednotku zaútočí nepřítel, vojáci se semknou, aby útok dokázali odrazit. Vytvoří neproniknutelnou obrannou hráz. Satan stupňuje své útoky na Boží lid. Teď není čas na to, abychom bojovali mezi sebou. Naopak se k sobě musíme přimknout, nezaměřovat se na nedokonalost spoluvěřících a plně důvěřovat Jehovovu vedení.

Teď je naléhavé semknout se proti Satanovi a démonům (19. odstavec)

20. Co teď musíme dělat?

20 Zůstávejme tedy duchovně bdělí a buďme trpěliví. Očekávejme vyhlášení „míru a bezpečnosti“ a konečné zapečetění pomazaných křesťanů. Mocní andělé pak uvolní ničivé vichry a Velký Babylón bude smeten. Zatímco tyto významné události vyhlížíme, nechávejme se vést těmi, kdo v Jehovově organizaci poskytují vedení. Semkněme se proti Satanovi a jeho démonům. Právě nyní je naléhavé, abychom jednali podle žalmistových slov: „Buďte odvážní, a kéž je vaše srdce silné, vy všichni, kdo čekáte na Jehovu.“ (Žalm 31:24)

^ 13. odst. Rozdíl mezi počátečním a konečným zapečetěním pomazaných křesťanů se rozebírá ve Strážné věži z 1. ledna 2007, strany 30 a 31.