Přejít k článku

Přejít na obsah

Prohlubuj své ocenění pro Jehovovy vlastnosti

Prohlubuj své ocenění pro Jehovovy vlastnosti

„Staňte se . . . napodobiteli Boha jako milované děti.“ (EF. 5:1)

1. (a) Například které vlastnosti si vybavíš ve spojitosti s Jehovou? (b) V čem pro nás může být studium Božích vlastností užitečné?

JAKÉ vlastnosti se ti vybaví, když se zamyslíš nad Jehovovou osobností? Mnohé z nás jako první napadne láska, spravedlnost, moudrost a moc. Víme však, že přitažlivých vlastností má Jehova daleko víc. V našich publikacích se během let pojednávalo nejméně o 40 z nich. Představ si, co všechno se o Jehovově nádherné osobnosti ještě dozvíš, když tyto vlastnosti při svém osobním nebo rodinném studiu prozkoumáš. Co ti to přinese? Můžeš tak prohlubovat své ocenění pro našeho nebeského Otce. A čím hlubší bude tvoje ocenění, tím větší bude tvoje touha ho napodobovat a mít s ním blízký vztah. (Jozue 23:8; Žalm 73:28)

2. (a) Znázorni, jak můžeme prohlubovat své ocenění pro Jehovovy vlastnosti. (b) O čem budeme uvažovat?

2 Mít ocenění znamená uvědomovat si skutečnou hodnotu někoho nebo něčeho. Ocenění je možné prohlubovat. Znázorněme si to: Když chceme docenit nějaké jídlo, zřejmě si k němu nejprve přivoníme, potom si ho pomalu vychutnáme a nakonec si ho možná sami uvaříme. Podobné je to s Božími vlastnostmi. Když je poznáváme, přemýšlíme o nich a snažíme se je napodobovat, pak si jich víc vážíme. (Ef. 5:1) V tomto a následujících dvou článcích se budeme snažit prohloubit své ocenění pro Jehovu tím, že budeme přemýšlet o některých jeho vlastnostech, o nichž možná tak často neuvažujeme. Vždy se zamyslíme nad tím, co daná  vlastnost znamená, jak ji projevuje Jehova a jak ho můžeme napodobovat.

JEHOVA JE PŘÍSTUPNÝ

3., 4. (a) Čím se vyznačuje přístupný člověk? (b) Jak nás Jehova ujišťuje o tom, že je přístupný?

3 Jak bys popsal člověka, který je přístupný? Možná bys řekl, že je laskavý, ochotně druhým věnuje čas a je příjemné si s ním povídat. To, zda je někdo přístupný, lze často poznat z toho, co říká, ale také z jeho řeči těla — z gest, výrazu tváře a jiných neverbálních signálů.

4 Jak dává přístupnost najevo Jehova? Ačkoli je všemohoucí stvořitel ohromného vesmíru, ujišťuje nás, že rád naslouchá našim modlitbám a že na ně ochotně reaguje. (Přečti Žalm 145:18; Izajáše 30:18, 19.) Můžeme s ním mluvit jakkoli dlouho, kdykoli a kdekoli, a to s vědomím, že nám to nikdy nebude vyčítat. (Žalm 65:2; Jak. 1:5) Jehova sám sebe v Bibli popisuje v lidských pojmech a tím nám ukazuje, že chce, abychom se k němu přibližovali. Například žalmista David napsal, že jsou na nás upřeny „Jehovovy oči“ a že nás pevně drží jeho „pravice“. (Žalm 34:15; 63:8) A prorok Izajáš přirovnal Jehovu k pastýři a řekl o něm: „Svou paží sesbírá jehňata; a ponese je v náručí.“ (Iz. 40:11) Jen si to představ: Jehova chce, abychom mu byli tak blízko jako jehňátko, které se choulí v náruči starostlivého pastýře! Jehova je skutečně velmi přístupný Otec. Jak ho v tom můžeme napodobovat?

STARŠÍ, JSTE PŘÍSTUPNÍ?

5. Proč je důležité, aby starší byli přístupní?

5 Před nějakou dobou dostali bratři a sestry žijící na různých kontinentech otázku: „Které vlastnosti si u sborových starších nejvíc vážíš?“ Naprostá většina uvedla, že je to přístupnost. Tuto vlastnost  musíme rozvíjet všichni, ale zvlášť důležitá je právě pro sborové starší. (Iz. 32:1, 2) Proč? Jedna sestra řekla: „Pouze když je starší přístupný, můžeme mít užitek z jeho dalších dobrých vlastností.“ Přijde ti to logické? Co tedy přispěje k tomu, abys byl znám jako přístupný člověk?

6. Co můžeš dělat pro to, abys byl přístupný?

6 Přístupný budeš tehdy, když o druhé budeš projevovat opravdový zájem. Pokud to děláš a jsi ochotný věnovat jim svůj čas, bratři a sestry, včetně mladých, se nebudou zdráhat za tebou přijít. (Mar. 10:13–16) Dvanáctiletý Carlos říká: „Líbí se mi, když starší v sále jsou laskaví a usmívají se.“ Nestačí tedy, aby starší pouze říkal, že je ochotný druhým naslouchat a pomáhat. To, že je přístupný, na něm musí být vidět. (1. Jana 3:18) Co konkrétně to může znamenat?

7. Proč sjezdová jmenovka může být impulzem k rozhovoru a co se z toho můžeme naučit?

7 Uvažuj o jednom příkladu: Před nějakou dobou se jistý bratr vracel letadlem domů ze sjezdu. Když stevard uviděl jeho sjezdovou jmenovku s nápisem „Ať přijde Boží Království!“, komentoval to slovy: „Kéž by přišlo. Mohli bychom si pak o tom popovídat?“ Na závěr pěkného rozhovoru si stevard vzal naše časopisy. Podobné zkušenosti mají mnozí z nás. Napadlo tě někdy, proč se s námi lidé často dají do řeči, když vidí naši jmenovku? Jmenovka jim totiž jakoby říká: „Neváhejte a zeptejte se mě, kam jedu.“ Pro lidi je to signál, že jsme ochotní s nimi mluvit o své víře. Podobné „signály“ by měli vysílat i starší vůči svým spoluvěřícím. Jak to mohou dělat?

8. Jak mohou starší dávat najevo zájem o druhé a jak to působí na sbor?

8 Každá země má své zvyklosti, ale obecně platí, že pokud se na své spoluvěřící vřele usmějeme, podáme jim ruku a mile se s nimi přivítáme, ukážeme jim tím, že se o ně upřímně zajímáme. Kdo by v tom měl být iniciativní? Zamysleme se nad příkladem Ježíše. V evangeliu Matouše čteme, že při jednom setkání s učedníky k nim „Ježíš přistoupil [a] mluvil k nim“. (Mat. 28:18) Podobně se ujímají iniciativy starší — přistupují ke spoluvěřícím a povídají si s nimi. Jak to na sbor působí? Jedna 88letá průkopnice říká: „Když přijdu do sálu Království a starší se na mě usmějí a něco pěkného mi řeknou, velmi mě to k nim přiblíží.“ Jiná sestra poznamenala: „Pro někoho je to možná maličkost, ale když mě starší na shromáždění s úsměvem přivítají, hodně to pro mě znamená.“

BUĎ DRUHÝM K DISPOZICI

9., 10. (a) V čem je pro nás Jehova příkladem? (b) Co to znamená, že by starší měli být druhým k dispozici?

 9 Přístupní můžeme být jedině tehdy, když jsme druhým k dispozici. Jehova nám v tom dává vynikající příklad. Bible nás ujišťuje, že „není daleko od nikoho z nás“. (Sk. 17:27) Jedním ze způsobů, jak mohou být starší svým bratrům a sestrám k dispozici, je to, že si vyhradí čas před shromážděním a po něm, aby si s nimi popovídali — a to jak s mladými, tak s těmi dříve narozenými. Jeden průkopník poznamenal: „To, že se mě starší zeptá, jak se mám, a potom se zájmem poslouchá, co mu říkám, beru jako projev uznání.“ Sestra, která Jehovovi slouží už téměř 50  let, říká: „Když si starší po shromáždění udělají čas na to, aby si se mnou popovídali, cítím, že si mě váží.“

10 Je jasné, že křesťanští pastýři mají také spoustu jiných úkolů. Na shromáždění by však jejich hlavním cílem mělo být to, aby se věnovali svým bratrům a sestrám.

JEHOVA JE NESTRANNÝ

11., 12. (a) Čím se vyznačuje nestrannost? (b) Proč je Jehova tím nejlepším příkladem nestrannosti?

11 Další Jehovovou přitažlivou vlastností je nestrannost. Být nestranný znamená jednat spravedlivě, nemít předsudky a nikomu nenadržovat. Skutečná nestrannost má dvě složky — postoj k druhým a jednání s nimi. Obě dvě jsou nezbytné, protože pouze ten, kdo nestranný je, dokáže nestranně jednat. Výraz „být nestranný“, který se objevuje v Křesťanských řeckých písmech, doslova znamená „nebýt přijímačem tváří“ neboli nedávat jedné tváři přednost před jinou. (Sk. 10:34; Kingdom Interlinear) Proto ti, kdo jsou nestranní, hodnotí člověka podle jeho vlastností, a ne podle vzhledu či životních okolností.

12 Tím nejlepším příkladem nestrannosti je Jehova. V Bibli je o něm řečeno, že „není stranický“ a „s nikým nezachází stranicky“. (Přečti Skutky 10:34, 35; 5. Mojžíšovu 10:17.) Jasně se to projevilo v situaci, která se stala v Mojžíšově době.

Celofchadovy dcery měly užitek z Jehovovy nestrannosti (13. a 14. odstavec)

13., 14. (a) Do jaké situace se dostalo pět Celofchadových dcer? (b) Jak Jehova projevil nestrannost?

 13 Krátce předtím než Izraelité vstoupili do Zaslíbené země, se pět neprovdaných Celofchadových dcer dostalo do obtížné situace. Co se stalo? Jejich otec zemřel, a ony tak nemohly získat část země, která by byla jejich otci přidělena. Proč? Podle Zákona totiž měli na dědictví nárok pouze synové, ale Celofchad měl jenom dcery. (4. Mojž. 26:33, 52–55) Měla tedy země připadnout ostatním příbuzným? Co Celofchadovy dcery udělaly?

14 Přišly za Mojžíšem a řekly: „Proč by mělo být jméno našeho otce odňato zprostřed jeho rodiny, protože neměl syna?“ Prosily ho: „Ach, dej nám vlastnictví uprostřed bratrů našeho otce.“ Jak Mojžíš zareagoval? Řekl snad, že zákon nepřipouští žádné výjimky? Nic takového neudělal. Bible říká, že „předložil jejich případ před Jehovou“. (4. Mojž. 27:2–5) Ten Mojžíšovi řekl: „Celofchadovy dcery mluví správně. Rozhodně bys jim měl dát dědičné  vlastnictví uprostřed bratrů jejich otce, a způsobíš, že na ně přejde dědictví jejich otce.“ Jehova však šel ještě dál. Z výjimky, kterou udělil Celofchadovým dcerám, formuloval následující pravidlo: „V případě, že by nějaký muž zemřel, aniž měl syna, pak způsobíte, že jeho dědictví přejde na jeho dceru.“ (4. Mojž. 27:6–8; Jozue 17:1–6) Všechny Izraelitky, které se dostaly do podobné tíživé situace, byly díky tomu chráněny.

15. (a) Jak Jehova jedná se svými služebníky, včetně těch, kdo jsou v nevýhodné situaci? (b) Uveď další biblické příklady, které dokládají Jehovovu nestrannost.

15 Jehovovo rozhodnutí bylo skutečně nestranné a laskavé. Se ženami, které neměly nikoho, kdo by se jich zastal, jednal stejně jako s ostatními Izraelity, tedy spravedlivě a s úctou. (Žalm 68:5) Z tohoto i mnoha dalších příkladů zaznamenaných v Bibli vyplývá povzbudivá skutečnost — se všemi svými služebníky Jehova jedná nestranně. (1. Sam. 16:1–13; Sk. 10:30–35, 44–48)

SNAŽ SE JEHOVU NAPODOBOVAT

16. Co můžeme udělat pro to, abychom lépe napodobovali Jehovovu nestrannost?

16 Jak můžeme Jehovovu nestrannost napodobovat? Uvedli jsme si, že nestrannost má dvě složky — pouze ten, kdo nestranný je, dokáže nestranně jednat. Každý z nás si o sobě zřejmě myslí, že je nestranný a nemá vůči druhým předsudky. Asi ale budeš souhlasit s tím, že objektivně zhodnotit své vlastní postoje není vždy snadné. Jak tedy můžeš zjistit, zda tě lidé považují za nestranného? Můžeš si vzít příklad z Ježíše. Když se chtěl dozvědět, co o něm lidé říkají, zeptal se důvěryhodných přátel: „Co říkají lidé, kdože je Syn člověka?“ (Mat. 16:13, 14) Totéž můžeš udělat ty. Někoho ze svých přátel, o němž víš, že ti upřímně odpoví, se zeptej, zda máš pověst nestranného člověka. Možná připustí, že se občas k lidem jedné národnosti chováš lépe než k jiným nebo že jsi laskavější k těm, kdo mají víc peněz nebo lepší vzdělání. Co potom uděláš? Svěř se Jehovovi a pros ho, aby ti tvé smýšlení pomohl upravit, a ty jsi tak mohl lépe napodobovat jeho nestrannost. (Mat. 7:7; Kol. 3:10, 11)

17. Například v jakých situacích můžeme s druhými jednat nestranně?

 17 Jehovovu nestrannost chceme napodobovat také v křesťanském sboru, a to tak, že se svými spoluvěřícími jednáme s úctou a milující laskavostí. Když například chceme někoho pohostit, pozveme i křesťany z jiných kultur, ty, kdo mají méně peněz či jim zemřel manželský partner, nebo mladé lidi, kteří nemají rodinu v pravdě. (Přečti Galaťanům 2:10; Jakuba 1:27.) A když chodíme do služby, dobrou zprávu oznamujeme všem lidem bez ohledu na jejich původ, tedy i cizincům. Jehovova organizace vydává biblickou literaturu přibližně v 600 jazycích. Díky tomu máme vynikající příležitost projevovat ve službě nestrannost.

18. Jak můžeš dávat najevo, že oceňuješ Jehovovu přístupnost a nestrannost?

18 Když přemýšlíme o tom, jak je Jehova přístupný a nestranný, prohlubuje se tím naše ocenění pro něj. A to nás zase podněcuje, abychom se ho ve svém jednání se spolukřesťany i s lidmi ve službě snažili stále lépe napodobovat.

„Jehova je blízko všech, kdo ho vzývají.“ (Žalm 145:18) (9. odstavec)

„Jehova, váš Bůh, . . . s nikým nezachází stranicky.“ (5. Mojž. 10:17) (17. odstavec)