Přejít k článku

Přejít na obsah

Poznali jsme Boha — A co dál?

Poznali jsme Boha — A co dál?

„Poznali [jste] Boha.“ (GAL. 4:9)

1. Proč musí pilot před startem zkontrolovat letadlo?

PŘED startem letadla musí pilot pokaždé projít seznam několika desítek položek, které je nutné pečlivě zkontrolovat. Pokud by to neudělal, zvyšoval by tím pravděpodobnost tragické nehody. Který pilot musí být při předletové kontrole zvlášť důsledný? Ten, který má velké zkušenosti. Mohl by si být totiž sám sebou tak jistý, že by kontrolu podcenil a některým položkám nevěnoval dostatečnou pozornost.

2. Co bychom měli pravidelně kontrolovat?

2 Podobně jako pečlivý pilot, i my můžeme využít určitý kontrolní seznam duchovních položek, abychom zjistili, jak na tom naše víra je a zda bude silná, až ji budeme nejvíc potřebovat. Ať už jsme pokřtění krátce, nebo sloužíme Bohu mnoho let, je nezbytné, abychom hloubku své víry a oddanosti pravidelně kontrolovali. Pokud bychom to nedělali nebo v tom nebyli důslední, mohlo by to vést k duchovní katastrofě. Bible varuje: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Kor. 10:12)

3. Co museli udělat křesťané v Galácii?

3 Křesťané v Galácii kdysi potřebovali zkontrolovat hloubku své víry a zjistit, zda stále mají ocenění pro duchovní svobodu. Ježíš totiž prostřednictvím své oběti umožnil lidem, kteří v něj projevují víru, aby Boha poznali novým způsobem — aby se stali Božími syny. (Gal. 4:9) Jak si mohli Galaťané tento vzácný vztah uchovat? Museli zavrhnout učení zastánců judaismu, kteří tvrdili, že je nutné řídit se Mojžíšovým zákonem. Jeho dodržování už Bůh ale nevyžadoval, a neobřezaní členové sboru pocházející z nežidovských národů navíc pod Zákonem ani nikdy nebyli. Galatští křesťané, ať už byli židovského, či nežidovského původu, museli udělat duchovní pokrok. Mimo jiné to znamenalo  uznat, že prostřednictvím Mojžíšova zákona není možné dosáhnout spravedlivého postavení před Bohem.

PRVNÍ KROKY K POZNÁNÍ BOHA

4., 5. K čemu Pavel vybídl Galaťany a proč by nás jeho slova měla zajímat?

4 Apoštol Pavel vybídl Galaťany, aby neopouštěli biblickou pravdu a nevraceli se k věcem za sebou. To, co napsal, bylo povzbuzením k vytrvalosti nejen pro ně, ale mohou z toho mít užitek všichni Boží služebníci.

5 Každý z nás by měl přemýšlet o tom, jak byl osvobozen z duchovního otroctví a stal se svědkem Jehovovým. Pomocí v tom mohou být dvě otázky: Vzpomínáš si, jaké kroky jsi musel podniknout, abys byl způsobilý ke křtu? Pamatuješ si, jak jsi poznal Boha, nebo spíše jak jsi byl poznán Bohem a získal tak skutečnou duchovní svobodu?

6. O kterém seznamu budeme přemýšlet?

6 Než jsme dospěli ke křtu, všichni jsme v zásadě museli podniknout devět kroků. (Viz rámeček  „Kroky vedoucí ke křtu a k dalšímu růstu“.) Právě to jsou položky na našem seznamu, který bychom si měli pravidelně procházet. Posílí nás to, abychom se nikdy nevrátili k věcem, které jsme nechali za sebou. Podobně jako zkušený, ale důsledný pilot létá bezpečně díky tomu, že pečlivě provádí předletovou kontrolu, i my dokážeme Jehovovi dál věrně sloužit, pokud budeme důsledně procházet náš kontrolní seznam.

LIDÉ, KTERÉ BŮH ZNÁ, DÁL DUCHOVNĚ ROSTOU

7. Jakého vzoru bychom se měli držet a proč?

7 Předletová kontrola je něco, co si pilot musí navyknout dělat před každým letem. I my bychom se měli pravidelně zamýšlet nad tím, jaké návyky jsme si od svého křtu vytvořili. Pavel napsal Timoteovi: „Stále se drž vzoru zdravých slov, která jsi ode mne slyšel s vírou a láskou, jež jsou ve spojitosti s Kristem Ježíšem.“ (2. Tim. 1:13) Tato „zdravá slova“ jsou zapsaná v Božím Slově. (1. Tim. 6:3) Podobně jako malířův náčrtek zachycuje v základních rysech celý obraz, vzor zdravých slov nám poskytuje základní informace o tom, co od nás Jehova vyžaduje. Zamysleme se tedy nad kroky, které vedly k našemu křtu. Uvidíme, do jaké míry se vzoru zdravých slov naše návyky přibližují.

8., 9. Proč je důležité, aby naše poznání a víra stále rostly? Znázorni to.

8 První položkou na našem seznamu je poznání. Na jeho základě můžeme rozvíjet víru. Jak naše poznání, tak víra by měly neustále růst. (2. Tes. 1:3) I po křtu bychom tedy měli svůj vztah k Bohu prohlubovat, aby se nám nestalo, že bychom duchovně zakrněli.

Stejně jako strom ani křesťan by se neměl v růstu zastavit

9 Duchovní růst můžeme přirovnat k růstu stromu. Některé stromy dosahují obrovské výšky, a to zvláště když mají hluboký a rozsáhlý kořenový systém. Například majestátní libanonské cedry mohou být vysoké jako dvanáctipatrová budova, mají silné a hluboké kořeny a obvod kmene až 12 metrů. (Pís. 5:15) Zpočátku strom roste velmi rychle, později jeho růst už není tak patrný, ale přesto stále pokračuje. Každým rokem je kmen mohutnější, kořeny rostou hlouběji a do větší šířky a strom je čím dál stabilnější. Totéž platí o našem duchovním růstu. Když jsme začali studovat Bibli, duchovně jsme rostli velmi rychle a potom jsme  byli pokřtěni. Bratři a sestry ve sboru náš pokrok s radostí sledovali. Možná jsme se stali průkopníky nebo jsme dostali jiné výsady. V následujících letech náš duchovní pokrok už nemusel být tak zjevný. Svou víru a poznání bychom však měli prohlubovat stále a v duchovním smyslu růst „k dospělému muži, k míře vzrůstu, který patří ke Kristově plnosti“. (Ef. 4:13) Z malého výhonku jsme se stali vzrostlým, dobře zakořeněným stromem — zralým křesťanem.

10. Proč by i zralí křesťané měli dál duchovně růst?

10 Jelikož by se náš růst neměl nikdy zastavit, je zapotřebí, abychom své poznání dál rozšiřovali a svou víru stále prohlubovali a tak byli ještě pevněji zakořeněni v Božím Slově. (Přísl. 12:3) V křesťanském sboru je mnoho bratrů a sester, kterým se to daří. Například jeden bratr, který už víc než třicet let slouží jako starší, svůj duchovní růst popsal slovy: „Bible si vážím čím dál víc. Pořád přicházím na další způsoby, jak uplatnit biblické zásady a zákony. Roste také moje ocenění pro kazatelskou službu.“

SVÉ PŘÁTELSTVÍ S BOHEM PROHLUBUJ

11. Co nám pomůže, abychom Jehovu znali ještě lépe?

11 Náš růst by se měl projevit i v tom, že prohlubujeme svůj vztah k Jehovovi jako k Příteli a Otci. Jehova si přeje, abychom věděli, že mu na nás záleží, že nás má rád a že nás chrání. Přeje si, abychom se cítili jako malé dítě v objetí starostlivého rodiče nebo jako člověk ve společnosti spolehlivého a věrného přítele. Je jasné, že hluboký vztah s Jehovou si nevytvoříme ze dne na den. Musíme ho napřed poznat a zamilovat si ho a k tomu je zapotřebí čas. Jestliže tedy chceme Jehovu znát lépe, musíme si každý den vyhradit čas na to, abychom četli jeho Slovo. Také je důležité, abychom si četli naše publikace včetně každého čísla Strážné věže Probuďte se!

12. Co musíme dělat, aby naše přátelství s Jehovou zůstalo pevné?

12 K duchovnímu růstu jsou také zapotřebí upřímné modlitby a dobrá společnost. (Přečti Malachiáše 3:16.) Jehova naslouchá úpěnlivým prosbám, které k němu jeho přátelé vznášejí. (1. Petra 3:12) Jako milující rodič nikdy nepřeslechne naše prosby o pomoc. Je  proto důležité, abychom se řídili Pavlovými slovy: „Vytrvávejte v modlitbě.“ (Řím. 12:12) Bez Boží pomoci nemůžeme zůstat duchovně zralými křesťany. Tlak tohoto systému věcí je příliš velký na to, abychom mu dokázali vzdorovat vlastními silami. Jestliže bychom se vytrvale nemodlili, odřízli bychom se od stálého přísunu síly, kterou je Jehova ochoten a schopen nám poskytovat. Jsi spokojený s hloubkou svých modliteb nebo si uvědomuješ, že bys v tom mohl udělat pokrok? (Jer. 16:19)

13. Proč je k duchovnímu růstu nezbytné scházet se se spoluvěřícími?

13 Jehova má radost ze všech lidí, kteří „v něm hledají útočiště“. (Nah. 1:7) I potom co jsme ho poznali, je proto důležité, abychom se pravidelně scházeli s těmi, kteří ho také znají. Svět je plný zklamání, a tak jednáme moudře, když se obklopujeme bratry a sestrami, protože od nich můžeme čerpat povzbuzení. Co dalšího nám to přinese? Naši spoluvěřící nás podněcují „k lásce a znamenitým skutkům“. (Hebr. 10:24, 25) Láska, o které Pavel psal Hebrejcům, může vyrůst pouze ve sboru Božích ctitelů. Můžeme ji projevovat a přijímat jedině tehdy, když se svými bratry a sestrami trávíme čas. Na našem kontrolním seznamu položek je tedy i účast a podíl na shromáždění. Jak v tomto směru vypadá tvůj seznam? Máš toto políčko pravidelně zaškrtnuté, nebo bývá často prázdné?

14. Proč je pokání trvalý proces?

14 Křesťany jsme se mohli stát jedině za předpokladu, že jsme činili pokání obrátili se, tedy odvrátili se od svých hříchů. Pokání je ale trvalý proces. Jsme nedokonalí a hřích v nás stále číhá jako had připravený uštknout. (Řím. 3:9, 10; 6:12–14) Buďme proto všímaví a své nedostatky nepřehlížejme. Jestliže svým slabostem usilovně odoláváme a děláme potřebné změny, Jehova má s námi trpělivost. (Fil. 2:12; 2. Petra 3:9) Velkou pomocí je, když moudře využíváme svůj čas i prostředky a neusilujeme o sobecké cíle. Jedna sestra napsala: „Byla jsem vychovaná v pravdě, ale na Jehovu jsem si vytvořila úplně jiný názor než ostatní bratři a sestry. Myslela jsem si, že z něho musím mít strach, a získala jsem dojem, že nikdy nebudu dost dobrá na to, aby mě měl rád.“ Sestra se pak dopustila několika chyb a uvědomila si, že její víra nemá pevné základy. Vysvětluje: „Příčinou nebylo to, že bych Jehovu nemilovala, ale to, že jsem ho vlastně neznala. Po mnoha úpěnlivých modlitbách jsem začala dělat změny.“ Sestra dodává: „Jehova mě vedl za ruku jako malé dítě a pomáhal mi překonávat jednu překážku za druhou. Trpělivě a citlivě mi ukazoval, co musím udělat.“

15. Čeho si Ježíš i jeho Otec všímají?

15 Dál mluvte k lidem,“ řekl anděl Petrovi a dalším apoštolům potom, co byli zázračně vysvobozeni z vězení. (Sk. 5:19–21) A stejná vybídka platí i pro nás. Kazatelská služba, na které se podílíme každý týden, je tedy další položkou na našem kontrolním seznamu. Ježíš i jeho Otec si všímají jak naší víry, tak naší služby. (Zjev. 2:19) Sborový starší, kterého jsme již citovali, říká: „Kazatelská služba je prostě základ.“

16. Proč je důležité přemýšlet o svém zasvěcení?

16 Přemýšlej také o svém zasvěcení Jehovovi. Náš vztah s Jehovou je totiž tím  nejcennějším, co máme. On zná ty, kdo mu patří. (Přečti Izajáše 44:5.) S modlitbou uvažuj o tom, jak kvalitní a hluboký tvůj vztah k Bohu je. S tím souvisí i to, že by sis měl připomínat datum svého křtu. Pomůže ti to, abys nezapomněl, že křest byl tím nejdůležitějším rozhodnutím, které jsi v životě udělal.

BUĎ VYTRVALÝ A ZŮSTAŇ BLÍZKO U JEHOVY

17. Proč musíme být vytrvalí, jestliže chceme zůstat blízko u Jehovy?

17 V dopise Galaťanům Pavel zdůraznil, že je důležitá vytrvalost. (Gal. 6:9) Vytrvalí musíme být i my. Určitě se setkáš se zkouškami, ale Jehova ti bude pomáhat. Stále se modli o svatého ducha a místo zármutku pocítíš radost a místo úzkosti pokoj. (Mat. 7:7–11) Pamatuj na to, že když se Jehova stará o malé vrabce, tím spíš se postará o tebe, protože ho miluješ a zasvětil ses mu. (Mat. 10:29–31) Ať už se dostaneš do jakkoli náročné situace, nikdy se nevzdávej a nevracej se k věcem za sebou. To, že tě Jehova zná, vede k bezpočtu požehnání.

18. Jestliže jsme poznali Boha, co bychom měli dělat dál?

18 Pokud jsi teprve nedávno poznal Boha a dal ses pokřtít, co bys měl dělat dál? Poznávej Jehovu ještě víc a dělej pokroky, abys dosáhl duchovní zralosti. A co když jsi pokřtěný už mnoho let? I ty musíš své poznání Jehovy dál prohlubovat. Svůj vztah k Jehovovi nikdy nepokládejme za samozřejmost. Čas od času si procházejme kontrolní seznam duchovních položek, abychom se ujistili, že náš vztah k milujícímu Otci, Příteli a Bohu je čím dál hlubší. (Přečti 2. Korinťanům 13:5, 6.)