Přejít k článku

Přejít na obsah

Nedovol, aby tě cokoli vzdálilo od Jehovy

Nedovol, aby tě cokoli vzdálilo od Jehovy

„Vyvolte si dnes, komu budete sloužit.“ (JOZUE 24:15)

1.–3. (a) Proč je pro nás Jozue dobrým příkladem? (b) Na co bychom měli pamatovat, když stojíme před nějakým rozhodnutím?

MÍT možnost volby je pro většinu z nás důležité. Svými rozhodnutími totiž můžeme do určité míry ovlivnit, jakým směrem se bude ubírat náš život. Představme si člověka, který jde po cestě, a ta se před ním náhle rozděluje. Kudy půjde dál? Záleží na tom, zda si stanovil konkrétní cíl. Pokud ano, zřejmě si zvolí cestu, která ho k tomuto cíli přiblíží.

2 V Bibli nacházíme příběhy mnoha lidí, kteří se ocitli v podobné situaci. Například Kain se musel rozhodnout, zda svému hněvu dá průchod, nebo ho ovládne. (1. Mojž. 4:6, 7) Jozue se musel rozhodnout, zda bude sloužit pravému Bohu, nebo uctívat bohy falešné. (Jozue 24:15) Jeho cílem bylo uchovat si blízký vztah k Jehovovi, a proto si zvolil cestu, která k tomuto cíli vedla. Kain žádný takový cíl neměl, a tak si vybral cestu, která ho od Jehovy vzdálila.

3 Na podobná rozcestí se dostáváme i my. V takových situacích pamatujme na to, co je naším cílem — přinášet svým jednáním slávu Jehovovi a vyhýbat se všemu, co by nás od něj mohlo vzdálit. (Přečti Hebrejcům 3:12.) V tomto a příštím článku si rozebereme sedm oblastí, v nichž bychom se měli rozhodovat tak, abychom se nevzdálili od Jehovy.

ZAMĚSTNÁNÍ A KARIÉRA

4. Proč je důležité vydělávat si na živobytí?

4 Křesťané mají odpovědnost starat se o sebe a svou rodinu. Z Bible vyplývá, že pokud se někdo nechce starat o členy své domácnosti, je horší než člověk bez víry. (2. Tes. 3:10; 1. Tim. 5:8) Je tedy vidět,  že zaměstnání je důležitou součástí života. Pokud bychom si ale nedali pozor, mohla by nás naše práce vzdálit od Jehovy. Jak?

5. O jakých otázkách bys měl uvažovat, než přijmeš nabídku zaměstnání?

5 Dejme tomu, že hledáš zaměstnání. Pokud žiješ v místě, kde je o práci nouze, mohl bys být v pokušení okamžitě přijmout jakoukoli nabídku, která se ti naskytne. Co kdyby ale tato práce byla v rozporu s biblickými zásadami? Co kdybys měl tak dlouhou pracovní dobu nebo musel být tak často na cestách, že by ses nemohl dostatečně věnovat křesťanským činnostem ani své rodině? Měl bys dojít k závěru, že špatná práce je lepší než žádná, a takovou nabídku přijmout? Pamatuj, že když si vybereš nesprávně, může tě to vzdálit od Jehovy. (Hebr. 2:1) Co ti tedy pomůže rozhodnout se moudře, když hledáš zaměstnání nebo uvažuješ o tom, že bys práci změnil?

6., 7. (a) Jaké dva cíle si člověk může v souvislosti se zaměstnáním dát? (b) Který z těchto cílů tě přiblíží k Jehovovi a proč?

6 Jak už bylo řečeno, záleží na tom, co je tvým cílem. Polož si otázku: Co od zaměstnání očekávám? Pokud je tvým cílem postarat se o sebe a svou rodinu, abyste mohli sloužit Jehovovi, a svou práci považuješ pouze za prostředek k dosažení tohoto cíle, Jehova tvému úsilí požehná. (Mat. 6:33) I kdybys o práci přišel nebo se nečekaně zhoršila ekonomická situace, Jehovu to nezaskočí. (Iz. 59:1) On „ví, jak osvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti“. (2. Petra 2:9)

7 Co když je ale tvým cílem vydělat hodně peněz? Možná se ti to podaří. I kdyby to tak ale bylo, pamatuj, že tento „úspěch“ nebude zadarmo — a cena, kterou zaplatíš, bude neúměrně vysoká. (Přečti 1. Timoteovi 6:9, 10.) Touha po bohatství a kariéře tě totiž vzdálí od Jehovy.

8., 9. O čem by v souvislosti se svým postojem k zaměstnání měli uvažovat rodiče a proč?

8 Pokud máš děti, přemýšlej o tom, jak je ovlivní tvůj příklad. Vidí, že je pro tebe důležitější kariéra, anebo přátelství s Jehovou? Jestliže vycítí, že na prvním místě ve tvém životě je prestiž a bohatství, nebudou mít v dospělosti podobně pokřivené hodnoty? Neztratí k tobě do určité míry úctu? Jedna mladá křesťanka říká: „Co si pamatuju, mého tátu práce hodně pohlcovala. Ze začátku se zdálo, že tolik pracuje proto, aby rodině zajistil to nejlepší. Přál si, aby nám nic nechybělo. Ale v posledních letech se něco změnilo. Táta pracuje a pracuje a nakupuje spoustu drahých věcí, které vůbec nepotřebujeme. Máme proto spíš pověst rodiny, která má hodně peněz, než rodiny, která by druhé povzbuzovala ke službě Jehovovi. Klidně bych se všech těch peněz vzdala, kdyby nás táta víc duchovně podporoval.“

9 Rodiče, nevzdalujte se od Jehovy tím, že byste se příliš zaměřovali na svou práci. Dávejte dětem najevo své pevné přesvědčení, že to největší bohatství, jaké lze získat, je duchovní, a ne hmotné. (Mat. 5:3)

10. Co by měl vzít v úvahu mladý člověk, když přemýšlí o své budoucnosti?

10 Možná jsi mladý člověk, a tak přemýšlíš o své budoucnosti. Jak si můžeš vybrat správnou životní cestu? I v tomto případě je důležité vědět, čeho chceš dosáhnout. Umožní ti vzdělání  a zaměstnání v oboru, o kterém uvažuješ, naplno sloužit Jehovovi? Nebo tě od něj naopak vzdálí? (2. Tim. 4:10) Je tvým cílem přijmout životní styl lidí, jejichž štěstí závisí na stavu jejich bankovního konta či investičního portfolia? Nebo chceš mít stejnou důvěru v Jehovu jako David, který napsal: „Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného, ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ (Žalm 37:25) Nezapomeň — jedna cesta tě od Jehovy vzdálí, zatímco ta druhá tě dovede k tomu nejlepšímu způsobu života. (Přečti Přísloví 10:22; Malachiáše 3:10.) Kterou z nich si vybereš? *

ZÁBAVA A ODPOČINEK

11. Co Bible říká o zábavě a odpočinku, ale na co bychom měli pamatovat?

11 Bible zábavu neodsuzuje ani nenaznačuje, že by odpočinková činnost byla ztrátou času. Pavel Timoteovi napsal, že „tělesné cvičení je . . . prospěšné“, i když dodal, že jen „k nemnohému“. (1. Tim. 4:8) Bible dokonce říká, že je „čas se smát“ a „čas poskakovat“, a povzbuzuje nás k tomu, abychom dostatečně odpočívali. (Kaz. 3:4; 4:6) Kdybychom si ale nedávali pozor, mohla by nás zábava vzdálit od Jehovy. Jak? Nebezpečí může spočívat jednak v tom, jaký druh zábavy si vybereme, a jednak v tom, kolik času jí věnujeme.

Pokud si vybereme vhodnou zábavu a věnujeme jí rozumné množství času, bude pro nás zdrojem osvěžení

12. Jak můžeš posoudit, zda je pro tebe nějaký druh zábavy vhodný?

12 Uvažujme nejprve o tom, jaký druh zábavy bychom si měli vybírat. Najít kvalitní zábavu rozhodně není nemožné. Zároveň ale platí, že dnešní zábava často propaguje věci, které Bůh nenávidí, jako je násilí, spiritismus a sexuální nemravnost. Když tedy přemýšlíš o tom, zda je pro tebe nějaký druh zábavy vhodný, polož si například tyto otázky: Jaký vliv na mě tato zábava má? Nepodněcuje ve mně násilné sklony, nezdravou soutěživost nebo nacionalismus? (Přísl. 3:31) Nestojí mě příliš mnoho peněz? Jak by se na to,  čím se bavím, dívali druzí? Nebylo by to pro ně příčinou klopýtání? (Řím. 14:21) Do jaké společnosti se tak dostávám? (Přísl. 13:20) Nevyvolává ve mně tato zábava touhu dopustit se něčeho nesprávného? (Jak. 1:14, 15)

13., 14. Co musíš vzít v úvahu, když přemýšlíš o tom, kolik času odpočinkovým činnostem vyhradíš?

13 Je také zapotřebí zvážit, kolik času zábavě věnujeme. Zeptej se sám sebe: Trávím odpočinkovými činnostmi tolik času, že už mi téměř nezbývá prostor pro duchovní věci? Pokud se zábavě budeš věnovat příliš, zjistíš, že ti nepřináší takové osvěžení, jaké by mohla. Pokud jí však vyhradíš správné místo, užiješ si ji o to víc. Jak to? Když totiž víš, že to, co je důležité, jsi už udělal, můžeš si chvíle odpočinku vychutnat bez výčitek svědomí. (Přečti Filipanům 1:10, 11.)

14 Trávit mnoho času odpočinkem a zábavou sice může být lákavé, ale může tě to vzdálit od Jehovy. Dvacetiletá sestra Kim to ví z vlastní zkušenosti. „Každou chvíli jsme se scházeli s kamarády,“ vypráví. „O víkendu se vždycky něco dělo — v pátek, v sobotu i v neděli. Časem jsem ale pochopila, že je spousta mnohem důležitějších věcí. Sloužím teď jako průkopnice a vstávám v šest hodin, takže prostě nemůžu být do jedné nebo do dvou do rána na nějaké akci. Vím, že trávit čas s přáteli není špatné, ale může to člověka hodně rozptylovat. Stejně jako všemu ostatnímu se tomu musí vyhradit správné místo.“

15. Na co by měli rodiče pamatovat, když vybírají zábavu pro své děti?

15 Rodiče mají odpovědnost se hmotně, duchovně i citově starat jak o sebe, tak o své děti. K tomu patří i výběr vhodné zábavy. Pokud máš děti, nebuď morous, který všechny odpočinkové činnosti považuje za špatné. Na druhou stranu pamatuj na to, že některé formy zábavy by mohly mít na děti nepříznivý vliv. (1. Kor. 5:6) Při troše přemýšlení se ti určitě podaří najít takovou zábavu, která bude pro vaši rodinu skutečně osvěžující. * Tobě i tvým dětem to zároveň pomůže, abyste si udrželi blízký vztah k Jehovovi.

VZTAHY V RODINĚ

16., 17. Jakou bolestnou situaci prožívají mnozí rodiče a jak víme, že Jehova jejich pocitům rozumí?

16 Pouto mezi rodičem a dítětem je tak silné, že k němu Jehova přirovnal lásku, kterou on sám cítí ke svému lidu. (Iz. 49:15) Je tedy přirozené, že když blízký člen rodiny opustí Jehovu, je to velmi bolestné. Jedna sestra, jejíž dcera byla vyloučena, vypráví: „Byla jsem úplně zničená. Pořád jsem si říkala: Proč Jehovu opustila? Měla jsem výčitky a obviňovala jsem se.“

17 Pokud podobnou bolest prožíváš i ty, Jehova ti rozumí. Když se proti němu vzbouřil jeho první lidský syn a později i většina lidí žijících před potopou, „v srdci ho zabolelo“. (1. Mojž. 6:5, 6) Pro ty, kdo žádnou takovou ztrátu nikdy nezažili, to může být těžké pochopit. Nebylo by ale moudré, kdyby ses kvůli nesprávnému jednání někoho z rodiny vzdálil od Jehovy. Jak se tedy s hlubokým zármutkem, který prožíváš, můžeš vyrovnat?

18. Proč by se rodiče neměli obviňovat z toho, že jejich dítě opustilo Jehovu?

18 Z toho, co se stalo, se neobviňuj.  Jehova dal lidem možnost volby, a proto i v rámci rodiny musí každý zasvěcený a pokřtěný křesťan nést „svůj vlastní náklad“. (Gal. 6:5) Jehova bude volat k odpovědnosti toho, kdo zhřešil, ne tebe. (Ezek. 18:20) Neobviňuj ani druhé. Respektuj způsob, jakým Jehova své služebníky ukázňuje. Postav se proti Ďáblovi — ne proti starším, kteří mají za úkol chránit sbor. (1. Petra 5:8, 9)

Není nic špatného na tom, když chováme naději, že se náš blízký vrátí k Jehovovi

19., 20. (a) Jak se mohou rodiče vyloučeného dítěte vyrovnat se svým zármutkem? (b) V co takoví rodiče mohou stále doufat?

19 Kdyby ses kvůli tomu, co se stalo, na Jehovu zlobil, vzdálil by ses od něj. Vyloučený člen tvé rodiny musí vidět, že Jehova je pro tebe důležitější než všechno ostatní, a to včetně rodinných vztahů. Pokud se chceš se zármutkem vyrovnat, usilovně se snaž upevňovat svůj vztah k Jehovovi. Neizoluj se od spolukřesťanů. (Přísl. 18:1) Se svými pocity se svěřuj Jehovovi v modlitbě. (Žalm 62:7, 8) Nehledej záminky pro to, aby ses s vyloučeným členem rodiny stýkal, například prostřednictvím e-mailu. (1. Kor. 5:11) V co největší míře se věnuj duchovním činnostem. (1. Kor. 15:58) Sestra, kterou už jsme citovali, říká: „Vím, že musím dál horlivě sloužit Jehovovi a zůstávat duchovně silná. Když se pak moje dcera k Jehovovi vrátí, dokážu jí pomoci.“

20 Bible říká, že láska „ve vše doufá“. (1. Kor. 13:4, 7) Není tedy nic špatného na tom, když chováš naději, že se tvůj blízký k Jehovovi vrátí. Každý rok mnozí z těch, kdo byli vyloučeni, činí pokání a znovu se stávají součástí Jehovovy organizace. Jehova k takovým lidem necítí žádnou zášť. Naopak je „přichystaný odpouštět“. (Žalm 86:5)

ROZHODUJ SE MOUDŘE

21., 22. Jak chceš využívat svou svobodnou vůli?

21 Jehova dal lidem svobodnou vůli. (Přečti 5. Mojžíšovu 30:19, 20.) S touto svobodou je však spojena velká odpovědnost. Každý křesťan by se měl ptát sám sebe: Po které cestě jdu? Nedovolil jsem, aby mě zaměstnání a kariéra, zábava a odpočinek nebo rodinné vztahy vzdálily od Jehovy?

22 Jehovova láska k jeho lidu nikdy nezakolísá. Od Jehovy bychom se tedy mohli vzdálit pouze my sami, a to tím, že bychom se vydali po nesprávné cestě. (Řím. 8:38, 39) K tomu ale vůbec nemusí dojít. Buď rozhodnutý, že nedovolíš, aby tě od Jehovy cokoli vzdálilo! V následujícím článku budeme mluvit o čtyřech dalších oblastech, v nichž by toto naše rozhodnutí mělo být patrné.

^ 10. odst. Více podnětů k tomu, jak se můžeš v souvislosti se svou budoucností dobře rozhodovat, najdeš v 38. kapitole knihy Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi, 2. díl.

^ 15. odst. Užitečné podněty byly uveřejněny v Probuďte se! z listopadu 2011 na stranách 17–19.