Přejít k článku

Přejít na obsah

Svou ryzostí můžeš Jehovovi dělat radost

Svou ryzostí můžeš Jehovovi dělat radost

 Svou ryzostí můžeš Jehovovi dělat radost

„Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ (PŘÍSL. 27:11)

1, 2. (a) Jaké vyzývavé tvrzení podle knihy Job pronesl Satan? (b) Z čeho vyplývá, že Satan Jehovu popichoval i po Jobově smrti?

JEHOVA dovolil Satanovi, aby vyzkoušel ryzost svého věrného služebníka Joba. V důsledku toho přišel Job o svůj dobytek, zahynuly mu děti a on vážně onemocněl. Když ale Satan zpochybnil Jobovu ryzost, neměl na mysli jen jeho. Prohlásil: „Kůži za kůži, a všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše.“ Tímto vyzývavým tvrzením vznesl spornou otázku, která se netýkala jen Joba, ale i těch, kdo žili dlouho po jeho smrti. (Job 2:4)

2 Asi 600 let po Jobově zkoušce Jehova inspiroval Šalomouna k napsání těchto slov: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ (Přísl. 27:11) Z tohoto výroku jasně vyplývá, že v té době byla sporná otázka, kterou Satan nadnesl před Jehovou, stále ještě aktuální. Navíc ve vidění, které dostal apoštol Jan, je Satan popsán, jak žaluje na Boží služebníky i poté, co byl krátce po založení Božího Království v roce 1914 svržen na zem. I dnes, hluboko v čase konce, Satan zpochybňuje ryzost Božích služebníků. (Zjev. 12:10)

3. Jaká poučení získáváme z knihy Job?

 3 Uvažujme nyní o třech důležitých poučeních, která z knihy Job získáváme. Za prvé, Jobova zkouška jasně odhalila, kdo je skutečným nepřítelem lidí a kdo stojí za pronásledováním Božích služebníků. Tímto nepřítelem je Satan Ďábel. Za druhé, v jakékoli zkoušce dokážeme zachovat ryzost, pokud budeme mít blízký vztah k Bohu. A za třetí, když procházíme nějakou zkouškou, Jehova nás podobně jako Joba podpoří. Dnes to dělá prostřednictvím svého Slova, své organizace a svatého ducha.

Nezapomínejme na to, kdo je skutečným nepřítelem

4. Kdo je zodpovědný za současné podmínky ve světě?

4 Mnozí lidé nevěří, že Satan existuje. A tak přestože je současné podmínky ve světě trápí, nechápou, že jejich hlavním původcem je právě Satan Ďábel. Je pravda, že velkou zodpovědnost za utrpení nesou samotní lidé. Naši prarodiče, Adam a Eva, se totiž rozhodli jít cestou nezávislosti na svém Stvořiteli a generace, které po nich následovaly, jednaly velmi nemoudře. Hlavním viníkem je přesto Ďábel, protože to byl on, kdo Evu navedl ke vzpouře proti Bohu. On stojí za systémem, který se mezi nedokonalými smrtelnými lidmi vyvinul. Vzhledem k tomu, že je ‚bohem tohoto systému věcí‘, v lidské společnosti se zrcadlí jeho charakteristické rysy — pýcha, svárlivost, žárlivost, chamtivost, podvod a vzpoura. (2. Kor. 4:4; 1. Tim. 2:14; 3:6; přečti Jakuba 3:14, 15) To vede k politickým a náboženským konfliktům, nepokojům, nenávisti a korupci, což problémy lidstva ještě prohlubuje.

5. Jak chceme naložit s cenným poznáním, které jsme získali?

5 Jako Jehovovi služebníci tedy víme, kdo je odpovědný za zhoršující se podmínky ve světě. To je opravdu cenné poznání! Nepodněcuje nás to snad k tomu, abychom chodili do kazatelské služby a říkali lidem, kdo je jejich skutečným nepřítelem? Nejsme rádi, že se můžeme pravého Boha Jehovy zastávat a že můžeme druhým vysvětlovat, jak se Satanem i s lidským utrpením skoncuje?

6, 7. (a) Kdo má na svědomí pronásledování Božích služebníků? (b) Jak můžeme napodobovat příklad Elihua?

6 Satan má na svědomí nejenom mnoho utrpení ve světě, ale také odpor, který zažívají Boží služebníci. Jeho cílem je zlomit naši ryzost. Ježíš Kristus apoštolu Petrovi řekl: „Šimone, Šimone, pohleď, Satan si vás vyžádal,  aby vás proséval jako pšenici.“ (Luk. 22:31) A tak i každý z nás, kdo Ježíše následuje, musí počítat s různými zkouškami. Petr přirovnal Satana k ‚řvoucímu lvu, který hledá, koho by pohltil‘. A Pavel prohlásil: „Všichni ti, kdo touží žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ (1. Petra 5:8; 2. Tim. 3:12)

7 Když tedy někoho ze spoluvěřících potká nějaká tragédie, neměli bychom usoudit, že udělal něco špatného, za co ho Jehova trestá. Jak jsme si již ukázali, naším skutečným nepřítelem je Satan. Místo abychom se od tohoto spolukřesťana odtáhli, měli bychom napodobit Elihua, který se k Jobovi zachoval jako pravý přítel. Svého bratra chceme v boji proti našemu společnému nepříteli podpořit. (Přísl. 3:27; 1. Tes. 5:25) Chceme mu stůj co stůj pomoci, aby zachoval ryzost a rozradostnil tak Jehovovo srdce.

8. Proč se Satanovi nepodařilo přimět Joba, aby Jehovu přestal uctívat?

8 Satan připravil Joba nejdříve o jeho dobytek. Tato zvířata pro něj měla velkou hodnotu, protože na nich pravděpodobně záviselo jeho živobytí. Job je ale také používal při uctívání Jehovy. Když posvětil své děti, vstal „časně ráno a obětoval zápalné oběti podle počtu jich všech; Job totiž říkal: ‚Možná, že moji synové zhřešili a prokleli Boha ve svém srdci.‘ Tak to Job dělával vždy.“ (Job 1:4, 5) Job tedy obětoval zvířata pravidelně. Jakmile ale jeho zkouška začala, už to nebylo možné. Přišel o všechny ‚hodnotné věci‘, kterými mohl Jehovu ctít. (Přísl. 3:9) Nepřišel ale o možnost ctít ho svými rty — a to také dělal.

Rozvíjejme svůj vztah k Jehovovi

9. Co je v našem životě nejcennější?

9 Blízký vztah k Jehovovi můžeme získat všichni, ať už jsme bohatí nebo chudí, mladí nebo staří, zdraví nebo nemocní. Ať nás pak potká jakákoli zkouška, díky dobrému vztahu k Jehovovi se nám podaří zůstat ryzí a Jehovu tak rozradostnit. Odvážně se postavit za pravdu a zachovat oddanost Bohu dokázali i někteří lidé, kteří toho z Bible věděli jen málo.

10, 11. (a) Jak se jedna naše sestra zachovala ve zkouškách ryzosti? (b) Jakou přesvědčivou odpověď dala Satanovi?

10 Zamysleme se teď nad příkladem sestry Valentiny Garnovské. Byla jedním z mnoha svědků v Rusku, kteří podobně jako Job zachovali ryzost navzdory těžkým zkouškám. V roce 1945, když jí bylo asi 20, jí jeden bratr vydal svědectví. Navštívil ji ještě dvakrát  a mluvil s ní o Bibli, ale pak ho už nikdy neviděla. Přesto Valentina začala kázat svým sousedům. Byla kvůli tomu zatčena a poslána na osm let do tábora. V roce 1953 byla propuštěna a okamžitě začala znovu kázat. Opět ji zatkli a uvěznili, tentokrát na deset let. Po několika letech strávených v různých táborech ji přesunuli do tábora, kde se sestrám podařilo uschovat Bibli. Jedna sestra ji jednou Valentině ukázala. Byl to pro ni nádherný okamžik. Předtím ji totiž viděla pouze jedinkrát, a to u bratra, který jí v roce 1945 vydal svědectví.

11 V roce 1967 byla Valentina propuštěna na svobodu a konečně mohla to, že se Jehovovi zasvětila, dát najevo křtem. Využívala svou svobodu k tomu, aby se horlivě podílela na kazatelské službě, a to až do roku 1969, kdy byla znovu zatčena a odsouzena ke třem letům vězení. Valentina přesto dál kázala. Než v roce 2001 zemřela, pomohla poznat pravdu 44 lidem. Ve věznicích a táborech strávila dohromady 21 let. Byla ochotná vzdát se všeho, včetně své svobody, aby zůstala Jehovovi věrná. Ke konci svého života řekla: „Nikdy jsem neměla vlastní bydlení. Všechno, co mám, by se vešlo do jednoho kufru. Nicméně služba Jehovovi mi vždy přinášela štěstí a uspokojení.“ Satanovi, který tvrdil, že ve zkouškách lidé nezůstanou Bohu věrní, dala Valentina opravdu přesvědčivou odpověď. (Job 1:9–11) Můžeme si být jisti, že Jehovovi udělala radost a že on už nedočkavě vyhlíží dobu, kdy ji spolu s ostatními, kteří zemřeli ve věrnosti, přivede zpět k životu. (Job 14:15)

12. Jakou úlohu má v našem vztahu k Jehovovi láska?

12 Naše přátelství s Jehovou je založeno na lásce k němu. Obdivujeme jeho vlastnosti a ze všech sil se snažíme žít v souladu s jeho vůlí. V protikladu s tím, co Ďábel tvrdil, Jehovovi sloužíme dobrovolně a neklademe si při tom žádné podmínky. Díky upřímné lásce máme sílu zachovat ve zkouškách ryzost. A Jehova nám slibuje, že „cestu svých věrně oddaných, tu bude střežit“. (Přísl. 2:8; Žalm 97:10)

13. Jak se Jehova dívá na to, co pro něj děláme?

13 Láska nás podněcuje k tomu, abychom ctili Boží jméno, i když možná máme pocit, že jsou naše možnosti omezené. Jehova vidí naše dobré pohnutky a neodsuzuje nás, když nemůžeme dělat všechno, co bychom chtěli. Nezáleží mu jen na tom, co děláme, ale také proč to děláme. Přestože Job byl sklíčený a hodně toho vytrpěl, s těmi, kdo ho obviňovali, mluvil o své lásce k Jehovovým cestám. (Přečti Joba 10:12; 28:28.) V poslední kapitole knihy Job Jehova projevil svůj hněv proti Elifazovi, Bildadovi a Cofarovi, protože nemluvili pravdu. Zároveň dal najevo, že Joba schvaluje — čtyřikrát ho nazval „můj sluha“ a pověřil ho, aby se za své falešné utěšitele modlil. (Job 42:7–9) I my vždy jednejme tak, abychom získali Jehovovo schválení.

Jehova svým věrným služebníkům pomáhá

14. Jak Jehova Jobovi pomohl, aby své uvažování změnil?

14 Job zůstal Bohu věrný i přes svou nedokonalost.  Je pravda, že pod velkým tlakem někdy neviděl věci ze správného hlediska. Jehovovi například řekl: „Volám k tobě o pomoc, ale neodpovídáš mi . . . S plnou mocí své ruky na mne nevražíš.“ Kromě toho se Job až přespříliš zaměřoval na to, aby se ospravedlnil. Prohlásil: „Nejsem v neprávu“ a „na mých dlaních není násilí, a má modlitba je ryzí.“ (Job 10:7; 16:17; 30:20, 21) Jehova Jobovi přesto laskavě pomohl tím, že mu položil několik otázek. Díky nim se Job přestal zaměřovat sám na sebe a také jasně pochopil, že Bůh je Nejvyšší a že se mu žádný člověk nemůže rovnat. Job toto usměrnění přijal a své uvažování změnil. (Přečti Joba 40:8; 42:2, 6.)

15, 16. Jak Jehova pomáhá svým služebníkům?

15 Jehova poskytuje laskavé a pevné vedení i svým služebníkům v dnešní době. Kromě toho máme užitek z dalších opatření od Jehovy. Například Ježíš Kristus dal svůj život jako výkupné a umožnil tak, aby nám byly odpuštěny naše hříchy. Díky této oběti můžeme mít i navzdory své nedokonalosti blízký vztah k Bohu. (Jak. 4:8; 1. Jana 2:1) Když nás potká nějaká zkouška, můžeme se také modlit o pomoc Božího svatého ducha. Navíc máme k dispozici celou Bibli. Když ji čteme a rozjímáme o ní, připravujeme se tím na budoucí zkoušky víry. Studium Bible nám také pomůže lépe chápat jak spornou otázku týkající se Božího práva vládnout, tak i spornou otázku naší ryzosti.

16 Další velkou pomocí je to, že jsme součástí celosvětové rodiny, které Jehova prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘ dává duchovní pokrm. (Mat. 24:45–47) V každém z asi 100 000 sborů svědků Jehovových jsou pořádána shromáždění, která nás připravují a posilují, abychom mohli ve zkouškách víry obstát. Dobře to dokládá zážitek mladé Sheily, naší sestry z Německa.

17. Jak je ze zkušenosti jedné sestry vidět, že je užitečné pravidelně chodit na shromáždění?

17 Ve škole se jednou stalo, že Sheilina třída zůstala nějakou dobu bez dozoru. Její spolužáci se rozhodli, že vyzkouší spiritistickou tabulku. Sheila ze třídy okamžitě odešla. Když se pak dozvěděla, co se dělo, byla moc ráda, že to udělala. Při používání tabulky někteří spolužáci pocítili přítomnost démonů a v panice utekli. Co pomohlo Sheile tak rychle se rozhodnout? „Krátce před tím se na shromáždění probíralo, jak je používání spiritistické tabulky nebezpečné, takže jsem hned věděla, jak se mám zachovat,“ vysvětluje. „Chtěla jsem udělat Jehovovi radost tak, jak to Bible popisuje v Příslovích 27:11.“ To, že Sheila na shromáždění byla a pozorně naslouchala, se jí rozhodně vyplatilo.

18. Co jsi rozhodnutý dělat?

18 Každý z nás by měl být rozhodnutý věrně se řídit pokyny, které dostáváme od Boží organizace. Pokud pravidelně chodíme na shromáždění, čteme si Bibli, studujeme biblické publikace, modlíme se a přátelíme se s duchovně zralými křesťany, získáváme tak potřebné vedení a podporu. Jehova si přeje, abychom ve zkouškách zvítězili, a důvěřuje nám, že mu budeme dál věrně sloužit. Máme velkou výsadu chválit jeho jméno, zachovávat ryzost a rozradostňovat jeho srdce.

Zapamatoval sis?

• Jaké podmínky ve světě a jaké zkoušky má Satan na svědomí?

• Co je v našem životě nejcennější?

• Na čem je založeno naše přátelství s Jehovou?

• Například jak nám Jehova v dnešní době pomáhá?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 8]

Máš touhu mluvit s druhými o cenném poznání, které jsi získal?

[Obrázek na straně 9]

Pomáhejme svým spoluvěřícím, aby zachovali ryzost

[Obrázek na straně 10]

Valentina byla ochotná vzdát se všeho, aby zůstala Jehovovi věrná