Přejít k článku

Přejít na obsah

Mějme biblický názor na péči o zdraví

Mějme biblický názor na péči o zdraví

 Mějme biblický názor na péči o zdraví

„Budeš milovat Jehovu, svého Boha, . . . celou svou myslí a celou svou silou.“ (MAR. 12:30)

1. Jaký měl Bůh záměr s lidmi?

JEHOVOVÝM záměrem nikdy nebylo, aby se lidé potýkali s nemocemi a aby umírali. Adama a Evu Bůh postavil do zahrady Eden neboli ‚ráje rozkoše‘, ‚aby ji obdělávali a pečovali o ni‘, a to nejen nějakých 70 nebo 80 let, ale věčně. (1. Mojž. 2:8, 15, ppč.; Žalm 90:10) Kdyby první muž a žena zůstali Jehovovi věrní a s láskou se podřizovali jeho svrchované autoritě, žádné zdravotní problémy, nemoci ani smrt by nikdy nepoznali.

2, 3. (a) Jak je stáří popsáno v knize Kazatel? (b) Kdo je odpovědný za smrt zděděnou po Adamovi a jak bude odstraněno vše, co s ní souvisí?

2 Ve 12. kapitole Kazatele je vykreslen barvitý obraz ‚neblahých dnů‘, které nedokonalí lidé zažívají ve stáří. (Přečti Kazatele 12:1–7.) Bílé vlasy jsou přirovnány k rozkvetlému ‚mandlovníku‘. Nohy jsou zde popsány jako „muži s životní energií“, kteří se ohnuli a nejistě se potácejí. Zhoršující se zrak vhodně znázorňují paní, které jdou k oknu za světlem, ale zjistí, že i tam je tma. A zuby — „ženy, které melou,“ — přestaly „pracovat, protože jich ubylo“.

3 Nejistá chůze, selhávající zrak a bezzubé dásně rozhodně nepatří k Božímu původnímu záměru. Smrt zděděná po Adamovi je jedním z ‚Ďáblových děl‘, která Boží Syn odstraní prostřednictvím mesiášského Království. Apoštol Jan napsal: „Proto byl Boží Syn učiněn zjevným, totiž aby rozbil Ďáblova díla.“ (1. Jana 3:8)

Rozumný zájem o zdraví

4. Proč se Jehovovi služebníci o své zdraví v rozumné míře zajímají, ale co si uvědomují?

4 V současné době však někteří Jehovovi služebníci musí zápasit s chatrným zdravím a stárnutím, jež jsou u nedokonalých lidí běžné. V takových podmínkách je jen přirozené, a dokonce prospěšné, když se o své zdraví v rozumné míře zajímáme. Cožpak nechceme Jehovovi sloužit „celou svou silou“? (Mar. 12:30) Snažíme se tedy udržet si dobré zdraví, ale zároveň bychom měli být realističtí a uvědomovat si, že pro zpomalení procesu stárnutí a pro to, abychom se úplně vyhnuli nemocem, můžeme ve skutečnosti udělat jen velmi málo.

5. Co se můžeme naučit od věrných Božích služebníků, kteří se potýkali s nemocemi?

5 Se zdravotními problémy se museli potýkat i mnozí Jehovovi věrní služebníci v minulosti. Jedním z nich byl Epafroditos. (Fil. 2:25–27) Pavlův věrný společník Timoteus měl často problémy se žaludkem,  a Pavel mu proto doporučil, aby užíval „trochu vína“. (1. Tim. 5:23) A sám apoštol Pavel se potýkal s ‚ostnem v těle‘, což byla možná nějaká oční choroba nebo jiné onemocnění, které bylo tehdy neléčitelné. (2. Kor. 12:7; Gal. 4:15; 6:11) Kvůli svému ‚ostnu v těle‘ úpěnlivě prosil Jehovu. (Přečti 2. Korinťanům 12:8–10.) Bůh Pavla od tohoto problému zázračně neosvobodil, ale posílil ho, aby se s ním dokázal vyrovnat. Tak se díky Pavlově slabosti mohla projevit Jehovova moc. Z této situace se můžeme hodně naučit.

Se zájmem o zdraví to nepřehánějme

6, 7. Proč bychom se neměli o své zdraví starat přehnaně?

6 Jako svědkové Jehovovi přijímáme lékařskou péči a různé formy léčby. Náš časopis Probuďte se! často obsahuje články s lékařskými náměty, i když nedoporučuje žádnou konkrétní léčbu. Pomoci a spolupráce ze strany zdravotníků si velmi vážíme. Víme však, že dokonalé zdraví je pro nás zatím nedosažitelné, a proto jednáme moudře, když si dáváme pozor, aby se pro nás péče o zdraví nestala posedlostí. Náš postoj by se měl lišit od postoje lidí, kteří nemají „žádnou naději“ a kteří si myslí, že současný život je vším, co máme. Takoví lidé jsou ochotni podstoupit jakoukoli léčbu, jen aby se svých neduhů zbavili. (Ef. 2:2, 12) My jsme ale rozhodnuti nepřipravit se o Jehovovo schválení jen kvůli tomu, abychom si zachránili nynější život. Jsme totiž přesvědčeni, že pokud zůstaneme Bohu věrní, ‚pevně se tím chopíme skutečného života‘, což je věčný život ve slíbeném novém systému věcí. (1. Tim. 6:12, 19; 2. Petra 3:13)

7 Přehnanému zájmu o své zdraví se vyhýbáme ještě z dalšího důvodu — mohl by nás totiž vést k sebestřednosti. Pavel před tímto nebezpečím varoval, když Filipany vybízel, aby ‚neupírali s osobním zájmem oči jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních‘. (Fil. 2:4) Je správné, když o sebe v rozumné míře pečujeme, ale pokud budeme projevovat upřímný osobní zájem o naše bratry a o lidi, jimž přinášíme ‚dobrou zprávu o království‘, pomůže nám to nezabývat se svým zdravotním stavem přespříliš. (Mat. 24:14)

8. K čemu by mohl vést přehnaný zájem o zdraví?

8 Existuje totiž nebezpečí, že křesťan kvůli starostem o své zdraví odsune do pozadí zájmy Království. Posedlost péčí o zdraví by nás mohla vést také k tomu, že bychom se snažili vnucovat druhým své osobní názory na účinnost určité diety, terapie nebo potravinového doplňku. V této souvislosti můžeme uvažovat o zásadě, kterou obsahuje Pavlova vybídka, ‚abychom se ujišťovali o důležitějších věcech tak, abychom byli bez kazu a nepřiváděli jiné ke klopýtání až do Kristova dne‘. (Fil. 1:10)

Co je důležitější?

9. Kterou důležitější věc bychom neměli zanedbávat a proč?

9 Ujišťovat se o důležitějších věcech znamená aktivně se podílet na kázání a vyučování z Božího Slova, což je dílo, při kterém jsou lidé uzdravováni duchovně. Tato radostná činnost přináší užitek jak nám, tak i těm, které vyučujeme. (Přísl. 17:22; 1. Tim. 4:15, 16) V časopisech Strážná věž Probuďte se! jsou čas od času publikovány články o našich bratrech a sestrách, kteří se potýkají s vážnými nemocemi. Někdy je v nich vysvětleno, jak se se svou situací vyrovnávají, nebo jak se jim dokonce daří se od svých problémů oprostit tím, že se snaží pomáhat druhým poznat Jehovu a jeho nádherné sliby. *

10. Proč záleží na tom, jakou léčbu si zvolíme?

 10 Když dospělého křesťana postihne nějaký zdravotní problém, musí ‚nést svůj vlastní náklad‘ odpovědnosti, pokud jde o to, jakou léčbu si zvolí. (Gal. 6:5) Neměli bychom však ztrácet ze zřetele, že Jehovovi na naší volbě záleží. Úcta k biblickým zásadám nás vede k tomu, že se ‚zdržujeme krve‘, a stejná úcta k Božímu Slovu by nás měla podněcovat, abychom se vyhýbali veškerým způsobům léčby, jež by nám mohly duchovně ublížit nebo poškodit náš vztah k Jehovovi. (Sk. 15:20) Některé diagnostické nebo terapeutické metody hraničí se spiritistickými praktikami. Odpadlé Izraelity, kteří se k takovým praktikám neboli ke „zlověstné moci“ uchýlili, Jehova odsoudil a řekl jim: „Přestaňte vnášet další nehodnotné obilné oběti. Kadidlo — to je mi něčím odporným. Novoluní a sabat, svolávání shromáždění — nemohu strpět užívání zlověstné moci spolu se slavnostním shromážděním.“ (Iz. 1:13) V době, kdy jsme nemocní, bychom rozhodně neměli udělat nic, co by mohlo bránit našim modlitbám nebo ohrožovat náš vztah k Bohu. (Nář. 3:44)

Je důležité mít ‚zdravou mysl‘

11, 12. Když máme ‚zdravou mysl‘, jak budeme postupovat při výběru léčby?

11 Když jsme nemocní, nemůžeme očekávat, že nás Jehova zázračně uzdraví, ale můžeme se modlit o moudrost při výběru léčby. Zároveň bychom se měli snažit hledat vedení v biblických zásadách a používat zdravý úsudek. Pokud jde o závažné onemocnění, bývá dobré poradit se s více specialisty v daném oboru. Takové jednání je v souladu s myšlenkou uvedenou v Příslovích 15:22, kde je řečeno: „Kde není důvěrný hovor, tam se maří plány, ale v množství rádců je uskutečnění.“ Apoštol Pavel vybízel své spoluvěřící, aby „žili uprostřed tohoto nynějšího systému věcí se zdravou myslí a spravedlností a zbožnou oddaností“. (Tit. 2:12)

12 Mnozí lidé se dnes ocitají v podobné situaci jako jedna nemocná žena, která žila v době Ježíše. V Markovi 5:25, 26 čteme: „Byla tam žena, která byla dvanáct let postižena krvotokem, a byla vystavena mnoha bolestem od mnohých lékařů, utratila všechny své prostředky a neprospělo jí to, spíše se to zhoršilo.“ Ježíš tuto ženu uzdravil a jednal s ní soucitně. (Mar. 5:27–34) Někteří křesťané byli ze své situace tak zoufalí, že se dostali do pokušení uchýlit se k diagnostickým nebo terapeutickým metodám, které jsou v rozporu se zásadami stanovenými pro čisté uctívání.

13, 14. (a) Jak by Satan mohl využít léčbu k tomu, aby nás připravil o ryzost? (b) Proč bychom se měli vyhýbat všemu, co by i jen hraničilo se spiritismem?

13 Satan využívá všechny dostupné prostředky k tomu, aby nás od pravého uctívání  odlákal. Podobně jako přivádí některé křesťany k duchovnímu pádu prostřednictvím sexuální nemravnosti a hmotařství, snaží se jiné připravit o ryzost prostřednictvím pochybné léčby, která se v podstatě rovná využívání okultních sil a spiritismu. Vzhledem k tomu, že se k Jehovovi modlíme, aby nás osvobodil „od toho ničemného“ a z „každého druhu nezákonnosti“, neměli bychom Satanovi nahrávat tím, že bychom se vystavovali čemukoli, co hraničí se spiritismem a okultními praktikami. (Mat. 6:13; Tit. 2:14)

14 Jehova Izraelitům zakázal používat věštění a magii. (5. Mojž. 18:10–12) Pavel uvedl „provozování spiritismu“ ve výčtu ‚skutků těla‘. (Gal. 5:19, 20) „Ti, kdo provozují spiritismus“, navíc nebudou moci žít v Jehovově novém systému věcí. (Zjev. 21:8) Je tedy jasné, že všechno, co i jen zavání spiritismem, je v Jehovových očích odporné.

„Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem“

15, 16. Proč musíme být při výběru léčby rozumní a jakou moudrou radu dal vedoucí sbor v prvním století?

15 Pokud tedy máš o nějaké diagnostické nebo terapeutické metodě pochybnosti, bude nejlepší se jí vyhnout. Na druhé straně pouhý fakt, že nedokážeme vysvětlit, jak a proč nějaký léčebný postup účinkuje, ještě sám o sobě neznamená, že jde o nějakou formu spiritismu. Má-li si křesťan zachovat na zdravotní péči biblický pohled, potřebuje k tomu moudrost shora a zdravý úsudek. Ve 3. kapitole Přísloví nacházíme následující vybídku: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky. . . . Bedlivě střež praktickou moudrost a schopnost přemýšlet, a prokážou se být životem pro tvou duši.“ (Přísl. 3:5, 6, 21, 22)

16 A tak když se snažíme zachovat si co možná nejlepší zdraví, musíme dávat pozor, abychom se při svém boji s nemocemi a projevy stárnutí nepřipravili o Boží schválení. Při péči o své zdraví, stejně jako v jiných oblastech, by měla být ‚naše rozumnost známá všem lidem‘. Toho dosáhneme tak, že budeme žít v souladu s biblickými zásadami. (Fil. 4:5) V důležitém dopise od vedoucího sboru v prvním století byli tehdejší křesťané vybízeni, aby se vyhýbali modlářství, krvi a smilstvu. Dopis byl zakončen ujištěním: „Vystříháte-li se toho pečlivě, bude se vám dobře dařit.“ (Sk. 15:28, 29) Co to znamená?

Rozumný přístup díky naději na dokonalé zdraví

17. Jak našemu zdraví prospívá to, že se držíme biblických zásad?

17 Každý z nás by si měl položit otázku: Uvědomuji si, jak kvalitní je můj život díky tomu, že se svědomitě držím biblických zásad týkajících se krve a smilstva? Zamysleme se také nad tím, jaký užitek nám přináší snaha udržet se čistí „od každé poskvrny těla a ducha“. (2. Kor. 7:1) Když se držíme biblických zásad, které se vztahují na osobní hygienu, chrání nás to před mnoha nemocemi. Velký užitek nám přináší také to, že se vyhýbáme užívání tabáku a drog, které člověka  duchovně i fyzicky poskvrňuje. Uvažujme rovněž o tom, jak našemu zdraví prospívá to, že se nepřejídáme ani neopíjíme. (Přečti Přísloví 23:20; Titovi 2:2, 3.) Jistěže k dobrému zdraví přispívá také odpočinek a tělesná aktivita, ale po fyzické i duchovní stránce se nám daří dobře hlavně proto, že se řídíme biblickými pokyny.

18. O co bychom se měli starat především a na splnění jakého proroctví ohledně zdraví se můžeme těšit?

18 Především bychom se tedy měli starat o své duchovní zdraví a posilovat svůj drahocenný vztah k našemu nebeskému Otci, Zdroji „života nynějšího a toho, který má přijít“ ve slíbeném novém světě. (1. Tim. 4:8; Žalm 36:9) V Božím novém systému věcí dojde k úplnému duchovnímu i tělesnému uzdravení, protože nám na základě Ježíšovy výkupní oběti budou odpuštěny hříchy. Boží Beránek, Ježíš Kristus, nás povede k „pramenům vod života“. A Bůh „setře každou slzu“ z našich očí. (Zjev. 7:14–17; 22:1, 2) Pak zažijeme splnění tohoto nádherného proroctví: „Žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Iz. 33:24)

19. V co můžeme důvěřovat, i když se dnes musíme o své zdraví rozumně starat?

19 Jsme přesvědčeni, že vysvobození je blízko. Nedočkavě vyhlížíme den, kdy Jehova zvrátí proces stárnutí, nemocí a smrti. Zároveň však máme důvěru, že náš milující Otec nám do té doby bude oporou v našich bolestech a neduzích, protože ‚o nás pečuje‘. (1. Petra 5:7) O své zdraví se tedy starejme, ale vždy to dělejme v souladu s jasnými pokyny, které jsou uvedeny v Božím inspirovaném Slově.

[Poznámka pod čarou]

Pro zopakování

• Kdo je odpovědný za nemoci a kdo nás osvobodí od následků hříchu?

• Čemu bychom se měli vyhýbat, přestože je přirozené starat se o své zdraví?

• Proč Jehovovi záleží na tom, jakou léčbu si zvolíme?

• Jak našemu zdraví prospívá to, že se držíme biblických zásad?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 23]

Bůh nestvořil lidi tak, aby byli nemocní a stárli

[Obrázek na straně 25]

I když se Jehovovi služebníci potýkají se zdravotními problémy, služba jim přináší radost