Přejít k článku

Přejít na obsah

Jste připraveni obhájit svou víru?

Jste připraveni obhájit svou víru?

 Jste připraveni obhájit svou víru?

UŽ JSTE se někdy dostali do situace, kdy jste cítili, že musíte obhájit svou víru? Něco takového zažila Susana. Tato šestnáctiletá sestra žije v Paraguayi a chodí na střední školu. Při diskusi v hodině etiky někdo prohlásil, že svědkové Jehovovi neuznávají „Starý zákon“, Ježíše Krista ani Marii. Zazněl také výrok, že svědkové Jehovovi jsou fanatici, kteří by raději zemřeli, než by přijali lékařskou péči. Jak byste v takové situaci jednali vy?

Susana se pomodlila k Jehovovi a přihlásila se. Hodina se už chýlila ke konci, a Susana se proto učitelky zeptala, zda by někdy jindy směla přednést referát o tom, čemu jako svědek Jehovův věří. Učitelka ochotně souhlasila. Následujících čtrnáct dní se Susana na referát připravovala. Čerpala při tom informace z brožury Svědkové Jehovovi — Kdo jsou? Čemu věří?

Přišel den, kdy měla referát přednést. Susana vysvětlila, proč se nazýváme svědkové Jehovovi. Také objasnila, proč nepřijímáme transfuze krve a jakou dává Bible naději do budoucnosti. Pak se spolužáků zeptala, zda mají nějaké otázky. Většina studentů se přihlásila. Když učitelka slyšela biblické odpovědi, které jim tato dívka dávala, velmi to na ni zapůsobilo.

Jeden student řekl: „Byl jsem v sále Království a neviděl jsem tam žádný svatý obraz.“ Učitelka se Susany zeptala proč. Susana přečetla Žalm 115:4–8 a 2. Mojžíšovu 20:4. Učitelku to udivilo a řekla: „Jak to, že naše kostely jsou plné obrazů a soch, když Bible něco takového odsuzuje?“

Susana odpovídala na otázky spolužáků čtyřicet minut. Když se jich zeptala, zda by se chtěli podívat na videonahrávku Léčba bez krve — Medicína nabízí řešení, celá třída souhlasila. Učitelka promítání naplánovala na příští den. Když film skončil, Susana vysvětlila alternativní léčebné postupy, jež jsou pro některé svědky Jehovovy přijatelné. Učitelka k tomu řekla: „Nevěděla jsem, že je tolik alternativních postupů, ani jsem netušila, že bezkrevní léčba má tolik výhod. Ty postupy — ty jsou jenom pro svědky Jehovovy?“ Když slyšela, že jsou pro každého, prohlásila: „Až příště přijdou svědkové Jehovovi k mým dveřím, popovídám si s nimi.“

Ze dvacetiminutového referátu, který si Susana původně připravila,  byl nakonec program na tři hodiny. O týden později měli referát o své víře studenti, kteří jsou členy jiné církve. Na závěr zaznělo mnoho otázek, ale tito studenti na ně nedokázali odpovědět. Učitelka se jich zeptala: „Čím to je, že nedokážete svou víru obhájit tak jako vaše spolužačka, která patří ke svědkům Jehovovým?“

Odpověděli: „Oni Bibli doopravdy studují, ale my ne.“

Učitelka se obrátila na Susanu a řekla: „To je pravda, ty Bibli studuješ a snažíš se podle toho žít. Zasloužíš si pochvalu.“

Susana mohla při té první diskusi zůstat zticha, ale ona promluvila. Jednala podle krásného příkladu izraelské dívenky, kterou zajali Syřané. Ta se ocitla v domácnosti syrského vojevůdce Naamana, který měl odpornou kožní nemoc. Dívenka nezůstala zticha, ale řekla své paní: „Kdyby jen byl můj pán před prorokem, který je v Samaří! V tom případě by ho uzdravil z jeho malomocenství.“ Dívenka jednoduše cítila, že musí vydat svědectví o svém Bohu. Díky tomu se její majitel Naaman stal Jehovovým ctitelem. (2. Král. 5:3, 17)

Podobně i Susana cítila, že musí vydat svědectví o Jehovovi a o jeho lidu. Když byly její náboženské názory zpochybněny, chopila se iniciativy a obhájila je. Tím dala najevo, že poslouchá biblický příkaz: „Ve svém srdci . . . posvěcujte Krista jako Pána, vždy připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás vyžaduje důvod pro naději, která je ve vás, ale čiňte to spolu s mírností a hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:15) Jste i vy připraveni chopit se iniciativy a obhájit svou víru, když se k tomu naskytne příležitost?

[Obrázek na straně 17]

Publikace, které vám pomohou obhájit vaši víru