Přejít k článku

Přejít na obsah

Dva „zázraky“ spojené s jedním sjezdem v Gruzii

Dva „zázraky“ spojené s jedním sjezdem v Gruzii

 Dva „zázraky“ spojené s jedním sjezdem v Gruzii

V ROCE 2006 zažili svědkové Jehovovi v Gruzii nezapomenutelnou událost, při níž se staly dva „zázraky“. Na šesti místech v té zemi pořádali ve dnech od 7. do 9. července svůj třídenní oblastní sjezd „Vysvobození je na dosah!“. Byla to duchovní hostina, ze které se těšilo více než 17 000 účastníků.

V lednu 2006 se v Tbilisi, hlavním městě Gruzie, začalo s usilovným hledáním vhodného místa, kde by se mohly shromáždit tisíce účastníků. Zde se měl konat hlavní sjezd a ostatní sjezdová místa s ním měla být spojena sítí telefonních linek.

Svoboda uctívání byla v Gruzii prosazována postupně, a to teprve v průběhu několika posledních let. Přestože zde v minulosti svědkové museli čelit velkému odporu, nyní soustavně a houževnatě hledali místo pro sjezd a byli pevně přesvědčeni, že je v hlavním městě najdou. Gruzíni jsou svým založením velmi přátelští a pohostinní lidé, ale někteří úředníci mají zakořeněné náboženské předsudky. Překonají své pocity a dovolí, aby si svědkové Jehovovi najali nějaký areál?

Bratři ze sjezdového výboru navštěvovali různé stadiony a velké sportovní haly. Vedoucí pracovníci těchto zařízení slibovali, že jejich areál bude k dispozici, ale když se bratři ptali na konkrétní datum pronájmu, pokaždé dostali zamítavou odpověď. Pro sjezdový výbor tedy bylo překvapením, když vedení Tbiliského symfonického orchestru přistoupilo na to, že svědkům Jehovovým pronajme své prostory. Koncertní síň je přímo  v centru města a pořádají se v ní některé z nejprestižnějších akcí.

Bratři byli povzbuzeni tím, že se jejich úsilí konečně vyplatilo, a začali s organizováním sjezdu v Tbilisi a také v dalších velkých i malých gruzínských městech, totiž v Cnori, Kutaisi, Zugdidi, Kaspi a Gori. Zajištění simultánního telefonního přenosu mezi těmito sjezdovými místy si vyžádalo mnoho práce. A když bylo všechno připraveno, najednou, pouhý týden před začátkem sjezdu, správa koncertní síně Tbiliského symfonického orchestru smlouvu bez jakéhokoli vysvětlení zrušila.

První „zázrak“

Co mohli bratři dělat, když měli tak málo času? Nezbylo nic jiného než se obrátit na bratry v Marneuli, které je vzdálené asi 40 kilometrů od Tbilisi a leží v zemědělské oblasti. Zde, na pozemku, který patří rodině svědků, se už předtím konalo mnoho sjezdů. Kdysi zde bývala velká zahrada. Minulých deset let to bylo jediné místo, kde mohly tbiliské sbory pořádat své sjezdy. V Marneuli však svědkové Jehovovi také zakusili útoky rozvášněného davu.

K jednomu takovému incidentu došlo 16. září 2000. Policejní hlídka z města Marneuli rozestavila na vozovce zátarasy, aby se svědkové Jehovovi nemohli dostat na místo, kde se měl konat sjezd. Potom přijeli v autobusech násilníci, které vedl bývalý pravoslavný kněz Vasilij Mkalavišvili. Zastavovali auta a autobusy, které směřovaly na sjezd do Marneuli. Několik delegátů vyvlekli z vozidel a nemilosrdně je zbili. Jiné cestující okradli o jejich věci, včetně Biblí a biblické literatury.

Dav asi šedesáti lidí tehdy napadl také sjezdové místo v Marneuli. Přibližně čtyřicet svědků bylo zraněno. Jednoho bratra někdo bodl nožem do hrudi. Někteří z útočníků výhružně mávali brokovnicemi a zuřivě stříleli do vzduchu. Jeden z nich namířil zbraň na majitelku onoho pozemku a žádal na ní peníze a šperky. V jejím domě na okraji pozemku dav zpřevracel, co se dalo, a uloupil cennosti. Rozbili v domě všechna okna a pak spálili biblickou literaturu a lavice, které byly vyrobeny výhradně pro sjezd. Bylo zničeno půl druhé tuny literatury. Policie tam sice byla, ale proti tomuto zločinu  nezasáhla, a dokonce se na násilnostech proti svědkům sama podílela. *

Sjezdový výbor musel nejen mít na zřeteli hrozbu násilí, ale musel se také vypořádat s úkolem, jak umístit 5 000 návštěvníků na prostranství, kam se jich normálně vejde asi 2 500. Co měli dělat, když bylo tak málo času? Pak se do věci vložili majitelé dvou přilehlých pozemků a nabídli bratrům, že jim pronajmou své zahradní parcely. Zdálo se, že se stal zázrak.

Změnit tyto parcely ve vhodné místo pro sjezd nebylo vůbec snadné. Situaci velmi komplikovalo počasí — celý týden před sjezdem totiž pršelo. Na parcelách sousedů byly zasázené brambory a bylo nutné je vybrat. Nejdříve se tedy sešli dobrovolníci a za silného deště brambory vykopali. Potom byly odstraněny ploty a postaveny rámové konstrukce pro krytinu, aby posluchači byli chráněni před sluncem i deštěm. Bylo třeba vyrobit více dřevěných lavic a instalovat další zvukové aparatury. Dobrovolníci dělali nejrůznější tesařské práce — pracovali ve dne v noci a někteří ani nešli spát.

„Co když bude pořád pršet i při sjezdu?“ Na to se ptal každý. „Jen aby se delegáti neutopili v blátě!“ Bratři nakoupili slámu a rozprostřeli ji na mokrou zem. A najednou vysvitlo slunce! Po celé tři dny byl sjezdový areál nádherně zalit teplými slunečními paprsky.

Delegáty přivítal krásný pohled. Pokojná venkovská scenerie jako by dávala nahlédnout do nového světa. Všichni se pohodlně usadili obklopeni fíkovníky a jinými ovocnými stromy, a také lány kukuřice a záhony rajčat. Pozadí pódia zdobila vinná réva. Během programu bylo občas slyšet kokrhání kohoutů a kdákání slepic, kterým hospodyně sbíraly vejce. Ozývaly se i jiné typicky venkovské zvuky, ale pro přítomné to byla jen příjemná zvuková kulisa. Sotva si toho všímali. Nenechali se ničím rozptylovat a pozorně naslouchali vynikajícímu biblickému programu. Byly to nezapomenutelné chvíle. Tento sjezd však přinesl ještě další silný zážitek.

Druhý „zázrak“

Na závěr pátečního dopoledního programu čekalo delegáty velké překvapení. Jeden  ze členů vedoucího sboru svědků Jehovových, Geoffrey Jackson, totiž oznámil vydání úplného Svatého Písma — Překladu nového světa v gruzínštině. * Mnozí účastníci sjezdu byli tak ohromeni, že jim do očí vhrkly slzy. Jedna rodina vyjádřila své nadšení slovy: „Nepřestáváme děkovat za tento zázrak — za Jehovův zázrak. Tak obrovská práce za tak krátký čas!“

Jedna sestra z města Calendžiha poslouchala program přenášený telefonicky a pak prohlásila: „Ani nedokážu vyjádřit, jakou jsem měla radost, když jsme dostali úplnou Bibli. Chci vám poděkovat za tento vynikající třídenní sjezd. Byla to opravdu historická událost.“ Členové jedné rodiny ze sboru v západní Gruzii u Černého moře řekli: „Až dosud jsme měli v naší čtyřčlenné rodině jen jednu Bibli, ale nyní má svůj Překlad nového světa každý z nás a všichni můžeme studovat Bibli osobně.“

Na jednom příkladu si však můžeme ukázat, že v zákulisí nešlo všechno tak hladce. Úplný Překlad nového světa byl vytištěn a s dostatečným předstihem poslán na sjezd do Gruzie, ale pracovníci na celním úřadu nechtěli zásilku pustit přes hranice. Bratři se odvolali k Úřadu ombudsmana. Ombudsmanovi se podařilo zařídit, aby se zásilka Biblí dostala na oblastní sjezd právě včas. Dokonce poslal na sjezd do Marneuli svého zástupce, aby získal výtisky nové Bible pro jejich kancelář.

Vřelé přivítání po gruzínsku

Oblastní sjezd v Marneuli byl pro svědky Jehovovy milníkem ještě z jiného důvodu. Na programu se podílel jeden člen vedoucího sboru svědků Jehovových. Všichni přítomní byli tak nadšení, že ho chtěli osobně přivítat svým tradičním vřelým způsobem. Bratr Jackson musel stát a zdravit se s bratry a sestrami po celé hodiny — před sjezdem, při sjezdu i po něm —, ale vyhověl jim rád.

Kdysi dávno v roce 1903, po skončení jiného takového sjezdu, jeden bratr řekl: „To dobré, co jsem získal při tomto sjezdu, bych nedal ani za tisíc dolarů — a to jsem chudý člověk.“ Stejný pocit měli o více než sto let později také svědkové Jehovovi, kteří se v létě 2006 účastnili těchto významných sjezdů v Gruzii.

[Poznámky pod čarou]

^ 10. odst. Další podrobnosti o pronásledování svědků Jehovových v Gruzii byly uveřejněny v Probuďte se! ze 22. ledna 2002 na stranách 18–24.

^ 16. odst. Křesťanská řecká písma — Překlad nového světa byla v gruzínštině uveřejněna v roce 2004.

[Rámeček na straně 19]

‚Maličký‘ vzrostl

V Gruzii se opravdu splnila slova zapsaná v Izajášovi 60:22: „Z maličkého se stane tisíc a z malého mocný národ. Já, Jehova, to urychlím ve svůj čas.“ Za méně než dvacet let vzrostl v Gruzii počet zvěstovatelů Království z necelého sta asi na 16 000. Tito horliví služebníci Božího slova vedou každý týden téměř 8 000 domácích biblických studií. Z toho je vidět, že v Gruzii jsou ještě vyhlídky na podivuhodný růst.

[Nákres a mapy na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

RUSKÁ FEDERACE

GRUZIE

⇨ Zugdidi

⇨ Kutaisi

Marneuli ⇨ Gori

⇨ Kaspi

⇨ Cnori

TBILISI

TURECKO

ARMÉNIE

ÁZERBÁJDŽÁN

[Podpisek]

Zeměkoule: podkladem je foto NASA/Visible Earth imagery

[Obrázek na straně 16]

Socha v Tbilisi

[Obrázky na straně 17]

Sjezd v Marneuli byl spojen s pěti dalšími sjezdovými místy pomocí mobilních telefonů

[Obrázky na straně 18]

Pro delegáty bylo radostným překvapením vydání úplného „Překladu nového světa“ v gruzínštině