Přejít k článku

Přejít na obsah

Zmizí někdy ze světa krutost?

Zmizí někdy ze světa krutost?

 Zmizí někdy ze světa krutost?

MNOZÍ budou určitě souhlasit s tím, že hlavní příčinou krutosti v dnešním světě je sobectví. Trend žít sobeckým způsobem života trvá již mnoho let, a výsledkem je společnost, ve které je většina lidí zaměřena především na sebe. Mnozí udělají všechno pro to, aby dosáhli svého, a často se neštítí jednat brutálně. A to platí nejen o jednotlivcích, ale také o celých národech.

Zdá se tedy, že lidem na životě druhých už příliš nezáleží. Jednat krutě někomu dokonce přináší potěšení. Připadá mu to zábavné, podobně jako těm zločincům, kteří přiznali, že ubližovali druhým jen pro pocit příjemného vzrušení. A navíc jsou tu miliony lidí, jejichž záliba ve filmech zobrazujících násilí a krutost podněcuje filmový průmysl, aby právě na takových námětech vydělával. A tak se prostřednictvím zábavních a zpravodajských pořadů lidé setkávají s brutalitou téměř neustále, a jejich schopnost projevovat soucítění se tak otupuje.

Krutost často naruší psychiku lidí a spustí bludný kruh dalších krutostí. O tomto mechanismu profesorka Noemí Díaz Marroquínová z Národní nezávislé mexické univerzity řekla: „Násilí je naučený způsob jednání, je součástí lidské kultury . . . Jednat násilně si navykneme za předpokladu, že nám to prostředí umožňuje a že nás k tomu podněcuje.“ Takže ti, kdo jsou týráni, pravděpodobně budou týrat druhé, a dokonce možná stejným způsobem, jakým byli týráni oni sami.

Ke krutosti se nakonec mohou uchýlit také ti, kdo berou drogy a zneužívají alkohol. A dalším důvodem, proč lidé někdy jednají krutě, je nespokojenost s vládou, která podle jejich mínění nezajišťuje lidem to, co potřebují. Někteří z nich chtějí na své názory upozornit za každou cenu, a používají k tomu surové násilí a terorismus, přičemž oběťmi často jsou nevinní lidé.

Možná jste si někdy říkali: ‚Naučili se lidé krutému jednání sami od sebe? Co je v pozadí současné situace?‘

Kdo vlastně stojí za krutostí ve světě?

Bible říká, že tento svět je pod silným vlivem Satana Ďábla, kterého nazývá ‚bohem tohoto systému věcí‘. (2. Korinťanům 4:4) Je to ten nejsobečtější a nejkrutější tvor v celém vesmíru. Ježíš jej tedy přiléhavě nazval „zabijákem“ a ‚otcem lži‘. (Jan 8:44)

Tento mocný vliv Satana působí na lidstvo od doby, kdy se naši prarodiče Adam a Eva  rozhodli neposlechnout Jehovu. (1. Mojžíšova 3:1–7, 16–19) Asi o patnáct století později došlo k tomu, že vzpurní andělé se zhmotnili, měli pohlavní styky se ženami a zplodili hybridní potomky označované jako Nefilim. Co bylo jejich charakteristickým rysem? Odpověď vyplývá z jejich jména, které znamená „Porážeči“, neboli „ti, kdo působí, aby druzí padli“. Právě kvůli těmto násilníkům se na zemi velmi rozmohla krutost a nemravnost. Tuto situaci mohla vyřešit pouze potopa způsobená Bohem. (1. Mojžíšova 6:4, 5, 17, ppč.) Nefilim sice v potopě zahynuli, ale jejich otcové se jako neviditelní démoni vrátili zpět do duchovní říše. (1. Petra 3:19, 20)

To, že vzpurní andělé mají sklon ke krutosti, bylo zjevně patrné také v případě chlapce, který žil v Ježíšově době a byl posedlý démonem. Démon opakovaně působil dítěti křeče a házel ho do ohně i do vody, protože jej chtěl usmrtit. (Marek 9:17–22) Je tedy jasné, že tyto ‚ničemné duchovní síly‘ mají stejně nemilosrdnou povahu jako jejich krutý vůdce, Satan Ďábel. (Efezanům 6:12)

Stejně jako v minulosti, i v dnešní době tento démonský vliv podněcuje lidi ke krutosti, což bylo předpovězeno v Bibli. „V posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, . . . budou sebejistí, domýšliví, . . . nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha, ti, kdo mají způsob zbožné oddanosti, ale vůči její síle se prokazují jako falešní.“ (2. Timoteovi 3:1–5)

Z biblických proroctví vyplývá, proč je dnešní doba obzvláště náročná. Poté, co v roce 1914 bylo v nebesích zřízeno Boží Království v čele s Ježíšem Kristem, byli totiž Satan i démoni z nebes vyhnáni. Bible prohlašuje: „Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:5–9, 12)

Znamená to, že situace je beznadějná? Díaz Marroquínová, kterou jsme citovali dříve, tvrdí, že nežádoucí chování „jsou lidé schopni se odnaučit“. Avšak vzhledem k tomu, že Satanův vliv proniká do všech sfér lidské společnosti, člověk to dokáže pouze v případě, že na své myšlení a jednání nechá působit jinou, mnohem mocnější sílu. Co je touto silou?

Jak je možné se změnit?

Je dobře, že jakýkoli démonský vliv může být překonán tou nejmocnější silou, jaká ve vesmíru existuje, totiž Božím svatým duchem. Podněcuje k lásce a činění dobra. Každý, kdo chce mít Božího ducha a líbit se Jehovovi, nesmí dělat nic, v čem by byl i jen náznak krutosti. To znamená, že musí přetvořit svou osobnost tak, aby odpovídala Boží vůli. A co je touto vůlí? To, aby člověk v co největší míře napodoboval Boží způsob myšlení a jednání. Z toho například vyplývá, že se na druhé bude dívat tak, jak se na ně dívá Bůh. (Efezanům 5:1, 2; Kolosanům 3:7–10)

Budete-li poznávat Boží způsob jednání, přesvědčíte se o tom, že Jehova nikdy neprojevoval nedostatek zájmu o druhé a že nikdy nezacházel nespravedlivě s žádným člověkem, a dokonce ani s žádným zvířetem. * (5. Mojžíšova 22:10; Žalm 36:7; Přísloví 12:10) Zavrhuje krutost a každého, kdo tak jedná. (Přísloví 3:31, 32) Jehova chce, aby křesťané rozvíjeli novou osobnost, díky které pokládají druhé za důležitější, než jsou oni sami, a projevují jim úctu. (Filipanům 2:2–4) Součástí nové křesťanské osobnosti je  také ‚něžná náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a trpělivost‘. Velký význam má láska, „neboť je dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:12–14) Asi budete souhlasit s tím, že kdyby u lidí převládaly právě takové vlastnosti, byl by svět úplně jiný.

Možná si ale říkáte, zda takových trvalých změn osobnosti je člověk opravdu schopen. Podívejme se na jeden příklad ze života. Martín * měl dříve ve zvyku křičet před dětmi na svou manželku a surově ji bít. Jednou se situace vyhrotila natolik, že děti musely utíkat k sousedům pro pomoc. Po mnoha letech začala rodina studovat Bibli se svědky Jehovovými a Martín poznal, jakou osobnost by měl mít a jak by měl jednat s druhými. Dokázal se změnit? Jeho manželka říká: „Vždycky když se v minulosti rozčílil, byl to v tu chvíli někdo úplně jiný. Kvůli jeho chování byl náš rodinný život v troskách. Nedokážu ani slovy vyjádřit svou vděčnost Jehovovi za to, že Martínovi pomohl změnit se. Nyní je dobrým otcem a vynikajícím manželem.“

A to je jen jeden příklad z mnoha. Na celém světě jsou statisíce lidí, kteří díky tomu, že se svědky Jehovovými studovali Bibli, přestali jednat krutě. Ano, člověk se může změnit.

Konec veškeré krutosti se blíží

Boží Království — vláda zřízená v nebesích, v jejímž čele stojí soucitný vládce Ježíš Kristus — začne v blízké budoucnosti panovat nad celou zemí. Tato vláda se již postarala o to, aby Satan, zdroj veškeré krutosti, a jeho démoni byli odstraněni z nebes. Záhy Boží Království zajistí, aby vše potřebné měli také jeho mírumilovní poddaní na zemi. (Žalm 37:10, 11; Izajáš 11:2–5) Je to jediné reálné řešení světových problémů. Co bychom však měli dělat, jestliže se v době, kdy tuto vládu očekáváme, staneme obětí krutosti?

 Reagovat stejným způsobem není řešením, protože to vede jen k horším krutostem. Bible nás vybízí, abychom důvěřovali Jehovovi, který ve svém čase ‚dá každému podle jeho cest, podle ovoce jeho jednání‘. (Jeremjáš 17:10) (Viz průvodní rámeček „Jak na krutost reagovat“.) Je možné, že i vy nyní trpíte, protože jste se stali obětí nějakého krutého činu. (Kazatel 9:11) Bůh však může odstranit všechny následky krutosti, dokonce i smrt. V souladu s jeho slibem se ti, kdo zemřeli a jsou v Boží paměti, vrátí k životu. (Jan 5:28, 29)

Ačkoli nebezpečí, že se staneme obětí krutého jednání, stále ještě existuje, můžeme nalézat útěchu v tom, že máme blízký vztah k Bohu a pevnou víru v Boží sliby. Uvažujme o příkladu Sary. Bez pomoci manžela vychovala dva syny a zajistila jim dobré vzdělání, ale když zestárla, odmítli se o ni starat po hmotné i zdravotní stránce. Sara, která je nyní křesťanka, říká: „Jsem kvůli tomu pochopitelně smutná. Jehova mě však neopustil. Podporuje mě prostřednictvím mých duchovních bratrů a sester, kteří se o mě vždy postarají. Jsem pevně přesvědčena, že Jehova brzy vyřeší nejen moje problémy, ale také problémy všech, kdo vkládají důvěru v jeho moc a jednají podle jeho přikázání.“

Kdo jsou duchovní bratři a sestry, o kterých se Sara zmiňovala? Jsou to její křesťanští přátelé, svědkové Jehovovi. Tvoří celosvětové společenství soucitných lidí, kteří jsou přesvědčeni, že krutost ze světa brzy zmizí. (1. Petra 2:17) Bude odstraněn ten, kdo za krutost nese hlavní vinu, Satan Ďábel, a také každý, kdo jedná jako on. Tato „éra brutality“ — jak to označil jeden spisovatel — bude věcí minulosti. Co kdybyste za pomoci některého ze svědků Jehovových tuto naději prozkoumali?

[Poznámky pod čarou]

^ 16. odst. Podrobné pojednání o Božích vlastnostech a osobnosti najdete v knize Přibližte se k Jehovovi, kterou vydali svědkové Jehovovi.

^ 17. odst. Některá jména byla změněna.

[Rámeček na straně 6]

Jak na krutost reagovat

Boží slovo poskytuje praktické rady, jak se s krutostí vyrovnávat. Uvažujte, jak byste mohli uplatnit následující moudré podněty:

„Neříkej: ‚Odplatím se zlem!‘ Doufej v Jehovu, a on tě zachrání.“ (Přísloví 20:22)

„Vidíš-li, že je utlačován ten, kdo má málo prostředků, a že násilník odnímá . . . soud a spravedlnost, nebuď tou záležitostí ohromen, neboť ten, který je vyšší nežli vysoký, dává pozor.“ (Kazatel 5:8)

„Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ (Matouš 5:5)

„Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12)

„Nikomu neodplácejte zlé zlým. Opatřujte znamenité věci před zraky všech lidí. Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem. Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já oplatím, říká Jehova.‘“ (Římanům 12:17–19)

„I Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje. . . . Když mu spílali, neoplácel spíláním. Když trpěl, nevyhrožoval, ale dále se odevzdával tomu, který soudí spravedlivě.“ (1. Petra 2:21–23)

[Obrázky na straně 7]

Vyučování od Jehovy mnoha lidem pomohlo, aby přestali jednat krutě