Přejít k článku

Přejít na obsah

Christophe Plantin — průkopník ve výrobě tištěných Biblí

Christophe Plantin — průkopník ve výrobě tištěných Biblí

 Christophe Plantin — průkopník ve výrobě tištěných Biblí

VÝROBOU první tištěné Bible pomocí knihtisku se proslavil Johannes Gutenberg (asi 1397–1468). O muži jménem Christophe Plantin však mnozí lidé neslyšeli. V šestnáctém století vykonal významnou průkopnickou práci v oboru knihtisku a díky jeho činnosti se tehdy knihy a Bible mohly dostat do rukou lidem po celém světě.

Christophe Plantin se narodil asi v roce 1520 v Saint-Avertin ve Francii. Přál si žít v zemi, kde je větší náboženská tolerance a také příznivější ekonomické podmínky než ve Francii, a proto se usadil v Antverpách v Nizozemí. * Bylo mu tehdy necelých třicet let.

Plantin začal svou životní dráhu jako knihař a výrobce uměleckých předmětů, k jejichž zhotovování se používala kůže. O jeho bohatě zdobené výrobky se velmi zajímali zámožní lidé. V roce 1555 však došlo k něčemu, co Plantina přimělo věnovat se činnosti zcela odlišné. Když jednou v Antverpách nesl svému zákazníkovi koženou skřínku na klenoty, objednanou pro španělského krále Filipa II., tehdejšího vládce Nizozemí, byl na ulici napaden. Nějací opilci mu mečem probodli rameno. Rána se mu sice zahojila, ale Plantin pak už nemohl dělat manuální práci, a musel proto svého řemesla zanechat. Díky finanční podpoře od Hendrika Niclaese, vůdce jedné skupiny novokřtěnců, se začal věnovat tisku knih.

„Prací a vytrvalostí“

Plantin nazval svou tiskárnu De Gulden Passer (Zlaté kružidlo). Jeho obchodní značkou se stalo vyobrazení zlatého kružidla s nápisem „Labore et Constantia“, což znamená „prací a vytrvalostí“. Tato ochranná známka zřejmě dobře vystihovala povahu tohoto pracovitého člověka.

Život v Evropě byl tehdy plný náboženských a politických nepokojů, a Plantin se snažil vyhýbat těžkostem. Nejdůležitější ze všeho pro něj byla tiskařská práce. Sympatizoval sice s protestantskou reformací, ale „v otázce náboženství byl jeho postoj nevyhraněný,“ konstatuje spisovatel Maurits Sabbe. Proto se šířily pomluvy, že Plantin tiskne kacířské knihy. Například v roce 1562 byl přinucen uprchnout do Paříže a strávil tam více než rok.

Když se v roce 1563 vrátil do Antverp, začal podnikat společně s bohatými obchodníky, z nichž někteří byli známi jako vyznavači kalvínství. Během pěti let jejich společné činnosti vyšlo z Plantinovy tiskárny 260 děl. Byla mezi nimi vydání hebrejské, řecké a latinské Bible a také krásně iluminovaná vydání katolické Lovaňské bible v nizozemštině.

„Nejvýznamnější typografické dílo“

V Nizozemí vzrůstal odpor proti španělské vládě a roku 1567 poslal španělský král Filip  II. do této země vévodu z Alby, aby zde sloužil jako místodržitel. V postavení králova zplnomocněnce se vévoda snažil potlačit rostoucí odpor protestantů. Plantin se proto pustil do monumentálního projektu, jehož prostřednictvím chtěl očistit své jméno od veškerého podezření z kacířství. Usilovně si přál vytisknout odborně zpracované vydání biblických textů v původních jazycích. Pro toto nové vydání se mu podařilo získat podporu Filipa II. Král přislíbil finanční pomoc a dal pokyn, aby dohled nad projektem měl uznávaný humanista Arias Montano.

Montano byl nadaný na jazyky a pracoval jedenáct hodin denně. Pomáhali mu lingvisté ze Španělska, Belgie a Francie. Jejich cílem bylo připravit novou verzi proslulé Complutenské polygloty. * Plantinova nová polyglotní Bible obsahovala nejen latinskou Vulgátu, řeckou Septuagintu a původní hebrejský text, ale také jeden aramejský targum a syrskou Pešitu s jejich doslovnými latinskými překlady.

S tiskem se začalo v roce 1568, a v roce 1572 byl tento kolosální úkol splněn. Na tehdejší dobu byla tato práce vykonána velmi rychle. V dopisu králi Filipovi II. Montano napsal: „Za jeden měsíc se zde udělá víc práce než v Římě za rok.“ Novou polyglotní Bibli vytiskl Plantin ve 1 213 exemplářích, z nichž každý se skládal z osmi velkých svazků. Ilustrace na titulní stránce ukazuje, jak lev, býk, vlk a beránek pokojně žerou z téhož koryta, čímž je znázorněn text Izajáše 65:25. Cena ještě nesvázaného souboru byla 70 holandských zlatých — což byla velmi vysoká suma, protože průměrná rodina tehdy měla výdělek  asi 50 holandských zlatých ročně. Celý soubor se stal známým jako Antverpská polyglota. Byl také označován jako Biblia Regia (Královská bible), protože král Filip II. tento projekt financoval.

Papež Řehoř XIII. sice tuto Bibli schválil, ale Arias Montano byl přesto za svou práci přísně kritizován. Jedním důvodem byla skutečnost, že Montano považoval původní hebrejský text za nadřazený latinské Vulgátě. Hlavním Montanovým odpůrcem byl španělský teolog León de Castro, podle jehož názoru byla latinská Vulgáta absolutní autoritou. De Castro obvinil Montana z toho, že text infikuje filozofií zaměřenou proti nauce o Trojici. Povšiml si například zejména toho, že v syrské Pešitě jsou v 1. Jana 5:7 vypuštěna podvržená slova „na nebi: Otec, Slovo a Duch svatý, a ti tři jedno jsou“. (Kralická bible) Španělská inkvizice však Montana všech obvinění z kacířství zprostila. Někteří znalci považují Antverpskou polyglotu za „nejvýznamnější typografické dílo provedené v šestnáctém století jediným tiskařem“.

Trvalý přínos

Většina tehdejších tiskařů mívala jen dva nebo tři tiskařské lisy. Plantin však v době své vrcholné činnosti měl tiskařských lisů nejméně 22 a pracovalo u něj 160 dělníků. Ve španělsky mluvících zemích získal pověst předního knihtiskaře.

V Nizozemí mezitím vzrůstal odpor proti španělské vládě. Do konfliktu byly zataženy i Antverpy. V roce 1576 se španělští žoldnéři, kteří nedostali žold, vzbouřili a město vyplenili. Bylo vypáleno přes 600 domů a tisíce Antverpanů bylo pobito. Obchodníci z města uprchli. Pro Plantina to znamenalo velkou finanční ztrátu. A navíc byl přinucen zaplatit vzbouřencům abnormálně vysokou daň.

V roce 1583 se Plantin přestěhoval do Leidenu ležícího asi 100 kilometrů severně od Antverp. Vybudoval tam tiskárnu a byl jmenován knihtiskařem protestantské Leidenské univerzity, kterou založili kalvinisté. Někdejší obvinění, že není loajální vůči katolické církvi, se vynořila znovu. Koncem roku 1585 se tedy Plantin vrátil do Antverp, krátce poté, co byla v tomto městě obnovena španělská vláda. Tehdy mu bylo už přes šedesát let a jeho tiskárna Zlaté kružidlo se mezitím zmenšila, takže měla jen čtyři zaměstnance a ti pracovali na jediném tiskařském lisu. Plantin se rozhodl tiskárnu obnovit. Své dřívější úrovně však už nedosáhla, a Plantin 1. července 1589 zemřel.

Během 34 let Christophe Plantin vytiskl 1 863 vydání knih, průměrně 55 každý rok. Na nezávisle pracujícího typografa by to byl úžasný výkon i dnes! Plantin sice nezaujal vyhraněný postoj k náboženství, avšak svou prací napomohl nejen k pokroku typografie, ale také ke studiu inspirovaného Písma. (2. Timoteovi 3:16) Ano, Plantin a jiní tehdejší knihtiskaři velmi přispěli k tomu, že se Bible nakonec dostala do rukou prostým lidem.

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Označení „Nizozemí“ se vztahuje na přímořskou oblast mezi Německem a Francií a zahrnuje dnešní Belgii, Nizozemsko a Lucembursko.

^ 11. odst. Tato mnohojazyčná Bible byla vydána v roce 1517. Obsahovala text v hebrejštině, řečtině a latině a několik částí v aramejštině. Viz článek „Complutenská Polyglota — Historicky významný překladatelský nástroj“ ve Strážné věži z 15. dubna 2004, na stranách 28–31.

[Rámeček a obrázek na straně 15]

MUZEUM PLANTINA A MORETA

Budova v Antverpách, v níž Plantin a pak i jeho potomci žili a pracovali, byla roku 1877 zpřístupněna veřejnosti jako muzeum. Žádná jiná tiskárna z tohoto období se nezachovala v neporušeném stavu. Je zde vystaveno pět tiskařských lisů ze 17. a 18. století. Další dva — a to nejstarší známé tiskařské lisy na světě — pocházejí přibližně z Plantinovy doby. V muzeu je uloženo asi 15 000 matric, které byly používány pro odlévání písmen, 15 000 dřevěných štočků a 3 000 rytých měděných desek. V muzejní knihovně je uloženo 638 rukopisů pocházejících z 9. až 16. století a také 154 knih vytištěných před rokem 1501. Mezi nimi je i jedna původní Gutenbergova Bible pocházející z doby před rokem 1461 a také jedna z Plantinových slavných antverpských polyglotních Biblí.

[Obrázek na straně 15]

Arias Montano

[Obrázek na straně 16]

Antverpská polyglota obsahuje hebrejský text, latinskou „Vulgátu“ a řeckou „Septuagintu“, a dále syrskou „Pešitu“ a aramejský targum s jejich doslovnými latinskými překlady

[Podpisek]

S laskavým svolením Museum Plantin-Moretus/Stedelijk Prentenkabinet Antwerpen

[Podpisek obrázku na straně 15]

Oba obrázky: S laskavým svolením Museum Plantin-Moretus/Stedelijk Prentenkabinet Antwerpen