Přejít k článku

Přejít na obsah

Co nás spolehlivě dovede ke štěstí

Co nás spolehlivě dovede ke štěstí

 Co nás spolehlivě dovede ke štěstí

„USILOVAT o štěstí“ patří k právům každého člověka. Tento názor zastávali tvůrci Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Jestliže však o nějaký cíl usilujeme, neznamená to ještě, že jej dosáhneme. Mnozí mladí lidé si volí životní dráhu ve světě zábavy a sportu, ale o kolika z nich víte, že vytouženého úspěchu skutečně dosáhli? „Pravděpodobně se vám to nepodaří,“ říká jeden slavný zpěvák, který dobře ví, jak velice se musí namáhat ten, kdo se chce stát úspěšným hudebníkem.

Jestliže vás někdy napadlo, že s úsilím o štěstí je to podobné, nedejte se odradit. Pokud se snažíte dosáhnout štěstí správným způsobem, určitě k němu dospějete. Jak to? V předcházejícím článku byla zmínka o ‚šťastném Bohu‘ Jehovovi. (1. Timoteovi 1:11) V Bibli poskytuje Bůh vedení, abyste se ve svém úsilí nedostali do slepé uličky v podobě zklamání. Situace, které obvykle vyvolávají smutek, můžete s Jehovovou pomocí překonat. Podívejme se například na to, jakou vám Bůh poskytuje útěchu, když vám zemřel někdo, koho jste milovali.

Když zemře milovaný člověk

Je vůbec možné říci o smrti něco dobrého? Smrt připraví děti o rodiče a rodičům vyrve z náruče děti. Odloučí důvěrné přátele a do komunit, v nichž jsou lidé úzce spjati, vnese pocit nejistoty. Když v rodině, která je šťastná, někdo zemře, pozůstalí pociťují hluboký zármutek.

 Všichni víme, že smrt je tragická událost. Někteří lidé však tuto skutečnost popírají a říkají, že smrt je požehnáním. Něco takového se stalo potom, co v srpnu 2005 udeřil v Mexickém zálivu hurikán Katrina. Při pohřbu jedné z obětí kazatel prohlásil: „Katrina ho nezabila. Bůh si ho vzal k sobě.“ Při jiné příležitosti zaměstnankyně v kanceláři jisté nemocnice řekla dceři jedné zemřelé pacientky, aby se netrápila, protože si Bůh vzal její matku do nebe. Dcera plakala a naříkala: „Ale proč, proč mi ji musel vzít?“

Je zřejmé, že takové mylné představy o tom, v jakém stavu jsou mrtví, často pozůstalým nepřinesou žádnou útěchu. Proč? Protože tyto představy se neopírají o to, čím ve skutečnosti smrt je. A ještě horší je, že podle takových názorů to je Bůh, kdo hrozným a bolestným způsobem připravuje rodiny a přátele o jejich blízké. Bůh jako by nebyl zdrojem útěchy, ale naopak viníkem tragédie v podobě smrti. Boží slovo však ukazuje, čím smrt opravdu je.

Bible říká, že smrt je nepřítelem. Přirovnává ji ke králi, který vládne nad lidstvem. (Římanům 5:17; 1. Korinťanům 15:26) Smrt je protivníkem tak mocným, že mu žádný člověk nemůže odporovat, a každý milovaný člověk, který zemřel, je jen další z jejích nespočetných obětí. Tato biblická pravda dobře vysvětluje, proč v nás smrt milované osoby vyvolává zármutek a pocit bezmoci, a potvrzuje, že tyto pocity jsou normální. Používá však Bůh smrti, tedy nepřítele, k tomu, aby si naše drahé vzal do nebe? Co o tom říká Bible?

Kazateli 9:5, 10 čteme: „Pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic . . . Není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu, v místě, k němuž jdeš.“ Co je šeol? Je to společný hrob lidstva, v němž jsou lidé, kteří zemřeli. Mrtví jsou v tomto hrobě naprosto nečinní, nehybní, nic nepociťují ani o ničem nepřemýšlejí. Jsou jakoby v hlubokém spánku. * Bible tedy jasně ukazuje, že Bůh si naše milované, kteří zemřeli, nebere k sobě do nebe. V důsledku smrti přestávají žít a jsou v hrobě.

Ježíš tuto pravdu potvrdil poté, co zemřel jeho přítel Lazar. Přirovnal smrt ke spánku. Kdyby se Lazar odebral do nebe, aby byl s Všemohoucím Bohem, a Ježíš by ho pak opět přivedl na zem, takže by Lazar nakonec zemřel znovu, nebyl by to žádný projev laskavosti. Inspirovaná zpráva říká, že u pohřebního místa Ježíš silným hlasem řekl: „Lazare, pojď ven!“ Biblická zpráva pokračuje: „Člověk, který byl mrtev, vyšel.“ Lazar ožil. Ježíš věděl, že Lazar předtím neopustil zem. Bez života ležel v pamětní hrobce. (Jan 11:11–14, 34, 38–44)

Tato událost zaznamenaná v Bibli nám pomáhá pochopit, že smrt není prostředkem,  který by Bůh používal k přenesení lidí ze země do nebe. Můžeme se tedy cítit k Bohu přitahováni, protože víme, že on náš zármutek nezpůsobil. Můžeme také důvěřovat, že plně chápe náš zármutek a škodu, kterou nám smrt jakožto nepřítel působí. A biblická pravda o stavu mrtvých dokazuje, že mrtví netrpí v pekelném ohni ani v očistci. Nežijí a jsou v hrobě. Vzpomínka na naše drahé nemusí tedy být spojena s odporem vůči Bohu ani se strachem z něčeho neznámého. Jehova nám kromě toho poskytuje v Bibli ještě další útěchu.

Naděje vede ke štěstí

Biblické texty, o kterých jsme se zde zmínili, poukazují na naději, a ta k pravému štěstí neodmyslitelně patří. Slovo „naděje“, jak je použito v Bibli, se vztahuje na doufání v něco dobrého. Abychom poznali, jak může naděje již nyní vést ke štěstí, podívejme se ještě jednou do zprávy o tom, jak Ježíš vzkřísil Lazara.

Ježíš vykonal tento zázrak nejméně ze dvou důvodů. Jedním z nich bylo to, že chtěl Martu, Marii a truchlící přátele zbavit jejich zármutku. Opět se mohli radovat, protože ten, jehož měli rádi, byl zase s nimi. Ježíš se však Martě zmínil také o druhém důvodu, který je ještě důležitější. „Nepověděl jsem ti, že uvidíš Boží slávu, jestliže uvěříš?“ (Jan 11:40) Překlad The New Testament in Modern English od J. B. Phillipse uprostřed tohoto výroku uvádí slova „Boží podivuhodný skutek“. Ježíš Lazarovi vrátil život, a tím předem ukázal, co Jehova Bůh může vykonat a vykoná v budoucnosti. Podívejme se na tento „Boží podivuhodný skutek“ podrobněji.

Jana 5:28, 29 jsou uvedena Ježíšova slova: „Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ To znamená, že všichni mrtví, kteří jsou v šeolu, včetně lidí, které jsme milovali, opět ožijí. Další podrobnost o této velkolepé události nacházíme ve Skutcích 24:15: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ V budoucnosti tudíž i ‚nespravedliví‘, tedy mnozí lidé, kteří Jehovu neznali a nesloužili mu, dostanou příležitost získat Boží přízeň.

Kde nastane toto vzkříšení? Žalm 37:29 říká: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ Představte si, co to znamená. Rodiny a přátelé, které rozdělila smrt, se zde na zemi opět setkají. Když si představíte, jak krásné to bude, až zase budeme ve společnosti těch, jejichž přátelství jsme si tolik vážili, může vaše srdce plným právem překypovat radostí.

Jehova chce, abyste byli šťastní

Uvažovali jsme zde o dvou způsobech, jak Jehova může upevnit vaše štěstí, přestože máte problémy. Za prvé poskytuje prostřednictvím Bible poznání a vedení, abyste dokázali nepříznivé okolnosti úspěšně zvládnout. Bible nám pomáhá nejen překonávat zármutek, když nám někdo zemře, ale díky biblickým radám můžeme také lépe zvládat finanční a zdravotní problémy. Může vás posílit, abyste snášeli sociální bezpráví i politické nepokoje. A pokud se budete ve svém životě řídit biblickým vedením, budete moci zvládat i jiné osobní problémy.

Za druhé díky studiu Bible získáte naději, jež daleko převyšuje všechno, co může nabídnout lidská společnost. K naději, kterou Bible poskytuje, patří i to, že budou vzkříšeni vaši přátelé a členové vaší rodiny. Ve Zjevení 21:3, 4 o tom čteme další podrobnosti: „Sám Bůh bude s [lidmi]. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ To znamená, že brzy navždy pominou všechny důvody smutku, který prožíváte. Biblické sliby se splní, a vy jejich splnění můžete zažít. Úlevou je už samo vědomí, že je před námi lepší doba. Jedním z důvodů ke  štěstí je také poznání o tom, že vás po smrti nečeká věčné trápení.

Uveďme si příklad: Marii před několika lety ve velkých bolestech umíral manžel, který měl rakovinu. Ještě se z této rány úplně nevzpamatovala, když byla kvůli finančním problémům nucena odstěhovat se i se svými třemi dcerami z domu. O dva roky později se ukázalo, že Maria má také rakovinu. Podstoupila dvě těžké operace a každý den se potýká s velkými bolestmi. Přes všechny tyto problémy smýšlí tak optimisticky, že tím povzbuzuje druhé. Jak to, že zůstává šťastná?

Maria říká: „Když mám nějaký problém, snažím se moc o sobě nepřemýšlet. Rozhodně si nekladu otázky, proč se to stalo právě mně, proč musím tak trpět, proč jsem musela onemocnět, a podobně. Negativní uvažování z člověka vysává energii. Raději svou sílu věnuji tomu, abych sloužila Jehovovi a pomáhala druhým. To mě obšťastňuje.“

Jakou úlohu má v Mariině životě naděje? Maria zaměřuje své srdce na budoucnost, kdy Jehova odstraní nemoci i jiné problémy, které sužují lidstvo. Když jde do nemocnice na léčení, mluví o své naději s jinými pacienty, kteří trpí rakovinou a bývají skleslí. Proč Maria považuje naději za důležitou? Říká: „Často přemýšlím o slovech, která jsou zapsána v Hebrejcům 6:19. Pavel zde o naději říká, že je jako kotva pro duši. Bez této kotvy se člověk bude zmítat jako nezakotvený člun v bouři. Ale kdo je připoután k této kotvě, bude v bezpečí, i když se potýká s bouřlivými problémy.“ Díky této ‚naději na věčný život, jejž slíbil Bůh, který nemůže lhát‘, zůstává Maria šťastná. Stejně může naděje pomoci i vám. (Titovi 1:2)

Budete-li studovat Bibli, můžete navzdory svým problémům najít pravé štěstí. Možná se však ptáte, jak dalece studium Bible pomáhá v každodenním životě. Svědkové Jehovovi vám rádi ukáží biblické odpovědi, které potřebujete znát, abyste byli opravdu šťastní. A zatímco budete čekat na splnění naděje, kterou poskytuje Jehova, můžete být mezi lidmi, o nichž je napsáno: „Dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.“ (Izajáš 35:10, Bogner)

[Poznámka pod čarou]

^ 9. odst. Encyclopædia Britannica (2003) popisuje šeol jako „místo, kde není bolest ani radost, trest ani odměna“.

[Obrázek na straně 5]

Jen biblická pravda může zmírnit zármutek

[Obrázek na straně 7]

Biblická naděje na vzkříšení může přispět ke štěstí