Přejít k článku

Přejít na obsah

Kde je dnes uplatňováno Kristovo učení?

Kde je dnes uplatňováno Kristovo učení?

 Kde je dnes uplatňováno Kristovo učení?

JEŽÍŠ KRISTUS je všeobecně považován za jednoho z největších mužů, jací kdy žili. Mnozí jej považují za vůbec největšího člověka. Již téměř dva tisíce let jeho učení pronikavě ovlivňuje lidský život — „nepozorované projevy laskavosti a dobroty v životě nevýznamných lidí, stejně jako velkorysá lidumilná gesta“ jiných, píše anglický spisovatel Melvyn Bragg.

Co říci o křesťanství?

Co lze říci o křesťanství? Bylo popsáno jako „jeden z největších kroků k duchovnímu vzestupu lidstva“. David Kelso, který působí na Glasgow Caledonian University ve Skotsku, vyjádřil tento názor: „Dějiny [křesťanství] dlouhé dva tisíce let jsou prostoupeny jedinečnými výkony v oblasti umění, architektury, filozofie, hudby a sociální práce.“

Mnozí jiní lidé však mají názor zcela odlišný. Problém nevidí v křesťanství samotném, jež je definováno jako „náboženství založené na víře v Krista a v jeho učení“. (Slovník spisovného jazyka českého) Zavrhují spíše chování náboženských institucí a organizací, které se považují za představitele křesťanství.

Právě tento názor zastával v devatenáctém století například německý filozof Friedrich Nietzsche, který nazval křesťanství „jedinou nesmrtelnou poskvrnou lidstva“. Podle jeho vyjádření je křesťanství ‚jedinou velikou kletbou, jedinou velikou nejvnitřnější zkažeností, pro niž není prostředku dosti jedovatého, tajného, podzemního, dosti malého‘. Je pravda, že názory Nietzscheho byly extrémní, ale k podobným závěrům došla i řada umírněnějších pozorovatelů. Proč? Protože po celá staletí se chování lidí, kteří se prohlašovali za křesťany,  vyznačovalo nikoli vlastnostmi Ježíše Krista, ale „všeobecně rozšířenou úpadkovou morálkou, obludnými zločiny a rouháním“.

Je Kristus s lidmi, kteří se prohlašují za křesťany?

Otázka, zda je Kristus až dodnes s lidmi, kteří se prohlašují za křesťany, tedy rozhodně není nelogická. ‚Jistěže s nimi je,‘ odpoví někdo bez váhání. ‚Cožpak neslíbil svým následovníkům, že s nimi bude „až do skonání světa“?‘ (Matouš 28:20, Kralická bible) Ano, Ježíš to skutečně řekl. Ale chtěl tím snad říci, že bude s každým, kdo se bude prohlašovat za jeho následovníka, bez ohledu na to, jak se tento člověk bude chovat?

Mějme na paměti, co se v Ježíšově době domnívali někteří náboženští představitelé. Byli přesvědčeni, že Bůh je rozhodně s nimi a že jim neurčuje žádné podmínky. Vzhledem k tomu, že si Bůh kdysi vybral Izraelský národ a svěřil mu mimořádnou úlohu, někteří z náboženských vůdců zastávali názor, že je Bůh neopustí — ať dělají cokoli. (Micheáš 3:11) Nakonec však v odmítání Božích zákonů a měřítek zašli příliš daleko. Ježíš Kristus jim proto otevřeně řekl: „Pohleďte, váš dům je vám zanechán.“ (Matouš 23:38) Celý jeden náboženský systém ztratil Boží přízeň. Bůh jej zavrhl a dovolil, aby v roce 70 n. l. římské vojsko zničilo hlavní město Jeruzalém i jeho chrám.

Mohlo by se něco podobného stát křesťanstvu? Zamysleme se nad tím, jaké podmínky spojil Ježíš se slibem, že bude se svými následovníky „až do skonání světa“.

 [Obrázky na straně 2 a 3]

Učení Ježíše Krista hluboce ovlivnilo miliony lidí po celém světě