Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

 Otázky čtenářů

Na která tři nebezpečí upozornil Ježíš varovnými slovy, jež jsou zapsána u Matouše 5:22?

V Kázání na hoře varoval Ježíš Kristus své následovníky: „Říkám [vám], že se bude zodpovídat soudnímu dvoru každý, kdo je stále rozzlobený na svého bratra; kdokoli však osloví svého bratra nevýslovným slovem opovržení, bude se zodpovídat Nejvyššímu soudu; zatímco ten, kdo říká: ‚Ty opovrženíhodný blázne!‘, podlehne ohnivé gehenně.“ (Matouš 5:22)

Ježíš mluvil o tom, že za hříchy stupňující se závažnosti jsou uděleny zvyšující se tresty, a při tomto vysvětlení poukázal na věci, které Židé dobře znali. Mluvil o soudním dvoru, Nejvyšším soudu a ohnivé gehenně.

Nejprve řekl, že každý, kdo je stále rozzlobený na svého bratra, se bude zodpovídat „soudnímu dvoru“, to znamená místnímu soudu. Podle tradice byly tyto soudy zřízeny ve městech, mezi jejichž obyvateli bylo nejméně 120 dospělých mužů. (Matouš 10:17; Marek 13:9) Soudci, kteří zasedali v takovém soudu, měli pravomoc vynášet rozsudky dokonce i v případech, kdy šlo o vraždu. (5. Mojžíšova 16:18; 19:12; 21:1, 2) Ježíš tedy ukázal, že ten, kdo nechává ve svém nitru doutnat zlobu proti svému bratrovi, se dopouští těžkého hříchu.

Dále Ježíš řekl, že ten, kdo „osloví svého bratra nevýslovným slovem opovržení, bude se zodpovídat Nejvyššímu soudu“. Řecké slovo rha·kaʹ (poznámka pod čarou), jež se překládá spojením ‚nevýslovné slovo opovržení‘, znamená „prázdný“ nebo „(myšlenkově) tupý“. Podle díla The New Thayer’s Greek-English Lexicon of the New Testament toto slovo „vyjadřuje opovržení, a Židé je v době Kristově používali“. Ježíš tedy varoval před vážným hříchem, kterého by se dopustil ten, kdo by vůči některému soukmenovci použil opovržlivou nadávku, aby tak vyjádřil svou nenávist. Ježíš v podstatě řekl, že člověk, který by použil takové slovo, by byl postaven ne pouze před místní soud, ale před Nejvyšší soud neboli před celý Sanhedrin. Tento sbor soudců zasedal v Jeruzalémě a jeho členy byli velekněz a 70 starších mužů a znalců Zákona. (Marek 15:1)

Nakonec Ježíš vysvětlil, že člověk, který někomu řekne: „Ty opovrženíhodný blázne!“, podlehne ohnivé gehenně. Slovo „gehenna“ pochází z hebrejských slov gé hin·nomʹ, což znamená „údolí Hinnom“. Toto údolí se rozkládalo na západ a na jih od starověkého Jeruzaléma. V Ježíšově době bylo místem, kde se spalovaly odpadky včetně těl zločinců, o nichž bylo rozhodnuto, že si nezaslouží důstojný pohřeb. Slovo „gehenna“ tedy bylo vhodným symbolem úplného zničení.

Co tedy znamenal výraz ‚opovrženíhodný blázen‘? Slovo, které je zde použito, se podobalo hebrejskému výrazu, který znamená „vzpurný“ nebo „buřičský“. Člověk, na něhož je použito, je označen jako mravně bezcenný, jako odpadlík a buřič proti Bohu. A tak ten, kdo svému bližnímu říká: „Ty opovrženíhodný blázne“, v podstatě říká, že jeho bratr má dostat trest, jaký si zaslouží ten, kdo se vzbouří proti Bohu — trest v podobě věčného zničení. Jestliže někdo takto odsoudí druhého, mohl by si z Božího stanoviska tento přísný rozsudek — věčné zničení — zasloužit sám. (5. Mojžíšova 19:17–19)

Ježíš tedy pro své následovníky stanovil vyšší měřítko, než jaké je obsaženo v zásadách, na nichž byl založen mojžíšský Zákon. Lidé byli přesvědčeni, že ‚soudnímu dvoru se bude zodpovídat‘ vrah, ale Ježíš šel ještě dál. Učil totiž, že jeho následovníci nemají vůči svým bratrům ani chovat nepřátelství. (Matouš 5:21, 22)