Přejít k článku

Přejít na obsah

„Zůstaňte bdělí“ — Přišla hodina soudu!

„Zůstaňte bdělí“ — Přišla hodina soudu!

 „Zůstaňte bdělí“ — Přišla hodina soudu!

Informace v tomto studijním článku jsou založeny na brožuře Zůstaňte bdělí!, která byla vydána na oblastních sjezdech, jež na různých místech světa probíhaly v letech 2004 a 2005.

„Zůstaňte . . . bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (MATOUŠ 24:42)

1, 2. K čemu Ježíš vhodně přirovnal svůj příchod?

CO BYSTE dělali, kdybyste věděli, že ve vašem sousedství se potuluje zloděj, který vylupuje domácnosti? Z obavy o bezpečí svých milovaných a o své cennosti byste neustále byli ostražití a bdělí. Přece byste nečekali, že vám zloděj napíše dopis a dopředu oznámí svůj příchod. Zloděj naopak přichází pokradmu a nečekaně.

2 Ježíš několikrát použil chování zloděje jako znázornění. (Lukáš 10:30; Jan 10:10) Když mluvil o událostech, které měly nastat v čase konce a vést k tomu, že přijde vykonat rozsudek, varoval: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Ale jedno vězte, že kdyby byl hospodář věděl, za které hlídky přijde zloděj, byl by zůstal bdělý a nedovolil, aby se vloupal do jeho domu.“ (Matouš 24:42, 43) Ježíš tedy svůj příchod přirovnal k tomu, jak přichází zloděj. Bude nečekaný.

3, 4. (a) Co znamená dbát na výstrahu, kterou Ježíš dal ohledně svého příchodu? (b) Které otázky vznikají?

3 Toto přirovnání bylo vhodné, protože přesné datum Ježíšova příchodu nemělo být známo. V rámci stejného proroctví Ježíš předtím řekl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matouš 24:36) Proto své posluchače naléhavě vybízel: „Prokažte [se] jako připravení.“ (Matouš 24:44) Ti, kdo budou na Ježíšovu výstrahu dbát, budou připraveni, tedy budou se chovat správně, ať Ježíš v úloze Jehovova vykonavatele rozsudku přijde kdykoli.

4 Vzniká několik důležitých otázek: Je Ježíšova výstraha určena pouze lidem ve světě, nebo musí ‚zůstat bdělí‘ také praví křesťané? Proč je naléhavě zapotřebí ‚zůstat bdělí‘, a co tedy máme dělat?

Komu je výstraha určena?

5. Jak víme, že výstraha „zůstaňte . . . bdělí“ platí pro pravé křesťany?

5 Je jistě pravda, že Pánův příchod bude nečekaný pro lidi ve světě, protože ti nechtějí slyšet výstrahu před blížící se katastrofou. (2. Petra 3:3–7) Ale co praví křesťané? Apoštol Pavel svým spoluvěřícím napsal: „Sami zcela dobře víte, že Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci.“ (1. Tesaloničanům 5:2) My nepochybujeme o tom, že „Jehovův den přichází“. Znamená to snad, že nemusíme zůstat bdělí? Všimněte si, co Ježíš řekl svým učedníkům: „I vy [se] prokažte jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:44) A dříve, když své učedníky vybízel, aby neustále hledali Království, varoval je: „Také vy zůstaňte připraveni, protože Syn člověka přijde v hodinu, kdy to nebudete považovat za pravděpodobné.“ (Lukáš 12:31, 40) Není tedy zřejmé, že když Ježíš řekl „zůstaňte . . . bdělí“, myslel tím své následovníky?

6. Proč potřebujeme ‚zůstat bdělí‘?

 6 Proč potřebujeme ‚zůstat bdělí‘ a ‚zůstat připraveni‘? Ježíš vysvětlil: „Dva muži [budou] na poli: jeden bude vzat s sebou a druhý zanechán; dvě ženy budou mlít na ručním mlýnku: jedna bude vzata s sebou a druhá bude zanechána.“ (Matouš 24:40, 41) Až bude bezbožný svět zničen, budou ti, kdo se prokáží jako připravení, ‚vzati s sebou‘ neboli zachráněni. Ostatní budou ‚zanecháni‘ napospas zničení, protože sobecky žili podle svého. Pravděpodobně mezi nimi budou i jednotlivci, kteří sice v minulosti měli duchovní pochopení, ale nezůstali bdělí.

7. Co můžeme dělat díky tomu, že nevíme, kdy přijde konec?

7 Díky tomu, že neznáme přesné datum, kdy skončí tento starý systém věcí, máme příležitost ukázat, že Bohu sloužíme z ryzích pohnutek. Jak to? Může se zdát, že konec přichází pomalu. Je smutné, že někteří křesťané, kteří si něco takového myslí, dovolili, aby jejich horlivost pro službu Jehovovi ochladla. Avšak svým zasvěcením jsme se dali Jehovovi k dispozici, abychom mu bezvýhradně sloužili. Ti, kdo Jehovu znají, si uvědomují, že horlivost projevená na poslední chvíli na něj nezapůsobí. On vidí, co je v našem srdci. (1. Samuelova 16:7)

8. Jak nás láska k Jehovovi pohání, abychom zůstali bdělí?

8 Jelikož Jehovu ze srdce milujeme, je naším největším potěšením činit jeho vůli. (Žalm 40:8; Matouš 26:39) A chceme Jehovovi sloužit věčně. Tato vyhlídka neztrácí na ceně, jestliže musíme čekat o něco déle, než jsme si možná představovali. Zůstáváme bdělí především proto, že dychtivě vyhlížíme Jehovův den jako událost, která má velký význam pro uskutečnění Jehovova záměru. K tomu, abychom uplatňovali rady z Božího slova a dávali Boží Království na první místo ve svém životě, nás pohání opravdová touha dělat Bohu radost. (Matouš 6:33; 1. Jana 5:3) Uvažujme nyní o tom, jak by se skutečnost, že zůstáváme bdělí, měla zrcadlit v našich rozhodnutích a v našem každodenním životě.

Jakým směrem se ubírá váš život?

9. Proč je naléhavě zapotřebí, aby si lidé ve světě uvědomili význam naší doby?

9 Mnozí lidé si uvědomují, že neuplyne ani den, aniž by nastal nějaký závažný problém nebo došlo k nějaké šokující události. Možná nejsou spokojeni ani s tím, jak se vyvíjí jejich vlastní život. Znají však skutečný význam poměrů ve světě? Uvědomují si, že žijeme v „závěru systému věcí“? (Matouš 24:3) Chápou, že rozšířenost sobeckých, násilných a bezbožných postojů je znamením toho, že nastaly ‚poslední dny‘? (2. Timoteovi 3:1–5) Je naléhavě zapotřebí, aby si uvědomili význam naší doby a přemýšleli o tom, jakým směrem se ubírá jejich život.

10. Co musíme dělat, abychom měli jistotu, že zůstáváme bdělí?

10 Jak je to s námi? Den co den děláme rozhodnutí, která se týkají našeho zaměstnání, zdraví, rodiny a uctívání. Víme, co je napsáno v Bibli, a snažíme se tím řídit. Je proto užitečné položit si otázky: ‚Nepřipouštím, aby mě úzkostné životní starosti odváděly od mých duchovních cílů? Nenechávám se při rozhodování vést světskými filozofiemi, tedy světským způsobem uvažování?‘ (Lukáš 21:34–36; Kolosanům 2:8) Musíme dále prokazovat, že celým svým srdcem důvěřujeme Jehovovi a neopíráme se o své vlastní porozumění. (Přísloví 3:5) Tak se budeme pevně držet „skutečného života“ — věčného života v Božím novém světě. (1. Timoteovi 6:12, 19)

11–13. Proč je pro nás poučným příkladem to, co se stalo (a) v Noemových dnech? (b) v Lotově době?

11 V Bibli je uvedeno mnoho výstražných  příkladů, které nám mohou pomáhat, abychom zůstali bdělí. Uvažujme o tom, co se stalo v Noemových dnech. Bůh zajistil, aby s velkým předstihem zaznívala výstraha. Nikdo kromě Noema a jeho domácnosti jí však nevěnoval pozornost. (2. Petra 2:5) Ježíš o tom řekl: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka. Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:37–39) V čem je to pro nás poučné? Jestliže dovolujeme, aby kvůli světským záležitostem — i kdyby to byly činnosti, které normálně patří k životu — ustupovaly do pozadí duchovní činnosti, o nichž nám Bůh naléhavě říká, že mají zůstat na prvním místě, musíme se nad svou situací vážně zamyslet. (Římanům 14:17)

12 Uvažujme také o Lotově době. Sodoma, v níž Lot žil se svou rodinou, bylo bohaté město. V mravním ohledu však bylo zbídačelé. Jehova poslal své anděly, aby to místo zničili. Andělé vybízeli Lota a jeho rodinu, aby ze Sodomy unikli a neohlíželi se. Oni na jejich naléhání město opustili. Lotova manželka se však podle všeho nedokázala se svým domovem v Sodomě rozloučit. Neposlechla, ohlížela se a zaplatila za to životem. (1. Mojžíšova 19:15–26) Ježíš dal tuto prorockou výstrahu: „Vzpomeňte si na Lotovu manželku.“ Jednáme podle této výstrahy? (Lukáš 17:32)

13 Ti, kdo dbali na božské výstrahy, byli ušetřeni. Patřili k nim Noe a jeho rodina i Lot a jeho dcery. (2. Petra 2:9) Výstrahy, jež vyplývají z těchto příkladů, si bereme k srdci. Také z nich čerpáme povzbuzení, protože pro lidi milující spravedlnost je v nich obsaženo poselství o vysvobození. S důvěrou tedy očekáváme, že se splní Boží slib o ‚nových nebesích a nové zemi‘, v nichž „bude přebývat spravedlnost“. (2. Petra 3:13)

‚Přišla hodina soudu‘

14, 15. (a) Co zahrnuje „hodina“ soudu? (b) Co všechno patří k tomu, že se ‚bojíme Boha a oslavujeme jej‘?

14 Když zůstáváme bdělí, vyhlížíme budoucí události. Co k nim patří? Kniha Zjevení uvádí kroky, které povedou ke splnění Božího záměru. Pokud se chceme prokázat jako připravení, pak je nezbytné jednat podle toho, co je tam řečeno. V proroctví jsou živě popsány události, k nimž má dojít „v Pánově dnu“. Ten začal v roce 1914, když byl v nebi Kristus dosazen na trůn. (Zjevení 1:10) Zjevení obrací naši pozornost k andělovi, kterému byla svěřena ‚věčná dobrá zpráva, aby ji oznamoval‘. Anděl silným hlasem volá: „Bojte se Boha a oslavujte jej, protože přišla hodina jeho soudu.“ (Zjevení 14:6, 7) Tato „hodina“ soudu je krátké období. Zahrnuje jak vynesení, tak vykonání rozsudků, které jsou v onom proroctví vylíčeny. V tomto období nyní žijeme.

15 Nyní, než hodina soudu skončí, jsme vybízeni: „Bojte se Boha a oslavujte jej.“ Co  všechno k tomu patří? Správná bázeň před Bohem by nás měla podněcovat, abychom se odvraceli od špatnosti. (Přísloví 8:13) Pokud Boha ctíme, budeme mu s hlubokou úctou naslouchat. Ničím se nenecháme zaměstnat natolik, že bychom přestali pravidelně číst jeho Slovo, Bibli. Nebudeme brát na lehkou váhu jeho radu, abychom chodili na křesťanská shromáždění. (Hebrejcům 10:24, 25) Budeme si vážit toho, že smíme ohlašovat dobrou zprávu o Božím mesiášském Království, a budeme to dělat horlivě. Budeme Jehovovi v každém čase a celým svým srdcem důvěřovat. (Žalm 62:8) Jelikož uznáváme, že Jehova je Svrchovaný Panovník, prokazujeme mu čest tím, že jeho vládě ochotně podřizujeme svůj život. Opravdu se Boha bojíte a oslavujete ho všemi těmito způsoby?

16. Proč můžeme říci, že rozsudek nad Velkým Babylónem oznámený ve Zjevení 14:8 se již uskutečnil?

16 Čtrnáctá kapitola knihy Zjevení pokračuje popisem dalších událostí, k nimž má dojít v hodině soudu. Nejprve se zmiňuje o Velkém Babylóně, celosvětové říši falešného náboženství. Čteme: „A následoval jiný, druhý anděl, a řekl: ‚Padl! Velký Babylón padl!‘“ (Zjevení 14:8) Ano, z Božího stanoviska už Velký Babylón padl. V roce 1919 byli Jehovovi pomazaní služebníci vysvobozeni z pout babylónských nauk a zvyků, kterými byly národy zotročeny po celá tisíciletí. (Zjevení 17:1, 15) Boží služebníci nyní mohli své úsilí zaměřit na rozvoj pravého uctívání. Od té doby je dobrá zpráva o Božím Království kázána v celosvětovém rozsahu. (Matouš 24:14)

17. Co musíme dělat, abychom vyšli z Velkého Babylónu?

17 Tím však Boží soud nad Velkým Babylónem neskončil. Velký Babylón bude brzy definitivně zničen. (Zjevení 18:21) Bible tedy odůvodněně adresuje lidem z celého světa tuto vybídku: „Vyjděte z něho [Velkého Babylónu] . . ., jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších.“ (Zjevení 18:4, 5) Jak můžeme vyjít z Velkého Babylónu? Nestačí jen zpřetrhat všechny vazby s falešným náboženstvím. Babylónský vliv je mimo jiné patrný v mnoha oblíbených svátcích a zvycích, promítá se do světské povolnosti vůči sexu a má podíl na rostoucí popularitě zábavy nasáklé spiritismem. Máme-li zůstat bdělí, je velmi důležité, aby z toho, jak jednáme, i z toho, po čem v srdci toužíme, bylo patrné, že s Velkým Babylónem nemáme opravdu nic společného.

18. Na co si ostražití křesťané dávají pozor vzhledem k tomu, co je napsáno ve Zjevení 14:9, 10?

18 Ve Zjevení 14:9, 10 je popsán další rys ‚hodiny soudu‘. Jiný anděl říká: „Jestliže někdo uctívá divoké zvíře a jeho obraz a přijímá označení na čelo nebo na ruku, bude též pít z vína Božího hněvu.“ Proč? „Zvíře a jeho obraz“ jsou symbolem lidského panství, a to neuznává Jehovovu svrchovanost. Ostražití křesťané dávají pozor jak  na své postoje, tak na své jednání, aby se v nich nedali ovlivnit nebo označit jako služebníci těch, kdo odmítají uznat svrchovanost pravého Boha Jehovy. Křesťané vědí, že již bylo v nebi zřízeno Boží Království a že toto Království ukončí všechna lidská panství a samo bude stát navždy. (Daniel 2:44)

Nezapomeňme, v jak závažné době žijeme

19, 20. (a) O co se Satan určitě bude snažit vzhledem k tomu, že poslední dny se chýlí ke konci? (b) K čemu bychom měli být rozhodnuti?

19 Vzhledem k tomu, že poslední dny se chýlí ke konci, budou tlaky a pokušení jedině narůstat. Dokud budeme žít v tomto starém systému a bude nás trápit naše vlastní nedokonalost, pak nás budou postihovat takové věci, jako je chatrné zdraví, stárnutí, ztráta našich milovaných, zraněné city nebo zklamání z lhostejných reakcí na naše snahy kázat Boží slovo. Nikdy nezapomeňte, že Satan by těchto nesnází velmi rád zneužil k tomu, aby nás přiměl kapitulovat — zanechat kázání dobré zprávy nebo přestat žít podle Božích měřítek. (Efezanům 6:11–13) Teď by opravdu nebylo vhodné, kdybychom si přestali uvědomovat, v jak závažné době žijeme!

20 Ježíš věděl, že budeme pod velkým tlakem, abychom se vzdali, a proto nám radil: „Zůstaňte . . . bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (Matouš 24:42) Stále si tedy bedlivě všímejme, kde se nacházíme v proudu času. Dávejme si pozor na Satanovy manévry, které by mohly mít za následek, že bychom polevili nebo se vzdali. Buďme rozhodnuti kázat dobrou zprávu o Božím Království ještě horlivěji a s pevnějším přesvědčením. Rozhodně si stále buďme vědomi toho, v jak závažné době žijeme, a dbejme na Ježíšovu výstrahu: „Zůstaňte . . . bdělí.“ Budeme-li to dělat, přineseme tím čest Jehovovi a budeme patřit k lidem, kterým bude navždy žehnat.

Jak byste odpověděli?

• Jak víme, že Ježíšova výstraha „zůstaňte . . . bdělí“ platí pro pravé křesťany?

• Které výstražné biblické příklady nám mohou pomáhat, abychom ‚zůstali bdělí‘?

• Co je hodina soudu a co bychom podle vybídky anděla měli dělat, než skončí?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 23]

Ježíš přirovnal svůj příchod k příchodu zloděje

[Obrázek na straně 24]

Zničení Velkého Babylónu je blízko

[Obrázky na straně 25]

Buďme rozhodnuti kázat ještě horlivěji a s pevnějším přesvědčením