Přejít k článku

Přejít na obsah

Křesťané odrážejí Jehovovu slávu

Křesťané odrážejí Jehovovu slávu

 Křesťané odrážejí Jehovovu slávu

„Šťastné jsou . . . vaše oči, protože se dívají, a vaše uši, protože slyší.“ (MATOUŠ 13:16)

1. Jakou otázku vyvolává chování Izraelitů k Mojžíšovi u hory Sinaj?

IZRAELITÉ shromáždění u hory Sinaj se k Jehovovi rozhodně mohli cítit přitahováni. Vždyť je svou mocnou rukou vysvobodil z Egypta. V pustině jim poskytl jídlo a vodu a postaral se tak o jejich potřeby. Kromě toho jim daroval vítězství nad vojskem Amalekitů, které na ně zaútočilo. (2. Mojžíšova 14:26–31; 16:2–17:13) Když Izraelité tábořili v pustině před horou Sinaj, hřmění a blesky v nich vyvolaly takový strach, že se chvěli. Později viděli, jak z hory Sinaj sestupuje Mojžíš a jak jeho obličej odráží Jehovovu slávu. Avšak místo toho, aby na Boží slávu reagovali s obdivem a oceněním, stáhli se a ‚zachvacoval je strach se k Mojžíšovi přiblížit‘. (2. Mojžíšova 19:10–19; 34:30) Vezmeme-li v úvahu, kolik toho Jehova pro ně vykonal, vzniká otázka: Proč se báli hledět na odlesk jeho slávy?

2. Proč se asi Izraelité báli, když viděli Boží slávu, kterou Mojžíš odrážel?

2 Strach, který Izraelité v té chvíli měli, zřejmě do značné míry souvisel s událostmi, k nimž došlo předtím. Když úmyslně Jehovu neposlechli a udělali si zlaté tele, Jehova je učil kázni. (2. Mojžíšova 32:4, 35) Vzali si  snad jeho ukázňování k srdci a byli za něj vděční? Většina z nich ne. K události se zlatým teletem se na sklonku svého života vrátil Mojžíš, když připomínal situace, v nichž Izraelité jednali neposlušně. Lidu řekl: „Zachovali [jste se] vzpurně proti nařízení Jehovy, svého Boha, a neprojevili jste v něj víru a nenaslouchali jste jeho hlasu. Prokazovali jste se jako vzpurní v chování k Jehovovi ode dne, co vás znám.“ (5. Mojžíšova 9:15–24)

3. Co Bible říká o tom, že si Mojžíš zahaloval obličej?

3 Všimněme si, jak Mojžíš na strach Izraelitů reagoval. Zpráva říká: „Vždy, když s nimi Mojžíš domluvil, dával si přes obličej závoj. Ale když Mojžíš vcházel [do svatostánku] před Jehovu, aby s ním mluvil, snímal si závoj, dokud nevyšel. A vyšel a mluvil k izraelským synům, co mu bylo přikázáno. A izraelští synové viděli Mojžíšův obličej, že kůže Mojžíšova obličeje vyzařovala paprsky; a Mojžíš si dal opět na obličej závoj, dokud nevešel, aby s [Jehovou] mluvil.“ (2. Mojžíšova 34:33–35) Proč si Mojžíš někdy zahaloval obličej? V čem je to pro nás poučné? Když si na tyto otázky odpovíme, pomůže nám to zjistit, jak kvalitní je náš vlastní vztah k Jehovovi.

Nechali si ujít příležitost

4. Jak Pavel vysvětlil, proč si Mojžíš zahaloval obličej?

4 To, že Mojžíš nosil závoj, souviselo se stavem mysli a srdce samotných Izraelitů. Apoštol Pavel to vysvětlil, když napsal: „Izraelští synové nemohli upřeně hledět na Mojžíšův obličej kvůli slávě jeho obličeje . . . Jejich myšlenkové síly otupěly.“ (2. Korinťanům 3:7, 14) To bylo skutečně žalostné. Izraelité byli Jehovovým vyvoleným lidem a Bůh si přál, aby si k němu vytvořili blízký vztah. (2. Mojžíšova 19:4–6) Oni však nebyli ochotni upřeně hledět na odlesk jeho slávy. Místo aby své srdce a svou mysl obrátili k Jehovovi a projevovali mu láskyplnou oddanost, v určitém smyslu se k němu obrátili zády.

5, 6. (a) Kdo se v prvním století zachoval podobně jako Izraelité v Mojžíšově době? (b) V čem se od sebe nápadně lišili ti, kdo Ježíšovi naslouchali, a ti, kdo mu nenaslouchali?

5 Situace, která byla v tomto směru obdobná, nastala v prvním století n. l. V době, kdy se Pavel obrátil na křesťanství, byla již smlouva Zákona nahrazena novou smlouvou, jejímž Prostředníkem byl Ježíš Kristus, větší Mojžíš. Ježíš svými slovy i činy dokonale odrážel Jehovovu slávu. Pavel o vzkříšeném Ježíšovi napsal: „On je odleskem [Boží] slávy a přesným znázorněním samotné jeho bytosti.“ (Hebrejcům 1:3) Židé měli opravdu skvělou příležitost. Mohli naslouchat výrokům věčného života, které pronášel samotný Boží Syn! Většina lidí, jimž Ježíš kázal, však žel nenaslouchala. Ježíš se o nich vyjádřil slovy, která Jehova prorokoval prostřednictvím Izajáše. Ježíš prohlásil: „Srdce těchto lidí se stalo nevnímavým a ušima slyšeli bez odezvy a zavírali oči, aby nikdy očima neviděli a ušima neslyšeli a aby smysl toho nepochopili svým srdcem a neobrátili se zpět, a já je neuzdravil.“ (Matouš 13:15; Izajáš 6:9, 10)

6 Úplně jiný postoj než tito Židé měli Ježíšovi učedníci, o nichž Ježíš řekl: „Šťastné jsou . . . vaše oči, protože se dívají, a vaše uši, protože slyší.“ (Matouš 13:16) Praví křesťané si toužebně přejí poznat Jehovu a sloužit mu. Těší je, že mohou konat Boží vůli, o níž se dozvídají na stránkách Bible. Výsledkem je, že pomazaní křesťané odrážejí Jehovovu slávu jakožto služebníci nové smlouvy, a ti, kdo patří k jiným ovcím, jednají podobně. (2. Korinťanům 3:6, 18)

 Proč je dobrá zpráva zahalená

7. Proč nás nepřekvapuje, že většina lidí odmítá dobrou zprávu?

7 Viděli jsme, že jak v Mojžíšově době, tak i v době Ježíšově měli Izraelité jedinečnou příležitost, kterou však většina z nich nevyužila. Podobné je to dnes. Většina lidí odmítá dobrou zprávu, kterou kážeme. To nás nepřekvapuje. Pavel napsal: „Jestliže je tedy dobrá zpráva, kterou oznamujeme, skutečně zahalená, pak je zahalená mezi těmi, kdo hynou, mezi nimiž bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících.“ (2. Korinťanům 4:3, 4) Satan se snaží dobrou zprávu zahalit a kromě toho si mnozí lidé sami zakrývají obličej, protože nechtějí vidět.

8. Proč lze říci, že mnozí lidé jsou zaslepeni nevědomostí, a co můžeme dělat, abychom se nedostali do podobné situace?

8 Oči mnohých lidí jsou zaslepeny nevědomostí. O národech tohoto světa je v Bibli řečeno, že jsou „myšlenkově ve tmě a odcizeni životu, který patří Bohu, kvůli nevědomosti, jež je v nich“. (Efezanům 4:18) Pavel, muž zběhlý v Zákoně, byl před tím, než se stal křesťanem, tak zaslepený nevědomostí, že pronásledoval Boží sbor. (1. Korinťanům 15:9) Jehova mu však zjevil pravdu. Pavel to vysvětlil slovy: „Bylo [mi] projeveno milosrdenství proto, aby prostřednictvím mne, jako nejpřednějšího případu, Kristus Ježíš mohl projevit celou svou trpělivost jako příklad pro ty, kdo na něm založí svou víru pro věčný život.“ (1. Timoteovi 1:16) Také dnes je mnoho těch, kdo podobně jako Pavel dříve odporovali pravdě a nyní jsou Božími služebníky. Máme proto pádný důvod vytrvale vydávat svědectví i těm, kdo nám odporují. Také musíme pravidelně studovat Boží slovo a musíme chápat jeho smysl, protože to nás chrání, abychom z nevědomosti nejednali tak, že bychom si přivodili Jehovovu nelibost.

9, 10. (a) Z čeho je patrné, že Židé v prvním století nebyli ochotni se učit a že strnule lpěli na svých názorech? (b) Existuje nějaká obdoba v dnešním křesťanstvu? Vysvětli to.

9 Mnozí lidé jsou k duchovním věcem nevnímaví z toho důvodu, že nejsou ochotni se učit a že strnule lpí na svých názorech. Mezi Židy bylo mnoho těch, kdo Ježíše a jeho učení nepřijali proto, že tvrdošíjně lpěli na mojžíšském Zákoně. Našly se ovšem i výjimky. Například po Ježíšově vzkříšení „velký zástup kněží začal být poslušný víry“. (Skutky 6:7) Většiny Židů se však týkalo to, co napsal Pavel: „Až dodnes, kdykoli se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj.“ (2. Korinťanům 3:15) Pavel zřejmě znal slova, která dříve řekl Ježíš židovským náboženským vůdcům. Ježíš prohlásil: „Zkoumáte Písma,  protože si myslíte, že jejich prostřednictvím budete mít věčný život; a právě ta vydávají svědectví o mně.“ (Jan 5:39) To, že tak pečlivě zkoumali Písma, jim mělo pomoci rozpoznat, že Ježíš je Mesiáš. Židé však měli své vlastní představy, a proto je ani samotný Boží Syn, jenž konal zázraky, nemohl přesvědčit, aby své názory změnili.

10 Totéž lze říci o mnoha lidech, kteří dnes patří ke křesťanstvu. Podobně jako Židé v prvním století, také oni „mají horlivost pro Boha, ale ne podle přesného poznání“. (Římanům 10:2) Někteří z nich sice studují Bibli, ale nechtějí věřit tomu, co je v ní napsáno. Odmítají uznat, že Jehova svůj lid vyučuje prostřednictvím třídy věrného a rozvážného otroka, kterou tvoří pomazaní křesťané. (Matouš 24:45) My však víme, že Jehova svůj lid vyučuje a že porozumění Boží pravdě během doby vzrůstá. (Přísloví 4:18) Díky tomu, že se Jehovou necháváme vyučovat, máme výsadu znát jeho vůli a záměr.

11. Jak může k zahalení pravdy vést skutečnost, že lidé věří jen tomu, čemu věřit chtějí?

11 Jiní jsou zaslepeni proto, že věří jen tomu, čemu věřit chtějí. Bylo předpověděno, že někteří lidé se budou posmívat Božím ctitelům a tomu, co oznamují o Ježíšově přítomnosti. Apoštol Petr napsal, že „podle jejich přání uniká . . . jejich pozornosti ta skutečnost“, že svět, který existoval v Noemově době, Bůh zničil potopou. (2. Petra 3:3–6) Podobně mnozí lidé, kteří se dnes hlásí ke křesťanství, na jedné straně nepochybují o tom, že Jehova jedná milosrdně, laskavě a že odpouští, ale na druhé straně přehlížejí nebo úplně zavrhují skutečnost, že Jehova nezprošťuje trestu. (2. Mojžíšova 34:6, 7) Praví křesťané dbají na to, aby věděli, co Bible říká doopravdy.

12. V jakém smyslu jsou lidé zaslepeni tradicemi?

12 Mnozí lidé, kteří chodí do kostela, jsou zaslepeni tradicemi. Náboženským vůdcům své doby Ježíš řekl: „Učinili [jste] Boží slovo neplatným kvůli své tradici.“ (Matouš 15:6) Po návratu z vyhnanství v Babylóně obnovili Židé čisté uctívání, avšak kněží se stali pyšnými a samospravedlivými. Náboženské svátky se slavily pouze formálně a nezrcadlila se v nich opravdová úcta k Bohu. (Malachiáš 1:6–8) V Ježíšově době už existovalo nesčetné množství tradic, které k mojžíšskému Zákonu během doby přidali znalci Zákona a farizeové. Ježíš o těchto mužích otevřeně prohlásil, že jsou pokrytci, protože ztratili ze zřetele spravedlivé zásady, na nichž byl Zákon založen. (Matouš 23:23, 24) Praví křesťané se musí mít na pozoru, aby je náboženské tradice vytvořené lidmi neodvedly od čistého uctívání.

„Viděl Toho, kdo je neviditelný“

13. Kterými dvěma způsoby Mojžíš částečně viděl Boží slávu?

13 Mojžíš si na hoře Sinaj přál vidět Boží slávu, a dosvit Jehovovy slávy skutečně spatřil. Když vcházel do svatostánku, závoj na obličeji neměl. Mojžíš byl člověk, který měl hlubokou víru a toužil konat Boží vůli. I když mu bylo umožněno, aby Jehovovu slávu částečně spatřil ve vidění, v určitém smyslu už Boha předtím viděl očima víry. Bible říká, že Mojžíš „zůstal stálý, jako by viděl  Toho, kdo je neviditelný“. (Hebrejcům 11:27; 2. Mojžíšova 34:5–7) A Boží slávu nezrcadlil pouze těmi paprsky, které po nějakou dobu vyzařovaly z jeho obličeje, ale také tím, že se Izraelitům snažil pomáhat, aby Jehovu poznali a sloužili mu.

14. Jak Ježíš pozoroval Boží slávu a co s potěšením dělal?

14 Ježíš se v nebi díval na Boží slávu od nepaměti, dokonce ještě před stvořením hmotného vesmíru. (Přísloví 8:22, 30) Po celou tu dobu se mezi ním a Jehovou utvářel velmi láskyplný a vřelý vztah. Jehova projevoval tomuto prvorozenému všeho stvoření tu nejněžnější lásku a náklonnost. Tuto hlubokou lásku a náklonnost svého božského Životodárce Ježíš opětoval. (Jan 14:31; 17:24) Otce a Syna spojovalo dokonalé pouto lásky. Podobně jako Mojžíše, také Ježíše těšilo, když mohl tím, co učil, odrážet Jehovovu slávu.

15. Jak křesťané pozorují Jehovovu slávu a přemýšlejí o ní?

15 Dnešní Boží svědkové po vzoru Mojžíše a Ježíše se zájmem pozorují Jehovovu slávu a přemýšlejí o ní. Od slavné dobré zprávy se neodvrátili. Apoštol Pavel napsal: „Když nastane obrácení k Jehovovi [s úmyslem konat jeho vůli], závoj je odňat.“ (2. Korinťanům 3:16) Písmo studujeme proto, že chceme konat Boží vůli. Obdivujeme slávu, která se zrcadlí v obličeji Jehovova Syna a pomazaného Krále Ježíše Krista a napodobujeme jeho příklad. Podobně jako Mojžíšovi a Ježíšovi nám byla svěřena služba, při níž druhé učíme o slavném Bohu, kterého uctíváme.

16. Jaký máme užitek z toho, že známe pravdu?

16 Ježíš se modlil: „Veřejně tě chválím, Otče, . . . protože jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály a zjevil jsi je nemluvňatům.“ (Matouš 11:25) Pouze těm, kdo jsou v srdci upřímní a pokorní, Jehova umožňuje, aby pochopili jeho záměry a jeho osobnost. (1. Korinťanům 1:26–28) Nás přijal do své ochranné péče a vyučuje nás k našemu prospěchu — tak, abychom svého života využili co nejlépe. Važme si všeho, čím nám pomáhá, abychom jej blíže poznali, a využijme každou příležitost, kdy se k němu můžeme přiblížit.

17. Jak můžeme lépe poznat Jehovovy vlastnosti?

17 Pomazaným křesťanům Pavel napsal:  „S odhalenými obličeji odrážíme jako zrcadla Jehovovu slávu [a] jsme proměňováni v týž obraz od slávy k slávě.“ (2. Korinťanům 3:18) Čím lépe poznáme Jehovu — jeho osobnost a vlastnosti, které odhaluje Bible —, tím více se mu budeme podobat, bez ohledu na to, zda máme naději na život v nebesích nebo na zemi. A když budeme s vděčností rozjímat o životě, službě a učení Ježíše Krista, budeme Jehovovy vlastnosti odrážet v ještě větší míře. Vědomí, že našemu Bohu tím přinášíme chválu, nám působí nesmírnou radost. Chtějme proto i nadále odrážet Boží slávu!

Vzpomínáš si?

• Proč se Izraelité báli hledět na Boží slávu, kterou odrážel Mojžíš?

• Jakými způsoby byla dobrá zpráva „zahalena“ v prvním století a jak je to dnes?

• Jak můžeme odrážet Boží slávu?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 19]

Izraelité nemohli upřeně hledět na Mojžíšův obličej

[Obrázky na straně 21]

Mnozí z těch, kdo dříve odporovali Boží pravdě, se podobně jako Pavel změnili a nyní slouží Jehovovi

[Obrázky na straně 23]

Jehovovi služebníci s potěšením odrážejí Boží slávu