Přejít k článku

Přejít na obsah

‚Přinášíme dobrou zprávu o něčem lepším‘

‚Přinášíme dobrou zprávu o něčem lepším‘

 ‚Přinášíme dobrou zprávu o něčem lepším‘

„Jak půvabné jsou na horách nohy toho, . . . jenž přináší dobrou zprávu o něčem lepším.“ (IZAJÁŠ 52:7)

1, 2. (a) Co patří ke strašlivým událostem, které jsou na denním pořádku? (b) Jak reagují mnozí lidé na to, že stále slyší špatné zprávy?

LIDÉ na celém světě dnes slyší jednu špatnou zprávu za druhou. Zapnou si rádio a dozvědí se o tom, že po zemi se šíří smrtelné nemoci. Sledují televizní zpravodajství a do paměti se jim vtisknou deprimující záběry vyhladovělých dětí, které s pláčem prosí o pomoc. Vezmou do ruky noviny a čtou o pumových útocích, při kterých jsou ničeny domy a přichází o život mnoho nevinných lidí.

2 Strašlivé události jsou skutečně na denním pořádku. Scéna tohoto světa se očividně mění, a to k horšímu. (1. Korinťanům 7:31) V jednom západoevropském časopise bylo napsáno, že někdy to vypadá, jako by celý svět „měl každou chvíli vyletět do povětří“. Není divu, že stále přibývá sklíčených lidí. Při jednom průzkumu, který se týkal televizního zpravodajství ve Spojených státech, pronesl jistý muž výrok, s nímž by se jistě ztotožnily miliony diváků. Řekl: ‚Po sledování zpráv jsem úplně zoufalý. Všechny zprávy jsou špatné. Je to zdrcující.‘

Zpráva, kterou potřebuje slyšet každý

3. (a) Co je dobrou zprávou, kterou ohlašuje Bible? (b) Proč vy osobně považujete dobrou zprávu o Království za hodnotnou?

3 Existuje vůbec v takovém pochmurném světě nějaká lepší zpráva? Ano. Je útěchou vědět, že Bible ohlašuje dobrou zprávu. Tou zprávou je, že nemoci, hlad, zločinnost, války a všechny druhy útlaku skončí, protože je odstraní Boží Království. (Žalm 46:9; 72:12) Není to snad zpráva, kterou potřebuje slyšet každý? Svědkové Jehovovi jsou o tom přesvědčeni. Proto jsou všude známi tím, že se dobrou zprávu o Božím Království stále snaží oznamovat lidem ze všech národů. (Matouš 24:14)

4. Kterými hledisky naší kazatelské služby se bude zabývat tento a následující článek?

4 Co však můžeme udělat pro to, aby nám kázání dobré zprávy nadále působilo radost a abychom se na něm podíleli kvalitně? A co nám v tomto ohledu může pomoci, jestliže kážeme v místech, kde je menší odezva? (Lukáš 8:15) Jistě bude užitečné, když si stručně připomeneme tři důležitá hlediska naší kazatelské činnosti. Prozkoumáme (1) naše pohnutky neboli proč kážeme, (2) naše poselství neboli co kážeme a (3) naše metody neboli jak kážeme. Je třeba, aby naše pohnutky byly neustále čisté, naše poselství aby bylo jasné a naše metody aby byly účinné. Jen tak můžeme lidem všeho druhu dávat příležitost, aby slyšeli tu nejlepší zprávu, jaká je dnes dostupná — dobrou zprávu o Božím Království. *

 Proč se podílíme na kázání dobré zprávy

5. (a) Co je naší prvořadou pohnutkou k tomu, abychom se podíleli na kazatelské službě? (b) Proč lze říci, že poslušnost biblického příkazu, abychom kázali, je výrazem naší lásky k Bohu?

5 Uvažujme nyní o prvním hledisku — o našich pohnutkách. Proč kážeme dobrou zprávu? Děláme to ze stejného důvodu jako Ježíš. Ten řekl: „Miluji Otce.“ (Jan 14:31; Žalm 40:8) Naší prvořadou pohnutkou je láska k Bohu. (Matouš 22:37, 38) Bible ukazuje, že láska k Bohu a kazatelská služba spolu souvisejí. Čteme tam: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání.“ (1. Jana 5:3; Jan 14:21) Patří k Božím přikázáním i to, že máme ‚jít a činit učedníky‘? (Matouš 28:19) Určitě. I když tato slova pronesl Ježíš, jejich autorem je Jehova. Proč to můžeme říci? Ježíš to vysvětlil: „Nedělám nic ze své vlastní iniciativy; ale právě jak mě Otec naučil, tak mluvím.“ (Jan 8:28; Matouš 17:5) Tím, že posloucháme příkaz, abychom kázali, dáváme tedy najevo lásku k Jehovovi.

6. V jakých ohledech nás láska k Bohu podněcuje ke kázání?

6 Láska k Jehovovi nás podněcuje ke kázání také z toho důvodu, že chceme bojovat proti lžím, které o Bohu šíří Satan. (2. Korinťanům 4:4) Satan zpochybnil Boží právo vládnout. (1. Mojžíšova 3:1–5) My jsme Jehovovi svědkové, a tudíž velmi toužíme přispívat k odhalení Satanových pomluv a k tomu, aby před zraky všech lidí bylo posvěceno Boží jméno. (Izajáš 43:10–12) Kazatelské služby se účastníme také proto, že jsme poznali Jehovovy vlastnosti a jeho způsob jednání. Máme k Bohu blízký vztah a velmi si přejeme vyprávět o něm druhým. Jeho dobrotou a spravedlností jsme tak nadšeni, že o něm nedokážeme mlčet. (Žalm 145:7–12) Nijak se nemusíme nutit do toho, abychom mu vyjadřovali chválu a mluvili o jeho ‚znamenitostech‘ všem, kdo jsou ochotni naslouchat. (1. Petra 2:9; Izajáš 43:21)

7. Co kromě lásky k Bohu je pro nás důležitým důvodem ke kázání?

7 K tomu, abychom se nadále podíleli na kazatelské službě, máme ještě další důležitý důvod: Jednotlivcům, kteří jsou zdrceni nepřetržitým přívalem špatných zpráv, a také těm, kdo z nějakého důvodu trpí, si upřímně přejeme poskytnout úlevu. Právě to dělal Ježíš, a my se snažíme ho napodobovat. Jedna taková příhoda z Ježíšova života je popsána v 6. kapitole Markova evangelia.

8. Co podle zprávy v 6. kapitole Marka pociťoval Ježíš k lidem?

8 Apoštolové se vracejí z kazatelské výpravy a informují Ježíše o všem, co dělali a vyučovali. Ježíš si všímá, že jsou unavení, a říká jim, aby šli s ním a ‚trochu si odpočinuli‘. Nastupují tedy do člunu a odplouvají na klidné místo. Lidé je následují, běží podél břehu a brzy se dostávají až k nim. Jak na to Ježíš reaguje? Zpráva říká: „Viděl velký zástup, ale byl pohnut lítostí nad nimi, protože byli jako ovce bez pastýře. A začal je vyučovat  mnoha věcem.“ (Marek 6:31–34) Ježíšovi je těch lidí líto, a proto jim dále oznamuje dobrou zprávu, přestože je unavený. Je z toho vidět, že mu na nich velmi záleží. Má s nimi soucit.

9. Co poznáváme z události popsané v 6. kapitole Marka, pokud jde o správnou pohnutku ke kazatelské službě?

9 Co z této události poznáváme? Vzhledem k tomu, že jsme křesťané, považujeme kázání dobré zprávy a činění učedníků za svůj závazek. Víme, že máme povinnost oznamovat dobrou zprávu, protože Boží vůlí je, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni“. (1. Timoteovi 2:4) Kazatelskou službu však nevykonáváme jen z pocitu povinnosti, ale také proto, že s lidmi máme soucit. Pokud s nimi soucítíme tak silně jako Ježíš, bude nás srdce podněcovat k tomu, abychom jim nadále oznamovali dobrou zprávu, a to ze všech sil. (Matouš 22:39) Máme-li takové znamenité pohnutky, pak v kázání dobré zprávy nikdy nepolevíme.

Naše poselství — dobrá zpráva o Božím Království

10, 11. (a) Jakými slovy popisuje Izajáš poselství, které kážeme? (b) Jak Ježíš přinášel „dobrou zprávu o něčem lepším“ a jakým způsobem následují jeho vzor Boží služebníci v nové době?

10 Zamysleme se nyní nad druhým hlediskem naší kazatelské služby, a tím je naše poselství. Co kážeme? Poselství, které zvěstujeme, popsal prorok Izajáš těmito krásnými slovy: „Jak půvabné jsou na horách nohy toho, jenž přináší dobrou zprávu, jenž zvěstuje pokoj, jenž přináší dobrou zprávu o něčem lepším, jenž zvěstuje záchranu, jenž říká Sionu: ‚Tvůj Bůh se stal králem!‘“ (Izajáš 52:7)

11 Na poselství, které musíme ohlašovat, poukazují klíčová slova uvedeného verše — „tvůj Bůh se stal králem“. Ano, ohlašujeme dobrou zprávu o Božím Království. (Marek 13:10) Povšimněte si také, že tento verš odhaluje pozitivní náplň našeho poselství. Izajáš používá takové výrazy jako ‚záchrana‘, ‚dobrá zpráva‘, „pokoj“ a ‚něco lepšího‘. O několik set let později, v prvním století n. l., toto Izajášovo proroctví význačným způsobem naplnil Ježíš Kristus. S příkladnou horlivostí totiž oznamoval zprávu o něčem lepším — o příchodu Božího Království. (Lukáš 4:43) Ježíšův příklad následují v nové době svědkové Jehovovi, kteří zvláště od roku 1919 horlivě hlásají dobrou zprávu o Božím zřízeném Království a o tom, jaké požehnání tato vláda přinese.

12. Jaký vliv má dobrá zpráva o Království na lidi, kteří ji přijímají?

12 Jaký vliv má dobrá zpráva o Království na lidi, kteří na ni příznivě reagují? Stejně jako v Ježíšově době, i dnes je dobrá zpráva zdrojem naděje a útěchy. (Římanům 12:12; 15:4) Upřímným lidem dodává naději, protože  díky dobré zprávě získávají spolehlivé důvody pro víru, že brzy nastane lepší doba. (Matouš 6:9, 10; 2. Petra 3:13) Pro bohabojné lidi je taková naděje velkou pomocí, aby si zachovali pozitivní smýšlení. Žalmista o nich říká, že se ‚nebudou bát ani špatné zprávy‘. (Žalm 112:1, 7)

Poselství, které ‚ovazuje lidi se zlomeným srdcem‘

13. Jak prorok Izajáš popisuje okamžitý užitek, který dobrá zpráva přináší těm, kdo jí naslouchají?

13 Lidé, kteří dobré zprávě naslouchají, kromě toho pocítí okamžitou úlevu a přinese jim to bezprostřední užitek. Jak? Vyplývá to ze slov proroka Izajáše, který předpověděl: „Duch Svrchovaného Pána Jehovy je na mně, protože Jehova mě pomazal, abych pověděl dobrou zprávu mírným. Poslal mě, abych ovázal lidi se zlomeným srdcem, vyhlásil svobodu zajatým a rozevření očí i vězňům; abych vyhlásil rok dobré vůle ze strany Jehovy a den pomsty ze strany našeho Boha; abych utěšil všechny truchlící.“ (Izajáš 61:1, 2; Lukáš 4:16–21)

14. (a) Jak vyjádření ‚ovázat lidi se zlomeným srdcem‘ vystihuje účinek našeho poselství? (b) Jakým jednáním zrcadlíme Jehovův zájem o lidi se zlomeným srdcem?

14 Podle tohoto proroctví měl Ježíš svým kázáním ‚ovazovat lidi se zlomeným srdcem‘. Izajáš zde použil působivý slovní obraz. Podle jednoho biblického slovníku se hebrejské slovo přeložené výrazem ‚ovázat‘ „často používá na ‚ovázání‘ obvazem, a tudíž na ošetření a léčení zraněného“. Starostlivá ošetřovatelka může použít podpůrný obvaz, kterým postiženému ováže zraněnou část těla, a tak jí poskytne oporu. Stejný účinek má i to, když starostliví zvěstovatelé káží poselství o Království, a tak podpírají všechny příznivě nakloněné lidi, kteří nějak trpí. Tím, že takovým lidem poskytují oporu, zrcadlí Jehovův zájem. (Ezekiel 34:15, 16) Žalmista o Bohu říká: „Uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa.“ (Žalm 147:3)

Poselství o Království působí změny v životě

15, 16. Na kterých příkladech ze života je vidět, že poselství o Království upevňuje a posiluje ty, kdo prožívají utrpení?

15 To, že poselství o Království skutečně podporuje a posiluje ty, kdo mají zlomené srdce, je vidět na mnoha příkladech ze života. Podívejme se na příběh Oreanny. Tato starší žena z Jižní Ameriky byla v depresi a ztratila veškerý zájem o život. Jedna zvěstovatelka začala Oreannu navštěvovat a předčítat jí Bibli a publikaci Moje kniha biblických příběhů. * Sklíčená žena zpočátku jen ležela v posteli, naslouchala se zavřenýma očima a občas hlasitě vzdychla. Zakrátko se však začala snažit, aby v posteli při čtení seděla. Po nějaké době už svoji učitelku pravidelně očekávala v křesle v obývacím pokoji. Pak začala navštěvovat křesťanská shromáždění v sále Království. To, co se tam dozvídala, ji velmi povzbuzovalo, takže každému, kdo procházel kolem jejího domu, začala nabízet biblickou literaturu. Když bylo Oreanně 93 let, stala se pokřtěným svědkem Jehovovým. Díky poselství o Království se jí vrátila chuť žít. (Přísloví 15:30; 16:24)

16 Poselství o Království je velmi důležitou oporou také pro ty, kdo žijí s vědomím, že jejich život brzy skončí kvůli nemoci. Příkladem je Maria ze západní Evropy. Byla smrtelně nemocná a ztratila veškerou naději. V době, kdy ji navštívili svědkové Jehovovi, byla v hluboké depresi. Když však poznala Boží záměry, její život znovu získal smysl. Byla pokřtěna a horlivě se podílela na kazatelské činnosti. V posledních dvou letech života jí z očí vyzařovala naděje a radost. Zemřela  s pevnou nadějí na vzkříšení. (Římanům 8:38, 39)

17. (a) Jaké změny může poselství o Království způsobit v životě lidí, kteří ho přijímají? (b) Jak jste se osobně přesvědčili o tom, že Jehova „pozvedá všechny, kdo jsou skloněni“?

17 Z takových příběhů je patrné, že těm, kdo touží po biblické pravdě, může poselství o Království změnit život. Lidé, kteří truchlí nad smrtí někoho milovaného, získávají novou sílu, když se dozvídají o naději na vzkříšení. (1. Tesaloničanům 4:13) Lidé, kteří žijí v nuzných podmínkách a jen s velkými obtížemi jsou schopni živit svou rodinu, znovu nalézají důstojnost a odvahu, když se dozvídají, že Jehova je nikdy neopustí, jestliže mu budou věrně oddáni. (Žalm 37:28) A mnozí lidé, kteří jsou v depresi, postupně s Jehovovou pomocí získávají vnitřní sílu, aby se s touto nemocí dokázali vyrovnat, a v některých případech ji dokonce překonat. (Žalm 40:1, 2) Ano, Boží slovo dodává lidem sílu, a Jehova tak už nyní „pozvedá všechny, kdo jsou skloněni“. (Žalm 145:14) Lidem se zlomeným srdcem dobrá zpráva o Božím Království opravdu přináší útěchu. Když to pozorujeme v našem obvodu a v našem křesťanském sboru, znovu a znovu nám to připomíná, že máme tu nejlepší zprávu, jaká je dnes dostupná. (Žalm 51:17)

„Má úpěnlivá prosba k Bohu za ně“

18. Jak na Pavla působilo to, že Židé odmítali dobrou zprávu, a proč mu to nebylo lhostejné?

18 Přestože naše poselství obsahuje tu nejlepší zprávu, mnozí ho odmítají. Jak to na vás působí? Možná stejně, jako to působilo na apoštola Pavla. Ten se často snažil kázat Židům, ale většina z nich poselství záchrany odmítala. Pavlovi to nebylo lhostejné. Připustil: „Mám velký zármutek a neustávající bolest v srdci.“ (Římanům 9:2) Se Židy, kterým kázal, měl soucit. To, že odmítali dobrou zprávu, ho trápilo.

19. (a) Proč je pochopitelné, že někdy můžeme být sklíčeni? (b) Co pomáhalo Pavlovi, aby vytrvával v kazatelské činnosti?

19 I my kážeme dobrou zprávu proto, že s lidmi máme soucit. Když mnozí toto poselství o Království odmítají, je pochopitelné, že můžeme být sklíčeni. Je z toho patrné, že lidé, kterým kážeme, nám nejsou lhostejní, a že máme upřímný zájem o jejich duchovní blaho. Je však dobré pamatovat na příklad apoštola Pavla. Co mu pomáhalo, aby v kazatelské činnosti vytrvával? Ačkoli skutečnost, že Židé nechtěli slyšet dobrou zprávu, působila  Pavlovi zármutek a bolest, nedospěl k závěru, že všichni Židé jsou ztraceni a že nikomu z nich už není pomoci. Doufal, že se mezi nimi ještě najdou takoví, kteří Krista přijmou. To, jak smýšlel o jednotlivých Židech, proto vyjádřil slovy: „Dobrá vůle mého srdce a má úpěnlivá prosba k Bohu za ně jsou opravdu k jejich záchraně.“ (Římanům 10:1)

20, 21. (a) Jak můžeme v souvislosti s kazatelskou službou napodobovat Pavlův příklad? (b) O kterém hledisku kazatelské služby bude pojednávat následující článek?

20 Povšimněme si, že Pavel zdůraznil dvě věci. Jednak ze srdce toužil, aby někteří jednotlivci nalezli cestu k záchraně, a jednak se o to úpěnlivě modlil k Bohu. My dnes Pavlův příklad napodobujeme. Věříme, že stále ještě jsou jednotlivci, kteří mají správný postoj k dobré zprávě, a ze srdce toužíme je najít. Vytrvale se k Jehovovi modlíme, aby nás k takovým lidem dovedl, a jsme připraveni jim pomáhat, aby jednali způsobem, který povede k jejich záchraně. (Přísloví 11:30; Ezekiel 33:11; Jan 6:44)

21 Pokud však máme s poselstvím o Království oslovit co možná nejvíce lidí, musíme věnovat pozornost nejen tomu, proč kážeme a co kážeme, ale také tomu, jak kážeme. O tomto námětu bude pojednávat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

^ 4. odst. Tento článek se bude zabývat prvními dvěma hledisky. O třetím hledisku bude pojednávat článek následující.

^ 15. odst. Vydali svědkové Jehovovi.

Co jste se naučili?

• Proč se podílíme na kazatelské službě?

• Co je hlavním poselstvím, které kážeme?

• Jaký užitek získávají ti, kdo poselství o Království přijímají?

• Co nám pomůže, abychom v kazatelské službě vytrvávali?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 18]

Poselství o Království dává sílu těm, kdo mají zlomené srdce

[Obrázky na straně 20]

Modlitba nám pomáhá, abychom vytrvávali ve službě