Přejít k článku

Přejít na obsah

Práce jako paradox

Práce jako paradox

 Práce jako paradox

Pracovat — pracovat! Nic není tak slastného jako vědomí, že stále máme co na práci.“ (spisovatelka Katherine Mansfieldová; 1888–1923)

MÁTE o práci stejnou idealistickou představu, jakou vyjadřují výše uvedená slova? Jaký názor na práci máte vy? Připadá vám, že je to dlouhý temný tunel mezi pohodovými víkendy? Nebo se pro vás práce stala vášní, která hraničí se závislostí?

Většina lidí stráví prací podstatnou část doby, kdy nespí. Práce může určovat to, kde žijeme nebo jaký život vedeme. U mnoha lidí je tomu tak, že od chvíle, kdy překročí práh dospělosti, až do okamžiku, kdy odejdou do důchodu, je práce v jejich životě rozhodujícím činitelem. Některým z nás přináší práce velké uspokojení. Pro jiné je hlavně otázkou peněz nebo prestiže a ještě jiní ji považují pouze za způsob, jak zaplnit dlouhou chvíli, nebo je pro ně dokonce ztrátou času.

Někdo pracuje proto, aby mohl žít, jiný žije proto, aby mohl pracovat. Někteří lidé při práci nebo kvůli práci umírají. Například z nedávné zprávy OSN vyplývá, že práce je příčinou větších útrap a většího počtu úmrtí „než války nebo zneužívání drog a alkoholu dohromady“. Londýnský list The Guardian v komentáři k této zprávě uvedl: „V důsledku nehod nebo nemocí souvisejících s prací umírá ročně přes dva miliony lidí . . . Jsou vystaveni působení prachu, chemikálií, hluku a záření, což má za následek rakovinu, srdeční choroby a mozkové příhody.“ O tom, že mnozí lidé dnes musí pracovat v hrozných podmínkách, svědčí i existence takových jevů, jako je zaměstnávání dětí a nucená práce.

Pro další soudobý fenomén používá psycholog Steven Berglas termín „hvězdné vyhoření“. To podle něj nastává ve chvíli, kdy se člověk oddaný práci dostane na vrchol své kariéry a zmocní se ho „chronická úzkost, vyčerpanost, skleslost nebo deprese pramenící z pocitu, že se ocitl ve vleku práce nebo kariéry, ze které nemůže uniknout a ve které nenachází žádné duševní uspokojení“.

Tvrdá práce, nebo workoholismus?

Vzhledem k tomu, že je dnes mnoho lidí, kteří se dlouhé hodiny lopotí, je dobré rozlišovat mezi těmi, kdo tvrdě pracují, a těmi, kdo jsou workoholiky. Pro workoholiky bývá pracoviště přístavem, kam se uchylují před nebezpečným a nevypočitatelným světem, zatímco  pracovití lidé považují práci za nezbytnou povinnost, která někdy přináší uspokojení. Workoholici dovolují, aby práce pohlcovala celý jejich život, zatímco tvrdě pracující lidé dokáží vypnout počítač, myšlenkově přepnout a odejít z práce, například na oslavu svého výročí svatby. Workoholikům, na rozdíl od tvrdě pracujících lidí, přináší nadměrná práce citové uspokojení a zvyšuje hladinu adrenalinu.

V dnešní společnosti, která vyzdvihuje nadměrnou práci, není hranice mezi tvrdou prací a workoholismem snadno rozpoznatelná. Modemy, mobilní telefony a pagery mohou posouvat práh mezi pracovištěm a domovem. Jestliže pracoviště může být kdekoli a pracovní doba kdykoli, někteří lidé se upracují k smrti.

Je zajímavé, jak někteří reagují na takový nezdravý přístup k práci. Sociologové pozorují, že přepracovaní a vystresovaní jedinci mají sklon vnášet na své pracoviště spiritualitu a spojovat náboženský život se životem pracovním. List San Francisco Examiner napsal, že „prolínání spirituality a práce se stává jakýmsi společenským fenoménem“.

V jedné nedávné zprávě o Silicon Valley, americkém ráji počítačového průmyslu, bylo uvedeno: „Zatímco manažeři nevědí, co s volnými parkovacími místy, kterých je v důsledku ubývání pracovních příležitostí stále víc, tam, kde večer probíhají biblické hodiny, jsou parkoviště přeplněná.“ I když skutečný význam tohoto trendu může být sporný, jedno je jisté: Mnozí lidé z celého světa jsou přesvědčeni, že Bible má pozitivní vliv na jejich postoj k práci a umožňuje jim vést vyrovnanější život.

Jak nám Bible může pomoci, abychom získali vyrovnaný názor na práci? Existují nějaké biblické zásady, které nám pomohou zvládat náročné situace na pracovišti? Těmito otázkami se bude zabývat následující článek.