Přejít k článku

Přejít na obsah

„Pim“ svědčí o historické věrohodnosti Bible

„Pim“ svědčí o historické věrohodnosti Bible

 „Pim“ svědčí o historické věrohodnosti Bible

SLOVO „pim“ se vyskytuje v Bibli jen jednou. V době krále Saula si Izraelité museli své kovové nástroje dávat brousit u filištínských kovářů. „Cena nabroušení se prokázala být jeden pim za radlice a za motyky a za trojzubé nástroje a za sekery a za upevnění volského bodce,“ uvádí Bible. (1. Samuelova 13:21)

Co byl pim? Odpověď na tuto otázku byla až do roku 1907 n. l. zahalena tajemstvím. V onom roce bylo při vykopávkách ve starověkém městě Gezeru nalezeno první kamenné závaží pim. Dřívější překladatelé Bible si s překladem slova „pim“ nevěděli rady. Například Hegerův překlad 1. Samuelovy 13:21 zní: „Tam se brousilo ostří radlic, motyk, trojzubých vidlic a seker a tam se narovnávaly bodce na dobytek.“

Dnes odborníci vědí, že pim byla váhová míra odpovídající asi 7,82 gramu neboli přibližně dvěma třetinám šekelu, což byla základní hebrejská váhová jednotka. Kousky stříbra o váze, jež odpovídala jedné míře pim, byly cenou, za kterou Filištíni brousili Izraelitům nástroje. Váhový systém založený na šekelu se přestal používat, když v roce 607 př. n. l. došlo k pádu judského království a jeho hlavního města Jeruzaléma. Jak tedy míra pim svědčí o historické věrohodnosti hebrejského textu?

Někteří znalci tvrdí, že texty Hebrejských písem včetně První Samuelovy pocházejí z helénisticko-římského období, dokonce až z období mezi druhým a prvním stoletím př. n. l. Proto se o těchto textech prohlašuje, že „jsou ‚nehistorické‘ a že pro rekonstruování ‚biblického‘ či ‚starověkého Izraele‘ — což jsou jen uměle vytvořené moderní židovské a křesťanské literární pojmy — mají pouze malou cenu nebo jsou úplně bezcenné“.

William G. Dever, profesor archeologie a antropologie Blízkého východu, však o míře pim, o které se zmiňuje 1. Samuelova 13:21, říká: „Pisatelé žijící v helénisticko-římském období, několik století po tom, co ona závaží zmizela a byla zapomenuta, si [to] nemohli ‚vymyslet‘. Ve skutečnosti byl tento malý úryvek biblického textu . . . nesrozumitelný až do začátku 20. století n. l., kdy byly objeveny první konkrétní archeologické příklady s hebrejským nápisem pîm.“ Profesor Dever pokračuje: „Jestliže jsou biblické příběhy jen ‚literárními výmysly‘ z helénisticko-římského období, jak se potom tento konkrétní příběh dostal do hebrejské Bible? Někdo by samozřejmě mohl namítnout, že případ, v němž jde o pîm, je ‚pouhý detail‘. To je pravda, ale je dobře známo, že ‚dějiny se skládají z detailů‘.“

[Obrázek na straně 29]

Váhová míra pim odpovídala asi dvěma třetinám šekelu