Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

 Otázky čtenářů

Proč se Izraelité směli ženit se zajatými cizinkami, ačkoli uzavírání manželských svazků s cizinkami bylo mojžíšským Zákonem zakázáno? (5. Mojžíšova 7:1–3; 21:10, 11)

Důvod, proč tak směli jednat, souvisel s mimořádnými okolnostmi. Jehova přikázal Izraelitům, aby v kananejské zemi zbořili města sedmi národů a aby všechny obyvatele těchto měst usmrtili. (5. Mojžíšova 20:15–18) V případě jiných národů směly z dospělých osob zůstat naživu jen zajaté ženy, které byly pannami. (4. Mojžíšova 31:17, 18; 5. Mojžíšova 20:14) Takovou ženu si Izraelita mohl vzít za manželku, ale jen tehdy, jestliže splnila určité požadavky.

O tom, co se od takové ženy vyžadovalo, Bible říká: „Nyní si oholí hlavu a ošetří si nehty a odstraní ze sebe přehoz svého zajetí a bude bydlet v tvém domě a plakat pro svého otce a svou matku celý lunární měsíc; a potom bys měl s ní mít poměr a vezmeš ji do vlastnictví jako svou nevěstu, a stane se tvou manželkou.“ (5. Mojžíšova 21:12, 13)

Zajatá panna, kterou si Izraelita chtěl vzít za manželku, si měla oholit hlavu. Ostříhání vlasů bylo projevem truchlení nebo sklíčenosti. (Izajáš 3:24) Když například patriarcha Job přišel o všechny děti a o majetek, na znamení smutku si ostříhal vlasy. (Job 1:20) Cizinka si měla ošetřit také nehty, přičemž si je možná měla ‚ořezat‘, takže její ruce nevypadaly vábně, ani když měla nehty nabarvené. (5. Mojžíšova 21:12, Bible česká, přeložil J. Hejčl) Co byl onen ‚přehoz jejího zajetí‘, který měla zajatá žena odložit? Bylo zvykem, že si kananejské ženy z měst, které čekalo dobytí, oblékaly své nejlepší oděvy. Doufaly totiž, že získají přízeň těch, kdo je zajmou. V době truchlení měla zajatkyně takové roucho odložit.

Od zajaté ženy, která se měla stát manželkou Izraelity, se vyžadovalo, aby jeden lunární měsíc truchlila nad svými mrtvými příbuznými. Dobytá města měla být naprosto zničena, takže její rodinná i společenská pouta byla úplně zpřetrhána. Izraelští vojáci zničili sochy jejích bohů, a předměty, které předtím uctívala, tedy již neexistovaly. Měsíc truchlení také sloužil jako období očišťování, během kterého se zajatkyně oprostila od všeho, co souviselo s jejím dřívějším náboženstvím.

Situace však byla odlišná, pokud šlo o cizí ženy všeobecně. Vzhledem k nim platila tato zásada: „Neuzavřeš s nimi manželský svazek. Svou dceru nedáš jeho synovi a jeho dceru nevezmeš pro svého syna.“ (5. Mojžíšova 7:3) Proč dal Jehova tento zákaz? Pátá Mojžíšova 7:4 říká: „Odvrátí totiž tvého syna, aby mě nenásledoval, a jistě budou sloužit jiným bohům.“ Tento zákaz měl tedy Izraelity chránit před náboženským znečištěním. Ale v případě cizinky, která byla v situaci popsané v 5. Mojžíšově 21:10–13, žádné takové nebezpečí nehrozilo. Všichni její příbuzní byli mrtví a sochy znázorňující její bohy byly zničeny. Nebyla tedy již ve styku s nikým, kdo by se věnoval falešnému náboženství. Za takových okolností si ji Izraelita mohl vzít za manželku.