Přejít k článku

Přejít na obsah

Unavení, ale ne ochablí

Unavení, ale ne ochablí

 Unavení, ale ne ochablí

„Jehova, Stvořitel nejzazších konců země, . . . dává [unavenému] sílu; a v člověku bez dynamické energie rozhojňuje plnou sílu.“ (IZAJÁŠ 40:28, 29)

1, 2. (a) Jaké přitažlivé pozvání je určeno všem, kdo chtějí uctívat Boha čistým způsobem? (b) Čím může být naše duchovní smýšlení vážně ohroženo?

JAKOŽTO Ježíšovi učedníci dobře známe jeho přitažlivé pozvání: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. . . . Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Matouš 11:28–30) Křesťanům jsou také nabídnuta „období osvěžení od Jehovovy osoby“. (Skutky 3:19) I ty jsi jistě osobně zakusil, jaké osvěžení přináší poznávání biblických pravd, nádherná naděje do budoucnosti a uplatňování Jehovových zásad v životě.

2 Někteří Jehovovi ctitelé však prožívají období emocionální vyčerpanosti. Tato období sklíčenosti jsou někdy krátká, jindy však pocity únavy mohou přetrvávat dlouhou dobu. Po čase by někdo mohl získat dojem, že křesťanské povinnosti se pro něho staly spíše břemenem než občerstvujícím nákladem, který slíbil Ježíš. Takové negativní pocity mohou vážně ohrozit náš vztah k Jehovovi.

3. Proč dal Ježíš radu, která je zapsána u Jana 14:1?

3 Krátce před svým zatčením a popravou Ježíš řekl učedníkům: „Ať se vaše srdce neznepokojuje. Projevujte víru v Boha, projevujte víru také ve mne.“ (Jan 14:1) Ježíš tato slova řekl proto, že apoštolové měli zanedlouho zažít tragické události. Poté je čekalo prudké pronásledování. Ježíš věděl, že by mohli úplně ztratit odvahu a klopýtnout. (Jan 16:1) Pokud by apoštolové smutek neovládli, mohli by duchovně zeslábnout a ztratit důvěru v Jehovu. To platí i pro dnešní křesťany. Dlouhodobá sklíčenost působí velké utrpení, a naše srdce to velmi zatěžuje. (Jeremjáš 8:18) Člověk, kterým jsme uvnitř, může zeslábnout. Tento tlak nás může citově i duchovně ochromit, a my bychom mohli dokonce i ztratit touhu uctívat Jehovu.

4. Co nám pomůže chránit naše obrazné srdce před ochabnutím?

4 Bible nám opravdu vhodně radí: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (Přísloví 4:23) V Bibli nacházíme praktické rady, které nám pomáhají chránit naše obrazné srdce před sklíčeností a duchovní únavou. Nejprve si však objasněme, co je příčinou naší únavy.

Křesťanství není vyčerpávající

5. Jak si některé výroky týkající se Kristových učedníků zdánlivě odporují?

5 Je pravda, že být křesťanem od nás vyžaduje, abychom se silně namáhali. (Lukáš 13:24) Ježíš dokonce prohlásil: „Kdokoli nenese svůj mučednický kůl a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.“ (Lukáš 14:27) Na první pohled se může zdát, že tato slova jsou v rozporu s tím, co Ježíš řekl při jiné příležitosti, totiž že jeho náklad je lehký a občerstvující. Rozpor je však pouze zdánlivý.

6, 7. Proč je možné říci, že náš způsob uctívání není únavný?

6 Usilovná námaha a tvrdá práce sice může způsobit fyzickou únavu, ale může být uspokojující  a občerstvující, když se namáháme pro dobrou věc. (Kazatel 3:13, 22) Je snad něco lepšího, než se dělit se svými bližními o nádherné biblické pravdy? A ve srovnání s užitkem plynoucím z toho, že žijeme podle Božích vysokých mravních měřítek, je veškerá vynaložená námaha zcela zanedbatelná. (Přísloví 2:10–20) Dokonce i když jsme pronásledováni, utrpení pro Boží Království považujeme za čest. (1. Petra 4:14)

7 Ježíšův náklad je skutečně občerstvující, zejména ve srovnání s duchovní tmou, v níž žijí ti, kdo zůstávají pod jhem falešného náboženství. Bůh k nám má něžnou náklonnost a neklade na nás nadměrné požadavky. Jehovova „přikázání ... nejsou břemenem“. (1. Jana 5:3) Pravé křesťanství, jak nám ho nastiňuje Písmo, není vyčerpávající. Příčinou únavy a sklíčenosti tedy zřejmě není náš způsob uctívání.

‚Odložme každou zátěž‘

8. Co je často příčinou duchovní únavy?

8 Ve většině případů je duchovní únava, kterou zažíváme, výsledkem břemen, jimiž nás zatěžuje tento zkažený systém věcí. „Celý svět leží v moci toho ničemného“, a jsme proto vystaveni negativním vlivům, které nás mohou unavit a připravit o duchovní rovnováhu. (1. Jana 5:19) Rozvrh našich duchovních činností může být zkomplikován nebo narušen nepodstatnými věcmi. Taková břemena nás mohou zatížit, nebo dokonce drtit našeho ducha. Je tedy vhodné, že nás Bible vybízí, abychom ‚odložili každou zátěž‘. (Hebrejcům 12:1–3)

9. Jak nás mohou zatěžovat hmotné zájmy?

9 Ve světě se klade velký důraz například na vysoké postavení, peníze, zábavu, cestování pro potěšení nebo jiné hmotné zájmy, a to může ovlivnit naše uvažování. (1. Jana 2:15–17) Někteří křesťané v prvním století chtěli zbohatnout, a vážně si tím zkomplikovali život. Apoštol Pavel vysvětluje: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Timoteovi 6:9, 10)

10. Jaké poučení o bohatství je obsaženo v Ježíšově podobenství o rozsévači?

10 Cítíme se ve službě Bohu unaveni a sklíčeni? Nemohlo by to být proto, že naše duchovní smýšlení je podlamováno úsilím o získání hmotných věcí? Jak vyplývá i z Ježíšova podobenství o rozsévači, opravdu se to může stát. ‚Úzkostné starosti tohoto systému věcí, podvodnou moc bohatství a touhy po ostatních věcech‘ přirovnal Ježíš k trní, které ‚zasahuje a dusí‘ Boží slovo v našem srdci. (Marek 4:18, 19) Bible nám proto radí: „Ať je váš způsob života oproštěn od lásky k penězům, zatímco jste spokojeni s přítomnými věcmi. Vždyť řekl: ‚Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.‘“ (Hebrejcům 13:5)

11. Jak se můžeme zbavit věcí, které nás zatěžují?

 11 Někdy si svůj život komplikujeme ne úsilím získat více věcí, ale tím, co děláme s věcmi, které již máme. Lidé, kteří zažívají období citové vyčerpanosti například následkem vážných zdravotních problémů, ztráty někoho milovaného či jiných skličujících těžkostí, si pak možná uvědomí, že je třeba čas od času udělat v životě nějaké změny. Jedni manželé se rozhodli skončit s některými koníčky a nedůležitými osobními činnostmi. Probrali své věci a všechno, co s těmito činnostmi souviselo, zabalili a dali pryč. My všichni můžeme mít užitek z toho, že občas provedeme inventuru svých zvyků a také věcí a všechnu zbytečnou zátěž odložíme, abychom se neunavili a neochabli ve svých duších.

Musíme být rozumní a skromní

12. Co bychom si měli uvědomit, pokud jde o naše vlastní chyby?

12 Život nám mohou postupně zkomplikovat také naše vlastní chyby, a to i když jde o maličkosti. Velmi pravdivá jsou slova Davida: „Má vlastní provinění mi totiž přesáhla přes hlavu; jako těžký náklad jsou mi příliš těžká.“ (Žalm 38:4) Často nás několik málo praktických úprav může zbavit těžkých břemen.

13. Jak nám rozumnost pomůže zachovat si vyrovnaný názor na naši službu?

13 Bible nás povzbuzuje, abychom rozvíjeli „praktickou moudrost a schopnost přemýšlet“. (Přísloví 3:21, 22) „Moudrost shora je . . . rozumná,“ říká Bible. (Jakub 3:17) Někteří křesťané se cítí pod tlakem, protože se chtějí v kazatelské službě vyrovnat spoluvěřícím. Bible nám však radí: „Ať každý prokáže, jaké je jeho vlastní dílo, a pak bude mít příčinu k jásání vzhledem k sobě samému, a ne ve srovnání s někým jiným. Každý totiž ponese svůj vlastní náklad.“ (Galaťanům 6:4, 5) Je pravda, že dobrý příklad spolukřesťanů nás může povzbudit, abychom sloužili Jehovovi celým srdcem. Avšak praktická moudrost a rozumnost nám pomohou klást si realistické cíle, které odpovídají našim okolnostem.

14, 15. Jak můžeme projevovat praktickou moudrost v péči o své fyzické a emocionální potřeby?

14 Únavě můžeme předcházet také tím, že jsme rozumní i ve věcech, které se nám nezdají příliš důležité. Pěstujeme například vyrovnané návyky, které přispívají k dobrému tělesnému zdraví? Jedni manželé, kteří slouží v jisté odbočce svědků Jehovových, si uvědomují, jak lze díky praktické moudrosti předcházet únavě. Manželka říká: „Bez ohledu na to, kolik máme práce, snažíme se chodit spát každý večer zhruba ve stejnou dobu. Také pravidelně cvičíme. To nám velmi pomáhá. Poznali jsme, jaká máme omezení, a tomu přizpůsobujeme svou činnost. Snažíme se nesrovnávat se s těmi, kdo zdánlivě mají nevyčerpatelné množství energie.“ Jíme  pravidelně zdravá jídla a odpočíváme dostatečně? Budeme-li věnovat rozumnou péči svému celkovému zdraví, můžeme tím předejít pocitům emocionální a duchovní vyčerpanosti.

15 Někteří z nás mají zvláštní potřeby. Například jedna křesťanka sloužila celodobě a byla pověřena několika náročnými úkoly. Měla vážné zdravotní problémy, včetně rakoviny. Co jí pomáhá vyrovnávat se stresujícími situacemi? Říká: „Je pro mě důležité udělat si čas na to, abych mohla být sama a úplně v klidu. Čím více cítím, jak se hromadí stres a únava, tím naléhavěji potřebuji chvíle samoty a klidu, kdy si mohu číst a odpočívat.“ Praktická moudrost a schopnost přemýšlet nám pomáhají k tomu, abychom rozpoznali a uspokojovali své individuální potřeby, a tak se vyvarovali duchovní únavy.

Jehova Bůh nám dává energii

16, 17. (a) Proč má péče o duchovní zdraví prvořadou důležitost? (b) Co bychom měli zahrnout do svého každodenního programu?

16 Velmi důležité samozřejmě je, abychom pečovali o své duchovní zdraví. Když máme důvěrný vztah k Jehovovi, můžeme sice být fyzicky unavení, ale nikdy nebudeme unavení z toho, že uctíváme Boha. Jehova „unavenému dává sílu; a v člověku bez dynamické energie rozhojňuje plnou sílu“. (Izajáš 40:28, 29) Apoštol Pavel, který pravdivost těchto slov osobně zažil, napsal: „Nevzdáváme [se], ale i když člověk, jímž jsme zevně, chřadne, člověk, jímž jsme uvnitř, je jistě den za dnem obnovován.“ (2. Korinťanům 4:16)

17 Všimni si výrazu „den za dnem“. To znamená, že máme využívat Jehovových opatření každý den. Jedna misionářka, která věrně sloužila 43 let, několikrát zažila období fyzické únavy a sklíčenosti. Neochabla však. Říká: „Zvykla jsem si vstávat brzo ráno, abych ještě před tím, než se pustím do jakékoli práce, měla čas na modlitbu k Jehovovi a na čtení jeho Slova. Tento každodenní zvyk mi pomohl, abych vytrvala až dosud.“ Pokud se pravidelně, „den za dnem“, modlíme k Jehovovi a rozjímáme o jeho vznešených vlastnostech a o jeho slibech, můžeme opravdu spoléhat na jeho posilující moc.

18. Jakou útěchu dává Bible věrným Božím služebníkům, kteří jsou v pokročilém věku nebo kteří jsou nemocní?

18 To pomáhá zejména těm, kdo jsou sklíčeni, protože stárnou nebo mají špatné zdraví. Takoví lidé jsou možná skleslí ne proto, že by se srovnávali s jinými, ale proto, že srovnávají to, co mohou dělat nyní, s tím, co dělali dříve. Je velkou útěchou vědět, že si Jehova letitých osob váží. Bible říká: „Šediny jsou korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti.“ (Přísloví 16:31) Jehova zná naše omezení a velmi oceňuje to, že ho uctíváme celým srdcem, ačkoli jsme křehké nádoby. A ty dobré skutky, které jsme už udělali, jsou nesmazatelně zapsány v Boží paměti. Písmo nás ujišťuje: „Bůh . . . není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (Hebrejcům 6:10) Všichni si velmi vážíme toho, že máme mezi sebou křesťany, kteří věrně slouží Jehovovi již mnoho desetiletí.

Nevzdávej se

19. Jaký prospěch máme z toho, že pilně konáme dobro?

19 Mnoho lidí zastává názor, že pravidelná a intenzivní tělesná aktivita může snížit únavu. Podobně i pravidelná duchovní činnost může zmírnit jakékoli pocity emocionální nebo duchovní vyčerpanosti. Bible říká: „Nevzdávejme se ... konání toho, co je znamenité, neboť v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme. Pokud k tomu tedy máme příhodný čas, skutečně konejme dobro všem, zejména však těm, kdo jsou  nám příbuzní ve víře.“ (Galaťanům 6:9, 10) Všimni si vyjádření „konání toho, co je znamenité“ a „konejme dobro“. To naznačuje, že z naší strany je třeba nějaké jednání. Budeme-li konat dobro pro druhé lidi, může nám to skutečně pomoci, abychom neochabli ve službě Jehovovi.

20. Jakým lidem bychom se měli vyhýbat, chceme-li předejít únavě?

20 Naproti tomu býváme-li ve společnosti lidí, kteří nemají úctu k Božím zákonům, a spolu s nimi něco děláme, může se to stát únavným břemenem. Bible nás varuje: „Tíha kamene a náklad písku — ale mrzutost s někým pošetilým je těžší než oboje.“ (Přísloví 27:3) Abychom předešli pocitům sklíčenosti a únavy, uděláme dobře, když se vyhneme společnosti těch, kdo smýšlejí negativně a mají sklon hledat chyby a kritizovat druhé.

21. Jak můžeme být na křesťanských shromážděních zdrojem povzbuzení pro druhé?

21 Křesťanská shromáždění jsou opatřením od Jehovy a můžeme na nich načerpat duchovní energii. Máme zde vynikající příležitost navzájem se povzbuzovat občerstvujícím vyučováním i osvěžující společností. (Hebrejcům 10:25) Ve sboru bychom se všichni měli snažit druhé posilovat, když při shromážděních podáváme komentáře nebo se podílíme na vyučování z pódia. Zejména ti, kdo vyučují, mají odpovědnost povzbuzovat druhé. (Izajáš 32:1, 2) I když je potřeba někoho pokárat nebo k něčemu vybídnout, rada by měla být občerstvující. (Galaťanům 6:1, 2) Naše láska k druhým lidem nám opravdu pomůže, abychom sloužili Jehovovi a neochabli. (Žalm 133:1; Jan 13:35)

22. Proč můžeme být navzdory naší nedokonalosti odvážní?

22 Uctívat Jehovu v tomto čase konce znamená práci. A křesťané nejsou imunní proti účinkům duševní únavy, citové bolesti a stresujících okolností. Jakožto nedokonalí lidé jsme křehcí, podobně jako hliněné nádoby. Bible však říká: „Máme ... tento poklad v hliněných nádobách, aby moc, která je nad to, co je normální, byla Boží, a ne z nás.“ (2. Korinťanům 4:7) Ano, budeme unaveni, ale neochabujme ani se nevzdávejme. Buďme naopak ‚odvážní a říkejme: „Jehova je náš pomocník.“‘ (Hebrejcům 13:6)

Krátké opakování

• Co patří mezi břemena, která snad můžeme odložit?

• Jak můžeme ‚konat dobro‘ pro naše spoluvěřící?

• Jak nám Jehova dává sílu, když jsme unavení nebo sklíčení?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 23]

Ježíš věděl, že apoštoly by mohlo postihnout delší období sklíčenosti

[Obrázek na straně 24]

Někteří křesťané se zbavili jistých koníčků a přestali s nedůležitými osobními činnostmi

[Obrázek na straně 26]

I přes naše omezení si Jehova velmi váží toho, že ho uctíváme celým srdcem