Přejít k článku

Přejít na obsah

Nenáviděni bez příčiny

Nenáviděni bez příčiny

 Nenáviděni bez příčiny

„Nenáviděli mě bez příčiny.“ (JAN 15:25)

1, 2. (a) Proč někteří lidé nechápou, že křesťané jsou terčem pomluv, ale proč by nás takové slovní útoky neměly překvapovat? (b) V jakém významu se bude slovo „nenávidět“ používat v tomto článku? (Viz poznámku pod čarou.)

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI se snaží žít podle zásad obsažených v Božím slově a výsledkem je, že v mnoha zemích mají znamenitou pověst. Někdy však bývají stavěni do nesprávného světla. Například jeden vládní úředník v ruském městě Sankt Petěrburg řekl: „Svědkové Jehovovi nám byli představováni jako nějaká ilegální sekta, která se ukrývá v temnotách, podřezává děti a zabíjí své členy.“ Když ale tento úředník se svědky Jehovovými spolupracoval v souvislosti s mezinárodním sjezdem, vyjádřil se: „Dnes vidím normální, usměvavé lidi... Jsou mírumilovní a pokojní a mají se navzájem všichni velmi rádi.“ Dodal: „Opravdu nemohu pochopit, proč o nich lidé povídají takové lži.“ (1. Petra 3:16)

2 Boží služebníky samozřejmě netěší, jestliže jsou potupně označováni za zločince. Na druhé straně je však nepřekvapuje, když o nich lidé špatně mluví. Ježíš své následovníky předem upozornil: „Jestliže vás svět nenávidí, víte, že mě nenáviděl dříve, než nenáviděl vás. . . . Je to . . . proto, aby se splnilo slovo, napsané v jejich Zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘“ * (Jan 15:18–20, 25; Žalm 35:19; 69:4) Svým učedníkům už dříve řekl: „Jestliže lidé nazvali hospodáře Belzebubem, oč více tak budou nazývat členy jeho domácnosti?“ (Matouš 10:25) Křesťané si uvědomují, že snášet takovou pohanu patří k ‚mučednickému kůlu‘, který přijali, když se stali Kristovými následovníky. (Matouš 16:24)

3. V jakém rozsahu jsou praví ctitelé pronásledováni?

3 Pronásledování pravých ctitelů sahá daleko do minulosti a začíná už ‚spravedlivým Abelem‘. (Matouš 23:34, 35) Nejde jen o několik ojedinělých případů. Ježíš řekl, že jeho následovníci budou kvůli jeho jménu „předmětem nenávisti všech lidí“. (Matouš 10:22) Později apoštol Pavel napsal, že všichni Boží služebníci by měli pronásledování očekávat. Pavlova slova se tedy vztahují na každého z nás. (2. Timoteovi 3:12) Co je příčinou tohoto pronásledování?

Původce neoprávněné nenávisti

4. Jak Bible odhaluje původce veškeré neoprávněné nenávisti?

4 Boží slovo odhaluje, že za touto nenávistí už od počátku stojí neviditelný podněcovatel. Zamysleme se nad smrtí Abela, prvního muže víry. Bible říká, že jeho bratr Kain, který ho brutálně zavraždil, „pocházel z toho ničemného“, Satana Ďábla. (1. Jana 3:12) Kain převzal Satanův myšlenkový sklon a Ďábel Kaina použil jako nástroj k uskutečnění svých ničemných záměrů. Bible také osvětluje, jakou měl Satan úlohu ve zlovolných útocích na Joba a Ježíše Krista. (Job 1:12; 2:6, 7; Jan 8:37, 44; 13:27) Kdo je původcem pronásledování Ježíšových následovníků, je jasně ukázáno v knize Zjevení, která říká: „Ďábel  bude stále uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni.“ (Zjevení 2:10) Ano, původcem veškeré neoprávněné nenávisti vůči Božímu lidu je Satan.

5. Co je příčinou Satanovy nenávisti vůči pravým ctitelům?

5 Co je příčinou Satanovy nenávisti vůči pravým ctitelům? Rafinovaným způsobem, z něhož je patrná neuvěřitelně velká domýšlivost, se Satan postavil proti „Králi věčnosti“, Jehovovi Bohu. (1. Timoteovi 1:17; 3:6) Tvrdí, že Bůh svým způsobem panování své tvory nepatřičně omezuje a že nikdo neslouží Jehovovi z čistých pohnutek, ale jen ze zištnosti. Satan tvrdí, že kdyby směl lidi vystavit zkoušce, dokázal by každého odvrátit od služby Bohu. (1. Mojžíšova 3:1–6; Job 1:6–12; 2:1–7) Uráží Jehovu, když ho obviňuje, že je utlačovatel a lhář a že nemá úspěch. Satan to dělá proto, že se sám chce stát konkurenčním svrchovaným panovníkem. Jeho vztek na Boží služebníky tedy vyplývá z jeho ctižádostivé touhy být uctíván. (Matouš 4:8, 9)

6. (a) Jak se nás osobně týká sporná otázka Jehovovy svrchovanosti? (b) Jestliže rozumíme této sporné otázce, jak nám to pomáhá zachovat ryzost? (Viz rámeček na straně 16.)

6 Uvědomuješ si, že se tato sporná otázka týká i tebe? Jako Jehovův služebník jsi nepochybně zjistil, že konat Boží vůli sice vyžaduje opravdové úsilí, ale užitek, který z toho plyne, vysoko převyšuje všechnu vynaloženou námahu. Co však když je pro tebe obtížné kvůli tvým životním okolnostem nadále poslouchat Jehovovy zákony a zásady, nebo ti to dokonce přináší utrpení? A co kdyby se ti zdálo, že z toho nemáš žádný prospěch? Dospěl bys k názoru, že dál sloužit Jehovovi nemá cenu? Anebo by tě láska k Jehovovi a hluboké ocenění pro jeho nádherné vlastnosti podnítily, abys dál chodil po všech jeho cestách? (5. Mojžíšova 10:12, 13) Tím, že Jehova Satanovi dovolil působit nám určité těžkosti, dal každému z nás příležitost osobně odpovědět na Satanovu výzvu. (Přísloví 27:11)

„Když vás lidé haní“

7. Například jakou taktiku Ďábel používá ve snaze odvrátit nás od Jehovy?

7 Řekněme si nyní více o jednom ze lstivých skutků, které Satan používá, když se snaží dokázat svá tvrzení. Tímto skutkem je potupná lež. Ježíš označil Satana za ‚otce lži‘. (Jan 8:44) Popisné jméno Ďábel znamená pomlouvač a poukazuje na to, že jeho nositel je tím nejvýznačnějším pomlouvačem, který tupí Boha, jeho dobré slovo a jeho svaté jméno. Ďábel pomocí narážek, falešných nařčení a vyložených lží zpochybňuje Jehovovu svrchovanost, a tutéž taktiku používá při osočování Božích věrných služebníků. Tím, že tyto svědky ostouzí, může způsobit, že nějaká náročná zkouška je pro ně ještě obtížnější.

8. Jak Satan potupil Joba a k čemu to vedlo?

8 Uvažujme o tom, co potkalo Joba, jehož jméno znamená „předmět nepřátelství“. Kromě toho, že Satan připravil Joba o majetek, děti a zdraví, dosáhl toho, že Job vypadal jako hříšník, kterého Bůh trestá. Ačkoli byl Job předtím vysoce vážený, lidé, včetně jeho příbuzných a blízkých přátel, jím začali  pohrdat. (Job 19:13–19; 29:1, 2, 7–11) Prostřednictvím falešných těšitelů se Satan navíc snažil ‚drtit Joba slovy‘. Jednalo se nejprve o náznaky, že Job jistě spáchal nějaký vážný hřích, a později byl Job přímo označen za provinilce. (Job 4:6–9; 19:2; 22:5–10) Pro Joba to muselo být velmi skličující.

9. Jak Satan dosáhl toho, aby Ježíš vypadal jako hříšník?

9 Boží Syn byl tím nejvýznačnějším zastáncem Jehovovy svrchovanosti, a proto se stal hlavním terčem Satanova nepřátelství. Když Ježíš přišel na zem, Satan se ho stejně jako Joba snažil připravit o dobrou pověst v duchovním ohledu a dosáhnout toho, aby Ježíš vypadal jako hříšník. (Izajáš 53:2–4; Jan 9:24) Lidé Ježíše nazývali opilcem a nenasytou a říkali, že „má démona“. (Matouš 11:18, 19; Jan 7:20; 8:48; 10:20) Byl nařčen, že se rouhá. (Matouš 9:2, 3; 26:63–66; Jan 10:33–36) Ježíš tím byl stísněn, protože věděl, že to vrhá špatné světlo na jeho Otce. (Lukáš 22:41–44) Nakonec byl přibit na kůl jako prokletý zločinec. (Matouš 27:38–44) Aby si zachoval dokonalou ryzost, musel snášet mnoho ‚odporujících řečí od hříšníků‘. (Hebrejcům 12:2, 3)

10. Jak se zbývající pomazaní stali v nové době terčem Satanova nepřátelství?

10 Podobně se v nové době stali terčem Ďáblova nepřátelství zbývající Kristovi pomazaní následovníci. Satan je popsán jako „žalobce [Kristových] bratrů, který na ně dnem i nocí žaluje před naším Bohem“. (Zjevení 12:9, 10) Od doby, kdy byl svržen z nebe a vykázán do blízkosti země, Satan zintenzivnil své úsilí dosáhnout toho, aby pomazaní křesťané byli považováni za vyvrhele lidské společnosti. (1. Korinťanům 4:13) V některých zemích byli pomlouváni, že jsou nebezpečnou sektou, právě jako tomu bylo v případě prvních křesťanů. (Skutky 24:5, 14; 28:22) Jak jsme viděli v úvodu, byli stavěni do špatného světla prostřednictvím lživé propagandy. A přesto se Kristovi pomazaní bratři s podporou svých společníků, ‚jiných ovcí‘, pokorně snaží ‚zachovávat Boží přikázání a vykonávat dílo vydávání svědectví pro Ježíše‘, i když přitom zažívají ‚slávu a zneuctění, špatnou pověst a dobrou pověst‘. (2. Korinťanům 6:8; Jan 10:16; Zjevení 12:17)

11, 12. (a) Proč někdy bývají jednotliví křesťané haněni? (b) Z jakých důvodů by mohl křesťan nespravedlivě trpět pro svou víru?

11 Je pravda, že ne každá pohana, se kterou se jednotliví Boží služebníci setkají, je „kvůli spravedlnosti“. (Matouš 5:10) Některé problémy mohou být důsledkem projevů naší vlastní nedokonalosti. Jestliže ‚vytrváváme, když hřešíme a jsme políčkováni‘, není to žádná zvláštní zásluha. Pokud však křesťan „pro svědomí vůči Bohu snáší zarmucující věci a protiprávně trpí, je to [z Božího hlediska] něco příjemného“. (1. Petra 2:19, 20) Za jakých okolností by se to mohlo stát?

12 Někteří křesťané se stávají obětí špatného zacházení, protože odmítli podílet se na nebiblických pohřebních zvycích. (5. Mojžíšova 14:1) Mladí svědkové musí snášet stálé nadávky kvůli tomu, že se drží Jehovových mravních měřítek. (1. Petra 4:4) Někteří křesťanští rodiče jsou neprávem obviňováni z toho, že „zanedbávají“ své děti nebo že jim „ubližují“, protože pro ně hledají bezkrevní lékařskou péči. (Skutky 15:29) Křesťané bývají zavrženi svými příbuznými a sousedy jenom proto, že se stali Jehovovými služebníky. (Matouš 10:34–37) Jestliže takoví lidé nespravedlivě trpí, následují při tom proroky a samotného Ježíše. (Matouš 5:11, 12; Jakub 5:10; 1. Petra 2:21)

Vytrvávejme, i když jsme haněni

13. Co nám pomůže uchovat si duchovní rovnováhu, jestliže zakoušíme velkou pohanu?

13 Jestliže zakoušíme velkou pohanu kvůli své víře, může nás to skličovat stejně jako proroka Jeremjáše. Možná máme pocit,  že už nedokážeme dále Bohu sloužit. (Jeremjáš 20:7–9) Co nám pomůže uchovat si duchovní rovnováhu? Snažme se pohlížet na věci z Jehovova hlediska. Jehova se na ty, kdo ve zkoušce zůstávají věrní, dívá jako na vítěze, ne jako na oběti. (Římanům 8:37) Pokusme se představit si ty, kdo se zastávali Jehovovy svrchovanosti navzdory jakémukoli zneuctění, které jim způsobil Ďábel. Mezi takové lidi patří Abel, Job, Ježíšova matka Marie, jiní věrní starověcí Boží služebníci a také naši spoluvěřící v nové době. (Hebrejcům 11:35–37; 12:1) Rozjímejme o jejich ryzím životě. Tento velký oblak věrných mužů a žen nás jakoby zve, abychom se postavili vedle nich na stupeň vítězů, který je vyhrazen pro ty, kdo svou vírou zvítězí nad světem. (1. Jana 5:4)

14. Jak nás vroucí modlitba posílí, abychom zůstali věrní?

14 Jestliže ‚nám v nitru přibylo našich zneklidňujících myšlenek‘, můžeme se vroucně modlit k Jehovovi a on nás utěší a posílí. (Žalm 50:15; 94:19) Dá nám moudrost, kterou potřebujeme k tomu, abychom se úspěšně vyrovnali se zkouškou. A pomůže nám, abychom neztratili ze zřetele to, že příčinou neoprávněné nenávisti vůči jeho služebníkům je velká sporná otázka týkající se jeho svrchovanosti. (Jakub 1:5) Jehova nám rovněž může dát „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení“. (Filipanům 4:6, 7) Tento pokoj od Boha nám umožní zůstat klidní a pevní tváří v tvář krajnímu odporu a nepodlehnout pochybnostem nebo strachu. Jehova nás může svým duchem posilovat, abychom vydrželi jakoukoli zkoušku, kterou připustí. (1. Korinťanům 10:13)

15. Co nám pomůže, abychom v utrpení nezahořkli?

15 Co nám pomůže, abychom se nesžírali pocitem roztrpčení vůči těm, kdo nás bez příčiny nenávidí? Uvědomme si, že našimi hlavními nepřáteli jsou Satan a démoni. (Efezanům 6:12) Někteří lidé nás sice pronásledují vědomě a úmyslně, ale mnoho jiných lidí odporuje Božímu lidu z nevědomosti nebo proto, že jsou zmanipulováni. (Daniel 6:4–16; 1. Timoteovi 1:12, 13) Jehova touží poskytnout ‚lidem všeho druhu‘ příležitost, aby „byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Vždyť díky tomu, že někteří dřívější odpůrci byli svědky našeho bezúhonného chování, jsou nyní našimi křesťanskými bratry. (1. Petra 2:12) Dále si můžeme vzít poučení z příkladu Jákobova syna Josefa. Ačkoli mu jeho nevlastní bratři způsobili velké utrpení, Josef vůči nim nechoval zášť. Proč ne? Rozpoznal totiž v celé věci Jehovovu ruku. Uvědomil si, že Jehova řídil události tak, aby uskutečnil svůj záměr. (1. Mojžíšova 45:4–8) Podobně může Jehova způsobit, že každé nespravedlivé utrpení, které nás postihne, povede k oslavě jeho jména. (1. Petra 4:16)

16, 17. Proč se nemusíme příliš znepokojovat, když se odpůrci snaží bránit našemu kazatelskému dílu?

16 Jestliže to vypadá, že odpůrcům se nějaký čas daří bránit šíření dobré zprávy, nemusíme se tím příliš znepokojovat. Jehova nyní prostřednictvím celosvětového vydávání svědectví kymácí všemi národy a žádoucí věci vcházejí. (Ageus 2:7) Znamenitý Pastýř Kristus Ježíš řekl: „Mé ovce naslouchají mému hlasu a já je znám a ony mě následují. A dávám jim věčný život . . . a žádný je neuchvátí  z mé ruky.“ (Jan 10:27–29) Do velké duchovní žně jsou zapojeni i svatí andělé. (Matouš 13:39, 41; Zjevení 14:6, 7) Proto nic z toho, co odpůrci říkají nebo dělají, nemůže zmařit Boží záměr. (Izajáš 54:17; Skutky 5:38, 39)

17 Snahy odpůrců mají často přesně opačný účinek. V jedné africké obci se o svědcích Jehovových říkalo mnoho hrozných lží, například že uctívají Ďábla. Kdykoli svědkové Jehovovi přišli, žena jménem Grace se proto běžela schovat za dům a tam čekala, dokud neodešli. Jednoho dne pastor její církve ukázal přítomným jednu naši publikaci a řekl jim, aby ji nečetli, protože by pak opustili svou víru. To vzbudilo u Grace zvědavost. Když příště svědkové přišli, už se neschovala, ale dala se s nimi do rozhovoru a obdržela od nich osobní výtisk oné publikace. Bylo zahájeno biblické studium a v roce 1996 byla Grace pokřtěna. Nyní využívá čas k tomu, aby vyhledávala jiné lidi, kteří možná mají o svědcích Jehovových nepravdivé informace.

Posiluj svou víru již dnes

18. Proč je třeba posilovat svou víru dříve, než přijdou těžké zkoušky, a jak to můžeme dělat?

18 Satan může kdykoli neočekávaně zaútočit a my se můžeme stát terčem neoprávněné nenávisti, a proto je životně důležité, abychom dnes posilovali svou víru. Jak to můžeme dělat? Zpráva z jedné země, kde byl Jehovův lid pronásledován, uvádí: „Jasně se ukázala jedna věc. Ti, kdo mají dobré duchovní zvyky a hluboké ocenění pro biblickou pravdu, nemají problémy, aby zůstali pevní, když přijde zkouška. Avšak ti, kdo v ‚příznivém období‘ zanedbávají shromáždění, jsou nepravidelní ve službě a v malých věcech dělají  kompromisy, často v ‚ohnivé‘ zkoušce neobstojí.“ (2. Timoteovi 4:2) Jestliže cítíte, že se v některých oblastech potřebujete zlepšit, bez otálení se do toho pusťte. (Žalm 119:60)

19. Čeho je dosaženo tím, že Boží služebníci zachovávají ryzost tváří v tvář neoprávněné nenávisti?

19 To, že praví ctitelé zůstávají ryzí tváří v tvář satanské nenávisti, je živým dokladem toho, že Jehovova svrchovanost je oprávněná, zasloužená a spravedlivá. Jejich věrnost rozradostňuje Boží srdce. Ačkoli jsou možná haněni, ten, jehož důstojnost je nad zemí a nebem, „se ... za ně nestydí, aby byl vzýván jako jejich Bůh“. O všech takových věrných lidech je možné právem říci: „Svět jich nebyl hoden.“ (Hebrejcům 11:16, 38)

[Poznámka pod čarou]

^ 2. odst. Slovo „nenávidět“ má v Písmu několik významových odstínů. Někdy znamená pouze milovat méně. (5. Mojžíšova 21:15, 16) „Nenávist“ může také označovat silnou nelibost, jejímž záměrem však není objektu nelibosti uškodit, ale naopak se mu z pocitu odporu vyhnout. Slovo „nenávist“ však také může znamenat prudké nepřátelství, trvale zlou vůli, která je často doprovázena záští. V tomto článku budeme slovo „nenávidět“ používat ve třetím významu.

Umíš to vysvětlit?

• Co je příčinou neoprávněné nenávisti vůči pravým ctitelům?

• Jak Satan použil pohanu, když se snažil zlomit Jobovu a Ježíšovu ryzost?

• Jak nás Jehova posiluje, abychom tváří v tvář satanské nenávisti zůstali pevní?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázek na straně 16]

Rozpoznali, oč ve skutečnosti jde

Jeden svědek Jehovův na Ukrajině, kde bylo kázání dobré zprávy více než 50 let zakázáno, se vyjádřil takto: „Situace, ve které byli svědkové Jehovovi, by se neměla posuzovat jenom z hlediska lidských vztahů. . . . Většina úředníků pouze dělala svou práci. Když se změnila vláda, úředníci ‚převlékli kabát‘, ale my jsme zůstali stejní. Uvědomovali jsme si, že skutečný zdroj našich těžkostí byl odhalen v Bibli.

Nepovažovali jsme se za pouhé nevinné oběti despotických lidí. Vytrvávali jsme také díky tomu, že jsme jasně chápali spornou otázku, která byla vznesena v zahradě Eden — spornou otázku týkající se Božího práva vládnout. . . . Stavěli jsme se za spornou otázku týkající se nejen osobních zájmů lidí, ale také zájmů Nejvyššího Panovníka vesmíru. Skutečné sporné otázky, které s tím souvisejí, jsme chápali z mnohem vyššího hlediska. To nás posilovalo a umožňovalo nám to zůstat ryzí i za nejhorších okolností.“

[Obrázek]

Viktor Popovyč, který byl uvězněn v roce 1970

[Obrázek na straně 13]

Kdo byl původcem pohany, které byl vystaven Ježíš?

[Obrázky na straně 15]

Job, Marie i novodobí Boží služebníci jako Stanley Jones se zastávali Jehovovy svrchovanosti