Přejít k článku

Přejít na obsah

Války skončí

Války skončí

Války skončí

‚Je nám jenom 12 let. Nemůžeme ovlivňovat politiky ani válku, ale chceme žít! Čekáme na mír. Dočkáme se ho?‘ školáci, kteří chodí do páté třídy

‚Chceme chodit do školy a navštěvovat své přátele a příbuzné, aniž bychom se museli bát, že budeme uneseni. Doufám, že nám vláda bude naslouchat. Chceme lepší život. Chceme mír.‘ Alhaji, 14 let

TATO dojímavá slova vyjadřují upřímnou naději mladých lidí, kteří léta trpěli v důsledku občanské války. Netouží po ničem jiném než po tom, aby mohli žít normálním životem. Uskutečnit jejich přání však vůbec není snadné. Dočkáme se někdy světa bez válek?

V posledních letech se v mezinárodním měřítku projevují snahy o zastavení některých občanských válek tím, že je na bojující strany vyvíjen nátlak, aby podepsaly mírovou dohodu. Některé země poskytly mírové síly, aby zajistily, že takové smlouvy budou dodrženy. Jen málo národů však má peníze a chuť potřebné k tomu, aby střežily mír ve vzdálených zemích, kde vinou hluboce zakořeněné nenávisti a podezřívání je každá dohoda mezi válčícími frakcemi přinejlepším křehká. Není nic neobvyklého, že za pouhých několik týdnů nebo měsíců po uzavření příměří konflikt vzplane znovu. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru zdůrazňuje, že „je obtížné dosáhnout míru, když účastníci války mají touhu a prostředky, aby mohli v boji pokračovat“.

Tyto vleklé konflikty, které pustoší tolik míst na zemi, připomínají křesťanům jedno biblické proroctví. Kniha Zjevení hovoří o kritickém období v dějinách, během kterého symbolický jezdec na koni ‚odejme ze země mír‘. (Zjevení 6:4) Tento obraz neutuchající války je částí složeného znamení, jež ukazuje, že nyní žijeme v době, kterou Bible nazývá ‚poslední dny‘. * (2. Timoteovi 3:1) Boží slovo nás však ujišťuje, že tyto poslední dny jsou známkou toho, že se blíží mír.

Bible v Žalmu 46:9 vysvětluje, že má-li nastat skutečný mír, musí válka skončit nejen v jedné oblasti, ale na celé zemi. Tentýž žalm navíc výslovně mluví o zničení zbraní, které byly běžné v biblických dobách — luků a kopí. V dnešní době na světě přibývá zbraní, které také musí být zničeny, jestliže má lidstvo vůbec někdy žít v míru.

Válka však není živena pouze kulkami a puškami, ale především nenávistí a chamtivostí. Chamtivost je základní příčinou války, a nenávist často vede k násilí. Aby bylo takové destruktivní smýšlení vykořeněno, lidé musí změnit svůj způsob uvažování. Musí být vyučováni, jak žít v míru. Starověký prorok Izajáš tudíž realisticky konstatuje, že války přestanou teprve tehdy, až se lidé „nebudou učit válce“. (Izajáš 2:4)

Nyní však žijeme ve světě, který dospělé i děti učí ne tomu, jakou cenu má mír, ale jakou slávu přináší válka. Je smutné, že zabíjet se učí dokonce i děti.

Učili se zabíjet

Ve 14 letech byl Alhaji vyřazen z vojenské služby. Když mu bylo pouze deset, zajali ho povstalci a naučili ho, jak má zacházet se samopalem AK–47. Násilím ho odvedli do armády a on byl v jednotce, která loupila potraviny a zapalovala domy. Také zabíjel a mrzačil lidi. Dnes je pro Alhajiho těžké zapomenout na válku a přizpůsobit se civilnímu životu. Abraham, jiný dětský voják, se také naučil zabíjet a odmítal odevzdat zbraň. Říkal: „Když mi řeknou, ať tady nechám pušku a odejdu, nevím, co budu dělat a jak seženu jídlo.“

V nekonečných občanských válkách, které sužují naši planetu, stále ještě bojuje a umírá více než 300 000 dětských vojáků, chlapců i dívek. Jeden vůdce vzbouřenců vysvětluje: „Poslouchají rozkazy, nemyslí na to, jak se dostat zpátky k manželce nebo k rodině, a neznají strach.“ Přesto tyto děti chtějí — a také si zaslouží — lepší život.

Lidem, kteří žijí v rozvinutých zemích, se otřesná situace dětských vojáků může zdát na hony vzdálená. Přesto se mnoho dětí v těchto zemích učí, jak válčit, v pohodlí svých domovů. Jakým způsobem?

Jedním příkladem je José z jihovýchodního Španělska. Tento dospívající mladík se s oblibou věnoval bojovým uměním. Svůj samurajský meč, který mu otec koupil k Vánocům, střežil jako oko v hlavě. José také miloval videohry, a to zejména násilnické. Dne 1. dubna 2000 napodobil ve skutečném životě agresivitu svého oblíbeného hrdiny z televizní obrazovky a ve zběsilém záchvatu násilí zabil otce, matku a sestru právě tím mečem, který mu věnoval otec. Policii pak vysvětloval: „Chtěl jsem být na světě sám, nechtěl jsem, aby na mě rodiče dohlíželi.“

Spisovatel a vojenský důstojník Dave Grossman se o účincích násilnické zábavy vyjádřil takto: „Přibližujeme se k takovému stupni necitlivosti, kdy působit bolest a utrpení se stalo zdrojem zábavy a kdy taková představa vyvolává rozkoš namísto hnusu. Učíme se zabíjet a učíme se mít to rádi.“

Alhaji i José se naučili zabíjet. Ani jeden z nich zabijákem být nechtěl, avšak výcvik — ať už jakéhokoli druhu — zdeformoval jejich myšlení. Takový výcvik jak dospělých, tak i dětí zasévá semena násilí a války.

Je možné učit se míru, a ne válce

Dokud se lidé budou učit zabíjet, trvalý mír nikdy nenastane. Před mnoha staletími prorok Izajáš napsal: „Kdybys jen opravdu věnoval pozornost [Božím] přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka.“ (Izajáš 48:17, 18) Když si lidé osvojí přesné poznání z Božího slova a naučí se milovat Boží zákon, budou si násilí a válku ošklivit. Už nyní se rodiče mohou postarat o to, aby jejich děti nehrály hry, které podněcují k násilí. I dospělí se mohou naučit překonávat nenávist a chamtivost. Svědkové Jehovovi se znovu a znovu přesvědčují o tom, že Boží slovo má moc měnit osobnost lidí. (Hebrejcům 4:12)

Uvažujme o příkladu Hortência. Jako mladík byl proti své vůli odveden do armády. Říká, že cílem vojenského výcviku, který absolvoval, bylo ‚vštípit do nich, aby chtěli zabíjet druhé lidi a neměli ze zabíjení žádný strach‘. Bojoval v dlouhotrvající občanské válce v Africe. „Válka ovlivnila mou osobnost,“ uznává. „Ještě dnes si pamatuji všechno, co jsem udělal. Z toho, co jsem byl donucen dělat, je mi nanic.“

Když se Hortêncio od jiného vojáka dozvěděl, co učí Bible, zasáhlo to jeho srdce. Zapůsobil na něho Boží slib v Žalmu 46:9, že Bůh ukončí všechny formy války. Čím více studoval Bibli, tím méně se mu chtělo bojovat. Zanedlouho byli on a jeho dva společníci propuštěni z armády a zasvětili své životy Jehovovi Bohu. „Biblická pravda mi pomohla milovat své nepřátele,“ vysvětluje Hortêncio. „Uvědomil jsem si, že když jsem bojoval ve válce, vlastně jsem hřešil proti Jehovovi. Bůh totiž říká, že nesmíme zabíjet své bližní. Abych projevil takovou lásku, musel jsem změnit svůj způsob uvažování a nedívat se na lidi jako na své nepřátele.“

Tyto zážitky ze skutečného života dokládají, že biblické vzdělávání opravdu podporuje mír. To nás nepřekvapuje, neboť prorok Izajáš prohlásil, že mezi Božím vyučováním a pokojem je přímá souvislost. Předpověděl: „Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ (Izajáš 54:13) Tentýž prorok předpověděl dobu, kdy lidé ze všech národů budou proudit k čistému uctívání Jehovy Boha, aby se učili o jeho cestách. K čemu to povede? „Budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:2–4)

V souladu s tímto proroctvím se svědkové Jehovovi věnují celosvětovému vzdělávacímu dílu, které již pomohlo milionům lidí překonat nenávist, jež je kořenem lidských válek.

Záruka celosvětového míru

Kromě toho, že Bůh poskytuje vzdělávání, ustanovil také vládu neboli „království“, v jehož silách je zajistit celosvětový mír. Stojí za povšimnutí, že Bible popisuje Ježíše Krista, vládce, kterého Bůh vybral, jako ‚knížete pokoje‘. Kromě toho nás ujišťuje, že „hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec“. (Izajáš 9:6, 7)

Jakou máme záruku, že Kristova vláda úspěšně ukončí všechny formy válek? Prorok Izajáš dodává: „Právě horlivost Jehovy vojsk to učiní.“ (Izajáš 9:7) Bůh chce zajistit trvalý mír a má k tomu prostředky. Ježíš tomuto slibu naprosto důvěřoval. Proto učil své následovníky modlit se, aby přišlo Boží Království a aby se na zemi děla Boží vůle. (Matouš 6:9, 10) Až bude tato upřímná prosba konečně vyslyšena, války již nikdy nebudou hyzdit život na zemi.

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst. Chcete-li prozkoumat doklady toho, že žijeme v posledních dnech, přečtěte si prosím 11. kapitolu knihy Poznání, které vede k věčnému životu. Vydali ji svědkové Jehovovi.

[Obrázek na straně 7]

Biblické vzdělávání podporuje pravý mír